Formální skladební vztahy ve větě jednoduché II. Název materiálu: VY_32_INOVACE_CJ3r0104 Název sady: Skladba pro 3.ročník Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Téma: Formální skladební vztahy ve větě jednoduché II. – dokončení Jméno autora: Kateřina Turzová Vytvořeno dne: 2.10.2012 Metodický popis – anotace: Rozšíří a prohloubí vědomosti žáků v oblasti formálněsyntaktických vztahů ve větě jednoduché

Formální skladební vztahy ve větě jednoduché II. SKLADBA (SYNTAX) Formální skladební vztahy ve větě jednoduché II.

Formální vztahy se vytvářejí mezi dvěma (či více) členy Formální vztahy se vytvářejí mezi dvěma (či více) členy. Obecně tyto členy nazýváme jako: 1.člen nadřazený – řídící 2.člen podřazený - závislý

Způsoby vyjádření členské závislosti: A) SHODA (kongruence) B) ŘÍZENOST (rekce) C) PŘIMYKÁNÍ (adjunkce)

A) SHODA (kongruence) je druh mluvnické závislosti, kdy závislý člen přijímá mluvnické kategorie (pád, číslo, rod/osoba) členu řídícího uplatňuje se u vztahu: a) shody Přs s Po – Eva se usmála. b) Pks – Přijal vše s velkým pochopením. c) Do (částečně společně s řízeností) – Zůstanu u vás ráda.

B) ŘÍZENOST (rekce) – silná závislost je druh mluvnické závislosti, kdy člen řídící určuje tvar závislého jména (pád jména nebo infinitiv slovesa), tvarově se neshodují. Řízena může být i věta. uplatňuje se u vztahu: a) Pt – Nesl hostům občerstvení. b) Pkn – děkan fakulty, okna budovy c) Do (částečně společně se shodou) – Chlapci běhali bosi.

C) PŘIMYKÁNÍ (adjunkce) – slabá závislost je druh mluvnické závislosti, kdy tvar členu závislého není určován členem řídícím, je mezi nimi pouze významový vztah uplatňuje se u vztahu: a) Pu – Pil rychle. Pil do dna. Pil ze žalu. Pil jako duha. b) Pkn – Příběh o lásce. Příběh bez lásky.

K formálním skladebním vztahům patří vedle závislosti také souřadnost K formálním skladebním vztahům patří vedle závislosti také souřadnost. Větné členy jsou na sobě nezávislé, řídící člen rozvíjejí stejným způsobem – vzniká ŘAZENÍ

ŘAZENÍ vzniká připojováním členů v nějaké významové souvislosti, avšak řídící člen rozvíjejí každý jiným způsobem: Př. Jana se domů vrátila veselá, odpočatá, bez peněz, ale s celou řadou nových zážitků a kamarádů.

Grafický symbol pro souřadný poměr v řazení: SLUČOVACÍ (kopulační) + STUPŇOVACÍ (gradační) _I¯ ODPOROVACÍ (adverzativní) x VYLUČOVACÍ (disjunktivní) ~ PŘÍČINNÝ/DŮVODOVÝ (kauzální) ← DŮSLEDKOVÝ (konsekutivní) →

Urči formální skladební vztah mezi uvedenými dvojicemi: uvidět dívku - řízenost (rekce) zpívá čistě - přimykání (adjunkce) film roku Jana psala - shoda (kongruence) nastoupil do vlaku malá, bledá, tváři divé, pod plachetkou osoba - řazení výlov rybníka - řízenost (rekce) nový mobil - shoda (kongruence) přišla sama proběhl parkem - přimykání (adjunkce)

Doplň vhodné příklady, urči větný člen: Přikrývka mu sklouzla (adjunkce)… na podlahu/Pum. Přečetl jsem zajímavou (rekce) … knihu/Pt. Každou návštěvu včas (kongruence) … ohlásil/Přs. Oba cizinci budou vyslechnuti jako (kongruence) … svědkové/Do. Mám rád čaj s (rekce + řazení) … medem a citrónem/Pkn. Přijal to s (kongruence + řazení) … velkými a nehranými /Pks rozpaky. Přihlásil se do (adjunkce) … soutěže/Pum.

Urči graficky významový poměr mezi souřadně spojenými větnými členy a větami. Je nápaditý, ba přímo překypuje fantazií. _I¯ Pes zaštěkal, silně zavrčel a vycenil zuby. + Stav se buď dnes, nebo zítra. ~ Nejspíše se obával špatného počasí, a proto zůstal doma. → (důsledkový) Nakonec zůstal doma, neboť se obával špatného počasí. ← (příčinný, důvodový) Je mladý, ale velmi rozumný. X

Použitá literatura: Kostečka, Jiří: Český jazyk pro 3. ročník gymnázií. Praha, SPN 2002 Mgr. Mašková, Drahuše: Český jazyk – přehled středoškolského učiva. Třebíč, Vyuka.cz 2010 Mgr. Mužíková, Olga; PhDr. Markvartová, Barbora; Mgr. Klusáčková, Lenka; PhDr. Jeřábková, Eleonora: Odmaturuj z českého jazyka. Brno, Didaktis 2010 Havránek, Bohuslav; Jedlička, Alois: Česká mluvnice. Praha, SPN 2008