3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Popularizace výsledků dopravního výzkumu CZ.1.07/2.3.00/
Advertisements

ÚSTAVNÍ VÝVOJ A ÚSTAVNÍ I.2. Státní suverenita, legalita a legitimita
I.4. Státní formy, politické systémy a režimy
I.6. Horizontální a vertikální dělba moci
I.5. Demokracie přímá a nepřímá
15. Moc soudní a výklad práva
Volby VY_32_INOVACE_29-12 volební systémy.
ZPŮSOB VLÁDY Politická moc ve státě je uplatňována způsobem demokratickým nebo totalitním.
Právní základy státu.
Srovnávaní ústavních systémů
Právní stát je takový stát, ve kterém je vztah mezi občanem a státem vymezen pomocí práva dříve (např. v rodové společnosti) existovalo tzv. zvykové (obyčejové.
VY_32_INOVACE_29-06 DUM 6 PRÁVO EU.
I.5. Demokracie přímá a nepřímá
Formy státu b.wz.cz/st/h/huspo_wz_cz/bartonova_07_zsv.ppt.
Tento studijní materil byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/ Právní stát, demokracie a sociální stát Katedra práva.
ÚSTAVNÍ VÝVOJ A ÚSTAVNÍ SYSTÉM ČR I.1. Pojem a základní znaky státu Mgr. Petr Čechák
Základy státní správy Veřejná správa. Stát  Musí mít politickou autoritu, prostřednictvím kterých realizuje státní moc  Státní moc je nezávislá, uskutečňovaná.
V OLBY Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/
ÚSTAVNÍ VÝVOJ A ÚSTAVNÍ I.7. Unitární stát vs. stát složený
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jana Milotová, Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková.
JUDr. Marek Starý, Ph.D. Praha, 2011
Prezidentské volby v USA (v porovnání s ČR)
Orbis pictus 21. století Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu.
Základní škola a Mateřská škola, Šumná, okres Znojmo OP VK Tematický celek: Výchova k občanství II. stupeň Název a číslo učebního materiálu.
Veřejná správa Mgr. Terezie Pemová
Volby Tomáš Divacký 4KA 2011/2012.
VY_32_INOVACE_SVF33360DUD Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Rozvoj.
Demokracie a její hodnoty
ÚSTAVNÍ VÝVOJ A ÚSTAVNÍ
Politické systémy světa
Obecní zřízení N SP1 Přednáška M. Horáková. Rozsah problematiky 1/2 Základní právní úprava Obec Druhy obcí Základ obce Působnost obcí Oprávnění obce vydávat.
VY_32_INOVACE_51_10 ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/
Základy práva 14. Moc výkonná Mgr. Petr Čechák, Ph.D.
Název školy: Základní škola Městec Králové
POLITOLOGIE TEST Co nepatří mezi základní funkci voleb ? A.Legitimizování moci B.Výchova voličů C.Finanční zisk pro politické strany D.Sestavování.
Renata Moučková Gabriela Sedláková Markéta Černá
Exekutiva a justice VkO 9.
ÚSTAVNÍ VÝVOJ A ÚSTAVNÍ SYSTÉM ČR III.12 Moc zákonodárná a tvorba práva Mgr. Petr Čechák, Ph.D.
ÚSTAVNÍ VÝVOJ A ÚSTAVNÍ SYSTÉM ČR
ÚSTAVNÍ PRÁVO Prezident republiky
ÚSTAVNÍ PRÁVO Prezident republiky JUDr. Petr Čechák, Ph.D.
Volby , Brno Připravily: Martina Gecová Dominika Prokešová
I.2. Státní suverenita, legalita a legitimita
1 Referendum Jitka Bělohradová. 2 Referendum Projev přímé formy demokracie –Jeho zvláštní projevy: plebiscit, veto –Další formy přímé demokracie: lidová.
Účast veřejnosti ve veřejné správě 12. května 2009.
11. Vztah práva a státu a pojem právního státu
Ústavní vývoj ČR Barbora Vítová, Kristýna Jiránková, C3A.
ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství ročník III
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, zkr. PSP ČR, PS PČR, v Ústavě České republiky označovaná jen jako Poslanecká.
Zdroj obrázků: VOLBY A VOLEBNÍ SYSTÉMY volby jsou hlavním mechanismem demokracie, kdy občané volí své zástupce, kteří reprezentují.
DEMOKRACIE. Co je to demokracie? Rozhodněte o pravdivosti následujících tvrzení: 1)Demokracie je ideál, s nímž většina politiků nesouhlasí. 2)V demokracii.
Volby a volební systém ČR. Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně.
Volební právo VY_32_INOVACE_03-54 Ročník: 9. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Občanská výchova Tematický okruh: Stát a právo Téma:
DEMOKRACIE A PRÁVNÍ STÁT, VOLBY
Právní základy státu.
ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství 6 - 9
Průvodní list Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT   Vzdělávací materiál: Prezentace Určen pro: 2. ročník oborů Technické lyceum,
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Ernest Seifert Název materiálu:
I.4. Státní formy, politické systémy a režimy
Vnitrostátní, mezinárodní a evropský rozměr práva
VY_32_INOVACE_VO.9.A Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Mgr. Nikola Grbavčicová Název materiálu: VY_32_INOVACE_VO.9.A.09_Principy demokracie.
ÚSTAVNÍ PRÁVO Prezident republiky
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Výchova k občanství Volby jako základ demokracie
Život v demokracii DEMOKRACIE FORMY STÁTU kdo moc vykonává:
Střední škola obchodně technická s. r. o.
POLITICKÝ SYSTÉM NĚMECKA
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Ústavní systém České republiky
Transkript prezentace:

