Autor výukového materiálu: Petra Majerčáková Datum vytvoření výukového materiálu: listopad 2012 Ročník, pro který je výukový materiál určen: VIII Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Tématický okruh: Zoologie Téma: Kytovci Anotace: Prezentace slouží žákům jako osnova probíraného učiva. Obsahuje základní údaje k tématu. Text slouží i jako zápis do sešitu. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Petra Majerčáková. Tvorba materiálu je financována z ESF a státního rozpočtu ČR.

KYTOVCI

Kytovci zahrnují přibližně 80 druhů v 10 čeledích. Vědecký název řádu je odvozen od latinského slova cetus, jehož původní význam byl „velké mořské zvíře“. Tento výraz pochází z řeckého slova ketos, jež označovalo velrybu, jakoukoliv obrovskou rybu či „mořského netvora“.

Zástupci kytovců: Vorvaňovití Plejtvákovití Velrybovití Narvalovití Delfínovití

Kytovci mají holé tělo rybího tvaru. Pod kůží mají tlustou tukovou vrstvu. Mají velkou hlavu (malý mozek), dobrý sluch (zvuk přes lebku – zarostlý zvukovod) U mnoha druhů byla prokázána echolokace odraženými zvukovými vlnami, která se ve vodním prostředí označuje jako hydrolokace.

Ocasní ploutev je vodorovná Mají dvě mléčné bradavky po stranách pohlavního otvoru. Rodí jedno mládě ocasem napřed. Matka je ihned po narození vynese k hladině, aby se mohlo nadechnout. Mléko je mláděti zprvu vstřikováno do tlamy a samice při kojení plave na boku. Později mládě pije mléko samostatně. Doba kojení je dlouhá. Nadechují se po vynoření a vydechují před ponořením. Vodotrysk – sražená vodní pára.

KOSTICOVCI Nemají zuby, ale kostice = rohovité lišty na zachycení drobných živočichů, velký jazyk. 2 dýchací otvory

Plejtvák obrovský „modrá velryba“ největší kytovec – 32m, 190 tun kriticky ohrožený Velryba grónská Keporkak – bubliny (způsob lovu), kryl

OZUBENÍ KYTOVCI Velký počet stejných zubů, 1 dýchací otvor, dravci Vorvaň – „uťatá hlava“, (20m, 50t) Delfín – teplé moře, (3m, 200kg), gyrifikace mozku Kosatka – živí se dravě, chladná voda Běluha – delfín severních moří

Zajímavosti mládě velryby jižní vypije až 200 litrů mléka každý den -plejtvák myšok se může dožít až 90 let - plejtvákovec šedý migruje z Aljašky do Mexika překonávaje každoročně kilometrů -velikost populace některých velryb není známa s větší přesností než ±50 % -novozélandští Maorové dodnes uctívají delfíny, ale i velryby jako magická a posvátná zvířata -za pouhých 80 let 20. století ulovili velrybáři více než 2 miliony velryb. Nízká rozmnožovací schopnost velryb (samice za celý život porodí v průměru jen 7 až 8 mláďat) a snížená genetická rozmanitost populací mnoha druhů velryb by mohly znamenat, že některé druhy jsou odsouzeny k vymření -mozek velryby (vorvaně) váží až 9,2 kg, slona 6 kg, delfína 1,7 kg, člověka 1,4 kg -ambra, látka velice ceněná ve voňavkářském průmyslu, se tvoří v těle samců vorvaňů pravděpodobně jako patologický produkt nějaké nemoci -nachází se cca ve 4 procentech ulovených zvířat v kusech velkých od několika dekagramů po desítky kilogramů -jsou známy případy, kdy kytovci, nejčastěji delfíni, zachránili topící se lidi. Vysvětluje se to tím, že topící se živočich vydává podvědomě specifický úzkostný signál volání o pomoc. Vytlačování topícího se nad hladinu je reflex který je zafixován všem kytovcům. Po narození vytlačují mláďata na hladinu, aby se nadechla, vytlačením nad hladinu stimulují jeho dýchání, dostanou jeho dýchací otvor z vody. Je ovšem pozoruhodné, že delfíni (nevědomky?) poskytují pomoc i cizímu druhu.

Zdroje: Přírodopis III pro 8.ročník základní školy – RNDr, Ing. L.J.Dobroruka, RNDr. B. Vacková, CSc., RNDr. R. Králová, Mgr. P. Bartoš, Scientia 1999, ISBN Přírodopis 6 – V. Čabradová, F. Hasch, J.Sejpka, I. Vaněčková, Nakladatelství FRAUS 2003, ISBN X als/cetaceans/bluewhale.htm als/cetaceans/bluewhale.htm