Kvalita ve vzdělávání Josef Malach KPD PDF OU OŠMTV MSK 7.11.2013

Obsah Co nás nutí zabývat se kvalitou? Definice kvality Modely, rámce nebo faktory kvality Institucionalizace zajišťování kvality- „ekosystém“ kvality ve vzdělávání Ukazatele kvality – kvalitní škola Jak zajistit kvalitu? Kvalita a (sebe)evaluace a školní hodnocení

1.Co nás nutí zabývat se kvalitou? Konkurence Zákazníci Profesní kompetence a etika Politika rovných příležitostí Požadavek konzistence (soudržnosti)

2. Definice kvality 2.1 Kvalita je vlastnost určité jednotky nebo schopnosti naplnit zjištěné a předpokládané požadavky zákazníka a odběratele. Její zajištění vyžaduje stálý výzkum, evaluační audity a seberefklexní přístupy (Rýdl, 2002)

2.2 Kvalita školy Žádoucí úroveň výstupů, která může být předepsána určitými požadavky (např. vzdělávacími standardy) a může být tudíž objektivně měřena a hodnocena (Průcha. 1997)

3. Modely, rámce nebo faktory kvality 3.1 5 oblastí kvality: Výuka: vyučování a učení Klima třídy a školy Řízení školy Profesionalita a rozvoj učitelů Vnější i vnitřní vztahy

3.2 Výsledky a úspěchy Vyučování a učení Kultura školy Vedení a řízení školy Profesionalita učitelů Cíle a strategie rozvoje školy Dolnosaský rámec pro hodnocení kvality, Zdroj: Na cestě ke kvalitě /2012

3.3 IpN Cesta ke kvalitě Oblasti kvality školy 1. Podmínky ke vzdělávání 1.1. demografické (motivace žáků, postoje žáků ke škole) 1.2. personální 1.3. bezpečnostní a hygienické 1.4. ekonomické 1.5. materiální 2. Obsah a průběh vzdělávání 2.1. školní vzdělávací program 2.2. plánování výuky 2.3. podpůrné výukové materiály 2.4. realizace výuky (interakce učitele a žáků, strategie učení cizímu jazyku, rozvoj kompetencí k učení) 2.5. mimovýukové aktivity (ankety pro rodiče) 3. Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání 3.1. klima školy (interakce učitele a žáků, klima učitelského sboru) 3.2. systém podpory žákům 3.3. zohlednění individuálních potřeb žáků 3.4. spolupráce s rodiči (ankety pro rodiče) 3.5. spolupráce s odbornými institucemi a zřizovatelem 4. Výsledky vzdělávání žáků 4.1. hodnocení výuky (interakce učitele a žáků) 4.2. klíčové kompetence 4.3. znalosti a dovednosti 4.4. postoje (postoje žáků ke škole) 4.5. motivace (motivace žáků) 4.6. úspěšnost absolventů 5. Vedení a řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků 5.1. strategické řízení 5.2. organizační řízení školy (Profil  škola21) 5.3. pedagogické řízení školy 5.4. profesionalita a rozvoj lidských zdrojů (360° zpětná vazba pro střední management školy) 5.5. partnerství školy a externí vztahy 6. Úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům 6.1. kvantitativní analýza 6.2. kvalitativní analýza

B. Účastnický pohled (stakeholders) C. Odkud se díváme 4. Institucionalizace zajišťování kvality- „ekosystém“ kvality ve vzdělávání A. Hierarchický pohled B. Účastnický pohled (stakeholders) C. Odkud se díváme

A. Hierarchický pohled Třída – učitel Škola- vedení Zřizovatel (obec, kraj, majitel) Česká školní inspekce Zájmové organizace (např. Česká asociace pedagogického výzkumu- konference r. 2012 o kvalitě ve vzdělávání) Vládní iniciativy (Odborná sekce Kvalita ve vzdělávání Rady kvality ČR) OECD (viz Zprávy OECD o hodnocení vzdělávání Česká republika 2012)

B. Účastnický pohled (stakeholders) žák a rodiče učitelé a škola odběratelé, zaměstnavatelé zřizovatelé politici exekutiva (národní, EU) globální organizace (IEA, OECD, UNESCO, Světová banka, OSN)

Zevnitř – autoevaluace C. Odkud se díváme Zevnitř – autoevaluace Zvenčí – externí evaluace (plošné testování – projekt NIQES, PISA,TIMSS, PIRLS, PIAAC, projekt Testování žáků 1. ročníků oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou ve školách zřízených MSK)

Kvalita výuky na českých školách je nekonzistentní. Česká republika má velký podíl studentů s nízkými výsledky a rozdíly ve výsledcích mezi kraji odpovídají až jednomu a půl roku výuky. Variabilita výsledků mezi studenty patří k nejvyšším v OECD a stále roste. Česká republika má významné procento studentů s nízkými výsledky. Například 25 % českých studentů nemá základní čtenářské dovednosti, jak je definuje test OECD PISA (podle „E&T 2020“ by měl být ukazatel snížen 15%) Socio-ekonomické zázemí sice není obecně hlavním faktorem rozdílů mezi výsledky studentů, ale v České republice má na výsledky mnohem větší vliv než ve většině zemí. ( Klesající výsledky,2010, McKinsey&Comp)

