Setkání ředitelů gymnázií 25. března 2009 Pohled na střední školství a terciární vzdělávání František Ježek

Obsah  Pohled OECD na naše školství (zdroj Education at a Glance, OECD 2008)  Potřebujeme opravdu jiné školství?  Úloha strukturálních fondů (naděje a realita)  Manažerská poučení

Pozice ZČU obecně  Počet fyzických osob, které si podávají na ZČU přihlášky ke studiu, je již řadu let čtvrtý nejvyšší mezi vysokými školami (14 tis.).  Administrujeme ročně přes 25 tis. přihlášek.  Na ZČU studuje 20 tis. studentů.  ZČU zaměstnává přes 2 tis. osob, z toho 1 tis. akademických pracovníků.  Obrat ZČU je cca 1,6 mld. Kč, z toho dotace na vzdělávání představuje cca polovinu.

POHLED OECD NA NAŠE ŠKOLSTVÍ

Střední školu v ČR absolvuje nadprůměrně vysoká část populačního ročníku.

Absolventi středních škol Řešení: -vrátit maturitě její význam a vážnost, -nazývat věci pravým jménem, -posílit všeobecně vzdělávací charakter těch oborů, které poskytují maturitu, - reformu maturit chápat jako završení celé transformace středního školství. Pro ČR platí: v populačních ročnících absolvuje střední školy 90 % populačního ročníku. I pro obory s maturitou je škála profilů velmi rozsáhlá a nečitelná.

Do terciárního sektoru vzdělávání nastupuje z populačního ročníku odpovídající počet absolventů středních škol

Studenti vysokých škol Řešení: -diferenciace institucí terciárního vzdělávání pro čtyři typy dosahovaného vzdělání (DiS, bc., mgr., Ph.D.), -magisterský stupeň chápat jako silně výběrový, -dbát na dosažení nejvyšší kvality v každém stupni (stupeň vzdělávání nemá souvislost s kvalitou). Pro ČR platí: během rekordně krátké doby a s poměrně nízkými náklady došlo k zásadní změně v možnosti studovat na vysoké škole. Objevují se vážné obavy z poklesu kvality apod.

Procentní podíl vysokoškolsky vzdělaných osob se rychle zvýšil a pravděpodobně již překročil průměr OECD.

Podíl absolventů vysokých škol Řešení: -rozvoj kombinovaného a distančního vzdělávání, -prosadit v ČR koncept „učící se společnosti“, -využít zdroje strukturálních fondů, -učitel základní a střední školy by měl být příkladem, -absolvent kombinované (dálkové) není horší než absolvent prezenční formy; často spíše naopak. Pro ČR platí: v celé populaci je poměrně málo vysokoškolsky vzdělaných osob, ale v ročnících s datem narození po roce 1980 tento podíl velmi rychle roste. Tak vznikají vážné mezigenerační disproporce.

Počet absolventů terciárního vzdělávání v oblasti technických a přírodních věd je nízký.

Technické a přírodní vědy Řešení: -řešením není zvyšování počtu studentů v těchto oblastech podle stávajícího modelu (propadovost), -nutnost oslovit středoškoláky s obecnými studijními předpoklady (GYMNÁZIA) a získat je, -hodnocení učitelů i škol (granty apod.), -zásadní úkol pro poradenství. Pro ČR platí: v celé populaci je poměrně málo vysokoškolsky vzdělaných osob a mezi nimi mají významné zastoupení technici. Tento stav se ale nereprodukuje a vzniká významný deficit odborníků v oblasti technických a přírodních věd.

Míra zaměstnání ve vyšším věku velmi výrazně závisí na vzdělání.

Zaměstnanost ve vyšším věku Řešení: -stát by si měl uvědomit i tento výnos ze vzdělání, -„masifikace“ terciárního vzdělávání má řadu pozitiv, -jde o další závažný impuls k úvahám o zavedení školného nebo odloženého školného (absolventské daně). Pro ČR platí: spolu se Slovenskem patříme k zemím s extrémní závislostí zaměstnanosti ve vyšším věku na dosaženém vzdělání. Vzdělání je tedy jedním z klíčů k důchodové reformě (jeden z důvodů pro „masifikaci“ terciárního vzdělávání).

Absolvováním vysoké školy se v ČR zvětší životní výdělek o 30 %. Je to jedna z nejvyšších hodnot v rámci OECD.

Soukromé výnosy ze vzdělání Řešení: -„masifikace“ terciárního vzdělávání tento výnos sníží, -jde o závažný impuls k úvahám o zavedení školného nebo odloženého školného (absolventské daně). Pro ČR platí: soukromý výnos z dosažení vyššího vzdělání je v ČR v průměru výrazně nadprůměrný. Platí to i pro veřejný finanční výnos (daně).

