Kurz terminologie ZUV … aneb od dojmů k pojmům Luboš Lisner Mgr. Jiří Taufer, Ph.D.

Kurz terminologie ZUV … aneb od dojmů k pojmům - utvořte skupinky - poznačte si na papír zadané pojmy - diskuzí pak v časovém limitu určete: - zařazení pojmu (RVP, ŠVP, jiné ...) - obsah pojmu – jeho vysvětlení - uvedení jakýchkoli souvislostí

pojmy: Kurikulum Kurikulární dokument Rámcový vzdělávací program Školní vzdělávací program

Kurikulum - obsah vzdělávání obecně - obsah studia a jeho průběh - všechny zkušenosti žáka získané ve škole Kurikulum zahrnuje: * vztahy učitelů a žáků * potřeby učitelů, žáků a dalších subjektů participujících na procesu vzdělávání * způsoby organizace vzdělávání Kurikulum se dělí na: * doporučené (základní koncepční dokument) * předepsané (závazný oficiální dokument) * realizované (to, co učitel skutečně učí ve třídě) * podpůrné (veškeré náležitosti podporující předepsané kurikulum - např. učebnice, časové dotace apod.) * hodnocené (kurikulum převedené do hodnotící podoby, např. formou testů) * osvojené (to, co si žáci skutečně osvojili)

Kurikulární dokument Dokument týkající se obsahu vzdělávání (kurikula) Státní úroveň: Národní program vzdělávání, RVP Školní úroveň: ŠVP - v tomto výčtu by měla být i Bílá kniha, jedná se ale o blamáž

Rámcový vzdělávací program Rámec pro tvorbu ŠVP Státní minimum na obecné úrovni Obsahuje - cíle, klíčové kompetence, vzdělávací obsah, podmínky - strukturu ŠVP - výčet povinných kapitol ŠVP - RVP ZUV představuje pouhé minimum, nepovinné kapitoly jsou na našem uvážení

Školní vzdělávací program Školní otisk RVP Konkrétní nabídka školy, reálný standard Obsahuje (zkusíme je zpaměti vyjmenovat?): Identifikační údaje školy Charakteristika školy Zaměření školy a její vize Výchovné a vzdělávací strategie Vzdělávací obsah uměleckých oborů Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávaní žáků mimořádně nadaných Hodnocení žáků

pojmy: Rámcový učební plán Učební plán studijního zaměření Týdenní minimální hodinová dotace Disponibilní dotace

Rámcový učební plán - patří do RVP - Uveden v RVP ZUV v rámci vzdělávacího obsahu uměleckých oborů (první zmínka na s. 15) - Stanovuje minimální týdenní hodinovou dotaci pro daný umělecký obor (zpravidla pro období stupně vzdělávání) (nelze stanovit méně než 0,5 hodiny, nelze uvádět jinou než týdenní hodinovou dotaci například ve VO – výuku lze ale organizovat blokově)

Učební plán studijního zaměření Týdenní min. hodinová dotace Disponibilní dotace Například:

pojmy: Nadání Talent Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami Žáci mimořádně nadaní Žáci mimořádně talentovaní

speciální vzdělávací potřeby Nadání, talent, speciální vzdělávací potřeby - patří do školské legislativy - nadání - soubor vrozených vloh - talent – rozvinuté nadání - nadání zjišťuje psycholog, nikdy ne pedagog - zjistit talent je ovšem výsostné právo pedagoga - i speciální vzdělávací potřeby musí určit školské poradenské zařízení - žák musí mít „papír“ s razítkem jako potvrzení mimořádného nadání či speciálních vzdělávacích potřeb - toto potvrzení pak umožňuje škole vypracovat individuální vzdělávací plán podle vyhlášky 73/2005 - § 6 a 12

speciální vzdělávací potřeby Nadání, talent, speciální vzdělávací potřeby - neplést individuální vzdělávací plán s individuálním studijním plánem - IVP – pro žáky mimořádně nadané a se speciálními vzdělávacími potřebami - ISP – součást dokumentace každého žáka, píšeme ho na přední stranu třídní knihy individuální výuky - IVP představuje výjimku ze ŠVP, neboť umožňuje upravit studijní zaměření vzhledem k potřebám žáka

