Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební, Opava, příspěvková organizace, Boženy Němcové 22/2309, 746 01 Opava Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0713 Název projektu: Zvyšování klíčových aktivit Předmět, ročník: Materiály, 2. ročník Název sady vzdělávacích materiálů: Vady, nátěrové hmoty Sada číslo: ICT-42 Pořadové číslo vzdělávacího materiálu: 05 Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_ICT-42-05 Téma vzdělávacího materiálu: Vady struktury dřeva Druh učebního materiálu: Prezentace Autor: Ing. Luděk Hadámek Anotace: Prezentace se zaměřuje na rozdělení vad struktury dřeva Metodické poznámky: Materiál je vhodný pro učební obor truhlář, operátor Datum vytvoření: 11. 11. 2012 Ověření ve výuce: 12. 11. 2012

Vady struktury dřeva Tyto vady vznikají během růstu stromu. Jsou zjistitelné, až při zpracování na povrchu kulatiny, nejsou viditelné. Jsou to odchylky od normální - běžné stavby dřevních vláken. Ovlivňují stabilitu a mechanické vlastnosti dřeva.

Vady struktury dřeva Dřeň, dvojitá dřeň Dvojitá běl (vnitřní) Točitost vláken Zvlnění vláken Závitek Prosmolení Smolník Reakční dřevo Vodnatost Obr. 1. Obr. 3. Obr. 2. Obr. 5. Obr. 4.

Dřeň, dvojitá dřeň U dvojitých kmenů nebo pod rozdělením kmene na větve bývají v kmeni dvě dřeně. Dřevo kolem dřeně má jinou strukturu, má menší pevnost (menší podíl letního dřeva). Při vysoušení více praská. Na řezivu je nežádoucí. Obr. 6. Obr. 7.

Dvojitá běl (vnitřní) Vytváří se někdy u tvrdých jádrových listnáčů a výjimečně u jehličnanů. (DB,JS,MD,BO). Na příčném řezu je viditelná jako světlejší (bělový) proužek v jádrovém dřevě. Buňky jsou živé -neodumřelé s vyšším obsahem vlhkosti. Dřevo má jinou strukturu, má menší pevnost (menší podíl letního dřeva). Při vysoušení více praská. Obr. 8. Obr. 9.

Točitost vláken Levostranná točivost Pravostranná točivost Vyskytuje se u většiny druhů stromů. Je to šroubovité odchýlení vláken od podélné osy kmene. Je pozorovatelný již na rostoucích stromech. Tato vada je podmíněna geneticky a zmenšení jejího výskytu zajišťujeme výběrem vhodného matečního materiálu. Dřevo má jinou strukturu, má menší pevnost. Při vysoušení více praská a dochází k zborcení tvaru. Při opracování dochází k vytrhování vláken. Nejvíce se vyskytuje u BO, HB, JB, JL, TP, ŠV, OL, BK, SM, JD. Levostranná točivost Pravostranná točivost Obr. 10.

Zvlnění vláken - vlnitý růst Vyskytuje se u většiny druhů stromů. Je to radiální nebo tangenciální odchýlení vláken od podélné osy kmene. Tato vada je podmíněna geneticky. Dřevo má jinou strukturu, má menší pevnost. Při vysoušení více praská a dochází k zborcení tvaru. Při opracování dochází k vytrhování vláken. Nejvíce se vyskytuje u JV, JS, BR, TP, BK, OR, OL, SM. Poskytuje nádhernou kresbu dřeva, která je zvláště ceněná při výrobě okrasných dýh, hudebních nástrojů, dekoračních předmětů a pažeb. Zvlnění dlouhé a mělké Zvlnění krátké a vysoké - dává dýhy s pěknou vlnitou strukturou a s vlnitým leskem Obr. 11.

Závitek Vyskytuje se u většiny druhů stromů. Je to místní odchýlení vláken od podélné osy kmene. Vyskytuje se v okolí suků, smolníků, poranění atd. Dřevo má jinou strukturu, má menší pevnost a často dochází k borcení. Z těchto důvodů se ho snažíme z řeziva vymanipulovat. Obr. 12.

Prosmolení Vyskytuje se jen u jehličnatých dřevin obsahující pryskyřici . Je to místní prosycení dřeva pryskyřicí obvykle v blízkosti poranění na kmeni. Dřevo má jinou strukturu a barvu. Na řezivu se jeví jako ztmavlá místa na dýhách je místo jakoby průsvitné. Tato vada způsobuje problémy při lepení a při povrchových úpravách. U nátěrových hmot obsahujících nepolární rozpouštědla dochází k rozmazávání rozpuštěné pryskyřice. Místo je potřeba před aplikací těchto nátěrových hmot vymýt (hydroxidem sodným) a zneutralizovat. Obr. 13.

