NĚKTERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ENVIRONMENTÁLNÍ GEOMORFOLOGIE A HODNOCENÍ GEOMORFOLOGICKÝCH LOKALIT Příspěvek vznikl s podporou projektu OPVK „Podpora sítě GEONET – sítě pro vědeckou a vzdělávací komunikaci a partnerství v oblasti regionálního rozvoje a veřejné správy“ reg.č. CZ 1.07/2.4.00/12.0066

Karel Kirchner – Lucie Kubalíková 8.4.2017 NĚKTERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ENVIRONMENTÁLNÍ GEOMORFOLOGIE A HODNOCENÍ GEOMORFOLOGICKÝCH LOKALIT Karel Kirchner – Lucie Kubalíková Ústav geoniky AVČR, v.v.i. pobočka Brno Výroční konference ČGS 3. až 7. září 2012 Brno Ústav geoniky AV ČR Ostrava

Geomorfologie soustředění na poznání rozsahu těchto změn – studium: 8.4.2017 Úvod Zvyšující se působení hospodářské činnosti na krajinu – zvyšuje se ovlivnění a přemodelování reliéfu. Geomorfologie soustředění na poznání rozsahu těchto změn – studium: antropogenní transformace reliéfu, ovlivnění dynamiky geomorfologických procesů, dopady do sociální sféry. Významnou úlohu v tomto směru výzkumu získává environmentální geomorfologie - jako dílčí geomorfologická disciplína. Stávající situace - možnosti dalšího rozšiřování studijního předmětu (tj. hledání vazeb mezi reliéfem a enviromentálními vlivy) i formování metodických přístupů. 3 Ústav geoniky AV ČR Ostrava 3

8.4.2017 Cíle: Krátké formulování směrování současné geomorfologie, pozice environmentální geomorfologie Formulování základních přístupů a pojetí náplně environmentální geomorfologie Představení metodiky hodnocení geomorfologických lokalit Zkušenosti z hodnocení geomorfologických - lokalit skalních tvarů v zájmových územích (západní část NP Podyjí, střední část CHKO Žďárské vrchy, severozápadní část Vizovické vrchoviny) Závěr 4 Ústav geoniky AV ČR Ostrava 4

8.4.2017 V hodnocení současné geomorfologie za poslední období rozlišit dva hlavní směry (viz též Trenhaile, 2007): historický přístup - zahrnuje složitou identifikaci posloupnosti nebo stadií vývoje reliéfu krajiny, zapříčiněných změnami kontrolních vývojových faktorů (denudační chronologie), řešení palimpsetu tvarů (vývoj s důkazy zachování o působení starších klimatických, tektonických, lidských a jiných faktorů, studium současných geomorfologických procesů tzv. procesní geomorfologie („process geomorphology“). 5 Ústav geoniky AV ČR Ostrava 5

8.4.2017 Rozvíjení současné geomorfologie dva simultánní směry (např. Church (2010) The trajectory of geomorphology. Progress in Physical Geography 34: 265-286 : stává se stále více exaktním geofyzikálním (ve smyslu geovědním) oborem na druhé straně zaměření na sociální dopady v dynamice reliéfu, antropogenní transformace a environmentální témata. Směrování geomorfologie na regionální i globální environmentální témata s přihlédnutím k působení člověka - vyplývá z řady zásadních prací z posledních dvou dekád, které reagují na environmentální aspekty a vlivy hospodářské činnosti na reliéf a modelační procesy (např. Goudie 1993, 1996, Hooke 2000, Slaymaker, Spenser & Embleton-Hamann eds. 2009). 6 Ústav geoniky AV ČR Ostrava 6

Formování EG a její náplně: 8.4.2017 Formování EG a její náplně: Environmentální geomorfologií se rozumí praktické využití geomorfologie při řešení problémů, kde lidská společnost chce využívat a případně měnit geomorfologické procesy. Vnímána jako druh aplikované geomorfologie, inženýrské geomorfologie nebo inženýrské geologie. Je potřeba zmínit autory jako např. Tricart (1962, 1973, 1978), Verstappen (1968, 1983), Craig and Craft (1982) a Cendrero et al. (1992). Poprvé EG a a její směrování formulováno Coates ed. (1971): Environmental geomorphology Proceedings Symposium State University of New York. Další publikace Coates ed. 1972-75) Environmental geomorphology and landscape conservatin 3 díly. Ústav geoniky AV ČR Ostrava