speciální vzdělávací potřeby Nadání, talent, speciální vzdělávací potřeby - POVINNÉ KAPITOLY ŠVP - Vzdělávání žáků mimořádně nadaných - Vzdělávání žáků se speciálními potřebami - škola deklaruje svou připravenost tyto žáky učit - až někdo takový přijde, vypracuje mu tak IVP - IVP tedy nepatří do ŠVP, patří do dokumentace žáka - nic nám ale nebrání nepovinně si v ŠVP vypracovat kapitolu Vzdělávání mimořádně talentovaných žáků - zde si škola určí svá kritéria pro mimořádný talent a určí, co pro tyto žáky konkrétní škola připravila (rozšířená výuka, rozšířené osnovy ...)

pojmy: Školní výstupy Osnovy vyučovacích předmětů Vzdělávací obsah vyučovacích předmětů Učivo Doporučená literatura

Vzdělávací obsah vyučovacích předmětů Školní výstupy, osnovy, Vzdělávací obsah vyučovacích předmětů - patří do ŠVP - otisk očekávaných výstupů z RVP - převedení krasomluvy z RVP na konkrétní podmínky školy = co to znamená pro moje žáky? - osnovy jsou tvořeny výstupy na úrovni školy, ty vzniknou oním převedením OV z RVP - „osnovy“ jsou pojmem nadřazeným pojmu „výstupy na úrovni školy“ - „osnovy“ = Vzdělávací obsah vyučovacích předmětů + název SZ, doporučená literatura, charakteristika SZ ... - důležité formulace - žák umí, hraje, zná, dokáže - je obtížné určit, která slovesa jsou do osnov vhodná a která ne - kriteriem nám budiž návaznost na hodnocení dokážeme zhodnotit, jestli žák umí, hraje, zná, dokáže?

ukázka školních výstupů studijního zaměření Hra na kytaru ze ZUŠ Frýdek – Místek (návrh z benchlearningové akce 13.1.2011) 1.ročník, I.stupeň: žák ... - umí vyjmenovat jednotlivé části nástroje a označení prstů pravé a levé ruky - ovládá základní návyky při hře na kytaru (správné sezení, postavení pravé a levé ruky) - využívá při hře jednohlasých melodií střídavý úhoz prstů i, m – apoyando, hru palcem na prázdných basových strunách apoyando s využitím techniky širokého rozloženého dvojhlasu - je schopen pomocí základních dynamických značek odstínit skladbu (p, mf, f) - interpretuje podle svých individuálních možností jednoduchou skladbu zpaměti - se orientuje na hmatníku v I. poloze (diatonické tóny v rozsahu g1 až g2)

Učivo, doporučená literatura - patří do ŠVP - uvedení konkrétních etud, učebnic, škol, skladeb ... - velmi vhodná, ale nepovinná součást studijního zaměření - lze vřele doporučit NEUVÁDĚT je v osnovách mezi školními výstupy - byly by pak pro všechny žáky povinné - uvedením „bokem“ osnov získají charakter doporučení - mohou se tak stát vynikajícím vodítkem například pro začínající učitele či pro rodiče, kteří chtějí být dobře informováni či pro inspekci

pojmy: Vzdělávací zaměření Studijní zaměření Charakteristika studijního zaměření Vyučovací předměty Integrované studijní zaměření

Vzdělávací zaměření - patří do RVP - Podrobnější členění vzdělávací oblasti hudební interpretace a tvorba (první zmínka na straně 15) - Specifikum hudebního oboru - Podstatně odlišné výrazové prostředky u jednotlivých nástrojových skupin či zpěvu - Ostatní obory se specifikují až na úrovni ŠVP ve studijních zaměřeních

Studijní zaměření - patří do ŠVP - Závazná vzdělávací nabídka konkrétní školy - Vypracovává se pro každý obor - Skládá se z vyučovacích předmětů, které musí žák v průběhu vzdělávaní absolvovat - V ŠVP se uvedou: Název studijního zaměření Učební plán studijního zaměření Učební osnovy všech předmětů studijního zaměření + nepovinně charakteristika, poznámkový aparát k osnovám a UP, doporučená literatura, noty, školy ...