3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci ÚSTAVNÍ PRÁVO 3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci Mgr. Petr Čechák 22662@vsfs.cz

3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci vláda lidu, lidem a pro lid Otázka, kdo je lid? – pojem demokracie prochází vývojem Přechod suverenity z monarchy na lid (legitimizující úloha demokracie) Dvě možné koncepce a) neomezená moc lidu (většiny) b) princip většiny při ochraně práv menšin Demokratický právní stát nutnost limitace výkonu moci (dělba moci a lidská práva) Mgr. Petr Čechák, 22662@vsfs.cz ::

3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci Přímá a zastupitelská demokracie dnes většinou kombinace obou modelů 1) Zastupitelská (reprezentativní) demokracie výkon moci a rozhodování provádí zvláštní orgány generované volbou - legitimizační řetězec Primární a sekundární prameny práva Podstatné znaky demokratického (právního) státu suverenita lidu a svobodné volby princip vlády na čas princip většiny a princip ochrany menšin záruky základních práv a limitace (dělba) moci Mgr. Petr Čechák, 22662@vsfs.cz ::

3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci Volební právo – představuje státem garantovanou možnost se za splnění stanovených podmínek (např. dosažení věku) podílet na formování orgánů veřejné moci Aktivní a pasivní volební právo Principy volebního práva a) všeobecné census věku, pohlaví, náboženství, vzdělání, majetku b) rovné – stejné podmínky účasti a stejná váha hlasu c) svobodné (v některých státech naopak povinná účast) d) přímé versus nepřímé (prostřednictvím volitelů) e) tajné versus veřejné hlasování Mgr. Petr Čechák, 22662@vsfs.cz ::

3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci Volební systémy způsob, jakým jsou přidělovány kandidátům mandáty Volební listiny a) přísně vázané b) vázané c) volné d) systém jednojmenného přenosného hlasování 1) Většinový volební systém typicky jednomandátové volební obvody systém relativní, absolutní nebo kvalifikované většiny systém jedno-, dvou- či vícekolový systém alternativního hlasování Mgr. Petr Čechák, 22662@vsfs.cz ::

3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci 2) Poměrný volební systém Při použití volebního čísla - počet platných hlasů se dělí počtem mandátů - nutnost druhého kola přepočítávání hlasů (důvodem velké zbytky nerozdělených mandátů) b) Při použití volebního dělitele - počet odevzdaných hlasů se dělí postupnou řadou čísel (např. d´ Hondtův systém – řada 1, 2, 3, 4, …) 3) Kombinované volební systémy ´ Mgr. Petr Čechák, 22662@vsfs.cz ::

3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci Formy přímé demokracie dnes většinou jako doplněk zastupitelské demokracie tzv. polopřímá či plebiscitní demokracie Referendum fakultativní versus obligatorní doporučující versus závazné potvrzující versus odmítající Plebiscit Lidová iniciativa Recall (odvolání) Petice Mgr. Petr Čechák, 22662@vsfs.cz ::

