DEFINOVÁNÍ PROBLÉMU, STRUKTURA PRÁCE A HARMONOGRAM

TÉMA HODINY řešení problému a práce s tématem struktura práce pracovní plán

PLÁNOVÁNÍ PUBLIKACE zvolit téma rozmyslet si ho – udělat rozbor zadaného úkolu udělat osnovu – návrh postupu a harmonogram prací nastudovat si stav řešené problematiky získat data a potřebné informace napsat koncept (systematizace a klasifikace informací, aplikace zvolených metod nebo vytvoření pracovních hypotéz, prověření hypotéz, formulování závěru)

PLÁNOVÁNÍ PUBLIKACE nechat uležet zrevidovat koncept napsat výsledný text znovu přečíst a opravit (popř. někým jiným) vytisknout důkladně opravit vytisknout a svázat odevzdat – duben 2010 - časový rozvrh podle požadovaného dne a hodiny odevzdání (deadline)

MÁME PROBLÉM odpověď dokážeme získat rychlým vybavením nějaké vzpomínky → nemáme problém × okamžitou odpověď vybavit nedovedeme → máme problém, který třeba řešit řešení problému = proces probíhající v takových případech, kdy potřebujeme překonat překážky, abychom našli odpověď na nějakou otázku nebo dosáhli určitého cíle O problému můžeme hovořit jako o situaci, ve které máme cíl, ale neznáme cestu k němu.

ŘEŠENÍ PROBLÉMU kognitivní psychologie – nacházíte se na začátku první fáze řešení problému (cyklus má 7 fází) Proces řešení problému probíhá ve fázích: identifikace problému, definování problému, vytvoření strategie řešení problému, organizace informací, rozvržení zdrojů, monitorování řešení problému, zhodnocení řešení problému.

VOLBA TÉMATU Váš vyučující může zadat témata k odborné písemné práci různým způsobem: nabídne obecné okruhy a vy si z nich jeden vyberete a sami specifikujete konkrétní téma vystaví konkrétní specifická témata a vy si vyberete jedno z nich spoléhá na vaši samostatnost a nechá na vás volbu tématu s tím, že ho musíte s vyučujícím konzultovat.

VOLBA TÉMATU Pro některé z vás bude velkou překážkou (problémem) výběr tématu. Několik tipů pro výběr (upřesnění) tématu: konzultujte a ujasněte si obsahovou náplň a cíle písemné práce se zadavatelem práce vyberte si téma, o němž máte takové znalosti, které vám usnadní počáteční orientaci v tématu a výběr literatury zaměřte se na téma, které spadá do vašeho odborného zájmu nebo specializace během studia.

PRAKTICKÝ PŘÍKLAD Příklady obecných témat: Komunikace prostřednictvím internetu. Terorismus. Vzdělávání pro 21. století. Příklady specifických témat: Schwarzenbergové a šlechtická společnost v Čechách v druhé polovině 19. století. Odraz sporu mezi Eliškou Přemyslovnou a Eliškou Rejčkou ve starší české literatuře. Rozchody partnerů zapříčiněné nevěrou.

NAPIŠTE SI NA PRÁZDNÝ PAPÍR VAŠE TÉMA BP DEFINOVÁNÍ TÉMATU NAPIŠTE SI NA PRÁZDNÝ PAPÍR VAŠE TÉMA BP v následující části se zaměříme na techniky usnadňující definování tématu získáte návod, jak zvolit slova vhodná pro vyhledávání literatury k vašemu tématu

UVEDENÍ TÉMATU OTÁZKOU ujasněte si problém, který chcete v písemné práci řešit, otázkou → pomáhá ujasnění myšlenek nemusí být pouze jedna (více otázek = více úhlů pohledu na dané téma) ujasníte si, nakolik jste schopni o tématu přemýšlet a jaké o něm máte znalosti při uvažování o tématu vypomoci sepsáním několika stručných vět vztahujících se k problematice NAPIŠTE SI 3 OTÁZKY K TÉMATU VAŠÍ BP

PRAKTICKÝ PŘÍKLAD Téma: Informační výchova vysokoškolských studentů a práce s informačními zdroji. Uvedené téma lze problematizovat například tímto způsobem: Ovlivňuje informační výchova vysokoškolských studentů jejich způsobilost pracovat s informačními zdroji? Zvyšuje se využívání informačních zdrojů díky informační výchově vysokoškolských studentů?

