Hodnocení znalostí žáků Přehled a metodika Philippe Claus, generální školní inspektor Praha, 24. listopadu 2011

Přehled hodnocení

Kdo? Odbor evaluace, prognostiky a výkonnosti (DEPP, Direction de l’Evaluation, de la Prospective et de la Performance ) –Statistické oddělení Ministerstva školství, statistické zpracování, znalecké posudky, hodnocení Vrchní ředitelství školního vzdělávání (DGESCO, Direction générale de l’enseignement scolaire ) –Zavádění a hodnocení školské politiky stanovené Ministrem Ústřední školní inspektorát (IGEN, Inspection générale de l’éducation nationale ) –Znalecké posudky, podněty a oživení

Nástroje hodnocení (1) Soubor „CEDRE“ : –soubor hodnocení jednotlivých předmětů prováděný na vzorku žáků 5. a 9. tříd ZŠ –hodnocení jednoho určitého předmětu zvoleného pro daný rok prováděné od roku 2003, opakované každých 6 let –ovládání jazyka/obecné dovednosti, cizí jazyky, postoje k životu ve společnosti, dějepis-zeměpis/občanská výchova, experimentální vědy, matematika, četba z elektronických médií (lecture sur support électronique, L.S.E) „LOLF“ ukazatele : (LOLF = Organický zákon o financování státní správy, Loi organique relative aux lois de finances) –Zvládání základních dovedností ve francouzštině a v matematice v 5. a 9. třídě ZŠ (od roku 2007) –Zvládání dovedností společného rámce (test je sestavován) Longitudinální komparace: –Sledování ročníku žáků nastoupivších do 6. třídy ZŠ v roce 2007 –Sledování ročníku žáků nastoupivších do 1. třídy ZŠ v roce 2011

Nástroje hodnocení (2) Zevrubná hodnocení –Hodnocení 2. třídy ZŠ/5. třídy ZŠ od roku 2009 (DGESCO), specifická práce zaměřená na časovou porovnavatelnost –Test zaměřený na četbu zákona „Den obrany a občanství“ (Journée défense et Citoyenneté, JDC, ex-JAPD), prováděno u mladých sedmnáctiletých Francouzů od roku 1998 « Historická » porovnávání : –« Čtení, psaní, počty » v 5. třídě ZŠ ( ) –Problémy se čtením na začátku 6. třídy ZŠ ( )

Metodický rámec

Etapy 1.Cíle a referenční rámec: cíle: co chceme měřit? tabulka kompetencí / dovedností charakteristiky nástroje (formát jednotlivých cvičení, typy nosičů, atd.) 2.Vytváření jednotlivých cvičení 3.Experimentace s rozsáhlým souborem cvičení 4.Vytváření definitivní podoby testu na základě výsledků experimentace 5.Kampaň k definitivní podobě testu 6.Model měření, vytváření měřítka 7.Analýzy a interpretace výsledků

Principy Platné hodnocení : –Měří to, co měřit má Věrné hodnocení: –Hodnota měření je spolehlivá a přesná Standardizované hodnocení: –Minimalizace omylu měření každé jednotlivé etapy analýzy Porovnavatelné hodnocení: –V čase: porovnavatelnost různých testů –V prostoru: porovnavatelnost mezi jednotlivými jazykovými/kulturními skupinami

Skládání testů Standardizace: –přesné pokyny –«správce testu» není učitelem hodnoceného předmětu (2. stupeň ZŠ = collège) –jeho možnost zasahovat je omezená –žáci nemají stejné sešity („oběžné“ sešity), což zamezuje opisování Motivace žáků: –žáci nemají žádný zvláštní zájem na osobním nasazení při testu –jak podnítit motivaci? (danými pokyny, výběrem atraktivních nosičů, přizpůsobením náročnosti, atd.)

Opravy testů Úskalí spjatá s opravami otázek –kulturní zvyklosti a stupeň náročnosti opravujících –vliv pořadí, „oslnění“, opravných zkoušek Centralizace oprav Program tele-oprav (AGATE) : –„odhmotnění“ (výhody správa/cena) –opravy podle cvičení –kontrola kvality oprav –několikanásobné opravy

Vytvoření měřítka Stejné měřítko pro studenty i pro cvičení Rozdělení žáků(θ)Rozdělení cvičení (b) Nejlepší žáciNáročná cvičení Snadná cvičeníNejslabší žáci

Příklad měřítka Ukázka ze souboru hodnocení jednotlivých předmětů DEPP, hodnocení předmětu dějepis-zeměpis na konci 9. třídy ZŠ (rok 2006) Průměrný výsledek je stanoven na hodnotě 250, typová odchylka činí 50 Skupiny 0 a 1: 15%, Skupina 5: 10% Určení rozhraní: stanovení «standardního nastavení» pro ukazatele společného rámce

Zajištění porovnavatelnosti

Jedinečnost úkolu Každé cvičení má svou obtížnost: Příklad (5. třída ZŠ) Porovnat dvě čísla nacházející se na stejném řádku s použitím odpovídajícího znaménka: (větší než) ; = (rovné) ,5155 0,81, ,8238 0,61 Úspěšnost: 76 %Úspěšnost: 66 %

Princip Ilustrace celostátního hodnocení žáků 5. tříd ZŠ: –V 2009, 15,3% žáků dosáhlo výsledků ≤ 13/20 –V 2010, 26,2% žáků dosáhlo výsledků ≤ 13/20 –Vzrostlo skutečně procento žáků, kteří «nemají dostatečné znalosti», během jednoho roku o 11 procentních bodů? –Jiné vysvětlení: zkouška z roku 2010 je náročnější nežli zkouška z roku 2009 Potřeba ukotvení: –Prostřednictvím cvičení absolvovaných všemi žáky –Prostřednictvím žáků, kteří absolvují všechna cvičení Cíl: –Oddělit náročnost cvičení a úroveň žáků

Ilustrace na výsledcích

Časové porovnávání 5. třída ZŠ Čtení-porozumění: –v roce 2007 mělo potíže 20% žáků oproti 10% v roce 1987 –Nárůst sociálních nerovností: pokles se dotýká především dětí ze sociálně znevýhodněných rodin Pravopis: –Diktát textu o délce několika řádků, nárůst počtu chyb (z 11 na 15) –Pokles se týká všech žáků bez rozdílu sociálního původu –Narůstá především počet gramatických chyb Informační poznámka 08.38

Časové porovnávání (pokračování ) Výkonnost Rychlost22,5%24,1% Fonologie21,7%21,6% Morfologie17%17,6% Běžná slova19,6%19,9% Málo používaná slova24,2%30,7% Pravopis23,1%33,6% Formulace28,4%33,6% Tyto tři veličiny nejvíce korelují se školními výsledky 6. třída ZŠ

Informační poznámka

Dokumenty

Sbírka CNDP/DEPP