Podle Coatse EG zahrnuje níže uvedená témata : 8.4.2017 Podle Coatse EG zahrnuje níže uvedená témata : studium geomorfologických procesů a tvarů, které ovlivňují člověka, včetně hazardů jako povodně nebo sesuvy analýza situací, kde člověk plánuje narušit nebo již narušil krajinu a její procesy využívání geomorfologických produktů a činitelů jako zdrojů (voda, písek, štěrk) využití geomorfologie při environmentálním plánování a managementu V české geomorfologické literatuře se termín environmentální geomorfologie až do současnosti prakticky neobjevuje. Pouze v rámci aplikovaných geomorfologických výzkumů zmiňuje ekologickou geomorfologii Czudek (1989), stejně jako Demek (1982), který uvádí, že ekologická geomorfologie se zabývá vztahem reliéfu k ostatním složkám krajinné sféry, zejména z hlediska ochrany reliéfu jako součásti životního prostředí lidské společnosti. Ústav geoniky AV ČR Ostrava

Akceptujeme pojetí Panizzy (1996, 2004): 8.4.2017 Náš koncept vychází z pojetí environmentální geomorfologie jako subdisciplíny obecné geomorfologie Akceptujeme pojetí Panizzy (1996, 2004): environmentální geomorfologie - zkoumá vztahy mezi člověkem a prostředím z geomorfologického hlediska. Prostředí je dále definováno jako "soubor fyzických a biologických složek, které mají vliv na život, rozvoj a aktivity živých organismů" kam patří i geomorfologické složky. Geomorfologické složky: geomorfologické zdroje geomorfologická ohrožení („hazard“) – souhrn prostorové a časové pravděpodobnosti výskytu nebezpečného jevu o určité velikosti a intenzitě . 9 Ústav geoniky AV ČR Ostrava 9

8.4.2017 Vzájemné vztahy mezi geomorfologickými zdroji a hazardy (upraveno podle Pannizy 1996, s.5 Geomorfologické zdroje ve vztahu k lidským aktivitám jsou nahlíženy jako pasivní složky (člověk je aktivní) - zdroj může být změněn nebo zničen lidskou aktivitou. Geomorfologická ohrožení (hazard) - vnímána jako aktivní element (geomorfologické prostředí určité oblasti) vůči pasivnímu elementu (člověk): jinými slovy, ohrožení může měnit nebo zničit některé budovy nebo infrastrukturu (např. sesuv, říční eroze). 10 Ústav geoniky AV ČR Ostrava 10

Doplnění konceptu environmentální geomorfologie Dva aspekty: 8.4.2017 Doplnění konceptu environmentální geomorfologie Dva aspekty: V rámci geomorfologického výzkumu získána řada kvantifikovaných dat, které se týkají: morfologie a typů reliéfu vznik, vývoj a stáří reliéfu (v pojetí geomorfologických zdrojů) Geomorfologických procesů (zejména svahových a fluviálních) (v pojetí geomorfologických ohrožení ) Data mají význam pro řešení vývoje reliéfu z hlediska základního výzkumu Začlenění hodnocení geomorfologických lokalit (geomorphosites) do konceptu 11 Ústav geoniky AV ČR Ostrava 11

8.4.2017 Formulování přístupu k hodnocení geomorfologických lokalit (geomorphosites ) Geomorphosites: tvary zemského povrchu, které nabyly určitou hodnotu díky tomu, jak byly vnímány člověkem (PANIZZA, 2001). Tato hodnota může být přírodovědná, kulturně-historická, estetická Geomorphosites x geosites (REYNARD, 2007) Za "geomorphosites" mohou být považovány jak jednotlivé tvary zemského povrchu (např. tor, bloková akumulace) nebo širší krajiny (segmenty údolí, skalní města) Hodnocení geomorphosites – geomorfologických lokalit vytvářena rozvíjena v geomorfologii italské, švýcarské, francouzské, španělské, portugalské Koncepční přístup - Reynard, Coratza and Regolini-Bissig eds. (2009): Geomorphosites 12 Ústav geoniky AV ČR Ostrava 12

