ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193,

Prezentace na téma: "ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193,"— Transkript prezentace:

1 ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193, 403 31
Tel.: , Tel.řed./fax: , VÝUKOVÝ MATERIÁL ZPRACOVANÝ V RÁMCI PROJEKTU MODERNÍ ŠKOLA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.400/

2 Číslo klíčové aktivity: III/2 Název klíčové aktivity:
Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Veronika Kolompárová B3 VY_32_INOVACE_07 Vytvořeno: 26. srpen 2012 Ročník: 7.,8. a 9. Vzdělávací oblast: multikulturní výchova – volitelný předmět Svět Romů Anotace: Prostřednictvím tohoto VM se žáci dozví informace, které se týkají romských tradic spojených s oslavou Vánoc a vývojem romské kuchyně.

3 Vánoce Tradice Vánoc dodržují Romové podle toho, ve které zemi žijí. Souvisí to s tím, že Vánoce patří mezi svátky náboženské. Romové z Čech a ze Slovenska nazývají Vánoce „Karačoňa/Karačoň“ a dodržují tradice majority, ke kterým si přidávají své – typické romské.

4 Štědrý den V tento sváteční den se Romové postili. Půst dodržovali různě. Někde nesměli jíst maso pouze do večeře, někde zase museli po celý den jíst pečené brambory. Večeři vždy připravovala matka s dopomocí dcer. Zdobení stromečku měli na starosti synové. Před večeří měl otec (nebo nejstarší syn) proslov. Během večeře vzpomínali na mrtvé. Z každého chodu jim odebrali na misky, které položili k oknu či do rohu.

5 Tradiční romská jídla – vývoj romské kuchyně
V historii byla romská kuchyně ovlivněna indickou, ale byla skromnější. S počátky kočovnictví se jejich kuchyně začala obohacovat, ale i přesto nebyla bohatá. Ženy musely často žebrat či krást. Nejčastějším důvodem bylo to, že sami nic nepěstovali a nechovali žádná zvířata. Nejčastějšími ingrediencemi byly brambory, zelí a kukuřice. Nechybělo zde ani maso (většinou z uhynulé lesní zvěře). Romové nesměli pojídat psí a koňské maso.

6 Tradiční nedělní stravování a příprava jídla
V neděli se většinou vařily halušky. Jedly se s omastkem, tvarohem nebo cibulí. Bylo to jediné nedělní jídlo, neboť bylo velmi syté. Romové jídlo nikdy nejedli ohřívané. Věřili, že zbylé jídlo očichávají mrtvé duše a přenášejí tak na něj nemoci. Příprava jídla byla dle Romů ovlivněna náladou hospodyně. Nesmělo se vařit v nádobách, které byly předtím užity k praní. Mezi Romy fungovala naprostá solidarita. Kdo na jídlo neměl, dostal vždy něco od ostatních.

7 Dnešní romská kuchyně Dnes je tato kuchyně ovlivněna prvky majoritní společnosti, ve které Romové žijí. Stále se dá hovořit, že Romové dokážou za málo peněz uvařit velmi rychle. Tradiční jídla si stále udržují a vaří je, jen je obohacují o moderní kulinářské prvky. Rozmanitost a bohatost moderní romské kuchyně souvisí se sociálním postavením rodin.

8 Zdroje informací Viková L.: Romské Vánoce (seminární práce), 7 str.
dostupné z: