Právo

- člověk jako bytost společenská může žít pouze a jen ve společnosti, společenství společnost je tvořena jednotlivci a řadou vztahů mezi nimi i jejich skupinami fungování těchto vztahů je dáno pravidly vytvářejí se spontánně jsou vytvářeny společenstvím pravidla (normy) psaná pravidla zvyková, obyčejová pravidla norma = výpověď o tom, že něco má být

společenské normy jsou trojí morální mravní právní morální – shoda jednání jednotlivce s obsahem jeho svědomí mravní – shoda jednání jednotlivce s obsahem požadavku určité sociální skupiny právní – shoda jednání jednotlivce s obsahem požadavku celku společnosti, nejčastěji státu Dodržení právní normy je vynutitelné (sankce)!

Zdroje norem: svědomí – morální a mravní normy vůle zákonodárce – právní normy Jednotlivé zdroje se překrývají (právní normy by měly být závazně i mravně i morálně) Vůle zákonodárce se nemusí krýt se svědomím jednotlivce i se svědomím každé sociální skupiny Spravedlnost – takový stav věcí, který je žádoucí (ne vždy panuje shoda) Legalita – shoda jednání s právním řádem

Základní členění práva subjektivní právo - oprávnění jedince chovat se určitým způsobem (konat, nekonat, obdržet, požadovat) objektivní právo - soupis pravidel chování závazných pro všechny členy společnosti, je obsažen v právních normách, spolu s pravidly jsou stanoveny i sankce hmotné právo - předpisy, které stanovují pravidla a sankce procesní právo - pravidla, co může nositel subjektivního práva dělat, nerespektuje-li někdo subjektivní právo, a kdo vykoná sankci

PRÁVNÍ NORMA – závazné obecné pravidlo chování, které je vyjádřeno zvláštní formou a jehož zachování je vynutitelné státní mocí Chování - aktivní činnost/nečinnost; pravidlo stanoví, že určité chování smí, nebo nesmí být Právní normu tvoří - hypotéza – stanoví podmínky, za nichž se má pravidlo chování realizovat - dispozice – vlastní pravidlo chování, stanoví, komu a jaká oprávnění a povinnosti vznikají - sankce – následky porušení normy

PRÁVNÍ SÍLA PRÁVNÍ NORMY vlastnost právní normy, jež jí činí nadřazenou jiné právní normě prvotní právní předpisy (primární) – ústavní zákony a zákony druhotné právní předpisy (sekundární) – nařízení vlády, prováděcí vyhlášky ministerstev, vyhlášky obcí apod. (podzákonné předpisy) Descendenční teorie právního řádu

DESCENDENČNÍ TEORIE PRÁVNÍHO ŘÁDU - ústava, ústavní zákony a mezinárodní smlouvy - zákony a zákonná opatření - nařízení vlády - vyhlášky ministerstev - nařízení správních úřadů - delegovaná působnost - vyhlášky zastupitelstev - samostatná působnost

působnost právní normy - vymezuje rozsah použití normy na konkrétní případ (věcná – co, v čase – odkdy dokdy, prostorová – na jakém území, osobní) platnost právní normy - norma je platná, byla-li vytvořena předepsaným způsobem, vydána příslušným orgánem v mezích jeho pravomoci a byla řádným způsobem vyhlášena (Sbírka zákonů, úřední deska) účinnost právní normy teprve nabytím účinnosti jsou práva a povinnosti stanovené normou závazné; den nabytí účinnosti je buď v normě výslovně uveden, nebo je pravidlo účinné 15. den po vyhlášení (retroaktivita, imunita)

souhrn všech pramenů práva, které platí v určitém státě Prameny práva Právní řád souhrn všech pramenů práva, které platí v určitém státě Prameny práva formy, v nichž je obsaženo objektivní právo - normativní právní akty – všeobecně závazný právní předpis charakteru zákona, zákonného opatření, vyhlášky, vládního nařízení právní obyčeje soudní precedenty normativní smlouvy

Právní řád České republiky pramenem práva jsou výhradně obecně závazné normativní právní akty a ratifikované mezinárodní smlouvy pravomoc vydávat normativní právní akty mají Parlament (ústavní a běžné zákony, zákonná opatření Senátu) výkonné státní orgány (vláda – nařízení vlády, ministerstva a správní orgány – vyhlášky, opatření) orgány územní samosprávy –obecně závazné vyhlášky, nařízení

Nabytí platnosti normativního právní aktu veřejné vyhlášení (Sbírka zákonů, zkratka Sb.) odkazy na jiný právní předpis se uvádějí číslem cíle odkazu (číslo zákona, na který se odkazuje) lomeným ročníkem (zákon č. 128/2000 Sb., o obcích) aproximace práva ČR s právem ES jedna z povinností členského státu EU

