Projektový management

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Praha - 7. prosince 2006 Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky Plánování sociálních služeb ve městě Havlíčkův.
Advertisements

Ing. Hana Procházková (Úřad práce Pardubice)
Kancelář Rady vlády pro záležitosti romské komunity při Úřadu vlády Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách České Budějovice.
Vzdělávání pro konkurenceschopnost mýty a příležitosti Ing. Markéta Novotná Praha.
Tvorba OP pro programovací období Kontext a vazby OP •EU jako ek. nejrozvinutější společenství na světě – charakterzované sociálním smírem.
Institut pro integraci České republiky do Evropské unie Jak na projekt spolufinancovaný ze SF EU Mgr. Marek Havrda, MA.
Aktuální stav čerpání evropských fondů Příprava na další programovací období z pohledu regionů Mgr. Radko Martínek hejtman Pardubického kraje.
Dotační možnosti pro obce a města
Vzdělávání pro konkurenceschopnost Obecně Řídícím orgánem je MŠMT Řídícím orgánem je MŠMT Založen na principu partnerství Založen na principu partnerství.
Evropský sociální fond v ČR
1 Grantové schéma Vyrovnávání šancí žen a mužů Národní vzdělávací fond.
MAS Lužnice, o.s. Příprava strategie MAS Lužnice na období
M O R A V S K O S L E Z S K Ý K R A J 1 Konference „k projektu Moderní metody profesního vzdělávání“ Martina Volná Krajský úřad Moravskoslezského kraje.
JPD 3 Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha.
Program konkurenceschopnost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic
Evropský sociální fond a podpora zaměstnávání
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (2007 – 2013)
Možnosti podpory NNO ze strukturálních fondů v období dubna krajská konference NNO Jiří Krátký.
PRAVIDLA Desatero OP LZZ.
1 Inovace 2007 Týden výzkumu, vývoje a inovací Operační programy na období Doc. Ing. Karel Šperlink, CSc.prosinec 2007.
EU a investice do lidských zdrojů Úřad práce v Liberci Oddělení implementace projektů ESF.
Rozvoj kapacit dalšího profesního vzdělávání v Královéhradeckém kraji grantové schéma kraje pro období 2004 – 2006 Olga Zumrová.
Operační programy Praha OP Praha Adaptabilita OP Praha Konkurenceschopnost.
1 Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST října 2008 Mgr. Kateřina Bučková.
Informace o Programu švýcarsko-české spolupráce Ing. Petra Murycová, oddělení Evropské unie, MPSV.
ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR CESTA K INFORMACÍM O EVROPSKÉ UNII V ČESKÉ REPUBLICE.
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (2007 – 2013) Jihlava, 18. června 2007.
Konvergence, strukturální operace EU a některá institucionální rizika a bariéry jejich využívání Petr Zahradník Centrum ekonomických studií a EU Office.
Projekt je spolufinancován Evropskou unií a Českou republikou Atlas Labe na území Královéhradeckého kraje prezentace výsledků projektu.
Ostrava Pilotní projekty v IOP „Integrovaný přístup k řešení romské problematiky v sociálně vyloučených lokalitách“
Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha Podpora inovací Oddělení řízení a implementace JPD 3, MPSV Ing. Světlana.
Zhodnocení realizace JPD 3, možnosti podpory z ESF v dalším období Konference Inovace ve vzdělávání – vzdělávání o inovacích Praha, Ing. Světlana.
Členství ČR v EU II. Regionální politika EU března 2010.
Konference ke II. kolu Iniciativy Společenství EQUAL Konference k vyhlášení druhého kola výzvy Iniciativy Společenství EQUAL v ČR Iniciativa Společenství.
Základní struktura projektu Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice.
