Česká republika: Státosprávní uspořádání Hospodářský zeměpis Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Státoprávní uspořádání, symboly ČR Vladimír Horák II.B Státoprávní uspořádání, symboly ČR

Symboly Hymna Velký a malý Státní znak Vlajka Vlajka prezidenta republiky Státní pečeť Státní barvy (trikolora)

Hymna Používá se od rozpadu Československa (1992) převzata z první sloky písně Františka Škroupa na slova Josefa Kajetána Tyla „Kde domov můj“ Pochází ze hry Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, poprvé uvedené v Praze dne 21.12.1834 prvním interpretem se stal Karel Strakatý Hymna a její text jsou chráněny zákonem a je možné je používat pouze slušný a důstojným přístupem (podle § 1 zákona 352/2001 Sb)

Autoři

Text První sloka Kde domov můj, kde domov můj? Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled! A to je ta krásná země, země česká, domov můj, země česká, domov můj! Druhá sloka Kde domov můj, kde domov můj? V kraji znáš-li Bohu milém, duše útlé v těle čilém, mysl jasnou, vznik a zdar, a tu sílu vzdoru zmar? To je Čechů slavné plémě, mezi Čechy domov můj, mezi Čechy domov můj!

Velký státní znak

tvoří ho čtvercový štít, v jehož prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí ve druhém modrém poli je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí ve třetím zlatém poli je černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí

Malý státní znak

tvoří červený štít, v němž je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí Vychází stejně jako předešlý symbol z historie Čech Dnes se používá na místech, kde dochází k rozhodnutí ze státní moci. Např. na razítkách a pečetidlech úřadů státní správy a samosprávy nebo na cedulích označujících památné stromy

Vlajka

skládá se z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky poměr šířky vlajky k její délce je 2 : 3 Dříve mývalo stejnou vlajku i Českolslovensko Původní vlajku České republiky (dvoubarevnou) zavedla Česká národní rada s účinností ode dne vyhlášení (13. března 1990). Byla složena ze dvou stejně širokých pruhů, spodního červeného a vrchního bílého, při poměru šířky vlajky k délce 2:3 (podobná polská vlajka má poměr stran 5:8)

Červenobílá bikolóra je tradičním symbolem Čech, modrý klín býval někdy vykládán jako symbol Slovenska, po přisvojení vlajky Českou republikou jako symbol Moravy. Podle jedné z neoficiálních interpretací vyjadřuje bílá barva čistotu, červená krev prolitou za svobodu vlasti a modrá klidnou, bezmračnou oblohu.

Vlajka prezidenta

Legálně je jako jediný smí používat současný prezident ČR bílá, s okrajem skládajícím se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých uprostřed bílého pole je velký státní znak; pod ním je bílý (stříbrný) nápis „PRAVDA VÍTĚZÍ“ na červené stuze podložené žlutými (zlatými) lipovými ratolestmi Legálně je jako jediný smí používat současný prezident ČR Vlajku prezidenta republiky lze užít k označení: sídla prezidenta republiky v době jeho přítomnosti v České republice, dopravního prostředku používaného prezidentem republiky.

Historický vývoj

Pečeť

tvoří velký státní znak podložený lipovými ratolestmi po stranách, kolem něhož je opis „ČESKÁ REPUBLIKA“ pečetidlo státní pečeti uchovává prezident republiky

Státní barvy - trikolora

Neoficiální znaky ČR

Státoprávní uspořádání

Vznik státu: 1. 1. 1993 (po rozdělení Československa) Podle čl. 1 Ústavy České republiky je země svrchovaným, jednotným a demokratickým právním státem, založeným na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Lid je zdrojem veškeré státní moci, kterou vykonává prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod.

Zákonodárná moc náleží Parlamentu, který je tvořen dvěma komorami - Poslaneckou sněmovnou (200 poslanců volených na 4 roky) a Senátem (81 senátorů volených na 6 let). Právo volit mají občané od 18 let věku, zvolen do Poslanecké sněmovny může být občan od 21 let, do Senátu od 40 let věku.

Výkonná moc náleží vládě, kterou jmenuje prezident republiky a která je odpovědna Poslanecké sněmovně.