Pracovní skupina Pracovní skupinu tvoří určitý počet osob na jednom pracovišti, kteří jsou spjatí společnou činností, vnitřní strukturou sociálních pozic a rolí a jednotným vedením. Pracovní skupina má funkce ekonomické a sociální.

Vlastnosti pracovní skupiny  P. s. je vytvářena pro dosažení stanoveného cíle. Je proto skupinou formální.  P. s. představuje soubor vztahů, ve které se uplatňuje bezprostřední osobní vliv vedoucího. Je proto skupinou malou.  P. s. existuje po tu dobu, co existuje určený cíl. Pokud je cíl naplněn a nový není definován je skupina rozpuštěna. Proto je skupinou dočasnou nebo stálou.

Technologie a vytváření pracovních skupin  Jestliže je celkový výsledek skupiny závislý na úzké součinnost specialistů, podporuje se tato tvorbou heterogenních skupin podle profesí nebo specializací.  Jestliže je celkový výsledek skupiny závislý na souboru relativně izolovaných činností, sdružují se vykonavatelé stejných a podobných činností v homogenních skupinách a tím se podporuje soutěž.

Nároky vedení a tvorba pracovních skupin.  Vyšší počet členů v p. s. (nad 10 osob) vyžaduje vnější uspořádávající princip. Je nezbytné vyladění formálních vztahů.  Nižší počet členů (méně než 10 osob) je nutný při průběžné, soustavné a spontánní koordinaci činností. Jsou nezbytné vyladěné neformální vztahy.

Stupně ve vývoji pracovní skupiny  Stupeň vzájemné akceptace. Pracovníci se postupně poznávají. Přizpůsobují se podle obecných pravidel chování. Prosazují se formální autority nebo také autority podle prvního dojmu.  Stupeň komunikace a rozhodování. Začíná otevřenější komunikace. Komunikace se soustřeďuje na úkol. Hledají je alternativní strategie.  Stupeň motivace a produktivity. Dochází k naplňování cílů. Skupina pracuje jako jednotka spolupracovníků a ne jako soubor soupeřících individuí.  Stupeň organizace a kontroly. Ztotožnění se s celkem pracovní skupiny. Jsou vytvořeny vlastní hodnoty a normy. Schopnost překonávání konfliktů a obtíží. Autorita podle uznaných hodnot, potřeb a cílů skupiny.

Skupinová soudržnost a ztotožnění s organizačními cíli. (Ivancevich, Matteson, 1990) Ztotožnění s cíli organizace NízkéVysoké Nízký Vysoký Stupeň skupinové soudržnosti Výkon pravděpodobně orientován mimo cíle organizace. Výkon pravděpodobně orientován na dosažení cílů organizace Výkon orientován mimo cíle organizace Výkon orientován na dosažení cílů organizace

Pracovní tým  Týmová práce je organizována. Specifičnost organizace spočívá ve využití neformálních vztahů a autorit.  Organizace podle tvořivosti jedinců nebo tvořivosti ve skupině.  Rytmizace týmové spolupráce podle času a velikosti úkolu.  Rozdělení týmových rolí (pro vedení, pracovní specializace, korigování průběhu vztahů).  Postupné nalézání konsensu v týmové práci.

Adaptace  Adaptace je proces aktivního přizpůsobení se změněným podmínkám směrem k jejich zvládnutí nebo vyrovnání se s nimi.  Pracovní adaptace je přizpůsobování se práci, pracovnímu prostředí a podmínkám.  Sociální adaptace je přizpůsobování se vztahům ve skupině i širším sociálním prostředí, sociálním normám, zvykům apod. Sociální adaptace je nutná i po změně pracovní pozice.

Osobní předpoklady adaptace  Odborná připravenost  Výkonová připravenost  Osobní vyhraněnost  Hodnotová orientace  Motivace  Postojové zaměření

Podmínky adaptace na straně organizace  Pracovní podmínky a prostředí  Technické vybavení pracoviště a technologie  Způsob řízení  Organizace práce  Sociální klima  Podniková kultura  Mimopracovní vlivy