JUDr. et Ing. Petr Petržílek, Ph.D.

Subsidiarita - rozhodování musí vždy probíhat na co nejnižší rozhodovací úrovni, která je tak blízko k objektu rozhodování, jak je v daném případě možné. Princip bude vysvětlen na příkladu dopadů klimatických změn Závěry a scénáře růstu teplot Mezivládního panelu pro klimatické změny Globální oteplování je s 90% pravděpodobností důsledkem činnosti člověka Dosavadní pravidla klimatického vývoje se zvrátí při koncentraci asi 550 ppm Při dosavadních tempech růstu bude koncentrace 550 ppm dosaženo před polovinou 21. století Scénář koncentrace CO2 růst teplot vzestup hladiny B1 600 ppm1,1 – 2,9 °C 18 – 38 cm A1B 850 ppm1,7 – 4,4 °C 21 – 48 cm A ppm2,0 – 5,4 °C 23 – 51 cm

Varovné předpovědi IPCC pro 21. století Pravděpodobný nárůst teplot o 1,8 až 4 °C Možný nárůst teplot o 1,1 až 6,4 °C Pravděpodobný vzestup hladiny moře o 28 až 43 cm Roztátí arktického ledovce ve druhé polovině století Velká pravděpodobnost četnějších vln veder Pravděpodobnost intenzivnějších tropických bouří Tyto ukazatelé změn jsou od průmyslové revoluce o řád rychlejší než kdykoliv v celé známé historii planety

SUBSIDIARITA – mezinárodní právo = ZÁVAZEK Odvrácení klimatických změn = odstranění příčin Stabilizace emisí CO 2 je možná na úrovni zhruba 450 až 500 ppm (současná úroveň je 425 ppm); koncentrace do 500 ppm by měla být dostačující k odvrácení hrozby klimatických změn = omezení růstu globální teploty na méně než 2°C nad úrovní předindustriální éry Stabilizace emisí CO 2 je možné dosáhnout rychlým odklonem od spotřeby uhlíkatých paliv a zvyšováním energetické efektivnosti Náklady stabilizace emisí CO 2 –Koncentracenáklady –450 ppmdo 3 % světového HDP Mezinárodní odpovědnost za odstranění příčin – nezbytná mezinárodní dohoda všech zemí světového společenství = Kjótský protokol (snížení emisí CO 2 o 8% do r. 2013) a navazující postkjótská jednání o novém závazku: Kodaň 2009

SUBSIDIARITA – evropské právo = klimaticko-energetický balíček I. Emise skleníkových plynů 1/ Evropská rada předkládá nový závazek na snížení emisí skleníkových plynů o 20% do r (nebo o 30 %, pokud se k omezení zaváží všechny země světa). Do r by mělo dojít ke snížení o %. 2/ EU zreviduje systém obchodování s emisemi: Roku 2013 začne ustupovat přidělování emisních povolenek znečišťovatelům zdarma a bude se rozšiřovat jejich aukční prodej. 3/ Emisní limity CO2 z osobních automobilů se navrhují ve výši 130 g CO2/km z motorů + další redukce emisí ve výši 10 g CO2/km pomocí jiných opatření od roku 2012 (Polsko, ČR a SR navrhli prodloužení na rok 2015 z důvodu zachování technologického cyklu výroby).

SUBSIDIARITA – evropské právo = klimaticko-energetický balíček II. Energetická politika (některé body) 1/ Členské země nebudou schopné řešit svojí energetickou bezpečnost na národní úrovni a je nutná spolupráce na úrovni EU. 2/ Závazný cíl: Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie na celém území EU vzroste do roku 2020 na 20 %. 3/ Závazný cíl: Podíl biopaliv na celkové spotřebě paliv v dopravě dosáhne do roku 2020 nejméně 10 %. 4/ Podíly budou platit za celou EU, pro jednotlivé členské země se určí později při dvoustranných jednáních s Evropskou komisí. Startovací pozice jednotlivých států jsou odlišné. Každá země si nadále bude rozhodovat o vlastní energetické politice a bude si moci zvolit nástroje, které povedou k plnění stanoveného cíle. 5/ O technologii zachycování uhlíku a jeho bezpečném uložení a izolaci se bude jednat na Evropské radě na jaře 2008 Náklady EK odhaduje, že celkové náklady energetické a klimatické politiky budou méně než 0,5% HDP.