Vyučovací předměty - patří do ŠVP - Uspořádání vzdělávacího obsahu studijního zaměření do několika celků - Obsah vyučovacích předmětů tvoří školní výstupy (lze doporučit rozmyslet si, co dát do povinných osnov a co do poznámek, doporučené literatury, doporučeného učiva, metodiky, „školní kuchařky“ ... - Názvy předmětů jsou obsahem tabulky učebního plánu (hodinové dotace) studijního zaměření - KAŽDÝ předmět musí mít svůj vzdělávací obsah

Vzdělávací, studijní zaměření, vyučovací předměty Každé SZ musí být tvořeno (viz předchozí výklad) – charkteristikou, UP, osnovami vyučovacích předmětů ...

Vzdělávací, studijní zaměření, vyučovací předměty Každé SZ musí být tvořeno (viz předchozí výklad) – charkteristikou, UP, osnovami vyučovacích předmětů ...

Charakteristika studijního zaměření - patří do ŠVP - nepovinný, ale vřele doporučený text patřící do studijního zaměření - popularizační text, určený především pro veřejnost Ukázka ze ŠVP ZUŠ Rýmařov – Taneční obor: Ne každá pohybová aktivita rozvíjí celou osobnost dítěte tak, jako tanec. Tanec je projevem života vyjadřující se skrze tělo. Je to historicky první forma spojení hudby a pohybu. Tanec rozvíjí kondici a myšlení, zvyšuje sebedůvěru a pocit jistoty. Pokud jde o TO, dostávají zde žáci všeobecnou taneční průpravu, učí se lidovému i klasickému tanci, ale seznámí se také s tancem moderním, jazzovým i akrobacií. Tělesná citlivost a soustředěnost je potřebná při pěstování pohybové paměti. Tanečník musí umět hudbu vnímat nejen očima, ale i tělem. To znamená sladit tělo s hudbou.

Integrované studijní zaměření - patří do RVP i ŠVP - integrované studijní zaměření vzniká v ŠVP na základě propojení vzdělávacích obsahů dvou a více uměleckých oborů ZUV - jeden z nich je určen jako dominantní pro určení hodinových dotací a způsob realizace vzdělávacích obsahů - muzikál, filmová tvorba ... - poznámka: Lze integrovat i vzdělávací oblasti do 1 vyučovacího předmětu? - Ano, lze. Podmínkou je zapracování všech předepsaných očekávaných výstupů z obou vzdělávacích oblastí a „nepodkročení“ minimální hodinové dotace, případně součtu minimálních hodinových dotací.

pojmy: Cíle základního uměleckého vzdělávání Klíčové kompetence Výchovné a vzdělávací strategie Vzdělávací obsah uměleckých oborů Očekávané výstupy Vzdělávací oblasti

Cíle základního uměleckého vzdělávání - patří do RVP - jsou uvedeny v RVP ZUV (strana 13) - Rozvíjet KK - Poskytnout základy v uměleckých oborech - Připravit žáky pro navazující vzdělávání - Motivovat žáky k celoživotnímu učení a ke spolupráci Smysl existence základních uměleckých škol (RVP ZUV supluje neexistující Národní program vzdělávání)

Klíčové kompetence - patří do RVP - ucelená, komplexně pojatá představa o ideálním absolventovi ZUŠ - neustále k nim směřujeme (neplníme je!) - realizujeme je – splněním OV (co dělá žák) – splněním výchovných a vzdělávacích strategií (co dělá učitel) - umíme je vyjmenovat? - kompetence k umělecké komunikaci, osobnostně sociální, kulturní

Výchovné a vzdělávací strategie - patří do RVP i ŠVP - Společně uplatňované postupy na úrovni školy nebo uměleckého oboru pro utváření a rozvíjení KK - Jak rozumíme klíčovým kompetencím? Co znamenají v praxi? Co (u)děláme pro to, aby žák …………………..

Analogie tvorby VVS s tvorbou osnov a UP Při tvorbě osnov je třeba pochopit tyto souvislosti: Při tvorbě výchovných a vzdělávacích strategií je třeba pochopit tyto souvislosti: Vzdělávací oblasti (recepce a reflexe, interpretace a tvorba) Klíčové kompetence (k umělecké komunikaci, osobnostně sociální, kulturní) Tvorba tabulky UP stud. zaměření (výčet předmětů, je potřeba pokrýt všechny vzdělávací oblasti) Očekávané výstupy V rámci klíčových kompetencí si stanovíme „cíle“ naší výuky Převod očekávaných výstupů na školní úroveň (= co to znamená pro moje žáky) Stanovíme si „cestu“ ke splnění těchto cílů Tvorba osnov všech předmětů uvedených v tabulce UP Tvorba hodinových dotací Stanovíme výchovné a vzdělávací strategie Nepovinná tvorba poznámek UP či osnov, charakteristiky studijního zaměření Je třeba dbát na důsledné formulace: „žák umí, dokáže, hraje, zná ...“ osnovy musí být jasné, měřitelné. Je třeba dbát na důsledné formulace: „škola, učitel ... dělá, aby žák splnil cíle stanovené v rámci všech klíčových kompetencí

Výchovné a vzdělávací strategie - příklad ZUŠ Rýmařov - vedeme žáka k získávání potřebných vědomostí a dovedností vlastním příkladem nebo využitím názorných ukázek (např. audiovizuální záznam) - hodnotíme výkon žáka, zdůrazňujeme klady a analyzujeme zápory jeho výkonu - vedeme žáka k sebehodnocení tím, že mu umožňujeme srovnávání s jinými žáky - využíváme možnosti dávat učivo do souvislosti s dalšími uměleckými obory - soustavně se vzděláváme ve svém oboru tak, abychom mohli žákovi zprostředkovat kontakt se současnými trendy a novými poznatky - informujeme žáky i jejich rodiče o aktuální nabídce kulturních akcí a doporučujeme jejich návštěvu - snažíme se komunikovat a spolupracovat s rodiči tak, aby chápali důležitost a význam domácí přípravy žáka - nabízíme rodičům možnost zúčastnit se výuky jejich dítěte - vedeme žáka k týmové spolupráci a zodpovědnosti za společné umělecké dílo (např. komorní hra, mezioborové projekty atd.) - vytváříme žákům prostředí pro jejich seberealizaci (organizací veřejných vystoupení, výstav atd.), tím jim umožňujeme prožitek smysluplnosti jejich snažení - předáváme žákům vědomosti a dovednosti tak, aby si dokázali utvořit vlastní názor na umělecké dílo (analýzou díla, použitím metodiky jednotlivých oborů atd.) - vedeme s žáky dialogy o hodnotách uměleckých děl - všechny metody a formy práce přizpůsobujeme věku a mentálnímu vývoji žáka

Vzdělávací obsah uměleckých oborů - patří do RVP i ŠVP - Na státní úrovni uveden v RVP ZUV (od strany 16) (očekávané výstupy žáka na konci I. a II. stupně um. oboru - Na školní úrovni uveden v ŠVP (souhrn studijních zaměření ve vyučovaných oborech)

Očekávané výstupy - patří do RVP (v ŠVP se převádí na výstupy na školní úrovni) - jsou uvedeny v RVP ZUV jako vzdělávací obsah uměleckých oborů - jsou členěny do dvou vzdělávacích oblastí (v HO navíc dále specifikovány v tzv. vzdělávacích zaměřeních) Jsou formulovány z pozice žáka – hovoří o jeho požadovaných dovednostech na konci I. a II. stupně (v HO ještě orientačně na konci 3.ročníku I.stupně) Deklarují rozdíl mezi ZUŠ, která je školou, a volnočasovou aktivitou. „Je to to, za co bereme svou mzdu. My nejsme lektoři, ale učitelé.

