Sociální bydlení v Evropě inspirace pro ČR ? Seminář k sociálnímu bydlení, Senát Parlamentu ČR, Praha, 27. ledna 2015

Kde hledat inspiraci pro kvalitní a úspěšný model dostupného a sociálního bydlení ? Každé skupině obyvatel má být přiřazena určitá forma přístupného a důstojného bydlení. Bytový trh jich většinu vytváří a funguje. Pracuje nejen na principu poptávky a nabídky ale i na základě podnikatelského záměru, jehož podstatou je zisk. Podstatná část populace formou podpory hypotéčního úvěrování směřuje k zajištění bydlení vlastními prostředky stát podporou toto jen stimuluje. Vždy existuje skupina obyvatel, pro které z hlediska jejich příjmů je zajištění bydlení obtížnější, mnohdy pak nedostupné Ne všechny případy jsou důsledkem neochoty občana pracovat a vynakládat na bydlení část svých příjmů. Existují skupiny obyvatel žijící jen v závislosti na sociálním systému, podporách. Nejsme výjimkou, taková situace je ve všech zemí (nejen) EU. Jak tuto situaci řeší oni ? JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení 27. ledna 2015

Máme pokryty všechny možné formy pro bydlení? FORMA BYDLENÍ BYDLENÍ NÁJEMNÍ – TRŽNÍ (MÍSTNĚ OBVYKLÉ) NÁJEMNÉ EXKLUZIVNÍ I BEŽNÉ NÁJEMNÍ BYDLENÍ – ZA NÁJEMNÉ V MÍSTĚ OBVYKLÉ. VLASTNICKÉ – RODINNÉ DOMY VYSOKÉ NÁKLADY NA POŘÍZENÍ (ZÁTĚŽ HYPOTÉKY), DÁLE JEN EKONOMICKÉ NÁKLADY NA PROVOZ A ÚDRŽBY VLASTNICTVÍ BYTŮ (BYTOVÉ SPOLUVLASTNICTVÍ) VĚTŠINA VLASTNICTVÍ VZNIKLA VÝJMEČNĚ – LEVNOU PRIVATIZACÍ OBECNÍHO ČI DRUŽSTEVNÍHO FONDU, NEODPOVÍDAJÍCÍ CENĚ BYTŮ. NÁKLADY NA PROVOZ POMĚRNĚ NÍZKÉ, ALE CENA NA TRHU PRO NOVÉ ZÁJEMCE TRŽNÍ. DRUŽSTEVNÍ BYDLENÍ ASI TŘETINA Z 800.000 BYTŮ JE JIŽ VE VLASTNICTVÍ. EKONOMICKÝ NÁJEM, ALE PŘEVODITELNOST BYTŮ ZA ÚPLATU JE VYČLEŇUJE MIMO SOCIÁLNÍ SEKTOR. NOVÁ VÝSTAVBA JE MARGINÁLNÍ A MÁ JYNÝ SMYSL. NEZISKOVÉ BYDLENÍ AŽ NA MARGINÁLNÍ VÝJIMKY BYTŮ VYSTVĚNÝCH PODLE RŮZNÝCH PROGRAMŮ TENTO SEKTOR NEEXISTUJE SOCIÁLNÍ BYDLENÍ SEM PATŘÍ JAK LIDÉ NA OKRAJI SPOLEČNOSTI, UBYTOVNY, TAK RŮZNÉ FORMY NOUZOVÉHO UBYTOVÁNÍ. JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení 27. ledna 2015

Každému „patru“ koresponduje příjmová skupina CENA DOSAŽITELNÉHO BYDLENÍ Každému „patru“ koresponduje příjmová skupina + - VÝŠE PŘÍJMŮ Forma bydlení Příjmová skupina Nájemní - tržní Mix osob s dostatečnými příjmy a na hranici chudoby Vlastnické-domy Osoby schopné nést náklady na pořízení Vlastnictví bytů(bytové spoluvlastnictví) Vlastníci, jejichž příjmy neodpovídají získanému vlastnictví (většinou) Dosavadní družstva Mix původních členů (střední a nižší příjmy) a osob schopných uhradit cenu za převod práv. Neziskové bydlení Neexistuje jako systém, jen výjimky. Lidé z nízkými ale existujícími příjmy, mladí lidé, důchodci. Sociální bydlení Ubytovny, náhradní formy. Lidé na podpoře a sociálních dávkách. JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení 27. ledna 2015

