Provádění vývozních kontrol u zboží dvojího užití kpt. Bc Provádění vývozních kontrol u zboží dvojího užití kpt. Bc. Milan Halberštát
Legislativa Evropské unie Nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, kterým se stanoví režim Společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Rady (ES) č. 1183/2007 , kterým se mění a aktualizuje nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití Nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992, kterým se vydává celní kodex ES, v platném znění (Celní kodex) Nařízení Komise (EHS) č. 2454/1993, kterým se provádí celní kodex (především čl. 463 – 470 a 843)
Národní legislativa zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití nařízení vlády č. 595/2004 Sb., o stanovení formulářů žádosti o individuální a souhrnné povolení a žádosti o mezinárodní dovozní certifikát pro zboží a technologie dvojího užití zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů
Co znamená kontrola vývozu a proč je důležitá? - komplexní strategie namířené proti šíření ZHN - soubor procedur a opatření k zamezení šíření ZHN - regulace - monitoring obchodu a identifikace pachatelů - technologie a informace
Co je zboží dvojího použití ? stroje zařízení technologie softwarové vybavení poskytování servisních služeb expertní znalosti
Kdy se pro vývoz zboží dvojího použití vyžaduje povolení ? - specifikace zboží v seznamu - obchodní zájmy - nehmotné vývozy - technická pomoc Určuje vývozce: - co vyváží - kam - konečný uživatel a použití
Co je tzv. catch-all? Principem tohoto opatření je, že se i pro vývoz zboží, které není na seznamu zboží dvojího použití, může vyžadovat povolení: Jestliže byl vývozce informován MPO, že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno k použití ve spojení s výrobou ZHN a nebo k vojenskému použití (čl. 4 odst. 1 nař. Rady) nebo podléhá-li kupující země nebo země určení zbrojnímu embargu rozhodnutému společným postojem nebo společnou akcí přijatou Radou EU nebo rozhodnutím Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě nebo zbrojnímu embargu uloženému závaznou rezolucí Rady Bezpečnosti OSN, Je-li si vývozce vědom toho, že zboží, které má v úmyslu vyvézt je celé nebo z části určeno k použití ve spojení s výrobou ZHN. Vývozce o tom musí uvědomit MPO, které rozhodne, zda bude předmětný vývoz podléhat povolení či nikoliv (čl. 4 odst. 4 nař. Rady)
Identifikace zboží a rizikovost Posouzení ponecháno na vývozci + spolupráce s výrobcem Složitější případy, žádost na MPO-LS (spolupráce s SUJB, svaz výrobců, dodavatelé stroj. techniky) Certifikát konečného uživatele (End user certificate, EUC) Nejčastější konzultace : elektron. mikroskopy, bezpilotní prostředky, kompozitní materiály (např. AL. slitin nebo kyanidy)
Rizikové země Írán (Búšehr) Sýrie KLDR - možné reexporty RF, Čína, Malajsie, Singapur, Pákistán, SAE, Turecko, Kyrgyzstán, Bahrajn nebo Azerbájdžán. Individuální posouzení vývozu
Kompetence celních orgánů v oblasti zboží dvojího užití Zákon č. 594/2004 Sb. Upravuje v návaznosti na přímo použitelné nařízení Rady : kontrolu vývozu zboží dvojího použití při dodržování mezinárodních režimů, mezinárodních smluv a ujednání, k jejichž plnění se ČR zavázala, některá práva a povinnosti vývozců zboží dvojího použití a dalších osob, které se na vývozu podílejí, práva a povinnosti osob přepravujících zboží dvojího použití z území ČR na území jiného členského státu Společenství, kontrolu dodržování zákona a nařízení Rady a sankce za jejich porušení podle § 16, kontrolu dodržování nařízení tohoto zákona provádějí celní orgány a podle zvláštních právních předpisů další státní orgány v rozsahu v nich uvedeném. Nařízení vlády č. 595/2004 Sb. Stanoví formuláře žádosti o individuální a souhrnné vývozní povolení a žádosti o mezinárodní dovozní certifikát pro zboží dvojího použití.