Výdaje na sekundární školství odpovídají standardům OECD, neplatí to o terciárním vzdělávání

Výdaje na sekundární a terciární vzdělávání Řešení: -řešit otázku struktury sekundárního školství a posílit jeho všeobecně vzdělávací charakter, -zároveň ale jasně vyčlenit oblast profesního vzdělávání se silnou orientací na praktickou činnost, -zajistit prostupnost a studium dospělých, -nazývat věci pravým jménem. Pro ČR platí: výdaje na sekundární školství odpovídají výkonnosti ekonomiky a standardům OECD. Nižší výdaje jsou zejména v primárním a terciárním školství. V sekundárním školství jsou pěstovány některé velice neefektivní a nákladné formy vzdělávání.

Prostředky na vzdělávání jsou v poměru k HDP mírně nižší (evropská tradice)

Výdaje vzhledem k HDP Řešení: -postupně zvýšit výdaje na vzdělávání na standard zemí OECD NEBO -provádět takové kroky, aby HDP výrazně rychleji rostlo Pro ČR platí: vzhledem k výkonnosti ekonomiky země (HDP) vydává ČR na vzdělávání mírně menší prostředky, než by odpovídalo jejím možnostem. Zdůvodněním by bylo řešení reformy klíčových oblastí: zdravotnictví, důchody, daně…

Prostředky na vzdělávání jsou v poměru k celkovým veřejným rozpočtům jedny z nejnižších

Veřejné výdaje Řešení: -dávat z těchto zdrojů více na vzdělávání (severský model) NEBO -méně vybírat a nechat na občanovi, aby více investoval do své budoucnosti (americko-australský model) Pro ČR platí: do veřejných zdrojů vybere od občanů (a dalších subjektů) poměrně velkou část jejich příjmů, ale z těchto zdrojů není schopna (a ochotna) odpovídajícím způsobem investovat do vzdělávání. Pro ČR platí: do veřejných zdrojů vybere od občanů (a dalších subjektů) poměrně velkou část jejich příjmů, ale z těchto zdrojů není schopna (a ochotna) odpovídajícím způsobem investovat do vzdělávání.

POTŘEBUJEME OPRAVDU JINÉ ŠKOLSTVÍ?

Strom života Prezenční forma Kombinovaná a distanční forma Další a celoživotní vzdělávání, rekvalifikace studiem Další a celoživotní vzdělávání, rekvalifikace studiem Seniorské aktivity

Strategie konkurenceschopnosti 25

Zdroj konkurenceschopnosti Peníze Poznatky Výzkum (věda) Výzkum (věda) Inovace Lidé

Absolventi a trh práce (průměr ze čtyř měření MPVS)

 Zájem roste tam, kde je vysoká míra nezaměstnanosti absolventů.  Zájem roste tam, kde je již dnes evidentně nižší návratnost investice a situace se bude zhoršovat.  Jak vlastně funguje poradenství a proč selhává zejména v případě tzv. sociální mobility?  Může čerstvý maturant dělat takového chyby v rozhodování?  Kde se vzal sklon k nevýrazné (záložní, nic neřešící) volbě?  Má v této situaci řešení důchodová reforma?  Ovšem REGULACE NIC NEŘEŠÍ, jde o zásadní problém společnosti a její školské soustavy. 28 Palčivé poznatky a otázky

ÚLOHA STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ (NADĚJE A REALITA)

 Nesmí jít o „zalepení děr“ (v silnicích nebo v rozpočtu), o „hašení požárů“ – prostředky jsou „aditivní“ nikoliv „substituční“.  Orientace na regionální konkurenceschopnost a na trh práce je zásadní.  Měnit je nutné systém a myšlení lidí (např. schopnost střednědobé a dlouhodobé investice).  Napsat projekt je dovednost - dobře určené cíle a úspěšné řešení je podstatou.  Široká společnost by měla volat k odpovědnosti řídící orgány programů, pokud se reálně nedostavují deklarované efekty (vzdělávání pro konkurenceschonost).  NE výsledkům typu: Peníze se utratily, práce zůstala. 30 Strukturální fondy - naděje

MANAŽERSKÁ POUČENÍ

Místo závěru KONĚ MŮŽETE DOVÉST K VODĚ, ALE PÍT JIŽ MUSÍ SÁM Je možné s touto tezí přistupovat k sociální mobilitě, volbě vzdělávací trajektorie, volbě povolání?

Místo závěru JEN VE ŠKOLSTVÍ NAJDETE TAK VYSOKOU KONCENTRACI SPOKOJENÝCH TERORISTŮ Spokojený terorista = osoba, která boří a neguje, nemá pozitivní program, ale zároveň nechce svoji nespokojenost řešit (odchod, podíl na změně,…)

Místo závěru MANAGEMENT NENÍ MODERNÍ NÁBOŽENSTVÍ ŠVP lze „odšvejkovat“, „napsat“, ale také pochopit jako nástroj změny myšlení a chování