LUBOŠ LISNER lubos.lisner@post.cz ČELADNÁ 20.+21.1.2011 LUBOŠ LISNER lubos.lisner@post.cz

ÚVODEM… PROGRAM PRAVIDLA OČEKÁVÁNÍ

KURZ (REFORMNÍ) TERMINOLOGIE 1., 3., 5. skupina (19 pojmů) 2., 4., 6. skupina (19 pojmů) Úkoly pro skupinu: Zařazení pojmu (k čemu se pojem váže - RVP/ŠVP/něco jiného…) Vysvětlení pojmu (co znamená, obsah svými slovy) Určení největších potíží/neshod

Rámcový vzdělávací program Rámec pro tvorbu ŠVP Cíle, klíčové kompetence, vzdělávací obsah, podmínky Struktura ŠVP Státní minimum na obecné úrovni

Školní vzdělávací program Školní otisk RVP Vize, výchovné a vzdělávací strategie, vzdělávací obsah Konkrétní nabídka školy Reálný standard

Kurikulum Obsah vzdělávání (obecně)

Kurikulární dokument Dokument týkající se obsahu vzdělávání Státní úroveň: RVP Školní úroveň: ŠVP

Cíle ZUV Uvedeny v RVP ZUV (s. 13) Rozvíjet KK Poskytnout základy v uměleckých oborech Připravit žáky pro navazující vzdělávání Motivovat žáky k učení a ke spolupráci Smysl existence základních uměleckých škol

Zaměření školy, vize školy Musí být uvedeny v ŠVP Zaměření: profilace, důraz Vize: zásadní cíl (poslání naší školy)

Klíčové kompetence Uvedeny v RVP ZUV (s. 14) Ideální výbava a vlastnosti absolventa ZUŠ: schopnost komunikovat jazykem umění (podstata um. oborů) schopnost pracovat na sobě i spolupracovat s ostatními společenská angažovanost v oblasti kultury Východisko pro tvorbu VVS (aby KK nebyly pouze krásnými iluzemi) Směřování k ideálu = nekonečné rozvíjení

Výchovné a vzdělávací strategie Mají být uvedeny v ŠVP Společně uplatňované postupy na úrovni školy nebo uměleckého oboru pro utváření a rozvíjení KK

Výchovné a vzdělávací strategie Jak vychováme umělecky kultivovaného člověka? Jak rozumíme klíčovým kompetencím? Co znamenají v praxi? Co (u)děláme pro to aby………………….. Žák proniká do struktury a obsahu uměleckého díla a je schopen rozeznat jeho kvalitu. 12

Vzdělávací obsah um. oborů Na státní úrovni uveden v RVP ZUV (od s. 16) (očekávané výstupy žáka na konci I. a II. stupně um. oboru Na školní úrovni uveden v ŠVP (kolekce studijních zaměření ve vyučovaných oborech)

SYSTÉM RVP ZUV

Vzdělávací oblasti Uvedeny v RVP ZUV v rámci vzdělávacího obsahu uměleckých oborů (první zmínka na s. 15) Obsahové celky (2), do kterých je členěn vzdělávací obsah uměleckých oborů

Interpretace a tvorba První ze dvou vzdělávacích oblastí (RVP ZUV) Ztvárnění uměleckého obsahu umělcem - produkce (reprodukce, osobitá interpretace, vlastní tvorba)

Recepce, reflexe Druhá vzdělávací oblast (RVP ZUV) Recepce: vnímání (přijetí) uměleckého díla Reflexe: prožití uměleckého díla, schopnost postihnout hlavní rysy, hodnocení Vzdělávací oblasti (I+T a R+R) od sebe nelze odtrhnout (ani v HO)

Vzdělávací zaměření Podrobnější členění vzdělávací oblasti Interpretace a tvorba (RVP ZUV, první zmínka na s. 15) Specifikum hudebního oboru Podstatně odlišné výrazové prostředky u jednotlivých nástrojových skupin / zpěvu Ostatní obory se specifikují až na úrovni ŠVP

