VY_32_INOVACE_05_PVP_246_Hol Výukový materiál zpracován v rámci oblasti podpory 1.5 „EU peníze středním školám“ Název školy Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod Název OP OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0258 Název projektu Inovace a individualizace výuky na OA a HŠ Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení vzdělávacího materiálu VY_32_INOVACE_05_PVP_246_Hol Druh učebního materiálu Prezentace Autor  RNDr. Ivana Holubová

Vzdělávací obor, pro který je materiál určen Ekonomické lyceum, Obchodní akademie, Hotelnictví Předmět Chemie, Základy přírodních věd Ročník II. ročník Název tematické oblasti (sady) Přírodní organické látky Název vzdělávacího materiálu Oligosacharidy a polysacharidy Anotace Prezentace je určena pro výuku předmětu CHE a ZPV ve 2. ročníku čtyřletých oborů. Je součástí sady „Přírodní organické látky“ a navazuje na prezentaci „Sacharidy I“. Jejím cílem je přehlednou a stručnou formou prezentovat základní poznatky o oligo- a polysacharidech, uvádí jejich rozdělení, vlastnosti a přehled zástupců včetně chemických vzorců. Zhotoveno, (datum/období) Únor 2013 Ověřeno 23. dubna 2013

Co jsou oligosacharidy? sacharidy složené ze dvou až deseti molekul monosacharidů vázaných glykosidovou vazbou podle počtu monosacharidových jednotek (zbytků) dělíme : disacharidy, trisacharidy, tetrasacharidy ….. nejvýznamnější jsou disacharidy

O-glykosidová vazba

Disacharidy nejvýznamnější a nejpočetnější molekuly spojené ze dvou monosacharidových jednotek rozdělení neredukující redukující

Neredukující disacharidy přítomnost glykosidové vazby mezi atomem C(1) jedné molekuly a atomem C(1) druhé aldosy nebo C(2) ketosy (nemá volnou poloacetalovou hydroxylovou skupinu)

Sacharóza (řepný cukr) vzniká spojením D-fruktózy a D-glukózy bezbarvá, ve vodě rozpustná látka neredukující disacharid získává se z cukrové řepy, popř. třtiny používá se v potravinářství jako sladidlo

Redukující disacharidy glykosidová vazba mezi atomem C(1) jednoho monosacharidu a atomem C(4) druhého monosacharidu (má volnou poloacetalovou skupinu)

Maltóza (cukr sladový) vzniká spojením dvou D-glukóz redukující cukr vzniká hydrolýzou škrobu je obsažena v klíčkách obilnin a sladu meziprodukt při výrobě piva

Laktóza (mléčný cukr) vzniká spojením D-galaktózy a D-glukózy redukující je přítomna v mléce savců používá se na výrobu dětských pokrmů

Polysacharidy nejrozšířenější sacharidy, patří mezi biopolymery (přírodní makromolekulární látky) monosacharidové jednotky tvořící polysacharid mohou být: stejného typu, homopolysacharidy různého typu, heteropolysacharidy vznikají v organismech z jednoduchých sacharidů: n C6H12O6 (C6H10O5)n + n H2O stavební a zásobní látky rostlin i živočichů

Vlastnosti některé rozpustné ve vodě, jiné v ní bobtnají a tvoří viskózní roztoky, další jsou nerozpustné nemají redukční vlastnosti, protože glykosidové vazby vznikají mezi poloacetalovými hydroxyly nemají sladkou chuť

Homopolysacharidy Celulóza složka buněčných stěn vyšších rostlin, nejrozšířenější organická látka lineární polysacharid, tvořený D-glukózovými jednotkami spojenými glykosidyckými vazbami, řetězce tvořené molekulami glukosy jsou mezi sebou spojeny vodíkovými vazbami, toto spojení zajišťuje pevnost a pružnost celulózy nerozpustná ve vodě, pro člověka nestravitelná, složka vlákniny získává se ze dřeva jako surová celulóza - buničina a slouží jako surovina při výrobě papíru a v textilním průmyslu

Homopolysacharidy Škrob zásobní látka rostlin, ve vodě tvoří koloidní roztoky skládá se z mnoha molekul D - glukózy: Amylózy - obsahuje D-glukózové zbytky vázané a(1 4) glykosidickými vazbami, rozpouští se ve vodě Amylopektin – obsahuje D-glukózové zbytky vázané a(1 4) i a(1 6) glykosidickými vazbami, ve studené vodě se nerozpouští, ale bobtná získává se z brambor a obilovin, slouží k výrobě D-glukózy, lepidel, ethanolu, pudinků, důležitá složka potravy důkaz škrobu : s jódem dává modré zbarvení

Homopolysacharidy Glykogen Chitin Pektiny zásobní látka živočichů obsažen především v játrech a ve svalech je rozpustný ve vodě Chitin základní složka kutikuly členovců, buněčných stěn hub a některých řas Pektiny zásobní polysacharidy složité struktury obsaženy např. v jablkách, slupkách citrusů při zahřívání tvoří gely, čehož se využívá při výrobě džemů

Heteropolysacharidy jsou součástí buněčných stěn mikroorganismů, mezibuněčné hmoty a tělních tekutin

Použitá literatura: Karlson, Peter. Základy biochemie: vysokošk. učeb. 1. vyd. Praha: Academia, 1965 Kolář, Karel, Kodíček, Milan a Pospíšil, Jiří. Chemie II pro gymnázia: organická a biochemie. 1. vyd. Praha: SPN, 1997. ISBN 80-7235-283-0. KOTLÍK, B. RŮŽIČKOVÁ, K. Chemie II v kostce pro SŠ, organická chemie a biochemie. Havlíčkův Brod : Fragment, 1997. ISBN 80–7200–057–8. Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.