8.4.2017 Na základě studia literatury i vlastního přístupu a zkušeností navrhujeme pro metodický postup hodnocení geomorfologických lokalit, který zahrnujeme do environmentální geomorfologie, následující základní etapy: 1) identifikace geomorfologicky významných lokalit - na základě studia literatury, map a terénní rekognoskace (zahrnutí nejvýznamnějších lokalit z hlediska vědeckého nebo kulturního) 13 Ústav geoniky AV ČR Ostrava 13

8.4.2017 2) podrobná geomorfologická inventarizace (založená na terénním geomorfologickém průzkumu s využitím podrobného geomorfologického mapování) vybraných lokalit. K lokalitě budou zaznamenány následující údaje: a) lokalizaci a všeobecné informace, b) geologické poměry , c) základní rysy georeliéfu, charakter mikrotvarů a specifik ve vazbě unikátnost a ochranu přírody, d) informace o aktivních i potenciálních geomorfologických procesech e) vlivy a projevy lidské činnosti - antropogenní transformace georeliéfu, kulturní složky lokality, estetický aspekt, dostupnost lokality, služby apod., f) současný stav lokality, potenciální hrozby a rizika. 14 Ústav geoniky AV ČR Ostrava 14

8.4.2017 3) numerické hodnocení lokalit: každý parametr je hodnocen v určitém rozmezí, hodnocení je rozděleno do čtyř skupin (vědecká hodnota, ostatní hodnoty, potenciál k využívání, potenciální hrozby a rizika). Možnost zařazení i hodnocení SWOT do této etapy. 4) syntéza (návrh na racionální a udržitelné využití lokalit, zhodnocení dopadů, rizik, návrhy na propagaci lokality, na legislativní ochranu nebo návrh geodidaktických aktivit). Na základě hodnocení lze potom lokality klasifikovat nebo hodnocení použít jako podklad pro navržení racionálního hospodaření na lokalitě, lze navrhnout legislativní ochranu nebo didaktické a geoturistické využití lokalit. Kvantitativní hodnocení je prostředkem pro získání relativně objektivního obrazu o geomorfologických lokalitách v zájmové oblasti včetně možnosti jejich vzájemného srovnání. 15 Ústav geoniky AV ČR Ostrava 15

v západní části NP Podyjí (8 lokalit), 8.4.2017 Uvedená metodika byla postupně vyvíjena a dopracovávána při hodnocení geomorfologických lokalit: v západní části NP Podyjí (8 lokalit), střední části CHKO Žďárské vrchy (21 lokalit) severozápadní části Vizovické vrchoviny (7 lokalit). Ukázky zpracování vybraných lokalit 16 Ústav geoniky AV ČR Ostrava 16

Ledové sluje L – 1 NP Podyjí 8.4.2017 Ledové sluje L – 1 NP Podyjí Meandrová ostruha zaklesnutého meandru Ledových slují v bítešských ortorulách s přilehlými svahy dyjského údolí a údolní nivou, přirozené suťové lesy, díky specifickému mikroklimatu chlumní ekotyp smrku ztepilého, výskyt glaciálních reliktů bezobratlých, porušení blokovým pohybem se vznikem povrchových i rozsáhlých podzemních pseudokrasových tvarů – rozsedlinové jeskyně, jeskynní led, nejbohatší nekrasová lokalita výskytu netopýrů v ČR (17 druhů), okrouhlík v údolní nivě, nivní společenstva 17 Ústav geoniky AV ČR Ostrava 17