SOUSTAVA SOUDŮ soudy jsou zřízeny státem jako nestranné a nezávislé instituce při rozhodování se soudci řídí výhradně platným zákonem soudcem smí být pouze bezúhonný občan starší třiceti let s vysokoškolským právnickým vzděláním a justiční zkouškou; je jmenován doživotně prezidentem republiky, funkce se ujímá složením slibu rozhoduje jako samosoudce (civilní záležitosti), nebo v senátu (předseda senátu a tři, pět přísedících)

- okresní soudy – občanskoprávní, pracovní, rodinné, obchodní - krajské soudy – druhý stupeň pro kauzy projednávané okresními soudy, prvním stupněm pro společensky významné kauzy (ochrana osobnosti, autorské právo) vrchní soud – druhý stupeň pro kauzy projednávané krajskými soudy Nejvyšší soud – vrcholný soudní orgán, sleduje rozhodnutí vrchních soudů samostatně postavený Ústavní soud Podle povahy věcí, které jsou před soudem projednávány, se rozlišují tři typy soudů: civilní správní - přestupky trestní – trestné činy

Státní zastupitelství státní orgán, upozorňuje na nezákonnosti, stíhá trestné činy, dohlíží na zachovávání zákonů má stěžejní úlohu v přípravě trestního řízení, podává jménem státu obžalobu, u soudu zastupuje stát v občanskoprávních věcech vystupuje pouze okrajově Soustava úřadů státního zastupitelství nejvyšší SZ vrchní SZ krajské SZ okresní SZ

Další orgány právní ochrany advokáti – poskytují právní pomoc, zastupují klienty před soudy i ostatními orgány notáři – významné postavení v soukromém právu, sepisují veřejné listiny, osvědčují významné skutečnosti (vidimace – ověřování shody opisů, legalizace podpisů, osvědčování průběhu) - notářské úřady zřizuje ministr spravedlnosti v obvodech okresních soudů a jmenuje notáře daňoví poradci – zastupují klienta v jednání s FÚ exekutoři – zajišťují nucený výkon soudního rozhodnutí veřejný ochránce práv - ombudsman

vztahy mezi subjekty práva subjektem právních vztahů mohou být Právní vztahy vztahy mezi subjekty práva subjektem právního vztahu jsou ti, jimž v určitém právním vztahu vznikají práva a povinnosti subjektem právních vztahů mohou být fyzické osoby (jednotlivci) mají právní subjektivitu a způsobilost k právním úkonům právnické osoby (uměle vytvořená sdružení osob nebo majetku) orgány veřejné správy, stát, státní orgány právní subjektivita způsobilost vystupovat v právních vztazích vlastním jménem a nést za ne odpovědnost, vzniká dosažením věku, u právnických osob jejich založením nebo registrací

způsobilost k právům a povinnostem Právní způsobilost způsobilost k právům a povinnostem způsobilost nést povinnosti a mít práva, v občanském právu vzniká narozením (nasciturus) a zaniká smrtí nebo prohlášením za mrtvého způsobilost k právním úkonům způsobilost svým jednáním zakládat, menit nebo rušit právní vztahy, závisí na věků v občanském právu - starší 18 let v pracovním právu – starší 15 let soud může fyzickou osobu zbavit této způsobilosti, nebo ji omezit způsobilost k protiprávnímu jednání způsobilost nést odpovědnost za vlastní protiprávní jednání

SYSTÉM PRÁVA právo mezinárodní a vnitrostátní právo veřejné a soukromé – vztahy mezi státem a občany a mezi občany navzájem právo hmotné – stanoví státem závazná a vynutitelná pravidla chování, právo procesní – určuje postup jednotlivce a státních orgánů při porušení práva a způsob sakcionování

Veřejné právo vztahy mezi státem jako nositelem státní moci a fyzickými nebo právnickými osobami, stát prosazuje veřejný zájem, a proto vystupuje jako nadřazený subjekt ústavní právo – Ústava ČR, Listina základních práv a svobod a ústavní zákony trestní právo – souhrn norem, které vymezují trestné činy a tresty, pramenem je trestní zákon (právo hmotné) a trestní řád (právo procesní) správní právo – soubor norem, které upravují veřejnou správu – neexistuje jediný pramen finanční právo – normy, které upravují finančně právní vztahy, pokud se jich účastní stát (daňové, rozpočtové), základní soubor norem neexistuje

Soukromé právo založeno na rovnosti a nezávislosti subjektů, vztahy těchto subjektů vznikají na základě svobodné vůle projevené prostřednictvím smlouvy rodinné právo – právní normy, které upravují osobní vztahy v rodině, pramenem je zákon o rodině občanské právo – právní normy, které řeší majetkové vztahy mezi fyzickými a právnickými osobami, mezi nimi a státem; práva na ochranu osobnosti, autorské, vynálezecké, základním pramenem je občanský zákoník obchodní právo – odvětví práva, které upravuje vztahy vznikající v souvislosti směny zboží a služeb, pramenem je obchodní zákoník pracovní právo – je součástí jednak práva veřejného, jednak soukromého, základním pramenem je Zákoník práce