Očekávané výstupy Jsou očekávané výstupy řazeny podle důležitosti nebo podle nějakého jiného kritéria? Ne. Pouze podle vzdělávacích oblastí a stupňů základního studia. Proč nejsou v literárně-dramatickém oboru stanoveny samostatné OV pro loutkářskou tvorbu? Literárně-dramatický obor je v současném pojetí chápán jako komplexní obor. Teprve na úrovni školy je možné vytvořit specifičtější studijní zaměření, podmínkou je však splnění všech očekávaných výstupů z RVP ZUV. Proč se v očekávaných výstupech například výtvarného oboru nehovoří o přípravě na střední školy s uměleckým zaměřením? Příprava na umělecké školy je jedním z cílů ZUV. Tuto skutečnost již tedy není nutné zmiňovat v očekávaných výstupech, jelikož další kapitoly RVP ZUV jsou koncipovány s ohledem na cíle ZUV.

Vzdělávací oblasti - patří do RVP - Uvedeny v RVP ZUV v rámci vzdělávacího obsahu uměleckých oborů (první zmínka na s. 15) - Dva obsahové celky, do kterých je členěn vzdělávací obsah uměleckých oborů (zkusíme je zpaměti vyjmenovat?) - Produktivní složka ZUV – Interpretace a tvorba - Receptivní složka ZUV – Recepce a reflexe (obě složky budeme rozebírat v dalším výkladu)

pojmy: Recepce a reflexe Interpretace a tvorba - oba tyto pojmy jsou důležité pro tvorbu UP studijního zaměření - vzdělávací obsah všech předmětů uvedených v UP musí pokrýt obě vzdělávací oblasti

Recepce a reflexe - patří do RVP - receptivní složka ZUV - nepřesné přirovnání k dnešnímu stavu = teorie uměleckého oboru - recepce a reflexe hudby - recepce a reflexe výtvarného umění - recepce a reflexe tanečního umění - recepce a reflexe divadelního umění

Recepce a reflexe - Jak tento pojem definuje RVP ZUV (v textu je definice pro každý obor zvlášť)? - Vzdělávací oblast Recepce a reflexe hudby umožňuje žákovi orientovat se ve světě hudby, využívat a přenášet zkušenosti, dovednosti a vědomosti získané z praktických činností do vnímání hudby, prostřednictvím aktivního poslechu pak poučeněji interpretovat hudební dílo a kriticky je hodnotit. ... Cílem je vychovat poučeného interpreta a posluchače schopného propojit hudební teorii s praxí a hlouběji tak prožít hudbu. - Vzdělávací obsah oblasti Recepce a reflexe hudby se realizuje především v podobě kolektivní výuky (např. jako hudební nauka).

Recepce a reflexe - otázka: Jsou pojmy „recepce a reflexe hudby“ a „hudební nauka“ totožné? - co o tom říká Manuál tvorby ŠVP v ZUŠ? - Recepce a reflexe hudby je název vzdělávací oblasti, jejíž očekávané výstupy ve velké míře zahrnují vědomosti a dovednosti, které dnes často bývají obsahem výuky Hudební nauky. - Recepce a reflexe má však komplexnější povahu. Očekávané výstupy této vzdělávací oblasti zahrnují celou problematiku vnímání hudby a zároveň je upřednostněna jejich praktická využitelnost. Vzdělávací oblast Recepce a reflexe hudby může být realizována jako samostatný vyučovací předmět (s názvem Hudební nauka nebo s jiným názvem), ale také integrována do jiného vyučovacího předmětu.

Interpretace a tvorba - patří do RVP - produktivní složka ZUV - nepřesné přirovnání k dnešnímu stavu = hra na nástroj, zpěv, praktický tanec, praktické dramatické či výtvarné dovednosti - hudební interpretace a tvorba - výtvarná tvorba - taneční tvorba a interpretace - interpretace a tvorba

Interpretace a tvorba - Jak tento pojem definuje RVP ZUV (v textu je definice pro každý obor zvlášť)? - V oblasti Hudební interpretace a tvorba je žákovi umožněno osvojit si hru na nástroj, zpěv, popřípadě hudební kompoziční techniku – skladbu. Žák získává elementární hudební návyky a dovednosti a následně je rozvíjí nejen jako sólista, ale i jako spoluhráč v komorní a souborové hře nebo ve sborovém zpěvu. - Vzdělávací oblast Hudební interpretace a tvorba se v základním uměleckém vzdělávání realizuje v podobě individuální a skupinové výuky (např. sólová hra na nástroj) a v podobě kolektivní výuky (např. hra v orchestru, pěvecký sbor, komorní hra, čtyřruční hra jako hra komorní).