Iniciativa EQUAL v ČR. Iniciativa EQUAL Samostatná forma pomoci ze strukturálních fondů týkající se mezinárodní spolupráce při prosazování nových prostředků.
Informace o zahájení realizace operačních programů Cíle 1 OP RLZ - Aktuální stav MV RPS, 12. ledna 2005 Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor řízení.
FONDY EU Programové období
JIHOČESKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA Další možnosti podpor ROADSHOW Možnosti podpor pro podnikatele v období dubna – 15. května 2015.
Globální granty jsou spolufinancovány Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Závěrečná konference globálních grantů Operačního.
Individuální projekty MZ Globální granty Porada hlavních sester ČR Lékařský dům.
Srovnání současného a budoucího programovacího období v ČR Ing. Jarmila Modrá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR 8. listopadu 2006.
Operační program Praha - Adaptabilita odbor fondů EU, Magistrát hl. m. Prahy Operační program Praha - Adaptabilita Možnosti čerpání z ESF v.
MAS CÍNOVECKO o.p.s., organizační složka MAS CÍNOVECKO - LEADER Podpora sociální soudržnosti na území místního partnerství v programovém období
Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost v Ústeckém kraji Most
Mgr. et Mgr. Jan Bodnár Odbor evropských fondů Oddělení projektového řízení Integrovaný operační program, možnosti čerpání finančních zdrojů pro oblast.
Konference „Další profesní vzdělávání“ Pardubice 26. září 2006 Mgr. Jaroslava Barbara Sporková Evropské strukturální fondy v České republice v období 2007.
SEMINÁŘ K PROBLEMATICE EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU Evropský sociální fond v ČR * Městská knihovna, Praha.
Kulatý stůl pro NNO k problematice přípravy NRP Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství.
Strategie sociálního začleňování na období let 2012 – 2020 Příspěvek ke konferenci "Sociálně vyloučené lokality - vznik, rizika, možnosti řešení"
„Podpora zaměstnanosti Litoměřicka“ CZ.1.04/3.3.05/ Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a.
Možnosti podpory celoživotního učení v programech financovaných Evropskou unií Ing. Marek Mora Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR 10. května.
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Podřipsko Vzdělávání.
Ing. Sylva Sládečková, Magistrát města Ostravy, 11. dubna 2016.
Operační programy Výzkum, vývoj a vzdělávání a Zaměstnanost HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY.
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 12. listopadu 2008Dr. Aleš Vlk Prioritní osa 2 Výzva.
Ministerstvo pro místní rozvoj Řídící orgán SROP a JPD Praha Pardubický kraj.
Školení pro zaměstnance SSČ, v.v.i. Podpora ekonomických systémů na pracovištích AV ČR v oblasti projektového řízení Mgr. Jaroslava Barbara Sporková
Veřejné rozpočty Mgr. Oldřich Hájek.
Regionální politika EU v období
Místní Akční Plán rozvoje vzdělávání
Individuální projekt OP VVV
Starosti starostů s evropskými fondy, Praha
Koncepce rozvoje sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením poskytovaných příspěvkovými organizacemi Zlínského kraje na období Luhačovice.
INTEGROVANÝ OPERAČNÍ PROGRAM pro období 2007–2013 Oblast intervence 3
Informace o Programu švýcarsko-české spolupráce
Tvorba veřejných projektů – příklad Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Mgr. Bc. David Póč Oddělení pro strategii a rozvoj/Katedra.
Prioritní osa 4 Spolupráce institucí a komunit
Možnosti spolufinancování vědecké a výzkumné činnosti ČHMÚ
Transkript prezentace:

