Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební, Opava, příspěvková organizace, Boženy Němcové 22/2309, 746 01 Opava Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0713 Název projektu: Zvyšování klíčových aktivit Předmět, ročník: Materiály, 2. ročník Název sady vzdělávacích materiálů: Vady, nátěrové hmoty Sada číslo: ICT-42 Pořadové číslo vzdělávacího materiálu: 10 Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_ICT-42-10 Téma vzdělávacího materiálu: Vady - houby - přehled Druh učebního materiálu: Prezentace Autor: Ing. Luděk Hadámek Anotace: Prezentace se zaměřuje na rozdělení a přehled hub Metodické poznámky: Materiál je vhodný pro učební obor truhlář, operátor Datum vytvoření: 6. 1. 2013 Ověření ve výuce: 7. 1. 2013

Přehled dřevozbarvujících hub I. Tyto houby dřevo (buněčné stěny) nestravují, ale prorůstají hyfami do buněčných stěn, kde se živí obsahem vakuol (buněčných dutin). Dochází k chemickým reakcím se složkami dřeva a dřevo se zbarvuje. Mechanické vlastnosti se nemění, ale dřevo je následně více napadáno dřevokaznými houbami.

Přehled dřevozbarvujících hub Podle toho, kterou část kmene houby zabarvují rozlišujeme: zbarvení běli - vyskytuje se nejčastěji na skáceném dřevě při nesprávném uskladnění kulatiny. Převážně u jehličnatých dřevin. zbarvení jádra - vzniká již během růstu stromů. Po pokácení stromu může zasahovat i do běli. Vyskytuje se u všech dřevin. Obr. 1. Obr. 2.

Přehled dřevozbarvujících hub II. zbarvení běli Zamodralost - vyskytuje se nejčastěji u BO, SM ale i u jiných jehličnanů. Zbarvení zůstává i po vysušení. Způsobuje ji houba Cerastomella pilifera. Načervenalost - vyskytuje se nejčastěji u SM ale i u jiných jehličnanů. (Výjimečně i u BK) Zbarvení obvykle mizí po vybělení sluncem. Způsobuje ji houba Corticium sanquineum. Kávově hnědé zbarvení- v podobě skvrn nejčastěji u BO ale i u jiných jehličnanů. Způsobuje ji houba Disculla bruneo - tingens.

Přehled dřevozbarvujících hub II. zbarvení jádra Načervenalost - vyskytuje se nejčastěji u SM, ale i u jiných jehličnanů (výjimečně i u BK). Zbarvení obvykle mizí po vybělení sluncem. Způsobuje ji houba Corticium sanquineum. Skvrnitost/skořivově hnědé skvrny- v podobě skvrn nejčastěji u BO ale i u jiných jehličnanů. Způsobuje ji houba Di????? Zelená pruhovitost - vyskytuje se nejčastěji na silných kmenech JV, BK, OL, LP. Zbarvení zůstává i po vysušení. Je možno ho odstranit chemickým bělením. Způsobuje ji houba Chlorosplenium aeruginosum.

Přehled dřevokazných hub I. Tyto houby dřevo (buněčné stěny) stravují, ale živí se často i obsahem vakuol (buněčných dutin). Při tomto procesu dochází k chemickým reakcím se složkami dřeva a dřevo se zbarvuje, měkne a postupně se rozpadá. Nastává postupná změna mechanických vlastností. Obr. 3. Obr. 4.

Přehled dřevokazných hub II. Podle toho, na jakém dřevě žijí je rozlišujeme na: houby na živých stromech/ parazitické a saproparazitické - vyskytuje se nejčastěji na živých stromech , ale i stromech zdánlivě odumřelých. Vyskytuje se u jehličnatých i listnatých dřevin. houby na odumřelém a zpracovaném dřevě/ saprofytické - vyskytuje se na zabudovaném dřevě ve stavbách a na špatně uskladněném dříví. Obr. 5. Obr. 6.

Přehled dřevokazných hub II. parazitické a saproparazitické Choroše - zahrnují asi 150 druhů. Plodnice přirostlé na stromech, pařezech, kulatině. Plodnice se vytváří až tehdy, když je dřevo ve vysokém stádiu hniloby. - Pevník (Stereum) - často na SM i jiných jehličnanech. Napadá živé i odumřelé dřevo. Způsobuje červenohnědou hnilobu. - Outovka (Trametes) - jehličnaté i listnaté stromy (BO, DB, BK). Živé i uskladněné dříví. - Trudnatec (Fomes) - jen listnáče (BK, BR, TP, DB…). Způsobuje bílou hnilobu. Ohňovec obecný (Phellinus hirsutum) - jedna z nejškodlivějších hub. Jen listnaté dřeviny. Způsobuje bílou hnilobu směrem od jádra do běli. Václavka obecná (Armillaria mellea) - převážně u jehličnatých dřevin (SM). Napadá odumřelé i živé dřevo. Vytváří podhoubí šířící se po zemi. Způsobuje bílou hnilobu od kořenů nahoru. Na obranu stromy vytváří láhvovitost. Ničí celé lesní porosty.