Kopce - pseudokrasové jeskyně – 699 m n.m. . 8.4.2017 Kopce - pseudokrasové jeskyně – 699 m n.m. . Rozsáhlé pseudokrasové jeskyně (11 jeskyní) vzniklých hluboce založeným sesuvem pseudozávrty, balvanové proudy, vysoká přidaná hodnota díky kulturně-historické složce valy hradiska z doby bronzové) 18 Ústav geoniky AV ČR Ostrava 18

8.4.2017 Vybrané výsledky geomorfologické inventarizace – vědecké aspekty CHKO Žďárské vrchy Nové tvary reliéfu Popsány destruované nivační kary na Malínské skále a Devíti skalách Malínská skála V j. jv. svahu výrazné skalní hřebeny Sluneční věž, Poslední kámen, Amfiteátr. Mezi Posledním kamenem a Sluneční věží je vyvinuta rozsáhlá deprese amfiteatrálního tvaru s mohutným balvanový proud - předpoklad destruovaný nivační kar, východněji sk. útvar Výspa s nivačním karem Suťové jeskyně 19 Ústav geoniky AV ČR Ostrava 19

8.4.2017 Podchycení skalních útvarů s výskytem drobných tvarů zvětrávání (skalní výklenky, voštiny, skalní lišty, abri, skalní mísy, skalní okna, tunely apod.), projevy exfoliace Destruovaná skalní místa – Zkamenělý zámek Skalní útvar Pevnost - Lisovská skál, selektivní zvětrávání, exfoliační slupky, abri Jihozápadní skalní stěna Bílé skály s výraznými skalními lištami 20 Ústav geoniky AV ČR Ostrava 20

Do metodiky zařazena hodnotící kriteria: Vědecká hodnota max. 10 8.4.2017 Do metodiky zařazena hodnotící kriteria: Vědecká hodnota max. 10 Ostatní hodnoty Estetická Ekologická Kulturní, Známost lokality z hlediska ekologických, estetických a kulturních hodnot – max. 8 Potenciál k využívání max. 8 Hrozby a zranitelnost max. 4 Celkem max. 30 bodů 21 Ústav geoniky AV ČR Ostrava 21

Ústav geoniky AV ČR, Ostrava 1. Vědecká hodnota číslo kritéria body 1.a reprezentativnost max. 1 0 - nízká reprezentativnost tvaru a procesu, 0,5 - střední reprezentativnost, hlavně pro odbornou veřejnost, 1 - značná reprezantativnost tvaru a procesu globálně pochopitelná   1.b zachovalost 0 - lokalita téměř zničená, 0,25 - lokalita značně zničená, zbytky geomorfologických složek, 0,5 - lokality narušená, nicméně výrazné geomorfologické složky jsou přítomné, 0,75 - lokalita málo narušená, 1 - lokalita zcela neporušená 1.c názornost, exemplarita, pedagogická hodnota 0 - malá názornost tvaru a procesu, nevýrazný příklad tvaru a procesu, 0,5 - jistá názornost tvarů a procesů, pochopitelná spíše odbornou veřejností, omezené využití v geodidaktice, 1 - jasný příklad procesu nebo tvaru, možnost využití v geodidaktice a geoturismu 1.d počet podobných míst v rámci zájmového území max. 0,5 0 - více jak 3, 0,25 - méně jak 3, 0,5 - jediná lokalita 1.e počet podobných míst v rámci státu 0 - více jak 5, 0,5 - méně jak 5, 1 - jediná lokalita ve státě 1.f přítomnost a rozmanitost mezo a mikrotvarů 0 - nevýznamné nebo chybějící mezotvary a mikrotvary, 0,5 - přítomnost mezotvarů a mikrotvarů, 1 - přítomnost mezotvarů a mikrotvarů, na kterých závisí reprezentativnost a exemplarita lokality 1.g přítomnost dalších negeomorfologických aspektů (geologických, pedologických) 0 - nepřítomnost významných negeomorfologických aspektů, 0,5 - přítomnost jistých negeomorfologických aspektů (např. exemplární provrásnění horniny, půdní profil), 1 - přítomnost negeomorfologického elementu hodného ochrany, případně již chráněného 1.h známost lokality z hlediska věd o Zemi, odborné publikace 0 - naprostá neznámost lokality, 0,5 - známost lokality odbornou veřejností, drobné zmínky v odborných časopisech 1 - známost lokality odbornou veřejností, rozsáhlejší studie o lokalitě 1.i geologický význam (pro pochopení geologického vývoje) 0 - nepatrný geologický význam, 0,5 - existující geologický význam 1.j paleogeografický význam (možnost rekonstrukce krajiny, klimatu, atd.) 0 - nemožnost využití lokality z hlediska paleogeografického, 0,5 - možnost využít lokalitu, ale pro rekonstrukce lokálního významu, 1 - paleogeografický význam lokality regionálního rozsahu 1.k stupeň legislativní ochrany z geo(morfo)logických důvodů 0 - neexistence ochrany, 0,5 - ochrana z jiných, než geomorfologických důvodů, 1 - ochrana z geomorfologických důvodů Vědecká hodnota celkem max. 10 8.4.2017 Ústav geoniky AV ČR, Ostrava 22 Ústav geoniky AV ČR Ostrava 22

