Teplárenství na rozcestí Ing. Zdeněk Duba Dalkia Česká republika, a. s. Moravskoslezský energetický klastr

Význam teplárenství v ČR Centrální výroba tepla pokrývá přibližně 41 % celkové spotřeby. Na soustavy zásobování tepelnou energií je připojeno přibližně 1,6 milionu domácností. Z kombinované výrobě elektřiny a tepla pochází 14 % hrubé domácí výroby elektřiny. Orientace převážně na domácí energetické zdroje, převážně tuzemské hnědé a černé uhlí.

V celé Evropě je teplem dálkově zásobována třetina domácností. TS ČR je členem evropského sdružení Euroheat & Power. Z jeho údajů byla sestavena následující tabulka:

TOP 10 českého teplárenství podle počtu vytápěných bytů

Výhody teplárenství Udržení dovozní energetické závislosti ČR v rozumných mezích Využití energetických surovin, jejichž použití pro lokální výrobu tepla je technicky nemožné nebo nepřijatelné z hlediska životního prostředí: domácí hnědé a černé energetické uhlí, těžký topný olej, komunální odpad, surová biomasa, geotermální energie z hlubinných vrtů, využití odpadního tepla z průmyslových procesů atd. Posílení energetické bezpečnosti Diverzifikace primárních energetických zdrojů v rámci jedné soustavy zásobování tepelnou energií (nelze v podmínkách lokální výroby tepla) Zlepšení energetické účinnosti, snížení emisí znečišťujících látek Možnost efektivního nasazení kogenerační (společné) výroby elektřiny a tepla

Výhody teplárenství Zlepšení kvality ovzduší ve městech s přijatelnými náklady Vymístění emisí z nejzatíženějších oblastí a jejich lepší rozptyl díky výšce komínů Snížení vlivu výroby tepla na životní prostředí Možnost kontroly emisí a aplikace nejlepších dostupných technologií pro jejich eliminaci = pro lokální výrobu technicky a ekonomicky nedostupné.

Limitující faktor teplárenství Problém adaptace na změny odbytu Nutnost budovat ke každému zákazníkovi jednoúčelovou investičně náročnou dopravní cestu (tepelnou síť) s životností 40 - 50 let.

Aktuální problémy teplárenství v ČR Neexistuje jasná dlouhodobá koncepce teplárenství Nejistota zajištění paliva (zejména hnědého uhlí) Povinnost nákupu emisních povolenek od roku 2013 Nové emisní limity platné od roku 2016 Environmentální legislativa namířená proti velkým zdrojům vytváří tlak na přechod k lokální výrobě tepla Chaotická aplikace ekologických daní (domovní kotelny spalující zemní plyn neplatí, teplárny ano) Nedostatečná podpora kombinované výroby elektřiny a tepla Výstavba liniových staveb i teplárenských zdrojů neúměrně administrativně a časově náročná Další zvýšení dolní sazby DPH?

Pouze „velký“ znečišťovatel platí? Vytápění na zemní plyn Dálkové 1x 100 MW Lokální 10 000 x 10 kW Výška komínu 150 m 15 m Emisní limity ANO NE Monitoring emisí Ekologická daň Poplatky za emise Nákup povolenek CO2

Faktory zvyšující cenu tepla Teplárenství Zvýšení dolní sazby DPH z 10 na 17 % Investice do splnění nových emisních limitů Nákup povolenek na emise CO2 (500 Kč/tunu?) Zvýšení ceny domácího hnědého uhlí (o 50 %?) Zvýšení poplat- ků za emise znečišťujících látek (10x?) Zdražení nakupo- vané elektřiny pro vlastní spotřebu (podpora OZE) Zvýšení ekologických daní na paliva Příplatek na podporu výroby tepla z OZE Podpora pře- chodu k lokál- ní výrobě tepla z veřejných zdrojů Investice do změny palivo-vé základny teplárenských soustav

Kritický scénář: „spirála smrti“ Vlivem působení řady faktorů se teplárenství může dostat během 3 let pod obrovský ekonomický tlak Výrazné zvýšení ceny tepla Přechod části zákazníků k lokálnímu vytápění Další růst ceny tepla, podkopání konkurenceschopnosti Privátní vlastníci tepláren ztratí zájem o jejich další rozvoj a zastaví investice do modernizace Municipální vlastníci tepláren budou nuceni provoz dotovat z veřejných prostředků - na potřebné ekologizační investice jim nezbudou prostředky Postupný rozklad teplárenství, problémy v zásobování teplem, tlak na urgentní intervenci státu