IDENTIFIKACE KLÍČOVÝCH POJMŮ V OTÁZCE z otázek vyberte tu, která nejlépe vystihuje, co byste chtěli v práci řešit v otázce podtrhněte výrazy, které označují klíčové pojmy = určující pro vystižení podstaty problému a slouží k jeho dostatečné identifikaci = slova, která využijete pro vyhledávání dokumentů PODTRHNĚTE KLÍČOVÉ POJMY VAŠÍ BP

PRAKTICKÝ PŘÍKLAD Ovlivňuje informační výchova vysokoškolských studentů jejich způsobilost pracovat s informačními zdroji? V otázce lze určit následující klíčové pojmy (= podtržená slova):

VÝBĚR SYNONYM A SOUVISEJÍCÍCH POJMŮ ke každému identifikovanému pojmu seznam synonym a dalších vztahujících se pojmů (pravopisné varianty, slovní tvary, nadřazené a podřazené pojmy) seznamy nápomocné při zužování a rozšiřování tématu a při vyhledávání literatury (čím množina pestřejší, tím účinnější pomocník) nebudete vědět související výrazy k nějakému odbornému termínu → oborové výkladové slovníky a encyklopedie

schopnost univerzitní posluchač PRAKTICKÝ PŘÍKLAD Synonyma = výrazy téměř stejného nebo podobného významu. (PALA, K. Slovník českých synonym. 3. dopl. vyd. Praha: Lidové noviny, 2000. 479 s. ISBN 8071064505.) Do množiny ke slovům z příkladu týkajícího se informační výchovy způsobilost vysokoškolský student lze zahrnout synonyma: schopnost univerzitní posluchač kvalifikace kompetence

NADŘAZENÉ A PODŘAZENÉ POJMY související pojmy = také pojmy, které k němu v hierarchickém vztahu hierarchický vztah = vztah mezi 2 entitami (termíny, třídami), kde jedna podřízena druhé nadřazený (= obecný, širší) - kromě klíčového pojmu zahrnuje i jiné pojmy, např. vlaku, automobilu, letadlu je nadřazený dopravní prostředek podřazený (= specifický, užší) - pro něj je klíčový pojem nadřazený, např. vlak je podřazeným pojmem pro dopravní prostředek

PRAKTICKÝ PŘÍKLAD Vysokoškolskému studentu ve smyslu tohoto vztahu není nadřazen profesor, přednášející, ale student (= obecnější výraz) Naproti tomu zahraniční vysokoškolský student specifikuje vysokoškolského studenta (je mu podřazen). student ↓ vysokoškolský student zahraniční vysokoškolský student

SYNONYMA APOD. NAPIŠTE SYNONYMA A SOUVISEJÍCÍ POJMY ALESPOŇ KE 2 KLÍČOVÝM POJMŮM VAŠÍ BP

SPECIFIKACE A ZOBECNĚNÍ TÉMATU Obecnější (nadřazené) a specifičtější (podřazené) termíny související s klíčovým pojmem využít při specifikaci (zužování) a zobecňování tématu. SPECIFIKACE TÉMATU k tématu naleznete příliš mnoho informací (je příliš obecné) → potřebujete téma zúžit k tomu využít podřazené/specifické pojmy ke klíčovým slovům

PRAKTICKÝ PŘÍKLAD téma formulované otázkou níže je příliš obecné: Ovlivňuje informační výchova vysokoškolských studentů jejich způsobilost pracovat s informačními zdroji? k problematice vztažené na vysokoškolské studenty totiž nalezeno příliš mnoho dokumentů → z uvedené hierarchie využít podřazený výraz zahraniční vysokoškolský student přeformulovaná otázka: Ovlivňuje informační výchova zahraničních vysokoškolských studentů jejich způsobilost pracovat s informačními zdroji?

PRAKTICKÝ PŘÍKLAD další možnosti zúžení tématu: Ovlivňuje informační výchova vysokoškolských studentů jejich způsobilost pracovat s databázemi? Ovlivňuje informační výchova vysokoškolských studentů jejich způsobilost pracovat s elektronickými katalogy knihoven? V druhém případě použita konkretizace informačního zdroje, protože šlo o příliš obecný výraz.

ZOBECNĚNÍ TÉMATU nenaleznete dostatek informací k tématu (využili jste různé vyhledávací techniky, synonyma a slovní tvary) → téma rozšířit využít nadřazené/obecné pojmy ke klíčovým pojmům

PRAKTICKÝ PŘÍKLAD téma formulované otázkou níže je příliš specifické: Ovlivňuje informační výchova vysokoškolských studentů jejich způsobilost pracovat s informačními zdroji? přeformulovat pomocí nadřazeného termínu student: Ovlivňuje informační výchova studentů jejich způsobilost pracovat s informačními zdroji?

TIPY PRO ZÚŽENÍ A ROZŠÍŘENÍ TÉMATU Položte si otázky týkající se: časového období, ke kterému se téma vztahuje (jak ke specifikaci, tak k zobecnění), geografického určení tématu (jak ke specifikaci, tak k zobecnění). Praktický příklad Téma: Schwarzenbergové a šlechtická společnost v Evropě zúžit na: Schwarzenbergové a šlechtická společnost v Čechách v druhé polovině 19. století

TIPY PRO ZÚŽENÍ A ROZŠÍŘENÍ TÉMATU Položte si otázky týkající se: specifického aspektu, který vás zajímá (ke specifikaci) Praktický příklad: Komunikace prostřednictvím internetu → Emailová komunikace širšího kontextu, do něhož lze téma zasadit a souvisejících problémů, které se k němu vztahují (k zobecnění) Rozchody partnerů zapříčiněné nevěrou → Nejčastější příčiny rozchodu partnerů

SHRNUTÍ Umíte: rozpoznat specifické a obecné téma uvést téma otázkou a identifikovat problém přemýšlet o tématu ve smyslu nalezení klíčových pojmů a utvoření množiny synonym a souvisejících pojmů definovat hierarchické vztahy, zobecnit a specifikovat téma Dle potřeby zúžení tématu Vaší BP (+ přeformulování otázky) nebo rozšíření tématu Vaší BP (+ přeformulování otázky).