Projektový management Mgr. Lukáš Maláč Regionální poradenská agentura, s.r.o.

Obsah prezentace Obecně ke strukturálním fondům Dotační možnosti pro NNO Proces zpracování projektu Časté chyby Kritéria úspěchu

1. Obecně ke strukturálním fondům

Cíle regionální politiky 2007 – 2013 1. Obecně ke SF. Cíle regionální politiky 2007 – 2013 Konvergence: podpora růstu zaměstnanosti a tvorby pracovních míst ve členských zemích a v nejméně rozvinutých regionech pro země s HDP na obyvatele < než 90 % průměru EU a regionů s HDP/obyvatele menším než 75 % průměru HDP v rozšířené EU Tento cíl představuje prioritu fondů a týká se všech regionů České republiky kromě Prahy. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: předvídat hospodářské a sociální změny, podpora inovací. Využíván na území Prahy. Evropská územní spolupráce: zajistit harmonický a vyvážený rozvoj v celé Unii. Určen pro příhraniční regiony ČR.

Srovnání cílů v letech 00-06 a letech 07-13 1. Obecně ke SF. Srovnání cílů v letech 00-06 a letech 07-13

Programy Cíle 1 – „Konvergence“ 1. Obecně ke SF. Programy Cíle 1 – „Konvergence“ 1. Sektorové OP OP Podnikání a inovace (11,75%) OP Životní prostředí (20%) OP Doprava (21,5%) OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (7%) OP Výzkum a vývoj pro inovace (8%) OP Lidské zdroje a zaměstnanost (10%) Integrovaný operační program (8%)

1. Obecně ke SF. 2. Regionální OP ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Jihozápad ROP NUTS II Moravskoslezsko ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Severozápad ROP NUTS II Střední Čechy ROP NUTS II Střední Morava

Programy pro Cíl 2 - „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost" 1. Obecně ke SF. Programy pro Cíl 2 - „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost" OP Praha Konkurenceschopnost (71%) OP Praha Adaptabilita (29%)

Programy pro Cíl 3 - „Evropská územní spolupráce" 1. Obecně ke SF. Programy pro Cíl 3 - „Evropská územní spolupráce" OP Meziregionální spolupráce = INTERREG IIIC OP Nadnárodní spolupráce = INTERREG IIIB OP Přeshraniční spolupráce: Česko-bavorský OP Česko-rakouský OP Česko-slovenský OP Česko-polský OP Česko-saský OP

1. Obecně ke SF.

2. Dotační možnosti pro NNO

Základní vymezení: investiční x neinvestiční 2. Dotační možnosti pro NNO Základní vymezení: investiční x neinvestiční Investiční (tvrdé) projekty Investiční projekty jsou zaměřeny zejména na výstavbu a nákup nemovitostí, nákup nových strojů a technologií atd. Primárním cílem projektu je pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Neinvestiční (měkké) projekty Neinvestiční projekt je zaměřen na tzv. měkké aktivity, tj. například vzdělávání, rekvalifikace, poskytování sociálních služeb, organizace volnočasových aktivit atd. „Investice do lidí“

Investiční x neinvestiční projekty z pohedu EU 2. Dotační možnosti pro NNO Investiční x neinvestiční projekty z pohedu EU Základní vymezení strukturálních fondů: ERDF: určený pro investiční akce ESF: určený pro neinvestiční akce Tato logika se nutně překlápí i do fungování operačních programů. Pro financování investičních projektů tak je nutné využít operačních programů financovaných z ERDF, a naopak, neinvestiční projekty – financovatelné z programů ESF

Investiční x neinvestiční projekty: 2. Dotační možnosti pro NNO Investiční x neinvestiční projekty: Operační programy „Měkké“, tedy neinvestiční, jsou následující operační programy: Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) Operační program Praha Adaptabilita (OP PA) Ostatní OP jsou investiční („tvrdé“).

Primární dotační možnosti pro tvrdé projekty NNO 2. Dotační možnosti pro NNO Primární dotační možnosti pro tvrdé projekty NNO Hlavním dotačním titulem pro financování investičních projektů NNO ze strukturálních fondů EU: Regionální operační programy podoba programů se v jednotlivých regionech liší, všechny ale zahrnují cíle zaměřené na občanskou vybavenost, infrastruktur soc. služeb, atd. Enviromentální NNO navíc: Operační program Životní prostředí využitelný pro investice zaměřené na rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání a poradenství Dotační možnosti pro tvrdé projekty NNO realizované v hl.m. Praha – velmi omezené, pouze projekty zaměřené na ICT, revitalizaci území nebo úsporné využívání energií, nikoliv klasické investiční projekty.

