Hodnocení průběhu a výsledků pedagogického procesu ve škole změny vyplývající z RVP RNDr. Jiří Kuhn Gymnázium Nymburk

Cíl Analýza dopadu změny v pojetí cílů vzdělávání do té části vlastního hodnocení školy, která se věnuje monitorování procesů a ověřování výsledků pedagogické činnosti školyAnalýza dopadu změny v pojetí cílů vzdělávání do té části vlastního hodnocení školy, která se věnuje monitorování procesů a ověřování výsledků pedagogické činnosti školy

Vymezení okruhu problémů Jaké změny čekají školy v oblasti vlastního hodnocení při realizaci vlastních školních vzdělávacích programů?Jaké změny čekají školy v oblasti vlastního hodnocení při realizaci vlastních školních vzdělávacích programů? Jsou cíle vzdělávání formulovány tak, aby cesta k jejich naplnění byla kontrolovatelná?Jsou cíle vzdělávání formulovány tak, aby cesta k jejich naplnění byla kontrolovatelná? Jsou ředitelé a učitelé připraveni přijmout taková opatření, která by vlastní hodnocení školy nasměrovala k nově vymezeným cílům?Jsou ředitelé a učitelé připraveni přijmout taková opatření, která by vlastní hodnocení školy nasměrovala k nově vymezeným cílům? Mají školy k dispozici nezbytné nástroje pro realizaci vlastního hodnocení?Mají školy k dispozici nezbytné nástroje pro realizaci vlastního hodnocení?

Cíle vzdělávání podle RVP ZV Klíčové kompetence - KK Očekávané výstupy oboru - OVO Cíle vzdělávací oblasti Příspěvek průřezového tématu k rozvoji KK

Úkoly vlastního hodnocení školy Kontrola naplnění cílů RVP, tedy vytvořit systém mechanismů, které budou schopny  Kontrolovat nabytí KK na odpovídající úrovni  Monitorovat procesy rozvíjející KK  Monitorovat „blížení se k OVO“  Monitorovat procesy vedoucí k naplnění příspěvku průřezových témat k rozvoji KK

Mají školy šanci úkoly plnit? Formulace klíčových kompetencí Rozdílnost v pojetí očekávaných výstupů u jednotlivých vzdělávacích oblastí Pojetí cílů vzdělávacích oblasti

Obecné otázky související s OVO Je OVO formulován z pohledu maxima nebo minima? Mohu na tuto otázku uspokojivě odpovědět, pokud ve formulaci OVO chybí kvalitativní popis, popis očekávané úrovně? Jakým způsobem je možné monitorovat v průběhu NG průběžné „blížení se“ k OVO? Jsme schopni u těch OVO, které se budují po celou dobu NG (např. český jazyk, cizí jazyky, estetická výchova), popsat „přidanou hodnotu“ jednotlivých ročníků? Je to účelné? Je možné u OVO definovat kvalitativní hladiny, na kterých byl studentem OVO naplněn? Na konci vzdělávacího cyklu nebo na konci každého ročníku? Očekává se toto od škol samotných nebo tento popis kvalitativních hladin by měl dodat stát?

Obecné otázky související s OVO Kdy naplnění OVO kontrolovat? Na konci vzdělávacího cyklu nebo na konci období kdy byl z pohledu školy jeho vývoj u žáka ukončen? Formulace OVO neobsahuje kvalitativní popis. Je vhodné do ŠVP ho doplnit? Stanovit si míru, do jaké bude OVO vybudován. Jde to? Je to v silách školy? Existuje něco takového jako kvalita dosažení OVO jednotlivými žáky? Neboli jak zohlednit individuální možnosti žáka při hledání kvalitativního popisu hladin jak pro OVO tak pro KK.

Jaké jsou matematické OVO Navazují OVO na sebe? Je naplnění jednoho OVO nezbytnou podmínkou k naplnění jiného OVO? Jak se přesvědčit, že mohu jít dál? Že „úroveň dosažení jednoho OVO“ je dostatečná pro to, abych mohl začít pracovat na dalších navazujících OVO? Potřebuji k dosažení OVO v MAT, aby v některém jiném předmětu bylo před tím dosaženo jiného OVO? Dopracováváme se k OVO v průběhu celého NG nebo jsou některé z nich naplněny v omezeném počtu hodin v průběhu některého ročníku?

Jaké jsou matematické OVO Jsou použitelné stávající metody pro ověřování dosažení cílů v matematice i pro dosahování nově nastavených cílů? Jaké klíčové kompetence jsou cestou k OVO nejvíce rozvíjeny? Jsou některé KK zcela mimo dosah matematiky? Případně byla by snaha o jejich rozvoj pro M násilná, nepřirozená,… Má se M snažit o hledání takových cest k dosažení OVO, aby byly rozvíjeny všechny KK? Podmiňuje hodinová dotace věnovaná předmětu i OVO? Mají být OVO jiné v případě, že předmět má na jedné škole dotaci 4,4,4,4 a na jiné škole 5,5,5,5? Pokud ano, v čem „jiné“ ? Hloubkou? Obsahem? Něčím jiným?

Závěry z rozboru OVO a KK podstatné pro přípravu systému vlastního hodnocení Obecné závěry –Popis očekávaného rozvoje KK –Monitorování procesů nebo kontrola dosažení úrovně KK? –Osnovy – zásadní podklad pro hodnocení procesů i cílů –DVPP –Spolupráce škol –Výchova sebehodnocení – celoškolní strategie

Závěry z rozboru OVO a KK podstatné pro přípravu systému vlastního hodnocení Závěry pro vedení školy –Důslednost při tvorbě ŠVP –Formativní dopad hodnocení –Potřeba změny v hospitační činnosti –Zevšeobecňování příkladů dobré praxe uvnitř školy –Pro hodnocení výsledků využívat externí testy

Závěry z rozboru OVO a KK podstatné pro přípravu systému vlastního hodnocení Závěry pro učitele –Při tvorbě osnov v ŠVP mít na zřeteli způsoby hodnocení –Sebevzdělání směřovat k rozvoji schopností hodnotit cestu k OVO a rozvoj KK –Přípravu na hodiny výrazně zaměřit na metodiku

Opatření realizovaná na základě závěrů z porad týmu pro přípravu ŠVP Hospitace Portfolio učitele Dotazníková šetření Ověřování znalostí Hodnocení učiteli žáky

Hospitace Výroky popisující činnosti učitele cílené na rozvoj KK žáků Nový hospitační záznam –Projednání v ped. radě –Přípravy s využitím výroků Sladění optiky vedení školy Rozbor s využitím sebehodnocení učitele Sledování vývoje učitele v čase

Portfolio učitele Hodnocení dlouhodobějších činností učitele, které nejsou pozorovatelné v průběhu hospitace Podíl učitele na naplňování celoškolních strategiích Zvýšení sounáležitosti učitele se školou Dopad na DVPP a samostudium

Dotazníky Využití dotazníků dodávaných externími firmami Využití vlastních dotazníků

Ověření znalostí Ročníkové zkoušky Externí testy –Problém vzhledem k OVO –Možnost porovnat výsledky Státní maturity –Katalogy požadavků – nastavení očekávané úrovně výsledků

Hodnocení učitelů žáky Podmínky pro zavedení Oblasti hodnocení a jak k nim dojít Problematika využití poznatků