Štědrý den 24. prosince Štěpán 26. prosince Silvestr 31. prosince Vánoce 2013 KLÁRKA Štědrý den 24. prosince Štěpán 26. prosince Silvestr 31. prosince
ŠTĚDRÝ VEČER Slavnostní štědrovečerní večeře začala po východu první hvězdy, kdy končil advent - půst. Lidé věřili tento den na mnoho pověr: - u štědrovečerní večeře nesměl být lichý počet stolovníků - bylo několik chodů jídel: kuba, čočková polévka, hubník a teprve v 19. století se stal kapr vánočním pokrmem - jídla muselo být na stole tolik, aby se každý nasytil a ještě zbylo, což bylo zárukou hojnosti v příštím roce
Pokračování o Štědrém dnu Zdobení vánočních stromečků byl zvyk ještě z dřívější doby. Později se pod něj dávaly dárky, čeleď připravovala dárky hospodáři a hospodář zase pro čeledíny a děvečky. První vánoční betlém vznikl v roce 1562 v Alpách a rozšířil se do celé Evropy. Štědrý den byl vhodný pro předvídání budoucnosti: - děvčata přes rameno házela střevíc ke dveřím a kam ukazovala špička,tím směrem byl její vyvolený ženich…
sv. Štěpán Tento den byl dnem koledníků. Stal se společenskou událostí, tradičním zvykem konaných pro radost i zábavu. Koledování začalo už na Štědrý den a pokračovalo na Štěpána a v různé podobě až do Tří králů- 6.ledna. V 19.století chodili koledníci s malým betlémem a velkou hvězdou na hůlce.
JEDNA Z LIDOVÝCH KOLED Koleda,koleda Štěpáne, co to neseš ve džbáně? „Nesu,nesu koledu, upad jsem s ní na ledu. Psi se na mě sběhli, koledu mi snědli. Co mám smutný dělati? Musím jinou žebrati. Koledu mi dejte, jen se mi nesmějte!“ Koledu mi dali, přece se mi smáli. z Čech
sv. Silvestr Teprve během středověku se sjednotil konec roku na 31. prosinec, do té doby nebyl žádný významnější zvyk. Teprve později se zařadil do cyklu lidových oslav. Lidé navštěvovali kostel, aby poděkovali za všechno dobré, co bylo v uplynulém roce. Často se podávají podobná jídla, která se dávala při štědrovečerní večeři. S tímto dnem byly spojovány také pověry. Všichni se smáli tomu z rodiny, který vstal nejpozději.