5. Ukazatele kvalitní školy Odpovědnost za výsledky (akontabilita) Dobré a konzistentní vzdělávací výsledky Odpovídající míra přidané hodnoty vzdělávání Zajišťuje prostupnost ve vzdělávacím systému Integruje - nesegreguje Zájem klientů o její služby Ekonomičnost/účinnost (za daných podmínek dosahuje maximálních efektů)

Kvalita výsledků edukace (learning outcomes) Dělení na Výsledky školního vzdělávání – dle cílových domén (převážně v předmětech), v profesních nebo klíčových kompetencí (často ale neúplně řeší průřezová témata) Dlouhodobé efekty – ekonomické (přístup k dalšímu vzdělávání, vč. omezování předčasných odchodů ze vzdělávání (ukazatel dle „E&T 2020“ se má snížit ze současných 15 % na 10 %) úspěšnost v zaměstnání, výše výdělku, životní a profesní uspokojení, paticipace na politickém rozhodování, charakter konzumního chování) - sociální (změny v sociální struktuře společnosti, kvalita fungování rodiny, pracovní iniciativa, zájem o celoživotní vzdělávání aj.)

Malý důraz je kladen na výsledky a pokrok žáka Současný systém hodnocení školy neklade dostatečný důraz na zjišťování výsledků žáka a na stanovení mezí, kdy je dosaženo očekávaných výsledků (viz výše). Vykazuje omezenou schopnost hodnotit kvalitu vzdělávání a pokrok žáka. Cíle pro vyhodnocování úspěchu žáka jsou sice popsány v RVP, ale jsou velmi vágní a pravděpodobně vedou k vytváření zásadních rozdílů ve výsledcích žáků v závislosti na přístupech jednotlivých učitelů a škol (viz kapitola 2). Navíc se školní pravidla pro hodnocení žáků v ŠVP v každé škole liší. Hodnocení prováděné učitelem také není moderováno v rámci jedné školy, ani mezi školami navzájem, což přináší problémy v porovnávání výsledků žáků napříč školami (viz kapitola 3). Absence národního (nebo i krajského) systematického přístupu k výsledkům žáka přináší problémy, protože je velmi obtížné hodnotit žáka ve vztahu k referenčním standardům. Zprávy OECD o hodnocení vzdělávání Česká republika 2012 Paulo Santiago, Alison Gilmore, Deborah Nusche a Pamela Sammons Dostupné na : http://www.csicr.cz/getattachment/a6311b50-169c-4e5e-9d92-a6f70aafe0f1

6.Jak zajistit kvalitu? Cesta ke kvalitnímu vzdělávání vede přes kvalitní učitele, méně administrativy, více času na žáky a studenty a lepší podmínky pro strategický rozvoj vysokých škol (řekl ministr školství Petr Fiala. Slibuje proto snížení byrokratických nároků na učitele a snahu zatraktivnit matematiku a technické obory dětem už od útlého věku.

Fiala vnímá jako palčivý problém různou kvalitu vzdělávání v krajích ČR. "Rozevírají se nůžky ve financování jednoho žáka ve stejném oboru v různých krajích. Víme, že děti v různých krajích mají rozdílné výsledky, takže musíme pro děti vytvořit srovnatelné podmínky," uvedl Fiala. To v praxi znamená omezení pravomocí krajů. Nyní zřizovatelé škol inkasují od státu peníze podle počtu žáků v kraji a sami pak určují výši příspěvku pro každou jednotlivou školu. Při zlepšování atmosféry na tuzemských školách je podobně klíčovou otázkou postavení učitelského stavu. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/217385-fiala-v-kvalite-a-financovani-skolstvi-se-rozeviraji-nuzky/

Pokračování: 6.Jak zajistit kvalitu? 2 x 5 kroků ke zkvalitnění českého školství Zajistit stejnou kvality výuky pro všechny Posílit zájem dětí o matematiku, přírodní a technické obory Vypracování modelových osnov pro učitele Zvýšit prestiž učitelského povolání Snížit nutnou byrokracii pro školy Jen pro VŠ: Profilovat a diverzifikovat vysoké školy Změnit systém akreditací Podpora vzájemné spolupráce mezi VŠ Podpora otevřenosti VŠ k zahraničním a externím spolupracovníkům Zavedení tzv. kontraktového financování VŠ (býv. ministr prof. Fiala 3.3.2013, ČT24)

7. Kvalita, (sebe)evaluace a školní hodnocení Externí a/nebo interní evaluace jsou nezbytnými nástroji zajišťujícími kvalitu vzdělávacích/učebních procesů a výstupů. V systému hodnocení žáků mají charakter spíše sumativního hodnocení. Trendem je hledat a nalézt také soulad či symbiózu sumativních evaluačních aktů a formativních i sumativních hodnotících aktů učitelů pro účely školního hodnocení (evaluace může posloužit i pro formulaci a/nebo verifikaci školního hodnocení) a na druhé straně školní hodnocení zase pro účely zajišťování kvality školy (tj. klasifikace žáků a dlouhodobé efekty jejich edukace).

Děkuji za pozornost josef.malach@osu.cz