Řízení hospodárného vynakládání nákladů vyvolává potřebu třídění nákladů na jednicové režijní

Režijní náklady se skládají ze dvou složek, a to ekonomickým základem jsou náklady na obsluhu a řízení z pragmatických důvodů se část technologických nákladů zahrnuje do režie

Nástrojem řízení režijních nákladů je rozpočet Rozpočet = nástroj stanovení nákladového úkolu vnitropodnikovým útvarům na určité časové období s úmyslem řídit odpovědnost VPÚ

Jednicové náklady vznikají v přímé souvislosti s tvorbou konkrétních výkonů jejich materiálním základem jsou náklady technologické (ale ne všechny) 

Kalkulace = nástroj pro řízení jednicových nákladů = přiřazování nákladů na jednotku výkonu (přímo či nepřímo)

Kalkulace se sestavují Předem (předběžné kalkulace) Následně (jen výsledná kalkulace) Všechny druhy kalkulací tvoří systém (budeme o tom hovořit později)

Výpočet kalkulace Co to je kalkulace Co je předmětem kalkulace Požaduje se určit: Co to je kalkulace Co je předmětem kalkulace Co je kalkulační jednicí Jaké je kalkulované množství Jak vypadá kalkulační vzorec Jaké je možné počítat náklady

Co je kalkulace Výpočet Výsledek výpočtu Součást ISP, je to určitá věda Celé vymezení kalkulace = to propočet hodnotových veličin na jednotku výkonů (tyto veličiny jsou např. náklady, marže, zisk, cena)

Co je předmětem kalkulace = co je předmětem počítání: Druh výkonu (tj. jak je vymezen výkon), může jím být Finální výkon (např. jogurt ovocný Danone) dílčí vnitropodnikový výkon (např. součástka X151 pro počítač) nebo jen zástupce

Co je kalkulační jednicí = určeno, jak je vymezen výkon početně = kolik předmětů kalkulace tvoří jednotku výkonu Např. 1000 ks jogurtů Danone ovocný, 100 ks součástí X151 do počítače, 1000 t vytěženého hnědého uhlí aj.

Co je kalkulované množství = kolik je počítáno kalkulačních jednotek najednou = důležité pro pozdější určení výpočtu kalkulace (přímo, nepřímo) Např. 1.000.000 jogurtů Danone ovocných, 100.000 součástí X151 do počítače, 220.000t vytěženého hnědého uhlí aj.

Jak vypadají kalkulační vzorce V ČR existují: Typové = klasické (kdysi určené vyhláškou) Retrográdní = vznikly po revoluci a oddělují VN a FN (fixní náklady mohou být dále rozvrstveny, např. FN výroby, provozu, závodu, podniku a dílčími výpočty jsou marže) Podrobněji prostudujte!

Jaké je možné počítat do kalkulace náklady Plné (všechny) = kalkulace plných nákladů (neboli absorpční kalkulace) Jen variabilní náklady = kalkulace variabilních nákladů Pro hodnocení jednotlivých variant nás zajímá: Výhody a nevýhody Rozdíly mezi nimi Kdy se používají pro řízení Výpočet (příklady)

Příklad na kalkulaci plných nákladů = má vztah k výkonům (i jen vyrobeným), B je 2x pracnější než A Plán: 1000 ks A + 500 ks B, režie 100.000,-, v A=80, v B=100 tj. N= 230.000,- Skuteč.: 900 ks A+ 530 ks B, rež. 100.000,-, N = 225.000,- Plán s rozdělením režijních N: A=130,-B=200 Přepočtená skutečnost (=výnosy, třeba i jen VP): (900.130)+(500.200)=223.000,-

Příklad na kalkulaci variabilních nákladů = má vztah jen k prodaným výkonům (zisk z prodeje), B je 2x pracnější než A Plán: 1000 ks A + 500 ks B, režie 100.000,-, v A=80, v B=100 tj. N= 230.000,- Skuteč.: 900 ks A+ 530 ks B, rež. 100.000,-, N = 225.000,- Přepočtená skutečnost (=výnosy z prodeje): (900.80)+(530.100) +100.000 =225.000,- (VP výnosy=0, zisk podniku= -100.000,-)

Využití kalkulace plných nákladů V dlouhodobém horizontu, zejména: Pro analýzy náročnosti finálních výkonů Pro obhajobu cen u zakázek Pro vyjádření přínosu prodávaných výkonů k zisku Pro zobrazení vnitropodnikových výkonů Pro tzv. reprodukční úlohy