SUBSIDIARITA – národní právo emise skleníkových plynů v OECD

SUBSIDIARITA – národní právo = I. odstranění příčin z.č. 695/2004 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů - založen na systému přidělení obchodovatelných povolenek na emise na základě národních alokačních plánů – koncept „bublin“ z.č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z OZE celkové minimální množství biopaliv v benzinu a naftě - § 3 odst. 10 – 13 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší dočasné osvobození zemního plynu (CNG) od spotřební daně, pokud je určen pro dopravní využití dosud chybí: podpora výroby tepla z OZE, podpora úspor, podpora užívání elektromobilů, vodíkového pohonu apod.

SUBSIDIARITA – národní právo = II. zmírnění dopadů - prognóza Zdroj: ATLAS PODNEBÍ ČESKA, autorský kolektiv, vydal Český hydrometeorologický ústav v koedici s Univerzitou Palackého v Olomouci, Praha 2007, Olomouc 2007

SUBSIDIARITA – národní právo = II. zmírnění dopadů - prognóza Odchylka průměrné teploty od dlouhodobého průměru se bude v ČR pohybovat kolem 2 °C

Situace na Moravě Výhled vývoje sucha v 21. století na Moravě a ve Slezsku

Což není změna k „lepšímu“ ,0°C +2,5°C

zmírnění dopadů klimatických změn Nejvíce postižené oblasti Konkrétně jde především o okresy Břeclav, Mělník, Nymburk, Žatec, Louny a dále Kladno, Kolín, Pardubice, Litoměřice, Plzeň-město, Praha-východ a Praha-západ. Středočeský kraj a Praha, Ústecký kraj, Západočeský kraj, Polabská nížina a Jihomoravský kraj

zmírnění dopadů klimatických změn Prognóza změn V červnu a srpnu lze až na 50% území očekávat kritické sucho, a to jak meteorologické, půdní, tak zemědělské. množství atmosférických srážek na území ČR se změní takto: leden – duben: o +8 až 12% červen, červenec a srpen: o - 10 až 20% září, říjen: + 10% srážek. vyrovnaná bilance, ale srážky budou nabývat charakteru přívalových dešťů s nebezpečím záplav; v létě bude větší výpar a dvojnásobný úbytek vody.

zmírnění dopadů klimatických změn Základní adaptační opatření – CÍLE Zatímco se nemůžeme bránit zvyšujícím se teplotám, jsme s to: 1. UDRŽET VODU V KRAJINĚ - udržet minimální zůstatkový průtok ve vodních tocích - udržet minimální hladinu podzemních vod (tj. takového minimálního množství vod, které umožňuje obecné užívání bez narušení ekologické stability) 2. ZABRÁNIT ZNIČUJÍCÍM POVODNÍM 3. UDRŽET ZDROJE PITNÉ A UŽITKOVÉ VODY 4. ZABRÁNIT ROZSÁHLÝM HOSPODÁŘSKÝM ŠKODÁM, např. poklesu zemědělské výroby, lesním požárům apod.