Dotační možnosti pro „měkké“ projekty: OP VK 2. Dotační možnosti pro NNO Dotační možnosti pro „měkké“ projekty: OP VK Program umožňuje financovat vzdělávací projekty, zaměřené především na tyto oblasti: Počáteční vzdělávání určeno primárně ZŠ a SŠ, možné financovat také projekty NNO s cílem zvýšit kvalitu primárního vzdělávání, posílit rovné příležitosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nebo zvyšovat kvalifikaci a odbornost pedagogických pracovníků primárně – potenciál pro partnerské zapojení NNO Terciální vzdělávání určeno opět primárně VOŠ a VŠ, primární potenciál NNO – partnerské zapojení do jejich projektů (kupř. zázemí pro odborné stáže studentů VOŠ a VŠ)

OP LZZ 2. Dotační možnosti pro NNO Primární dotační zdroj pro většinu projektových záměrů předkládaných NNO! Z programu je možné financovat například projekty zaměřené na: integraci sociálně vyloučených osob zvyšování kvality sociálních služeb cílovou skupinu žadatelů o azyl rovné příležitosti mužů a žen řešení problematiky sociálně vyloučených romských lokalit atd.

OP LZZ: relevantní zdroje (1) 2. Dotační možnosti pro NNO OP LZZ: relevantní zdroje (1) Priorita 3: Sociální integrace a rovné příležitosti Opatření na zlepšení přístupu k zaměstnání a ke zvýšení udržitelné zaměstnanosti žen a udržitelného postupu žen v zaměstnání za účelem snížení segregace podle pohlaví na trhu práce a sladění pracovního a soukromého života, například usnadnění přístupu k péči o děti a péči o závislé osoby Zvláštní opatření na zvýšení účasti přistěhovalců v oblasti zaměstnanosti, a tím na posílení jejich sociální integrace Cesty k integraci a znovuzapojení znevýhodněných osob na trhu práce; boj proti diskriminaci v přístupu na trh práce a v profesním postupu a podpora kladného přístupu k rozmanitosti na pracovišti

OP LZZ: relevantní zdroje (2) 2. Dotační možnosti pro NNO OP LZZ: relevantní zdroje (2) Oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a soc. služeb Cílové skupiny: osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením, zadavatelé a poskytovatelé sociálních služeb Podporované aktivity: vzdělávání v oblasti sociálního začleňování, podpora sociálních služeb a dalších nástrojů vedoucích k sociálnímu začlenění a návratu na trh práce, podpora sociální ekonomiky, systémová podpora sociálních služeb … (Implementace: MPSV ve spolupráci s kraji) Oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace romských lokalit Cílové skupiny: příslušníci sociálně vyloučených romských lokalit, zadavatelé a poskytovatelé sociálních služeb pro příslušníky sociálně vyloučených romských lokalit Podporované aktivity: podobné oblasti 3.1 – vše se zaměřením na sociálně vyloučené romské lokality

OP LZZ: relevantní zdroje (3) 2. Dotační možnosti pro NNO OP LZZ: relevantní zdroje (3) Oblast podpory 3.3 Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce Cílové skupiny: osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením Podporované aktivity: tvorba a realizace komplexních programů zaměstnanosti, podpora pracovních míst, … (Implementace: MPSV) Oblast podpory 3.4 Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života Cílové skupiny: ženy ohrožené na trhu práce (příp. muži v obdobné situaci), vzdělávací a poradenské organizace, zaměstnavatelé, … Podporované aktivity: rekvalifikace a programy pro získání pracovních dovedností v netradičních oborech pro ženy, zavádění flexibilních forem organizace práce, tvorba a vývoj programů pro odstranění projevů diskriminace na trhu práce na základě pohlaví, podpora sl. péče o děti, atd.

OP LZZ: implementace 2. Dotační možnosti pro NNO Složitá implementační struktura… Dva typy projektů: Individuální projekty (v relevantních částech OPLZZ pouze pro kraje, ty nicméně jejich realizaci přesouvají na dodavatele (NNO) → „pseudo-globální granty“) Globální granty Vyhlašované jednotlivými odbory MPSV ! V případě, že příslušný kraj v dané oblasti realizuje individuální projekt, není možné v této oblasti získat finanční podporu v rámci relevantního globálního grantu !