Nutná opatření Vytvoření prostoru pro adaptaci teplárenství na nové podmínky Přijetí Státní energetické koncepce explicitně řešící palivový mix pro teplárenství při realistickém zohlednění potenciálu úspor tepla a dostupnosti obnovitelných zdrojů energie Maximální využití možností pro bezplatný příděl povolenek na emise skleníkových plynů pro teplárenství Využití přechodného období pro aplikaci zpřísněných emisních limitů u teplárenských zdrojů do 200 MW Prostředky z ekologických daní a dražeb povolenek na emise CO2 nasměrovat do obnovy, rozvoje a zvyšování účinnosti tepelných sítí a na splnění nových požadavků ochrany životního prostředí a zvyšování účinnosti

Nutná opatření Ekonomické zvýhodnění teplárenství proti lokální výrobě tepla Zavedení uhlíkové daně na paliva využitá pro lokální výrobu tepla kompenzující nákup emisních povolenek v teplárenských zdrojích zahrnutých do systému obchodování s emisemi skleníkových plynů Zachování zvýhodněné sazby DPH pro dodávky tepelné energie ze soustav zásobování tepelnou energií Navýšení příplatků za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla částečně kompenzující zvýšení ceny paliva Zachování stávající výše poplatků za znečišťování ovzduší a upuštění od jejich vybírání u zdrojů plnících zpřísněné emisní limity

Nutná opatření Vytvoření stabilního prostředí pro podnikání v teplárenství Zvýšení a dlouhodobá garance legislativní podpory tepla z kogenerační výroby elektřiny a tepla a teplárenství – zohlednění jeho celospolečenských přínosů (zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie, energetický zákon, zákon o hospodaření energií, zákon o ochraně ovzduší, zákon o odpadech, stavebního zákon a další legislativa). Zachování věcného usměrňování cen v teplárenství, kodifikace regulatorních pravidel, zajištění jejich dlouhodobé předvídatelnosti a stability.

Teplárenství v Moravskoslezském kraji Kraj má rozsáhlé sítě CZT zejména v Ostravě, Karviné, Havířově, Frýdku-Místku, Orlové, Krnově a nově i v Bohumíně, Kopřivnici. V kraji jsou i města s decentrální výrobou tepla – Opava, Český Těšín, Nový Jičín, Hranice, aj. V MSK existuje potenciál rozšíření kogenerační výroby tepla a elektřiny, možnost využívání energetického potenciálu komunálního odpadu, biomasy (ať již lesní štěpky, pěstovaných energetických plodin, zbytků dřevařského a potravinářské výroby). Při současné diskriminaci teplárenství z Bruselu umocňované kroky v ČR (specifický palivový mix v ČR a PL využívající domácí uhlí versus plyn), zdanění povolenek CO2, diskriminaci velkých zdrojů oproti domovním kotelnám, to může znamenat degradaci teplárenství a rozpad sítí se všemi negativními důsledky pro životní prostředí, zákazníky i energetické firmy.

Zdroje pro Karvinou a Havířov / 27. 1 Zdroje pro Karvinou a Havířov / 27.1.2010 3-9 hod SEČ venkovní teplota -14˚C Teplárna ČSA ZDROJ TČA: kotelna 4x57 K1- 102,8% 58,6MWt K2- záloha K6- 114.2% 65,1MWt K7- 113,2% 64,5MWt Teplárna Karviná TKV ZDROJ TKV: kotelna 4x62,5 MWt K1- 98% 61,5 MWt K2- 99% 61,8MWt K3- 99% 61,6 MWt K4- 98% 61,2 MWt

Zdroje pro Karvinou a Havířov TKV+TČA+KIC venkovní teplota -14˚C ZDROJ TČA: kotelna 4x57MWt K1- 90% 51,3MWt K2- záloha K6- 90% 51,3MWt K7- 90% 51,3MWt Teplárna ČSA Teplárna Karviná TKV KIC ZDROJ KIC: kotelna 2x20MWt K1- 10O% 20MWt K2- 100% 20MWt ZDROJ TKV: kotelna 4x62,5 MWt K1- 98% 61,5 MWt K2- 99% 61,8MWt K3- 99% 61,6 MWt K4- 98% 61,2 MWt