zmírnění dopadů klimatických změn Základní adaptační opatření – les - eliminace holosečné těžby - náhrada výsadby smrčin sadbou listnáčů, zejm. buků a dubů - ponechání polomů a vývratů v korytech toků - umělé přehrazování lesních bystřin a strží - ponechaní na každý ha vždy několik stromů k zestárnutí a zetlení Zdroj: kolektiv autorů, Krajina v České republice, MŽP 2007, str horní hranice lesa se bude posouvat do vyšších nadmořských výšek, tzn. kolem roku 2030 budou podmínky pro stávající způsob zalesnění destruktivní – viz požáry, usychání, polomy, kůrovcové kalamity - klimatické podmínky pro pěstování smrku ztepilého se kriticky změní na: Mostecku, Litovelsku, Verneřicku, Křivokládsku, Plzeňsku, Ralsku, Plánicku, Voticku, Opavsku, Ostravsku, Hranicku a Jevišovicku. NEBUDE-LI SE KONAT NIC, PŘIJDEME TAK O 1/3 LESŮ, TEDY O NEJVÝZNAMNĚJŠÍ REZERVOÁR VODY

zmírnění dopadů klimatických změn Základní adaptační opatření – ZEMĚDĚLSKÁ KRAJINA Zdroj: Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova univerzita Brno A. Rozčleňování krajiny Budování a obnova remízků, mezí a hájků Přizpůsobovat velikost polí morfologii krajiny (cca 20 ha) Vytváření nových biokoridorů a biocenter Budování lesoparků a parků Realizace agroenvironmentálních programů B. Způsob hospodaření Aplikace vodou šetřících technologií – zejm. mikrozávlah Šlechtění a aplikace suchovzdorných odrůd (nikoliv nových plodin) Důsledné střídání plodin (chybí okopaniny, luštěniny a pícniny) Vytváření biopásů na orné půdě Rozšiřování ploch pro pěstování rychlerostoucích dřevin Vazba pojištění úrody na správné střídání plodin a odrůdovou skladbu Zavést operační monitoring

zmírnění dopadů klimatických změn Základní adaptační opatření – VODNÍ TOKY Úprava toků (obnovení meandrů, rozvolnění umělých koryt) Vytváření mokřadů, lužních lesů a luk v záplavových zónách Budování, obnova a revitalizace rybníků Ochrana oblastí přirozené akumulace vod Budování dešťových nádrží a tam, kde je to možné průtočných vodních nádrží Asanační nádrže v rámci rekultivací Budování místních ochranných hrází kolem obcí Další přírodě blízká protipovodňová opatření, jako je umožnění rozlití vody do zátopových zón řek (poldry) a odstranění zábran vsaku vody do půdy ….

zmírnění dopadů klimatických změn Základní adaptační opatření – URBANIZOVANÁ KRAJINA Zachytávání dešťové vody u objektů ( rezervoáry, vsakovací jámy a tunely, podzemní nádrže, nádrže „pod střechou“ určené ke splachování záchodů ….) Zatravňovací dlažba v ulicích a na parkovištích klidových zón Zakončování dešťových kanalizací vsakovacími jámami, retenčními nádržemi, nebo odvodem do příměstských lesů Zákaz výstavby v záplavových zónách všech stupňů

JUDr. et Ing. Petr Petržílek, Ph.D.

UDRŽITELNÝ ROZVOJ : zlepšování životní úrovně a prosperity příslušné populace v mezích kapacity ekosystému, při zachování přírodního bohatství a jeho biologické rozmanitosti ku prospěchu současných a příštích generací (nařízení EP a Rady č /2000) KAPACITA EKOSYSTÉMU: schopnost ekosystému pojímat takové zatížení, při kterém ještě nedochází k narušení jeho ekologické stability ÚNOSNÉ ZATÍŽENÍ ŽP: ještě příznivé ŽP = takové zatížení lidskou činností při kterém nedochází k poškození ŽP ani k překračování kapacity ekosystému určeného územím katastru obce EKOLOGICKÁ STABILITA: schopnost ekosystému odolávat změnám nebo vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce produkční a mimoprodukční EKOSYSTÉMnavzájem propojená soustava složek ŽP