OP LZZ: globální granty 2. Dotační možnosti pro NNO OP LZZ: globální granty Oblast podpory 3.1: Podpora sociální integrace a sociálních služeb (CZ.1.04/3.1.02) Podpora vzdělávání a procesů v sociálních službách (CZ.1.04/3.1.03) Sociální ekonomika (CZ.1.04/3.1.06) Oblast podpory 3.2: Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit (CZ.1.04/3.2.01) Oblast podpory 3.3: Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce (CZ.1.04/3.3.05) Oblast podpory 3.4: Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a slaďování pracovního a rodinného života (CZ.1.04/3.4.05)

OP PA - Priorita 2: Podpora vstupu na trh práce 2. Dotační možnosti pro NNO OP PA - Priorita 2: Podpora vstupu na trh práce Začleňování znevýhodněných osob určeno pro projekty, usilující o integraci sociálně znevýhodněných osob na trh práce, jejich udržení na trhu práce, a to včetně poskytování souvisejících sociálních služeb rovněž možné předkládat projekty zaměřené na podporu hledání a udržení práce, rozvoj pracovního poradenství, sociální ekonomiky, atd. Rozvoj org. podporujících začleňování znevýhodněných osob zaměřeno bezprostředně na rozvoj kapacity organizací (převážně NNO) – poskytovatelů sociálních služeb a dalších zaměřených na pracovní integraci Podpora souladu pracovního a soukromého života zaměřeno zejména na podporu služeb o děti a realizaci dalších opatření na podporu rovných šancí pro muže a ženy na trhu práce Rozvoj kapacit malých organizací podobně jako výše, administrativně méně náročné

3. Zpracování projektu

Cíl projektu: PROČ? (1) 3. Zpracování projektu Čeho chceme projektem dosáhnout? Od obecného ke měřitelnému – kvantifikovat! (Pokud nejsme schopni kvantifikovat, jak ověříme, že jsme jej dosáhli) Proč je nutné projekt realizovat? Na jakou společenskou potřebu projekt reaguje? Na jakém základě jsme k potřebám došli? primární a sekundární data strategické dokumenty! strat. dokumenty – zejména v oblasti sociálních služeb…pokud váš projekt nemá oporu v komunitním plánování – na lokální / regionální úrovni, je téměř dopředu ztracený…

Cíl projektu: PROČ? (2) 3. Zpracování projektu Výchozí stav. Data! Nulová varianta. Co se stane, pokud projekt nebude realizován? Nikoliv pouze zachování výchozího stavu – důsledky nerealizace projektu „Investiční“ varianta Jak se výchozí stav změní, pokud projekt realizujeme? Komparace nulové a investiční varianty = zdůvodnění realizace… Při popisu cíle projektu a jeho zdůvodnění je možné vyjít z analytického rámce, který byl sice vytvořen (je používán) pro investiční projekty, ale je velmi dobře aplikovatelný i na projekty neinvestiční…

(=od obecného ke konkrétnímu) 3. Zpracování projektu Cíl projektu: JAK? (=od obecného ke konkrétnímu) Jaká opatření je nutné realizovat, abychom dosáhli cíle projektu? Jakým způsobem konkrétní opatření naplňuje cíl projektu? Je konkrétní opatření nezbytné k dosažení cíle projektu? (Proč?) Jsou navrhovaná opatření dostatečná? Je projekt komplexní? Reagujeme na všechny aspekty problému? Neohrozí jeho úspěch to, že jsme na něco zapomněli?