Ústav geoniky AV ČR, Ostrava 2. Ostatní hodnoty 2.a estetická hodnota   barvy, počet barev max. 0,5 0 - jedna barva, 0,25 - dvě až tři barvy, 0,5 - více jak 3 barvy struktura, počet jasně odlišitelných prvků 0 - jeden prvek, ploška, 0,25 - dva až tři odlišné prvky, 0,5 - 4 a více odlišných prvků celková estetická hodnota max. 1 0 - velice nízká, 0,5 - střední, 1 - vysoká estetická hodnota 2.b ekologická hodnota do jaké míry podmiňuje geomorfologická složka biotu? 0 - není významná, 0,5 - vzájemná souvislost bioty a geomorfologie, 1 - geomorfologie podmiňuje biotu přítomnost významných chráněných druhů rostlin a živočichů 0 - nepřítomnost, 0,5 - přítomnost zjištěných chráněných druhů stupeň legislativní ochrany z ekologických důvodů 0 - neexistence ochrany, 0,5 - existující ochrana z ekologických důvodů 2.c kulturní hodnota historický a archeologický význam 0 - neexistence archeologických a historických složek, 0,5 - existence archeologických a historických složek bez návaznosti na geomorfologii, 1 - existence archeologických a historických složek s úzkou souvislostí s reliéfem náboženský a symbolický význam 0 - neexistence náboženského a symbolického významu, 0,5 - existence významu, ale bez návaznosti na geomorfologii, 1 - existence náboženských a symbolických složek souvisejících přímo s geomorfologií literární a umělecký význam 0 - nepřítomnost literárního a kulturního významu, 0,5 - existence některých aspektů (pověsti, vyobrazení lokality), 1 - lokalita jako inspirace pro umělce max. 1  2.d známost lokality z hlediska ekologických, estetických a kulturních hodnot 0 - neznámost z těchto důvodů, 0,5 - regionální známost, 1 - národní, případně mezinárodní známost z ekologických, estetických nebo kulturních důvodů  Ostatní hodnoty celkem max. 8 8.4.2017 Ústav geoniky AV ČR, Ostrava 23 Ústav geoniky AV ČR Ostrava 23