Smolník Vyskytuje se jen u jehličnatých dřevin obsahující plyskyřici. Je to místní prosycení dřeva pryskyřicí. Dochází k ukládání pryskyřice na rozhraní letokruhů. Dřevo má místně jinou barvu. Na řezivu se jeví jako ztmavlá místa. Tato vada způsobuje problémy při lepení a při povrchových úpravách. Při zvýšené teplotě dochází k vytékání pryskyřice a to i po několik let. U nátěrových hmot dochází k rozmazávání pryskyřice. Smolníky je nutno před obráběním dřeva odstranit. Není- li to možné musíme pryskyřici vytavit, nebo vyškrabat a poškozené místo vyspravit. Obr. 14.

Reakční dřevo Je to jednostranná změna tloušťky letního dřeva letokruhů. Vyskytuje se v jehličnatých i listnatých stromech. Vzniká reakcí stromu na namáhání (zejména větrem, sněhem, váhou těžkých větví). Je to místní prosycení dřeva pryskyřicí. Dřevo má místně jinou barvu. Dřevo má jinou strukturu, má menší pevnost a často dochází k borcení a praskání. Tlakové dřevo - křemenitost: u jehličnanů v místě tlakového namáhání. Opticky jako místní hnědá zóna (zvýšený obsah ligninu). Tahové dřevo: u listnáčů, opticky jako místní bílá plocha (zvýšený obsah celulózy). Obr. 15.

Vodnatost Je to abnormální prosycení dřeva vodou, především na obvodu jádra nebo zralého dřeva. Vzniká reakcí stromu na změnu růstových podmínek. Dřevo má jinou strukturu. Po vysušení vzniká v místě vodnatosti velké množství drobných trhlinek. Dřevo má sníženou pevnost a často dochází k borcení a praskání. Obr. 16.

Vady struktury - kontrolní test Co je příčinou vnitřní - dvojité běli? Jak vzniká točitost? Co je smolník? Co je prosmolení? Co to je reakční dřevo a jak vzniká? Co zapříčiňuje vodnatost při sušení? Kde vzniká tlakové dřevo (křemenitost) a kde tahové dřevo?

Suky - kontrolní test - popis obrázků výsledky

Vady struktury - kontrolní test výsledky Co je příčinou vnitřní- dvojité běli? Dvojitá běl vzniká nejčastěji prudkou změnou podmínek (sucho, požár, velké mrazy). Jak vzniká točitost? Je to způsobeno geneticky. Co je smolník? Dutina mezi letokruhy vyplněná pryskyřicí. Co je prosmolení? Místní prosycení pryskyřicí. Co to je reakční dřevo a jak vzniká? Je to jednostranná změna tloušťky letokruhů. Vzniká reakcí na dlouhodobé zatížení sněhem, větrem. Co zapříčiňuje vodnatost při sušení? Vznik velkého množství drobných trhlin v jádře nebo zralém dřevě. Kde vzniká tlakové dřevo (křemenitost) a kde tahové dřevo? Tlakové dřevo u jehličnanů. Tahové u listnáčů.

Suky- kontrolní test II – popis obrázků výsledky Točitost Křemenitost Tlakové dřevo Obr. 17. Obr. 19. Zárost Obr. 18. Zvlnění vláken Smolníky Obr. 22. Obr. 20. Obr. 21.

DĚKUJI ZA POZORNOST Použité zdroje: KŘUPALOVÁ, Zdeňka. Nauka o materiálech: pro 1. a 2. ročník SOU učebního oboru truhlář. Vyd. 1. Praha: Sobotáles, 1999, 235 s. ISBN 80-859-2057-3. Obr. 7. ,10., 11. ,16. ,22. KLÍR, Josef. Vady dřeva. Praha: SNTL, 1981. L19-B2-V-33/82 212. BAIER, Jiří a Zdeněk TÝN. Ochrana dřeva. 4., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2001, 93 s. ISBN 80-247-0050-6. BALDER, Batran. Stavební nauka - Tesař. Praha: WAHLBERG, 1994. ISBN 35-820-3579-4. HADÁMEK, Luděk. Obr. 1. - 6., obr. 8. - 9., obr. 12. - 15., obr. 17. - 21. DĚKUJI ZA POZORNOST