Analýza cílových skupin: Popis 3. Zpracování projektu Analýza cílových skupin: Popis (= analýza trhu u neziskových projektů) Jaké osoby budou bezprostředně profitovat z realizace projektu? Nutné ukázat, že cílovou skupinu známe – kvantifikovat: Velikost Vnitřní struktura Další charakteristiky relevantní cíli projektu Celková cílová skupina vs. zapojená do projektu Vhodné dokládat statistická data, atd. (ČSÚ, výstupy komunitního plánování, sekundární analýzy, atd.) Vhodným způsobem cílovou skupinu omezit – dle geografického dopadu projektu Zkušenost s prací s cílovou skupinou!

Analýza cílových skupin: Potřeby 3. Zpracování projektu Analýza cílových skupin: Potřeby (= analýza poptávky u neziskových projektů) Jaké jsou potřeby cílové skupiny? S jakými problémy se potýká? O co je naše analýza opřená? (vlastní průzkum, zkušenost, sekundární data, strategie, atd.) Jasně, konkrétně, individuálně (popisujeme konkrétní cílovou skupinu, ne obecnou)

Vztah potřeb a aktivit 3. Zpracování projektu Jakým způsobem reagují aktivity projektu na zjištěné potřeby cílových skupin? Nutné srozumitelně a věrohodně popsat vazbu mezi aktivitami projektu a jejich efektem na cílovou skupinu. Jak konkrétní aktivita řeší potřeby cílové skupiny? Které problémy konkrétní aktivita řeší? Proč je právě toto řešení nejlepší? patrně nejdůležitější krok v konstrukci logiky žádosti, zvládnutí tohoto kroku je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujícím úspěch žádosti

Analýza konkurence 3. Zpracování projektu Nutné popsat relevantní trh s produktem, který vytváříme. Existují jiné způsoby řešení potřeb cílových skupin - substituty? Mají členové cílových skupin k dispozici stejná nebo alternativní řešení svých potřeb (substituty), na které projektem reagujeme? Podmiňuje úspěch projektu dostupnost dalších, doplňkových služeb? Jakých? Opět – i v neziskových (sociálních) projektech je relevantní zabývat se konkurencí. anal. konkurence bezprostředně navazuje na analýzu vztahu mezi potřebami a aktivitami.

Výstupy a výsledky projektu 3. Zpracování projektu Výstupy a výsledky projektu Výstupy projektu: okamžité, kvantitativní! Výsledky: z dlouhodobého hlediska, kvalitativní. Opět vztahovat k provedené analýze cílových skupin. Vhodné rovněž stanovit si metodu, jak ověříme, zda jsme dosáhli cílů projektu.

Rizika projektu 3. Zpracování projektu Jaké faktory mohou ovlivnit úspěšnou realizaci vašeho projektu? Vhodné strukturovat – technická, finanční, provozní, personální, atd. Je možné riziko eliminovat / zmírnit dopad? Jak? Vhodné analýzu strukturovat do matice: Popis rizika Pravděpodobnost výskytu (častá, občasná, malá, nepravděpodobná) (vysoká, střední, nízká) Závažnost rizika – jaký by byl jeho dopad na realizaci projektu? (katastrofická, kritická, významná, nevýznamná) Popis opatření pro předcházení nebo eliminaci rizika, která byla přijata

Udržitelnost projektu 3. Zpracování projektu Udržitelnost projektu Zejména udržitelnost finanční: z jakých prostředků bude financováno udržení výstupů projektu? Bude projekt samofinancovatelný? Institucionální udržitelnost: jaké struktury a instituce umožní udržení výstupů projektu, kdo bude jejich nositelem? Budou pro udržení výstupů projektu zachována vzniklá partnerství? Administrativní a personální: jak budou zajištěny lidské zdroje a kapacita pro udržení výstupů projektu? Řízení lidských zdrojů ve fázi udržitelnosti.