Přehled dřevokazných hub II. - obrázky parazitické a saproparazitické Outkovka Troudnatec Ohňovec Obr. 7. Obr. 8. Obr. 9. Pevník Václavka Trámovka Obr. 10. Obr. 12. Obr. 11.

Přehled dřevokazných hub III. saprofytické Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans) - vyskytuje se na zabudovaném dřevě ve stavbách. Je nejnebezpečnější. Napadá jehličnaté i listnaté dřevo. Pro růst nepotřebuje tolik vlhkosti jako ostatní houby. Prorůstá i cihlovým zdivem. Dokáže si vodu přivést ze země. Vytváří šedé/žlutohnědé povlaky. Napadané dřevo se musí spálit a široké okolí napadení se musí vydezinfikovat. Plodnice se vytváří až tehdy, když je dřevo ve vysokém stádiu hniloby. Koniofora sklepní (Coniophora puteana) - vyskytuje se ve sklepích, dolech, skladech, vlhkých budovách. Vytváří bílé/šedé/žlutošedé povlaky. Plodnice mají bradavičnaté výstupky. Dřevo se kostkovitě rozpadá.

Přehled dřevokazných hub III. - obrázky saprofytické Ideální podmínky pro houby Dřevomorka domácí Dřevomorka domácí Obr. 13. Obr. 15. Obr. 14. Konifora sklepní Konifora sklepní Obr. 16. Obr. 17.

Přehled dřevokazných hub III. saprofytické II. Houževnatec šupinatý (Lentinus lepideus) - napadá jehličnaté dřevo (BO). Vyskytuje se na pařezech, odumřelém dřevě a dřevěných konstrukcích. Způsobuje hnědou hnilobu, která začíná v jádře. Dřevo se kostkovitě rozpadá. Snáší i impregnační oleje. Outkovka pestrá (Trametes versicolor) - napadá listnaté dřevo (BK, DB, HB). Vyvolává bílou hnilobu ve skladech, dřevěných konstrukcích a pražcích. Lupeník plotní (Lenzites sepiaria) - pouze v jehličnatém dřevě. Na pařezech, odumřelých kmenech, skladech a hlavně plotech. Rozkládá dřevo zevnitř na rezavě hnědou kostkovitou hmotu. Je to nejnebezpečnější houba na skladech kulatiny a řeziva.

Přehled dřevokazných hub III. - obrázky saprofytické Houževnatec-poškození Houževnatec Obr. 18. Obr. 19. Outkovka Lupeník Obr. 20. Obr. 21.

Suky - kontrolní test Co je to hyfa a k čemu slouží? Vyjmenuj alespoň tři části buňky. Kterou část dřeva houby zbarvují? U kterých dřevin se nejčastěji objevuje zamodralost a zelená pruhovitost? Kde se nejčastěji vyskytuje dřevomorka? Jakým způsobem můžeme nahnilé a rozpadlé dřevo zachránit?

Suky - kontrolní test výsledky Co je to hyfa a k čemu slouží? Houbové vlákno. Slouží k růstu a rozmnožování hub. Vyjmenuj alespoň tři části buňky. Buněčná stěna, vakuola, jádro, jadérko, mitochondrie …. Kterou část dřeva houby zbarvují? Jádro i běl. U kterých dřevin se nejčastěji objevuje zamodralost a zelená pruhovitost? Zamodralost u BO, SM. Zelená pruhovitost u JV, BK, OL. Kde se nejčastěji vyskytuje dřevomorka? Na nevětraných stavbách na zabudovaném dřevě. Jakým způsobem můžeme nahnilé a rozpadlé dřevo zachránit? Žádným, dřevo se musí odstranit, spálit a okolí vydezinfikovat.

DĚKUJI ZA POZORNOST Použité zdroje: KŘUPALOVÁ, Zdeňka. Nauka o materiálech: pro 1. a 2. ročník SOU učebního oboru truhlář. Vyd. 1. Praha: Sobotáles, 1999, 235 s. ISBN 80-859-2057-3. Obr. 3. KLÍR, Josef. Vady dřeva. Praha: SNTL, 1981. L19-B2-V-33/82 212. BAIER, Jiří a Zdeněk TÝN. Ochrana dřeva. 5., přeprac. a dopl. vyd., V Gradě 3., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2004, 111 s. ISBN 80-247-9000-9. Obr. 4., obr. 7 - 8., obr. 10., obr. 12., obr. 15. - 17. BATRAN, Balder. Stavební nauka - tesař. Čes. vyd. Praha: Wahlberg, 1995, 304 s. ISBN 80-901-6574-5. DERMEK, Aurel. Huby lesov, polí a lúk. Osveta Martin. HADÁMEK, Luděk. Obr. 1. - 2., obr. 5. - 6. , obr. 11., obr. 13. - 14., obr. 18. - 21. DĚKUJI ZA POZORNOST