Kompetence celních orgánů Dne 1. 5. 2004 vstoupil v platnost zákon č. 185/2004 Sb. o Celní správě České republiky, ze kterého mimo jiné vyplývá: Celní správu České republiky tvoří Generální ředitelství cel ( správní úřad pro oblast celnictví s celostátní působností), celní ředitelství ( 8 správních úřadů pro oblast celnictví s územím působnosti stanovenou přílohou tohoto zákona) a celní úřady ( 54 správních úřadů pro oblast celnictví s územní působností stanovenou rovněž přílohou tohoto zákona). Generální ředitelství cel řídí celní ředitelství Celní ředitelství řídí celní úřady ve svém obvodu Celnictvím se pro účely tohoto zákona rozumí plnění úkolů celními orgány podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů, včetně plnění úkolů při správě daní a poplatků podle zvláštních právních předpisů a při správě cel Celní správa České republiky je bezpečnostním sborem Celní správa České republiky je podřízena Ministerstvu financí Celní úřady před vstupem ČR do EU (91) byly zrušeny Od 1. května 2004 bylo zřízeno 54 celních úřadů.
Celní řízení Celní řízení doznalo výrazných změn již v 90. letech, kdy došlo k jeho značnému zjednodušení díky zavedení a zdokonalování celního informačního systému i na základě změn celních předpisů, které směřovaly ke zjednodušení celních formalit. K zásadní změně pak došlo v souvislosti se vstupem ČR do EU. Postupy celních orgánů v rámci celního řízení od toho okamžiku přestala upravovat národní legislativa a tato oblast přešla pod správu legislativy EU, která definuje jednotné postupy celního řízení pro všechny členské státy EU. Celní správa České republiky se aktivně zapojila do procesu modernizace celního řízení, který vychází zejména z vytvoření nového celního kodexu EU a z návazného programu jednotného počítačového zpracování celních režimů v rámci EU takzvaného e-Customs. V této oblasti celní správa navazuje na úspěšné zvládnutí počítačového zpracování režimu tranzitu za použití systému NCTS. Systém kontroly vývozu (ECS) Automatizovaný vývozní systém (AES) Systém kontroly dovozu (ICS) Automatizovaný dovozní systém (AIS) Cílem zavádění těchto moderních postupů je zjednodušení a další sjednocení celního řízení ve všech členských státech EU při zavedení nových bezpečnostních opatření v rámci společného boje proti terorismu.
Mobilní skupiny Operativním článkem přímého výkonu kontrolní činnosti celní služby jsou skupiny mobilního dohledu. Jejich hlavním úkolem je provádět přímo v terénu kontroly nad zbožím podléhajícím celnímu dohledu, nad výrobky podléhajícími správě spotřebních daní a nad výkonem všech dalších kompetencí. Skupiny mobilního dohledu prostřednictvím motorizovaných i pochůzkových hlídek kontrolují například dodržování podmínek daných celních režimem, do kterého bylo zboží propuštěno, nebo podmínek stanovených v povolení provozování svobodného pásma a svobodného skladu. Plní rovněž úkoly v oblasti odhalování zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví. Hlídky mobilního dohledu též kontrolují na pozemních komunikacích vozidla a provádějí kontrolu jejich nákladových prostor a kabin, kontrolují doklady a dokumenty vztahující se k dopravovanému zboží, včetně dokladů a dokumentů svědčících o dodržování celních a daňových předpisů, o určené trase či lhůtě prováděné přepravy. Na stanovených úsecích dálnic a rychlostních komunikacích vykonávají kontroly plnění povinnosti úhrady poplatku za užívání těchto komunikací. Důležitou kompetencí hlídek mobilního dohledu je i kontrolní vážení a měření jízdních souprav s připojenými vozidly. Významnou pozornost věnují hlídky i kontrole přepravy zboží dvojího použití v rámci Společenství. V této oblasti úzce spolupracují s dalšími orgány státní správy, zejména s Licenční správou Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky.
děkuji Vám za pozornost