Přidaná hodnota 3. Zpracování projektu Co „navíc“ projekt přinese? Jaká je inovativnost projektu? Využití moderních technologií Neobvyklé metody a postupy saturace zjištěných potřeb Nové způsoby práce s cílovou skupinou adt. Jaký je multiplikační efekt projektu? Stane se z projektu příklad dobré praxe? Jaký je potenciál, že dalšího rozšíření pozitivních efektů, které projekt přinese? Je možné předpokládat, že cílová skupina bude nakonec podstatně širší než projekt vymezuje? Jakými způsoby (administrativní, institucionální, personální,…) bude multiplikace zajištěna? přidaná hodnota projektu – zajišťuje, aby z projektu nebyly financovány běžné výdaje související s realizací služeb pro veřejnost, ale přinesly další benefit

4. Časté chyby

4. Časté chyby Přijatelnost Cílových skupin Aktivit Výdajů Partnerů

Formální chyby 4. Časté chyby Přílohy nedodány ve vyžadované podobě Originály / ověřené kopie Podpisy! Způsob doručení přílohy nedodány – např. el. verze – někdy skeny do Benefitu, jindy ne… Způsob jejich svázání, počty stran, atd. podpisy – častými chybami např. nepodepsaný seznam příloh, podpisy partnerů nejsou v tištěném výstupu Benefitu, atd. způsob doručení – svázání žádosti!, el. a písemná verze je identická!,

Chyby ve financích 4. Časté chyby Nedodrženy finanční limity! Investiční vs. neinvestiční výdaje a křížové financování Veřejná podpora Rozlišování přímých a nepřímých výdajů Položkové limity (!) veř. podpora – NNO někdy inklinují k tomu, že pro ně není veřejná podpora relevantní, poněvadž z projektu nemají zisk a navíc je ve veřejném zájmu. To je však pro posuzování veřejné podpory irelevantní! Jediné co rozhoduje je analýza dopadu projektu podpořeného z veřejných prostředků na relevantní trh, tedy zda jej nějakým způsobem nezdeformuje. Pokud má projekt vliv na relevantní trh, je nutné se veřejnou podporou zabývat! Typickým případem – mzdové příspěvky pro obtížně zaměstnatelné osoby – téměř vždy generuje veřejnou podporu.

Obsahové chyby 4. Časté chyby „Okecávání“ vs. data Chybí jasné a věrohodné podklady analýz Monitorovací ukazatele!!

Obsahové chyby 4. Časté chyby „Okecávání“ vs. data Chybí jasné a věrohodné podklady analýz Monitorovací ukazatele!!

Specifické chyby projektů NNO 4. Časté chyby Specifické chyby projektů NNO Špatná orientace k komplikované struktuře OP LZZ (zejména oblast podpory 3.1 vs. 3.3) Globální granty vs. Individuální projekty krajů Restrikce v otázce přijatelnosti sociálních služeb (snaha o realizaci sociální služby, na kterou se podpora z ESF nevztahuje)

5. Kritéria úspěchu

Projekt je realizovatelný Projekt je udržitelný 5. Kritéria úspěchu Projekt je potřebný Projekt je přiměřený Projekt je realizovatelný Projekt je udržitelný žadatel dostatečným způsobem identifikoval a podložil společenskou poptávku po výstupech projektu projektové výdaje odpovídají jeho výstupům a výsledkům Realizovatelný – z pohledu jeho metody – metoda povede k naplnění cílů, metoda je realistická a proveditelná, kapacity žadatele – žadatel ve spolupráci s partnery mají kapacitu pro realizaci projektu (personální, odbornou, finanční, institucionální, atd.) financí – náklady projektu jsou dostatečné k dosažení cíle (ne podhodnocené kvůli monitorovacím ukazatelům) a personálního zajištění – projektový tým je dostatečný, úkoly jeho členů jsou vhodně rozděleny, je jasně definován způsob řízení projektu, atd. Udržitelnost – nejde jen o udržitelnost ve fázi udržitelnosti (ta je v měkkých projektech velmi benevolentní), ale o obecnou udržitelnost výstupů proejktu – je dostatečným způsobem zajištěno, že výstupy projektu nebudou ukončeny po skončení jeho realizace.

Děkuji za pozornost. Mgr. Lukáš Maláč E-mail: malac@rpa Děkuji za pozornost! Mgr. Lukáš Maláč E-mail: malac@rpa.cz GSM: +420 737 611 547