1 Vlastní hodnocení školy 24. září 2009

2 Obsah školení Proč vlastní hodnocení Co budeme hodnotit Podle čeho poznáme kvalitu Jakým způsobem získáme informace Co budeme dělat potom Vztah VHŠ a ŠVP

3 Proč vlastní hodnocení? Proč hodnotíte své žáky?

4 Dlouhodobý záměr… (2005) Vlastní hodnocení (autoevaluace) školy má při transformaci vzdělávacího systému klíčovou úlohu: je předpokladem zkvalitňování práce škol a jejích výsledků, předchází vypracování školního vzdělávacího programu a zapojuje další aktéry vzdělávání (např. sociální partnery) do sdílené odpovědnosti za rozvoj školy.

5 Zákon č. 561/2004 Sb. Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení školy a hodnocení Českou školní inspekcí. (§ 12) Vlastní hodnocení školy je … jedním z podkladů pro hodnocení Českou školní inspekcí. (§ 12) Dokumentace školy: …výroční zprávy o činnosti školy, zprávy o vlastním hodnocení školy. (§ 28)

6 Zaměření VHŠ (vyhl. 15/2005 Sb.) Vlastní hodnocení školy je vždy zaměřeno na: Cíle stanovené školou (ŠVP, koncepční záměr), na jejich reálnost a důležitost Plnění těchto cílů (s přihlédnutím k cílům v RVP) Určení oblastí, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků, a oblastí, ve kterých je třeba úroveň vzdělávání zlepšit, včetně návrhů příslušných opatření Účinnost opatření obsažených v předchozím vlastním hodnocení školy

7 Termíny VHŠ (vyhl. 15/2005 Sb.) Vlastní hodnocení školy se zpracovává průběžně za období 3 školních roků.

8 Co budeme hodnotit? Co byste se chtěli dovědět o škole Rodič – zájemce Učitel – zájemce Žák – zájemce Zřizovatel Školní inspektor

9 Oblasti VHŠ (vyhl. 15/2005 Sb.) Hlavní oblasti VHŠ jsou vždy: Podmínky ke vzdělávání Průběh vzdělávání Kultura školy Výsledky vzdělávání žáků a studentů Řízení školy Úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům

10 Podle čeho poznáme kvalitu? Máte oblíbenou restauraci? V čem je dobrá? KRITÉRIA HODNOCENÍ = POPIS OČEKÁVANÉ KVALITY VHŠ: spontánní kritéria  definovaná kritéria

11 Kritéria pro vlastní hodnocení Kritérium = „rozlišovací znamení“ (měřítko) Hodnocení = proces oceňování Kritérium hodnocení = popis kvality (měřítko, na jehož základě můžeme tvrdit, že je něco dobré nebo špatné)

12 Kritéria hodnocení pro výsledky vzdělávání Jaké by měli mít žáci naší školy výsledky? (Co by měli znát a umět, jak by měli jednat?)

13 Kritéria kvality pro výsledky vzdělávání (definování „zdola“) žák disponuje nutnými dovednostmi pro umělecké vyjádření - vzhledem k jeho nadání a délce studia žák efektivně spolupracuje s ostatními na realizaci nebo tvorbě uměleckého díla, cítí zodpovědnost za společné dílo žák je schopen sebevzdělávání - disponuje studijními návyky k samostatné práci žák umí kultivovaně vystupovat - vzhledem k prostředí, v němž se prezentuje žák je schopen aktivně vnímat umělecké dílo rozumem i citem žák se orientuje v různých uměleckých stylech žák si dokáže vytvořit vlastní názor na umělecké dílo žák dokáže komunikovat o uměleckém díle a o svých názorech žák má zájem o vzdělávání, těší se na další vzdělávání žák se účastní akcí školy, dění ve škole ho zajímá

14 Kritéria kvality pro výsledky vzdělávání (definování „shora“) soustavnou uměleckou činností pěstuje morálně volní vlastnosti a pracovní návyky, které spoluutvářejí jeho hodnotovou a profesní orientaci (KK) Žák se svědomitě připravuje na vyučování Žák se věnuje uměleckým činnostem i mimo svoji „působnost“ v ZUŠ Žák dokáže navrhnout a zdůvodnit, jak si poradí s technickým problémem

15 Kritéria hodnocení pro průběh vzdělávání Jak by měla vypadat optimální výuka? (Co by měl učitel dělat v hodině, aby vytvořil maximální podmínky pro takové výsledky žáků, které naše škola považuje za kvalitní?)

16 Hodnocení materiálně- technických podmínek Přednosti a nedostatky (Co mi pomáhá? Co mi chybí?)

17 Kritéria hodnocení pro kulturu (klima) školy Jak by měly vypadat vztahy v naší škole? učitel – žák učitel – učitel učitel – rodič škola – rodiče