Úvaha nad stávajícími bytovými družstvy Nešetrnou a bezdůvodnou privatizací se 800.000 bytů vystavěných s 50% pomocí státu přesunula na volný trh. Družstva ztratila hodnoty, která v moderním světě jsou definiční podstatou této formy – jako je solidarita, trvalý rozvoj a nová výstavba, vyznávání hodnot demokratického řízení. Stala se dobrými správci smíšeného bytového fondu s kontrolou ekonomických nákladů za služby ze strany členů a vlastníků. Jejich role na trhu již není uspokojení bydlení pro občany s nižšími příjmy- pro nebydlící. Ani, téměř bez výjimek, neprojevují zájem o další výstavbu. Poskytují však kvalitní bydlení s neziskovými náklady pro 800.000 domácností a je třeba je podporovat. Předseda SČMBD byl v předchozích letech (rotujícím) předsedou CECODHAS (Komise zemí EU pro sociální bydlení). Přesto tato významná instituce o další novou výstavbu a nabídku levných bytů zájem neprojevuje. JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení 27. ledna 2015

Moderní bytová politika…. Moderní bytovou politikou rozumíme vytváření vhodného právního, institucionálního a fiskálního prostředí pro aktivity všech aktérů na trhu s byty. (www.mmr.cz) Nástrojem je pak „Koncepce bytové politiky“ schvalovaná vládou a ta je pro rezorty závazný strategický dokument s konkrétními cíli. Tvorba koncepcí nebyl „šálek čaje“ pro předchozí vlády, přesto však pro bydlení koncepce schválena byla, ovšem je jí třeba korigovat, doplnit. To se nyní děje. Trh s byty tvoří právní úprava a nástroje pro vlastnické, nájemní a družstevní bydlení, dále zvyšování finanční dostupnosti pro domácnosti včetně sociálních dávek (www.mmr.cz) Jsme tedy v situaci, kdy nám exekutiva předkládá určité návrhy a my je posuzujeme jako odborníci, zda vytváří úplné a kompletní spektrum nabídky pro všechny skupiny obyvatel. JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení 27. ledna 2015

Sociální bydlení. Co tato součást bytové politiky zahrnuje ? Vláda si doposud všímala definice sociálního bydlení jen jako kritéria velikosti bytů pro sníženou sazbu DPH. Byty a domky pod určenou mez (byty 120 m2, domky 350 m2). Nyní tento pohled mění. Zpracovává koncepce sociálního bydlení a následovat bude legislativní úprava. Naše obava spočívá v tom, zda se však nová legislativa nedotýká pouze jedné části problematiky-zvýšení dostupnosti bydlení pro osoby, které jsou nyní bez domova, žijí v nejistých či nevyhovujících podmínkách nebo pomoci osobám ohrožených ztrátou bydlení. (Koncepce sociálního bydlení 2015-2020 strana 117) Takový model by byl příliš restriktivní a neúčinný. Vycházíme z informací, které jsou k dispozici ke dni 20. ledna 2015 Abychom vysvětlili z čeho takový závěr dovozujeme podívejme se do historie a do zahraničí. JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení 27. ledna 2015

Historický kontext Moderní forma zajištění důstojného bydlení se počátkem datuje do konce 18 století. Jednalo se o různé formy hromadného ubytování, více méně přenocování, mnohde pak chudobince pro nezaopatřené rodiny s dětmi. Británii vznikly moderní formy bytových městských asociací cca před 200 lety. Šlo o levné nájemní bydlení. V Rakousku – Uhersku byl přijat dne 9.4.1873 zákon číslo 70 upravující mj. též činnost družstev bytových. (společenstvo bytové).Ta podle definice usilovala o „zmenšení výdajů svých členů při zajištění bydlení“. Ve Francii dle zákona ze dne 30.listopadu 1894 vznikají byty s příspěvkem na výstavbu a nájem známé pod zkratkou HLM. Dnes vlastní tyto organizace 4,3 mil. Bytů a bydlí v nich 10 mil. Obyvatel. Stejný systém funguje ve Švýcarsku, Kanadě (Quebeck), Alžírsku, Senegalu…. JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení 27. ledna 2015

Velká Británie V Británii existuje celé spektrum neziskových organizací, které, v součinnosti s municipalitou zajišťují bydlení pro občany v problémech. Model existuje 200 let a Housing Asociations dnes pronajímají 2,5 milionů bytů. Jsou sdruženy v NHF – National Housing Federation s 1000 členy, organizacemi. Jde o propracovaný model. Obce analyzují situaci žadatelů, rozhodnou zda je poskytnout do seznamu sociálně potřebných a ve spolupráci s různými subjekty jim byt „přidělí“. Jde o byty bytových asociací, různých nadací, ale i soukromých pronajímatelů či o vlastní bytový fond obcí. Ve stavebním řízení má obec právo žádat a ovlivnit výstavbu jakémukoliv investorovi požadavkem aby určité procento bytů bylo využitelné pro levné bydlení. Metodickou pomoc obcím i asociacím zajišťuje nadace (THFC) pro kterou pracuje též poradenská skupina zajišťující financování výstavby (www.thfcorp.com) Podrobná studie byla předána MMR a je k dispozici ke studiu. JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení 27. ledna 2015

Skandinávie - NBBL - Norsko HSB - Švédská Družstevní asociace bydlení HSB - Švédská Družstevní asociace bydlení je sdružení organizované na národní, regionální a místní úrovni, což představuje 33 regionálních družstev. Téměř 4.000 družstev vlastní a pronajímá svým členům 344.000 bytů s nákladovým nájemným. Je členem CECODHAS a Nordic Co-operative and social housing, stejně jako Norsko a ostatní země NBBL je Norský svaz bytových družstev, sdružující družstev. Největším je OBOS Oslo, které má 150.000 členů. Každý dům má právní subjektivitu a sdružují se v mateřském, správním družstvu. Družstva sdružená v NBBL mají 900.000 členů a 440.000 bytů s nákladovým nájemným. JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení 27. ledna 2015

Holandsko, Benelux a Francie Bytový fond v Holandsku čítá 6.811 000 bytů. 35% z nich tvoří byty sociální, pod kterými rozumí jak neziskové formy tak i dočasné ubytování. Existuje 5 velkých fondů, dva z nich se zabývají levným sociálním pronájmem (Korporace). Sdružují se v Ústředním fondu - Central Fonds voor de Volkshuisvesting (CFV). Ten založil stát v roce 1988. Lucembursko – sociální byty tvoří 8% nájemních bytů. Valonsko - Societé du Logement Walone mají 103.700 bytů Vlámsko – VMSW Valonská společnost pro sociální bydlení spravuje 117 sdružení poskytující sociální bydlení. Francie Habitation à Loyer Modéré  HLM – nájemní kontrolované bydlení tvoří 16% všech bytů ve Francii. Jsou to firmy jak soukromé tak veřejné, ale dodržují pravidla stanovená zákonem o výstavbu a výši nájemného.("rent- controlled housing") JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení 27. ledna 2015

Rakousko V Rakousku existuje řada způsobů poskytování levného bydlení mimo bytů na volném trhu. Poskytují je obce, ale o neziskové právnické osoby, společnosti. Zákon definuje pravidla neziskového pronajímání. Definuje obecně prospěšné bytové společnosti, kterými může být jakákoliv firma recipující podmínky zákona do statutů. Tento bytový fond v současné době představuje asi 23% z celkového bytového fondu v zemi. Kořeny ČR a Rakouska jsou společné v legislativě konce 19.století. JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení 27. ledna 2015

Společné principy Na chudobě se nevydělává, ale podmínkou je udržitelná ekonomická existence. Tedy neziskové, ale ani ne ztrátové. Všechny země mají formy neziskového sektoru v praxi. Ač jsou historicky odlišné, společné znaky vykazují. Pravidla pro výstavbu, nákladové nájemné, kontrola hospodaření. Procento levného (nájemního, družstevního) se pohybuje nad 10% z celkového bytového fondu té které země. U nás fakticky neexistuje (cca 30.000 bytů za 25 let) Je vesměs kontrolován samosprávnými neziskovými svazy, spolky, sdruženími, které pro stád provádí kontroly hospodaření a metodicky pomáhá při výstavbě, správě a provozu. Vznikají soukromé i veřejné fondy pro financování, stát na programy přispívá. Obce jsou rozhodujícími subjekty v povolování a vyžadování výstavby, v řízení o „přidělení“ obydlí. Sociální práce s těmi skupinami, které jsou na okraji společnosti je podmínkou. JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení 27. ledna 2015

V čem se můžeme poučit? Stát vytváří legislativní rámec pro konstituci subjektů, pravidla výstavby a jejich financování či povolování. Kdo chce veřejnou pomoc, musí dodržovat daná pravidla. Obec je iniciátor, ale není bez pomoci a systému státu. Nikde se nepochybuje, že dvojčetem sociálního bydlení pro lidi na okraji společnosti je neziskový sektor. Podmínkou udržitelnosti je sociální práce jako podmínka proti segregaci určitých skupin obyvatel (imigranti - Romové, Afričané) Osvědčuje se kombinovaná výstavba investorem – část bytů nadstandardních na volný trh, část důstojných a malometrážních pro sociální a neziskový sektor. Kromě kalkulace ceny v místě obvyklé jsou definovány ceny nákladové. JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení 27. ledna 2015

Sociální terénní práce Některé atributy sociálního bydlení se zdají být až příliš radikální. Platí ale zásada – žádáš-li pomoc, musíš dodržovat pravidla včetně kontroly, monitoringu. Přidělením bytu začíná terénní práce s cílem navrátit občana zpět do většinové společnosti. Proto koncepce musí pamatovat na prevenci, výchovu a vzdělávání… Tedy naši koncepci byl měl tvořit širší tým – nejen MPSV a MMR, ale lidskoprávní odbor ÚV, MŠMT, MPO ale i další. Již v kalkulacích ke koncepci i v materiálech které dostáváte jsou kalkulace multiplikačních efektů. Státu se podpora neziskové výstavby vyplatí. JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení 27. ledna 2015

Závěrečné rezumé Našim problémem nejsou jen „divoké ubytovny“ vznikající nečinností státu a „mezerou“ na trhu. I jejich řešení musí být citlivé, provozovatelé nenesou vůči státu žádný závazek že službu budou poskytovat. Tedy k transformaci ubytoven, k revizi dávkového systému musí přistoupit obnovení neziskového sektoru. Nesmíme zavírat oči před dalšími problémy, například seniorů v nájemních bytech, nedostupností malometrážních bytů pro mladé. Měli bychom apelovat na politiky že domov znamená mít byt a mít byt je podmínka k založení rodiny a důstojnému žití. To vše musí obsahovat Zákon o sociálním bydlení (se samostatnou částí pro neziskové společnost) nebo zákony 2. Družstva sociální jsou již upravena, takže jsou pro neziskovou výstavbu předurčena. Je třeba konzultace s DG 23 o slučitelnosti s pravidly EU. JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení 27. ledna 2015

Neziskový sektor O jeho nezbytnosti chceme konferenci a exekutivu i politiky přesvědčit. Rada vlády pro družstevnictví v roce 2005 – nenalézáme smysl její obnovy? Pracovní družstva, družstva řemeslníků, potenciál družstev o nichž máme zkreslené představy. Koncepci sociálního bydlení by měl předcházet Framework, rámec potřebných legislativních a nelegislativních opatření, který by vytvořil cílový model a určil legislativní a nelegislativní kroky k jeho naplnění. Ten by měl předcházet podrobnému rozpracování koncepce a měla by ho schválit vláda. Jsem přesvědčen o roli družstev v této oblasti, ale to je téma jiné (následující) přednášky. JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení 27. ledna 2015