Studijní zaměření Závazná vzdělávací nabídka konkrétní školy (ŠVP) Skládá se z vyučovacích předmětů, které musí žák v průběhu vzdělávaní absolvovat Platí pro všechny umělecké obory V ŠVP se uvede: Název studijního zaměření Učební osnovy předmětů studijního zaměření Učební plán studijního zaměření

Očekávané výstupy Uvedeny v RVP ZUV jako vzdělávací obsah uměleckých oborů Jsou členěny do dvou vzdělávacích oblastí (v HO navíc dále specifikovány v tzv. vzdělávacích zaměřeních) Jsou formulovány z pozice žáka – hovoří o jeho požadovaných dovednostech na konci I. a II. stupně

Vyučovací předměty Uspořádání vzdělávacího obsahu studijního zaměření (ŠVP) do několika celků Obsah vyučovacích předmětů tvoří školní výstupy

Školní výstupy Obsah vyučovacích předmětů (ŠVP) Očekávané výstupy (z RVP) rozpracované do jednotlivých ročníků či delších časových celků Reálný standard znalostí a dovedností žáka na konci ročníků v jednotlivých vyučovacích předmětech studijního zaměření Formulovány z pozice žáka

Osnovy vyučovacích předmětů Součást ŠVP Osnovy: Název vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu (školní výstupy s případným uvedením učiva, studijní literatury atd.)

Učivo Nepovinná součást ŠVP Témata Tematické celky Činnosti

Doporučená literatura Nepovinná součást ŠVP Didaktický materiál pro učitele Studijní literatura pro žáky

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

Školní výstupy

Multimediální tvorba Uvedena v RVP ZUV (s. 52) Umělecké vyjádření prostřednictvím digitálních technologií Na úrovni ŠVP: jako studijní zaměření vzniklé na základě jednoho uměleckého oboru (např. VO) jako studijní zaměření vzniklé kombinacím vzdělávacího obsahu více oborů (je třeba zvolit „dominantní umělecký obor“)

Modul Samostatný obsahový celek ve vzdělávacím zaměření EZH ZT (RVP, s. 24) Týká se vzdělávací oblasti Interpretace a tvorba 3 moduly (EKN, záznam, tvorba), které lze použít i samostatně – jako dílčí součást některého „tradičního“ studijního zaměření v ŠVP

Učební plán Musí být uveden v ŠVP Tabulka, která obsahuje výčet předmětů v daném studijním zaměření a jejich týdenní časovou dotaci v jednotlivých ročnících Tvořen na základě potřeb vyplývajících z osnov vyučovacích předmětů (ŠVP) rámcového učebního plánu (RVP ZUV)

Rámcový učební plán Uveden v RVP ZUV v rámci vzdělávacího obsahu uměleckých oborů (první zmínka na s. 15) Stanovuje minimální týdenní hodinovou dotaci pro daný umělecký obor (zpravidla pro období stupně vzdělávání)

Týdenní minimální hod. dotace Uvedena v rámcovém učebním plánu (RVP ZUV) Stanovuje školou nepodkročitelné (avšak překročitelné) minimum Jde o minimum týdenní (v průměru)

Disponibilní dotace Minimální disponibilní dotace je součástí rámcového učebního plánu pro HO Poskytuje možnost přizpůsobit učební plán (v ŠVP) specifickému zaměření školy Musí být využita minimálně v plné výši

Handicapovaní žáci Žáci, kteří jsou znevýhodněni zdravotně (tělesně, mentálně) sociálně

Žáci se speciálními vzd. potřebami Žáci, u kterých byly speciální vzdělávací potřeby oficiálně zjištěny tj. handicapovaní žáci, kteří jsou takto diagnostikováni školským poradenským zařízením: pedagogicko-psychologickou poradnou (PPP) speciálně pedagogickým centrem (SPC)

Žáci mimořádně nadaní Žáci, u kterých bylo mimořádné nadání zjištěno školským poradenským zařízením (PPP, SPC)