Interpretace a tvorba - ano - vzdělávací oblast interpretace a tvorba je tvořena OV uměleckých oborů (LDO, VO, TO a v HO vzdělávacích zaměření) - otázka: Jsou stanoveny OV pro každou vzdělávací oblast zvlášť? - ano - otázka: Jsou někde stanoveny zvláštní očekávané výstupy pro komorní, souborovou a orchestrální hru? - co o tom říká Manuál tvorby ŠVP v ZUŠ? - Samostatně nikoliv. Očekávané výstupy, které se týkají souhry, jsou součástí vzdělávací oblasti Hudební interpretace a tvorba. Je na každé škole, do jakých předmětů tyto OV transformuje.

pojmy: Elektronické zpracování hudby a zvuková tvorba Modul Multimediální tvorba

Elektronické zpracování hudby a zvuková tvorba, Modul Vzdělávací zaměření Elektronické zpracování hudby a zvuková tvorba je v oblasti Hudební interpretace a tvorba uspořádán modulárně. Oblast Recepce a reflexe hudby je pak naplňována stejnými očekávanými výstupy jako u ostatních vzdělávacích zaměření. Modul A - Hra na elektronické klávesové nástroje (EKN) a jejich ovládání Modul B - Technika záznamu, zpracování a reprodukce zvuku Modul C - Tvorba hudby prostřednictvím digitálních technologií

Elektronické zpracování hudby a zvuková tvorba, Modul - modul A bývá mylně zaměňován za studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje - toto studijní zaměření nevychází ze vzdělávacího zaměření EZHZT, ale ze vzdělávacího zaměření Hra na klávesové nástroje - rozdíl mezi SZ Hra na EKN a modulem A EZHZT je v tom, že absolvent Hry na EKN musí umět předvést umění vyjádřené hrou, kdežto žák realizující modul A EZHZT používá EKN “pouze” jako terminál pro vstup zvuku do digitálního prostředí - SZ vzniklá z EZHZT se realizují dvojím způsobem: - komplexně – splněním OV všech tří modulů - lze sice realizovat pouze jeden modul, ale JEN A POUZE jako doplnění jiného studijního zaměření - při tvorbě SZ tedy nelze vycházet jen z jednoho modulu

Multimediální tvorba - patří do RVP (strana 52) i ŠVP - Na úrovni RVP = Umělecké vyjádření prostřednictvím digitálních technologií - Na úrovni ŠVP: - jako studijní zaměření vzniklé na základě jednoho uměleckého oboru - jako studijní zaměření vzniklé kombinací vzdělávacího obsahu více oborů (je třeba zvolit „dominantní umělecký obor“) = integrované studijní zaměření - „otevřené dveře do budoucnosti“ - „pátý neoficiální umělecký obor“ vyučovaný v ZUŠ

pojmy: Individuální výuka Skupinová výuka Kolektivní výuka

Individuální, kolektivní, skupinová výuka - patří do běžné praxe školy - individuální výuka - povětšinou v HO, ale i v ostatních oborech - lze vyučovat i skupinově - individuálně nebo ve skupině maximálně dvou žáků ve hře na kytaru a sólovému zpěvu - individuálně nebo ve skupině maximálně čtyř žáků hře na zobcovou flétnu, hře na EKN a EZHZT - kolektivní výuka - pro HO vše, kromě individuální výuky (tedy i komorní hra o dvou žácích, dále HN, soubory, orchestry) - v ostatních oborech podle závazných pokynů „vyučuje se ve skupině ...“

Děkuji za pozornost!