Výhody a nevýhody jsou zejména: Problémy absorpční K: Rozdělení celkových režijních nákladů na výkon podle plánu je použit pro přepočet skutečnosti Výhody K variabilních nákladů: Tlak na rychlý prodej a finalizaci výkonů Rozhodování o výhodnosti sortimentu, cenových změnách (na existující kapacitě) Předpoklad pro lepší řízení hospodárnosti

Charakteristika kalkulace variabilních nákladů Omezuje nedostatky K plných nákladů Dělí náklady místo na přímé a nepřímé na variabilní a fixní (fixní jsou funkcí času a někdy se rozvrstvují postupně) Jednicové náklady nejsou totéž co variabilní (variabilní zahrnují jednicové náklady a variabilní část výrobní režie)

Využití kalkulace variabilních nákladů Především v krátkodobém horizontu Při řízení hospodárnosti se zaměřuje na příčiny fixních a variabilních nákladů, analýzy odchylek a jejich přiřazení do odpovědnosti Přináší informace pro variantní zobrazení změn ve výrobě

Kalkulace jsou určeny Zejména k: Řízení hospodárnosti (stačí jen jednicové náklady - viz dále) Řízení návratnosti (při přiřazování do kalkulace i režijních nákladů – viz nyní)

Řízení návratnosti = přiřazování do kalkulace i režijních nákladů (kalkulace plných nákladů) Režijní náklady mají vztah k VPÚm, ne k výkonům=metody přiřazování: Dělením (jeden druh výkonu) Dělením s poměrovými čísly (podobné výkony, lišící se určitým parametrem) Přirážková metoda (ostatní)

Příklad na metodu dělením Výrobní režie = 22.000,- Správní režie = 12.000,- Množství výkonů = 10.000 ks (tkm) Režijní náklady na jednotku výkonu: 22.000 / 10.000 = 2,20 12.000 / 10.000 = 1,20

Příklad na metodu dělením s poměrovými čísly/1 Zadání (dopravní podnik): * Liaz 2000 tkm, 400 h oprav * Tatra 3000 tkm, 500 h oprav * Volvo 6000 km, 800 h oprav Režijní náklady na opravy činí 102.000,-

Příklad na metodu dělením s poměrovými čísly/2 Řešení: 1 hod.oprav = 102.000/400+500+800=60 Liaz (400 . 60)/2000 = 12,- Tatra (500 . 60)/3000 = 10,- Volvo (800 . 60)/6000 = 8,-

Příklad na rozvrhovou metodu/1 Zadání (výrobní podnik), rozvrhová základna = přímé mzdy: A-objem 2000, přímé mzdy 16 B-objem 1500, přímé mzdy 12 C-objem 1800, přímé mzdy 9 D-objem 1000, přímé mzdy 8 Režijní náklady činí 178.080,-

Příklad na rozvrhovou metodu/2 Řešení (1. část): % režijní přirážky = (RN/rozvrhová základna) . 100 =178.080.100/(2000.16)+(1500.12)+(1800.9)+(1000.8) = 240%

Příklad na rozvrhovou metodu/ Řešení (2. část): režijní přirážka = 240 % A 240% z 16 = 38,4 B 240% z 12 =28,8 C 2,4 . 9 = 21,6 D 2,4 . 8 = 19,2  

Kalkulace přirážková S jednou přirážkou: ve středně velkém podniku je to zpravidla nevyhovující; i když problematické vždy S diferencovanými přirážkami dle odpovědnostních středisek a technologických pracovišť: umožňuje lépe respektovat vztah příčinné souvislosti mezi režijními náklady a rozvrhovou základnou

Rozvrhová základna = hlavně v naturálních jednotkách, někdy v penězích. Např. jednotky spotřeby času (normominuty, normohodiny), váhové jednotky (kg, t), jednotky délky (km), objemové jednotky (m3, l) atd.

Vývoj rozvrhové základny směřuje spíše k využívání naturálních jednotek. (Vyloučení vlivu cen, množství materiálu.) I když v peněžní jednotkách = snadné zjišťování, ale má to nevýhody: K podléhají častým změnám vlivem změn, cen, mezd apod. Peněžní základny nejsou stálé, omezují srovnatelnost % přirážek v jednotlivých obdobích.

Nejrozšířenější základny V naší současné praxi jsou to (i když je to nejméně vhodné): ·    přímé mzdy ·    přímý materiál

Vlastnosti rozvrhové základny 1.měla by být ve vztahu příčinné závislosti vývoje režijních nákladů a základny 2. základna by se měla měnit ve stejném poměru jako se mění režijní náklady propočítané v kalkulaci 3. měla by být snadno zjistitelná 4. měla by být dostatečně velká, aby malá chyba ve zjišťování rozvrhové základny nezpůsobila velkou chybu v kalkulaci

Kalkulační systém Propočtová K Plánová K Operativní Základní K ceny Výsledná