Žáci s nadprůměrným talentem Nediagnostikovaní mimořádně nadaní žáci

Individuální vzdělávací plán Výjimka z ŠVP pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nebo pro žáky mimořádně nadané, u kterých to doporučí ve svém vyjádření školské poradenské zařízení (PPP, SPC) Tvoří se zpravidla na jeden rok (pak další vyšetření) Obsah upravuje vyhláška č. 73/2005 Sb. IVP není součástí ŠVP, je to svébytný dokument, součást osobní dokumentace žáka

Roční studijní plán Osobní plán pedagoga pro urč. žáka nebo skupinu Součást třídní knihy

Individuální výuka Skupinová výuka Definováno v RVP ZUV pro HO (s. 35): „Vyučuje se individuálně nebo ve skupině maximálně čtyř žáků hře na…, sólovému zpěvu…“

Kolektivní výuka Pro HO vše ostatní kromě Individuální výuky Tedy i komorní hra o dvou žácích Ostatní obory: vyučuje se ve skupině…

Vlastní hodnocení školy Cyklický proces sebehodnocení školy Parametry upraveny vyhláškou č. 15/2005 Sb.

Autoevaluace Synonymum pro vlastní hodnocení školy Obecně je slovo EVALUACE užíváno pro systematický proces hodnocení: Definování kritérií kvality Monitorování aktuálního stavu Vyhodnocení výsledků vzhledem ke kritériím kvality Vytvoření a realizace plánu pro zvyšování kvality

Rámcová struktura vlastního hodnocení školy Zaměření vlastního hodnocení školy Cíle stanovené školou (ŠVP, koncepční záměr), na jejich reálnost a důležitost Plnění těchto cílů (s přihlédnutím k cílům v RVP) Určení oblastí, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků, a oblastí, ve kterých je třeba úroveň vzdělávání zlepšit, včetně návrhů příslušných opatření Účinnost opatření obsažených v předchozím vlastním hodnocení školy Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy podmínky ke vzdělávání, průběh vzdělávání, podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání, výsledky vzdělávání žáků a studentů, v případě středních škol a vyšších odborných škol také uplatnitelnost absolventů na trhu práce, řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům.

HODNOCENÍ ŽÁKŮ K ČEMU VŠEMU SLOUŽÍ HODNOCENÍ ŽÁKŮ ??? PODLE ČEHO (ZA CO) ŽÁKY HODNOTÍTE ???

Zlepšil jsi se, ale ještě zapracuj na… Daří se ti tyto věci, ale ještě zapracuj na… Jsi třetí nejlepší. Máš dvojku. Splnils na 80%.

VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY K ČEMU SLOUŽÍ VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY ? PODLE ČEHO ŠKOLU HODNOTÍTE ?

Zlepšili jsme se, ale ještě musíme zlepšit… V tomto jsme dobří, ale musíme ještě zlepšit… Jsme nejlepší v kraji. Splňujeme požadavky na 80%.

Dlouhodobý záměr… (2005) Vlastní hodnocení (autoevaluace) školy má při transformaci vzdělávacího systému klíčovou úlohu: je předpokladem zkvalitňování práce škol a jejích výsledků, předchází vypracování školního vzdělávacího programu a zapojuje další aktéry vzdělávání (např. sociální partnery) do sdílené odpovědnosti za rozvoj školy.

Školský zákon Vlastní hodnocení školy je … jedním z podkladů pro hodnocení Českou školní inspekcí. (§ 12) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení školy a hodnocení Českou školní inspekcí. (§ 12) Dokumentace školy: …výroční zprávy o činnosti školy, zprávy o vlastním hodnocení školy. (§ 28)

Termíny vlastního hodnocení školy (vyhláška č. 15/2005 Sb.) Vlastní hodnocení školy se zpracovává průběžně za období 3 školních roků. Návrh struktury vlastního hodnocení školy projedná ředitel školy s pedagogickou radou nejpozději do konce září školního roku, v němž se má vlastní hodnocení školy uskutečnit. Vlastní hodnocení školy se projedná v pedagogické radě do 31. října následujícího školního roku.

DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST DOTAZY DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST