OLIGOSACHARIDY A POLYSACHARIDY Vypracovala: Mgr. Blanka Říhová
OLIGOSACHARIDY DISACHARIDY = sacharidy složené ze 2 až 10 molekul monosacharidů vázaných glykosidickou vazbou DISACHARIDY molekula obsahuje dvě monosacharidové jednotky vázané glykosidickou vazbou obecný vzorec: C12H22O11 nejdůležitější – sacharóza, maltóza a laktóza
- glykosidická vazba mezi C1 jednoho monosacharidu a C4 druhého Podle způsobu navázání monosacharidových zbytků se dělí na: neredukující disacharidy = poloacetalový hydroxyl jednoho monosacharidu reaguje s poloacetalovým hydroxylem druhého - glykosidická vazba mezi C1 jednoho monosacharidu a C1 druhé aldosy nebo C2 ketosy - např. sacharóza 2) redukující disacharidy = poloacetalový hydroxyl jednoho monosacharidu reaguje s alkoholovým hydroxylem druhého - glykosidická vazba mezi C1 jednoho monosacharidu a C4 druhého - např. maltóza, laktóza
SACHARÓZA = řepný cukr ve všech rostlinách zdroj = cukrová řepa a cukrová třtina bezbarvá krystalická látka, dobře rozpustná ve vodě v potravinářském průmyslu – sladidlo v kyselém prostředí hydrolyzuje na glukózu a fruktózu – provázeno změnou optické otáčivosti hydrolyzát sacharózy = invertní cukr
MALTÓZA = sladový cukr vzniká enzymatickou hydrolýzou škrobu enzym maltasa (v naklíčeném sladovnickém ječmeni) štěpí maltózu na zkvasitelnou glukózu výroba piva LAKTÓZA = mléčný cukr obsažena v mléce savců (mateřské mléko 6 až 7 %, kravské mléko 4 až 5 %) některé kvasinky ji zkvašují na ethanol a kyselinu mléčnou výroba kefíru
POLYSACHARIDY vznikají glykosidickým spojením velkého počtu monosacharidových jednotek (až několik tisíc) obvykle ve vodě nerozpustné (některé bobtnají), nemají sladkou chuť nemají redukční vlastnostiglykosidické vazby vznikají mezi poloacetalovými hydroxyly zásobní nebo stavební látky organismů nejdůležitější – škrob, glykogen a celulóza
Rozdělení podle funkce 1)Stavební - součástí různých struktur mívají vláknité molekuly - často se kombinují s bílkovinami - nerozpustné ve vodě a málo reaktivní celulosa chitin – exoskelet členovců a dalších bezobratlých, buněčné stěny hub a řas agar pektiny – spolu s agarem na výrobu gelů; přispívají k odbourávání cholesterolu
CELULÓZA makromolekula obsahuje více jak tisíc stavebních b-D-glukopyranózových jednotek téměř lineární struktura podstata přírodních vláken v některých rostlinách vzniká čistá celulóza (bavlna), jinde je doprovázena dalšími látkami (ve dřevě – lignin, hemicelulosa, pryskyřice) ve vodě nerozpustná působením nitrační směsi nitrocelulóza k výrobě papíru, obalového materiálu, hygienických potřeb, …
2) Rezervní zásobárna energie a látek vždy homopolysacharidy mají méně vodíkových můstků než stavební polysach. méně odolné vůči vodě (ve vodném prostředí bobtnají a z části přechází do roztoku) škrob glykogen
ŠKROB - obsahuje amylosu (lineární řetězec) a amylopektin (rozvětvená struktura) stavební jednotkou je a-D-glukopyranóza Hlavním zdrojem jsou některé části rostlin; bramborové hlízy až 20 %, obilná zrna 50 až 80 %. Škrob je základní složkou potravy.
syntetizuje se u rostlin a ukládá se ve formě škrobových zrn mazovatění škrobu = ve vod. prostředí se za zvyšující teploty původně levotočivá šroubovice rozbalí na dlouhé řetězce a tím se zvýší viskozita roztoku hydrolýza probíhá účinkem enzymů amyláz vznikají kratší oligosacharidy = dextriny, nebo se řetězec štěpí od konce na maltózu
GLYKOGEN (živočišný škrob) zásobní polysacharid živočichů struktura obdobná amylopektinu (je více rozvětvený) u člověka – v játrech, jako rezerva pro celý organismus a ve svalech