Ústav geoniky AV ČR Ostrava 24 3. Potenciál k využívání 3.a viditelnost max. 1 0 - místo viditelné jen se speciálním vybavením (světlo, lana), 0,5 - místo viditelné celkově dobře, ale je ho nutno obejít, aby bylo vidět vše, 1 - místo bez problémů viditelné včetně všech svých složek   3.b dostupnost (pěšky, autem, veřejnou dopravou) 0 - více jak 1000 m pěšky od místa parkování, 0,5 - méně jak 1000 m pěšky od místa parkování, 1 - méně jak 1000 m od zastávky veřejné dopravy 3.c přítomnost infrastruktury (v jaké vzdálenosti a co) 0 - více jak 10 km jeden typ infrastruktury (ubytování, doprava, obchod, služby), 0,5 - 5 - 10 km alespoň jeden typ služeb, 1 - méně jak 5 km jeden nebo více typů služeb 3.d přibližný počet návštěvníků za rok max. 0,5 závisí na získaných datech. Lze rozdělit body např. podle pořadí v návštěvnosti (nejnavštěvovanější místo bude mít nejvyšší procesno bodů, nejméně navštěvované nejnižší procento) 3.e aktuální využívání geovědních hodnot lokality 0 - lokalita je z hlediska věd o Zemi nevyužívaná, 0,5 - lokalita je mimo jiné využívaná z hlediska věd o Zemi, 1 - lokalita je výhradně využívaná z hlediska věd o Zemi 3.f aktuální využívání ostatních hodnot loaklity 0 - lokalita je z jiného hlediska nevyužívaná, 0,5 - lokalita je využívaná částečně z jiného hlediska, 1 - lokalita je intenzivně využívaná z jiného hlediska 3.g celkový počet možností k využití lokality (geodidaktika, geoturismus, sport, kultura,…) 0 - žádné možné využití lokality, 0,5 - jedna až tři činnosti umožňující využití lokality, 1 - čtyři a více možností využití lokality 3.h limity využívání, možnost přístupu, vstupu, přiblížení se, možnosti exkurzí s průvodcem 0 - nepřístupná oblast (ať už z hlediska ochrany nebo dostupnosti), 0,25 - přístup jen s průvodcem, 0,5 - limity využívání, ale přístupnost lokality, 0,75 - přístup na lokalitu s drobnými omezeními, 1 - prakticky žádné omezení přístupu 3.i existence komerčních produktů prezentujících lokalitu (pohlednice, suvenýry) 0 - neexistence podpůrných produktů, 0,5 - existence prospektů, pohlednic, 1 - emblematická lokalita pro určitou komunitu, obec atd. potenciál k využívání celkem max. 8 8.4.2017 24 Ústav geoniky AV ČR Ostrava 24

Ústav geoniky AV ČR Ostrava 25 8.4.2017 4. Hrozby a zranitelnost 4.a existence aktuálních hrozeb vedoucích ke znehodnocení lokality max. 1,5 0 - značná přírodní nebo antropogenní rizika, 0,5 - přítomnost rizik, která mohou narušit geomorfologickou složku, 1 - přítomnost rizik, která mohou narušit jinou než geomorfologickou stránku lokality, 1,5 - prakticky nezranitelná lokalita   4.b existence potenciálních hrozeb vedoucích ke znehodnocení lokality v případě zpřístupnění lokality 4.c existující legislativní ochrana (jakýchkoli složek) max. 1 0 - neexistence ochrany, 0,5 - existence NPR, PR, NPP, PP, CHKO, 1 - existence NP hrozby a zranitelnost celkem max. 4 CELKOVÁ HODNOTA MAX. 30 25 Ústav geoniky AV ČR Ostrava 25

8.4.2017 Závěr Hodnocení geomorfologických lokalit (geomorphosites) se zahrnutím mimo přírodovědných hodnot i hodnoty přidaných (estetických, ekologických, kulturně-historických, ekonomických atd.), představuje pro českou geomorfologii novou možností i směr bádání v rámci environmentální geomorfologie. Využitelnost hodnocení - ochrana přírody a krajiny, management chráněných území, územní plánování, pedagogické aktivity i turistice. Základní koncept hodnocení nastíněn a možnost průběžně doplňovat zejména v rámci numerické etapy hodnocení. Bude nezbytné více objektivizovat a konkretizovat dílčí kritéria. Pro stanovení vědecké hodnoty lokalit je zapotřebí stanovit obecnou škálu významnosti genetických tříd reliéfu v rámci denudační chronologie georeliéfu našeho území. Bude zapotřebí zvýraznit i doklady o vývoji reliéfu v předcházejících etapách vývoje tzv. (palimpset tvarů) 26 Ústav geoniky AV ČR Ostrava 26

8.4.2017 DĚKUJEME ZA POZORNOST 27 Ústav geoniky AV ČR Ostrava 27