3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci prostředek limitace moci – ochrana před suspendováním demokracie vůlí většiny (slouží i ochraně menšin) nutnost garancí svobody Tripartice mocí ve státě moc soudní (zejména ústavní soud) jako hlídač ochrana lidských práv a právního státu nezměnitelná ustanovení ústav (čl. 9 odst. 2 Ústavy ČR) Volební soudnictví Autoritativní a totalitní režimy naopak dělbu mocí odmítají (místo toho pouze tzv. dělba práce) Mgr. Petr Čechák, 22662@vsfs.cz ::

3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci Prezidentský systém - prezident má samostatnou legitimitu odvozenou od voleb - prezident je neodpovědný vůči parlamentu - prezident sestavuje vládu jako svůj sbor poradců - vláda nepotřebuje důvěru parlamentu ale prezidenta - prezident má zákonodárnou iniciativu a právo veta - prezident nemůže rozpustit parlament Parlamentní systém - vláda je závislá na důvěře parlamentu (to umožňuje kompatibilitu funkcí) - podoba vlády odráží rozložení sil v parlamentu - vláda vázána pouze zákony - ne usneseními parlamentu - prezident může rozpustit parlament Mgr. Petr Čechák, 22662@vsfs.cz ::

3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci Poloprezidentský systém (Francie – 5. republika) - přímo volený prezident - prezident jmenuje vládu a v určitých směrech ji řídí - prezident má právo rozpustit parlament Kancléřský systém (Německo) - kancléř volen Spolkovým sněmem - na jeho návrh prezident jmenuje či odvolává členy vlády - kancléř určuje základní směry politiky - konstruktivní vyslovení nedůvěry vládě Direktoriální systém (systém jednoty moci – Švýcarsko) - parlament volí vládu i prezidenta – odpovědnost - vláda je výkonný orgán parlamentu - neodvolatelná Mgr. Petr Čechák, 22662@vsfs.cz ::

3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci Unitární stát - jediná nedílná státní suverenita - jednotný právní řád - hierarchické uspořádání orgánů státní moci - jediné státní občanství - nevylučuje existenci autonomních oblastí Regionální autonomie - suverenitu má pouze stát jako celek - zvláštní právní status schválený parlamentem - vlastní soustava orgánů (i zákonodárných) - tzv. regionální zákony Mgr. Petr Čechák, 22662@vsfs.cz ::

3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci Sdružování států historicky unie reálná versus unie personální konfederace a federace versus aliance hybridní typy sdružování (Společenství národů) Konfederace - sdružení států založené na smlouvě mezi nimi - členské státy v plné míře suverénní - některé stálé funkce a orgány (liší se od aliance) - jednání konfederace směřuje primárně navenek - konfederační moc se projevuje jen mezi členskými státy - zákonodárná moc svěřena jen členským státům - neexistuje státní občanství konfederace - princip jednomyslnosti a právo secese Mgr. Petr Čechák, 22662@vsfs.cz ::

3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci Federace - základním dokumentem je federální ústava - teorie „nadstátu“ versus teorie ústavní smlouvy - princip věrnosti federativnímu svazku - existuje dvojí právo (přímá vynutitelnost práva federace) - dvojí občanství (otázka priority) - zásada rovnosti všech občanů - zásada svobodného pohybu, volnost usazovat se - rovnost či alespoň reprezentativnost při obsazování funkcí - bikameralismus (princip reprezentace) - zákaz majorizace (zákaz přehlasování) - nemusí být vždy - členské státy mají kompletní soustavu nejvyšších orgánů Mgr. Petr Čechák, 22662@vsfs.cz ::

3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci - spolkový stát zastupuje federaci navenek - federální ústava – stanoví kompetenci kompetencí - priorita federálního práva před právem čl. státu - obsah ústav čl. států musí být v souladu s feder. právem - princip subsidiarity - výslovný výčet zákonodárných kompetencí federace Mgr. Petr Čechák, 22662@vsfs.cz ::

3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci Konstitucionalismus vláda lidu prostřednictvím ústavy Ústava základní zákon(y), jemuž (jimž) přísluší nadřazené postavení v rámci právního řádu a vrcholná společenská důležitost (určuje „pravidla hry“ fungování státu) „frame of government“a garance lidských práv (ústava určuje rámec možnosti výkonu veřejné moci) představuje přímo aplikovatelný pramen práva v právním státě nutnost systému kontroly ústavnosti (abstraktní i konkrétní kontrola ústavním soudem) Mgr. Petr Čechák, 22662@vsfs.cz ::