Ekologický aspekt Udržitelná ekonomika Sociální a kulturní rozměr Zahraničně politický rozměr

t.j. maximálně hospodárné a plánované využívání ŽP při zachování anebo zlepšování přírodních podmínek a jejich všech funkcí, jakož také obnovování přírodních zdrojů. Legislativní nástroje: 1) Složkové předpisy 2) SEA 3) Náprava ekologické újmy I. (posuzování vlivů koncepcí na ŽP) a ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

II. Udržitelná ekonomika se rozvíjí za těchto podmínek: a) a) Obnovitelné přírodní zdroje jsou využívány takovým způsobem, aby míra jejich těžby nebo sklizně nepřekročila míru jejich obnovy – podmínka REGENERACE. b) b) Emise a odpad vznikající v průběhu využívání a spotřeby přírodních zdrojů jsou přednostně materiálově nebo energeticky využívány, jinak do ŽP ukládány v kvalitě a množství které je ŽP vstřebáváno – podmínka ABSORBCE. c) c) Míra spotřeby neobnovitelných přírodních zdrojů klesá s růstem využití recyklátů (neobn. zdroje jsou v oběhu a neleží na skládkách) a možností jejich nahraditelnosti obnovitelnými přírodními zdroji anebo v důsledku zavádění nejlepších dostupných technik – podm. SUBSTITUCE a EKOLOGICKÉ ÚČINNOSTI. Legislativní nástroje: - horizontální předpisy na ochranu ŽP (EIA, IPPC, prevence závažných havárií) - ekologicky motivující daňový a poplatkový systém - předpisy tech. ochrany ŽP např. zák. o odpadech

III.Aspekt sociální: a) a) Udržitelnosti je vlastní zásada solidarity – mezilidské, mezigenerační i mezidruhové (k živ.prostředí). b) b) Uznává rovnost racionálních nároků lidských bytostí na zdravé životní prostředí a na rovný přístup ke složkám žp - res nullius (věcí ničí) Aspekt kulturní: Jde především o podporu prvků regionální a místní identity (decentralizace) tím, že udržitelnost podporuje soběstačnost a nezávislost lokálních komunit (př. Energeticky Soběstačné Obce). Legislativní předpoklady: 1) 1) Sociální síť (např. zákon o sociální podpoře). 2) 2) Aktivní politika zaměstnanosti – vytváření nových prac. míst (zákon o zaměstnanosti). 3) 3) Podpora netržní práce s vysokou společenskou hodnotou (např. podpora drobného zemědělce, vzdělávání se, rodičovství, práce v NGOs, soliterní výroby). 4) 4) Endogenní politika (rozhodování o dotacích v místě – LEADER, podpora investic obcí do ziskových projektů).

IV. Nastolení udržitelného společenského, ekonomického, sociálního, ekologického a kulturního pořádku je v plném rozsahu reálně možné jen v globálním měřítku. Zahraniční politika ČR by proto měla politicky podporovat mezinárodní procesy a organizace, jejichž cílem je překonat vznikající překážky udržitelné koncepce.

I. VEŘEJNÉ PRÁVO 1) Právo ochrany ŽP - horizontální ochrana ŽP, ochrana složek ŽP, technická ochrana ŽP (implementace práva EU) 2) Finanční právo – ekologicky motivující daně 3) Právo sociálního zabezpečení : Sociální síť Vytvoření pracovních míst (aktivní pol. zam.) Podpora netržní práce 4) Zemědělské právo – např. ekologické zemědělství II. ODPOVĚDNOST ZA ZTRÁTY NA ŽP - Náhrada škody na produkčních funkcích ŽP (Občanský zákoník) - Náhrada škody na mimoprodukčních funkcích ŽP 6) další oblasti (např. energetika, doprava) (ekologická újma) 5) Trestní právo – trestné činy: Ohrožení a poškození životního prostředí – úmyslné a nedbalostní, Pytláctví, Poškozování lesa těžbou, Nakládání s nebezpečnými odpady, Neoprávněné nakládání s chráněnými a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, Týrání zvířat.

DĚKUJI ZA POZORNOST