STRUKTURA BP A B – 6. Použité zdroje C – 5. Závěr D F - rozdat si a ve dvojicích zvolit pořadí a název (označení) jednotlivých části – 2. Cíle – 6. Použité zdroje – 5. Závěr – 4. Praktická část – 3. Teoretická část – 1. Úvod Vyhláška rektora č. 07/2009 o bakalářských pracích.

STRUKTURA BP Požadovaná struktura práce (v tomto pořadí): Titulní strana bakalářské práce Prohlášení a poděkování Zadání bakalářské práce (originál podepsaný…) Abstrakt Obsah 1. Úvod 2. Cíl práce a metodika 3. Teoretická část 4. Praktická/analytická část 5. Závěr 6. Použité zdroje Přílohy

STRUKTURA BP 40 – 60 stran (bez příloh) Titulní strana + Prohlášení a poděkování + Zadání bakalářské práce + Abstrakt + Použité zdroje + Přílohy později… Obsah! 1. informací o kvalitě práce (O, Ú, Z) důležitá je grafická úprava a přehlednost (vč. č. str.; hierarchické číslování) seznam příloh názvy kapitol → zda BP odpovídá řešení problému

STRUKTURA BP Úvod spolu se závěrem se píše až jako poslední;-) stručně uvést zvolené téma a proč bylo zvoleno zasadit do souvislostí rozbor (popis) problematiky v obecné rovině, stručná historie problematiky, její návaznost na současnost, aktuálnost problému, který má být řešen žádné citace (= samostatná práce autora BP…) min. 1 str. A4

STRUKTURA BP Cíl práce a metodika přesná formulace problematiky a uvedení konkrétního plánovaného přínosu autora BP na jaké otázky chce ve své práci odpovědět / kterými okruhy tématu se autor nezabývá (co je cílem a co nikoliv) + stanovení úkolů, které přispějí ke splnění vymezených cílů postup a metoda/-y zpracování (+ zdůvodnění) možno stručně představit následující strukturu BP (krátce obsah jednotlivých kapitol) formulace pracovních hypotéz vycházejících z hodnocení předpokladů pro úspěšné splnění a z predikce pravděpodobných výsledků celé práce

STRUKTURA BP Teoretická část kompilační charakter = mnoho citací z různých zdrojů (důsledně citovat + v Seznamu…) = rešerše tj. seznámení s teorií a autory, kteří se zabývají... (ne opsat, ale srovnat vícero přístupů, seznámení s literaturou) přehled dosud užívaných metod a dosažených výsledků vymezení přístupu autora BP lze dále členit na podkapitoly max. 40 % rozsahu celé BP

STRUKTURA BP Praktická část = analytická – řešení problému, který stanoven v cíli BP aplikace teorie na konkrétní subjekty (firmy apod.) konkrétní rozpracované výsledky doplněné o tabulky, grafy obrázky, praktické příklady aj. lze dále členit na podkapitoly min. 50 % rozsahu celé BP

STRUKTURA BP Závěr shrnutí problému a poznatků obsažených v BP krátké zopakování těch nejdůležitějších bodů popř. dílčí závěry (k jednotlivým kapitolám – pracovní hypotézy a jejich naplnění) využitelnost získaných poznatků a identifikace vlastního přínosu autora k řešené problematice čtenář si přečte pouze cíl a závěr práce → má získat ty nejdůležitější informace žádné nové informace a poznatky, neotevírat nová témata min. 1 str. A4

PLÁNOVÁNÍ PUBLIKACE zvolit téma rozmyslet si ho udělat osnovu nastudovat si stav řešené problematiky získat data a potřebné informace napsat koncept → nechat uležet → zrevidovat napsat výsledný text znovu přečíst a opravit vytisknout → důkladně opravit vytisknout a svázat → odevzdat

HARMONOGRAM BP (1 AR) Prezentace práce a obhajoba červen 2010 Odevzdání práce duben 2010 Příprava dokumentace a konečné verze práce 0,5 měsíce Vytváření textu práce 2 měsíce Výzkum 1,5 měsíce Zpracování informací z pramenů 2 měsíce Shromažďování informací a pramenů 1,5 měsíce Volba / rozpřemýšlení tématu září 2009

POUŽITÉ ZDROJE Definování problému a práce s tématem. In Kurz práce s informacemi. Brno: MU, 2007. 7 s. MAXEROVÁ, V. Struktura BP. Znojmo: SVŠE, 2008. 6 s. ŠESTÁK, Z. Jak psát a přednášet o vědě. 1.vyd. Praha: Academia, 2002. 204 s. ISBN 80-200-0755-5. Vyhláška rektora č. 06/2009 o bakalářských pracích. Znojmo: SVŠE, 2009. 6 s.