18 Kritéria hodnocení pro řízení školy Jak by mělo vypadat funkční a efektivní řízení naší školy?

19 Kritéria – řízení školy (ukázka) Neexistuje možnost spoluúčasti na řízení a rozhodování Jsou omezené možnosti vyjádření se, názory jiných se berou v úvahu jen zřídka Lidé mají možnost se k věcem vyjádřit, někdy je to bráno v úvahu při rozhodování Vedení obvykle k názorům pracovníků hodně přihlíží a využívá je i při rozhodování Pracovníci mají možnost se vyjádřit k důležitým otázkám, je velká snaha dosáhnout v zásadních věcech konsensu Chybí účinná kontrola téměř všeho a všech Kontrola je zaměřena pouze na vyhledávání viníků Kontrola je průměrně přísná a intenzivní s průměrným zaměřením na všechny Kontrola je na dobré úrovni, hledají se i příčiny problémů, nejen viníci Kontrola je systematická a kvalitní, zaměřená na hledání příčin i na prevenci, postihuje vše Neexistuje jasná personální politika, DVPP se nepodporuje Personální politika je založena na intuici, DVPP téměř neprobíhá Personální politika existuje spíš na papíře, v praxi se hodně porušuje, DVPP se přikládá malý význam Jasná personální politika, která se v zásadě dodržuje a podporuje, včetně DVPP Jasná personální politika, vysoká podpora rozvoje učitelů a DVPP

20 Jak získáme informace? Jakými způsoby můžeme zjistit kvalitu restaurace? Co je výhodou / nevýhodou každého z těchto způsobů?

21 Evaluační nástroje VYSTOUPENÍ, VÝSTAVA ZKOUŠKA TEST HOSPITACE POZOROVÁNÍ PROHLÍDKA ANALÝZA (SWOT, analýza dokumentace) PORTFOLIO (soubor produktů žáka) DOTAZNÍK (pro žáky, učitele, rodiče) ROZHOVOR NETRADIČNÍ POSTUPY (deník, koláž, fotomontáž, dramatizace)

22 Před volbou evaluačního nástroje… Co konkrétně chceme zjistit? (Jaké informace?) Jak to můžeme zjistit? (Jakým způsobem?) Koho všeho se bude zjišťování týkat? Dokážeme to realizovat? Jaké máme časové možnosti? Jaké máme finanční možnosti? Jaké nežádoucí účinky mohou nastat?

23 Dotazník (grafické znázornění odpovědí) Který obrázek nejlépe vystihuje vztahy mezi členy učitelského sboru ve vaší škole? Zvolenou variantu zakroužkujte. Pokud vám nevyhovuje žádná z možností, označte svoji představu do prázdného pole.

Hodnotící škály ano ne rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% všichni většina polovina menšina nikdo je vhodné dávat za vzor – je vhodné podporovat – je přijatelné – vyžaduje pozornost – vyžaduje změnu vždy často občas někdy nikdy

25 Co budeme dělat potom? Jak se zachováte, když zjistíte, že je restaurace špatná? SMYSLEM HODNOCENÍ NENÍ POUZE STANOVENÍ JAKOSTI, ALE ZEJMÉNA OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ / UDRŽENÍ KVALITY.

26 SYSTÉM VHŠ ZJIŠŤOVÁNÍVYHODNOCOVÁNÍ INTERPRETACE ZAMĚŘENÍ KRITÉRIA OBLASTI NÁSTROJE OPATŘENÍ

27 Zpráva o vlastním hodnocení školy Zpráva o vlastním hodnocení školy by měla odpovědět na otázky, které vyplývají ze zaměření VHŠ (vyhláška č. 15/2005 Sb.): Ve kterých oblastech dosahujeme dobrých výsledků? Ve kterých oblastech bychom měli úroveň vzdělávání zlepšit? Jaká jsme přijali opatření pro zvýšení kvality vzdělávání na naší škole? Jak účinná byla opatření obsažená v minulém vlastním hodnocení? Jak plníme cíle naší školy? Jak jsou reálné a důležité?

28 Zpráva o vlastním hodnocení školy Odpovědi na předešlé otázky by měly být doložitelné zjištěními v oblastech předepsaných vyhláškou V zájmu objektivity a porovnatelnosti zjištění by bylo vhodné uvést do zprávy: konkretizaci oblastí VHŠ (dílčí oblasti, vzorek) použité evaluační nástroje

29 Kontrola kvality VHŠ Jak dobrá je vaše škola v oblasti výsledků vzdělávání? Jak to víte? Co s tím děláte?

30 Teze k ŠVP Škola stanovuje tzv. výchovné a vzdělávací strategie (společně uplatňované metody / způsoby / cesty výuky). „Jak budeme vychovávat žáky.“ Škola stanovuje očekávané výstupy (co mají žáci znát a umět) na konci každého ročníku. „Co žáky naučíme.“ Škola deklaruje svá pravidla pro hodnocení (zásady a způsoby). ŠVP je závazek, jeho realizace je bezpodmínečně povinná JAK MŮŽEME VYUŽÍT VHŠ (JEHO JEDNOTLIVÉ OBLASTI) PRO TVORBU ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ?

31 Dotazník dotazník by měl obsahovat oslovení respondenta (proč se na něj obracíme) dotazník by měl obsahovat jasné instrukce, jak jej vyplňovat (vhodné doplnit ilustrací) návratnost dotazníku by měla být minimálně 50 % (doporučeno 75 %) otázky by měly být formulovány neutrálně, aby nebylo možné odvodit pozici tazatele (Jak se ti líbí ve škole?) otázky by neměly být příliš obecné – je třeba, aby si respondent vždy dokázal představit konkrétní situaci POZOR NA OBECNÉ A MANIPULATIVNĚ FORMULOVANÉ OTÁZKY (např. Hraje naše škola pozitivní roli v regionu?) alternativy odpovědí by měly být formulovány tak, aby žádná zjevně neodpuzovala ani se nenabízela

32 DOTAZY DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST