Výzkum, vývoj a inovace v České republice Intervence/investice a užitky rizika a paradoxy mýty a realita

Stát? Akademie věd ČR? Resortní výzkumné ústavy? Vysoké školy? Podniky? Studenti? Občané ČR? Kdo je finálním zákazníkem investic do V+V+I?

Důvody podpory VaVaI Rozšiřování znalostní báze (zákl. a část apl. výzkum, v tom „blue sky“) (cca 17,5 mld. Kč = 70 % veřejných prostředků bez ESF) Zejm. Akademie věd ČR, Grantová agentura ČR, VŠ Přínos pro rozvoj společnosti a zachování kulturního dědictví (společenskovědní výzkum) (cca 2,5 mld. Kč = 10 %) Zejm. netechnické vysoké školy (VŠ) a programy účelové podpory – Ministerstvo kultury, MŠMT Zvýšení ekonomické výkonnosti/konkurenceschopnosti (cca 5 mld.Kč = 20%) Vyšší přínos VaVaI pro růst HDP: podpora inovativnosti a inovací, zvýšení ziskovosti firem, zvýšení exportní výkonnosti, zvýšení zaměstnanosti (zejména kvalifikované pracovní síly – ročně začíná studovat na VŠ 55–58 % populačního ročníku) Zejm. technické VŠ, účelová podpora z Technologické agentury ČR a ministerstev

Kdo profituje z vyšší konkurenceschopnosti ( státu, podniků) Stát : z vyššího daňového výnosu z nižší nezaměstnanosti Občan : z lepší životní úrovně z lepšího vzdělání svých dětí

Poskytování institucionální a účelové podpory výzkumným organizacím Zdroj: ČSÚ – údaje včetně prostředků na kofinancování podpory VaVaI z EU fondů

Zdroj: Analýza VaV 2012 Lidé ve výzkumu Celkem

Žebříček konkurenceschopnosti zemí sestavovaný Světovým ekonomickým fórem říká v roce 2013: Ukazatel celkově: pád z 33 (2008) na 46 místo v roce 2013 Ukazatel Inovace: pád 27 (2008) na 37 místo v roce 2013 Ukazatel Dostupnost nejnovějších technologií” a “Absorpce technologií na úrovni firem” je ČR až na 53. resp. 54. místě. A jak na tom jsme?

Výhledové financování orientovaného výzkumu, vývoje a inovací Název prioritní oblasti Podíl finančních prostředků Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech 20% Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů18% Prostředí pro kvalitní život18% Sociální a kulturní výzvy10% Zdravá populace20% Bezpečná společnost14%

Počet recenzovaných časopisů v r. 2012: 768 Počet vědců v AV+ VŠ : Počet vědců na jeden časopis: 37 Po kontrole RVVI, KHV a GAČR redukce recenz. časopisů v roce 2013: 441

Zdroj: IS VaV Výsledky výzkumu podpořeného z veřejných zdrojů 2012 Podle typu výsledku Výzkumné organizace a firmy – celkem výsledků

Struktura celkových výdajů (soukromých a veřejných) na VaV Zdroj: ČSÚ Kam jdou prostředky na výzkum… Detailní struktura za rok 2012 Z celkových výdajů na VaV ve výši mil. Kč v roce 2012 směřovala do podnikatelského sektoru provádění VaV částka mil. Kč, z toho mil. Kč šlo ze soukromých národních zdrojů, ze soukromých zahraničních zdrojů bylo mil. Kč, mil. Kč pocházelo ze státního rozpočtu a mil. Kč z veřejných zahraničních zdrojů.

Poskytování institucionální a účelové podpory výzkumným organizacím Zdroj: ČSÚ – údaje včetně prostředků na kofinancování podpory VaVaI z EU fondů

Prodej výsledků VaV v roce 2012 – organizace veřejného sektoru Výzkumné organizace jako celek nejsou schopny vygenerovat tolik prostředků ze smluvního výzkumu, jak to předpokládají nová centra! Jedinou skutečně vysoce ziskovou výzkumnou organizací v ČR je ÚOCHB AV ČR, v.v.i. VÝNOSY VŠ AV ČR celkem Z toho ÚOCHB Příjmy z licenčních smluv Příjmy ze smluvního výzkumu Placené vzdělávací kurzy pro zaměstnance subjektů 125 Konzultace a poradenství 143 Výnosy z transferu znalostí (prodej výsledků) Zdroj: Výroční zprávy veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí

Identifikované problémy a jejich řešení Rostou závazky státu: – Otázka udržitelnosti nově vybudované infrastruktury z EU fondů (jako důsledek vysoké podpory v současném období) Systém není natolik pobídkový, aby motivoval AV ČR a VVŠ k získávání prostředků z jiných zdrojů než ze státního rozpočtu Podnikatelské subjekty nemají velký zájem na získání výsledků výzkumu od veřejného sektoru: – VaV se v ČR zaměřuje především na přírodní vědy, pro firmy je podstatný VaV v technických oborech – Výzkumné organizace se nechovají podnikatelsky – nejsou schopny/ochotny reagovat na požadavky ve stanoveném čase

V letech 2014–2016 budou ukončeny závazky státního rozpočtu, které plynou ze smluv v rámci programů účelové podpory v kapitole TA ČR, MPO, MV, MO, MK, MZd, MZe. Nemění se závazky SR vůči GA ČR, která většinu prostředků vydává na základě dlouhodobě platných schémat, která neprošla schválením vládou jako programy účelové podpory podle zákona 130/2002 Sb. Nově lze očekávat tyto požadavky: Institucionální podpora pro nově vzniklé organizace, které splní kritéria RVVI pro poskytování institucionální podpory, Podpora na udržení infrastruktur vzniklých z OP VaVpI dle schváleného programu NPU I a II, Kofinancování nových programů VaVaI z prostředků strukturálních fondů EU, Nové programy účelové podpory jednotlivých resortů tak, jak jsou postupně předkládány (v posledním období programy MO, MK, MZe, MV, MZd), Program na podporu excelence MŠMT (lidské zdroje ve výzkumu). Předpokládané závazky státu vůči oblasti VaVaI v nejbližších letech

Pobídky pro zefektivnění systému a získání jiných než státních finančních zdrojů Zvýšit daňové odpisy pro podnikatelské subjekty prostřednictvím novely zákona č. 215/2013 Sb., o daních z příjmů – od Zainteresovat veřejné výzkumné organizace na tom, aby získávaly prostředky i z jiných zdrojů než je státní rozpočet, tj. z celoevropských programů na VaV a od podnikatelských subjektů novelou zákona č. 130/2002 Sb., která umožní zahrnovat tyto dva aspekty do hodnocení organizací pro potřeby institucionální podpory

Kroky ke zvýšení konkurenceschopnosti Přínos daňových odpisů – pobídka firmám Zdroj: EEIP, ČSÚ Odhad dopadů odpisů nákladů na pořízené služby VaV z daňového základu: vychází z údajů ČSÚ o výdajích na VaV v soukromém sektoru, počítá s údaji o komercializaci výsledků výzkumu na VŠ a ve VVI (t.j. ve vládním sektoru), bere v úvahu nárůst nepřímé podpory v letech 2010–2011 z 1,2 na 1,8 mld. Kč, bere v úvahu nárůst nepřímé podpory v jiných zemích, kde je tento nástroj zaveden, a podíl nepřímé podpory na celkových výdajích VaV v těchto zemích. Odhad zavedení tohoto nástroje je následující: příjmy vládního sektoru se zvýší cca 1,6krát proti současnosti – je to dáno charakterem činnosti VVI (v AV ČR je soustředěn přírodovědný a společenskovědní výzkum, který má omezené přímé aplikace, v „neakademických“ VVI jsou spíše praktické činnosti) – možný přínos cca 3,2 mld. Kč, příjmy vysokoškolského sektoru se zvýší 5krát, tedy cca na 2,2 mld. Kč, vysoký potenciál je zejména u vysokoškolského sektoru, jehož podíl může velmi výrazně narůstat

Průměr minulých let 82,5 % Výsledky z RIV 17,5 % Pobídkový návrh: X:Y:Z:Q:W KONKURENCESCHOPNOST Pobídka na straně výzkumných organizací – započítání jiným způsobem získaných prostředků do základu pro institucionální podporu: Průměr min. let Výsledky z RIV Smluvní výzkum Komercializace výsledků xy z q Zahraniční zdroje w Návrh pro období 2015–2020: v roce 2014 : X : Y : Z : Q : W = 80 : 15 : 3 : 1 : 1 v letech 2015 až 2012:X se postupně snižuje, Y zůstává (stále) stejné, Z, Q a W postupně rostou v roce 2020 např.: X : Y : Z : Q : W = 50 : 15 : 15 : 10 : 10 V roce 2020 by při celkové institucionální podpoře 13,5 mld. Kč mohly VO získat tímto pobídkovým systémem až 10 mld. Kč oproti cca 3 mld. Kč v roce Metodika 2013 mění poměr na 82,5 % : 17,5 % (výsledky vč. aplikovaného výzkumu)

Návrh - rozdělení institucionálních prostředků na VaV 1.Neorientovaný základní výzkum (blue sky) politicky stanovená částka pro instituce s nejlepšími výsledky: ty, které mají nejvyšší počet publikací ve vysoko hodnocených domácích a zahraničních periodikách s nejvyšším faktorem impaktu+ty, které byly schopny získat prostředky z ERC a/nebo jiného prestižního zdroje 2.Společenskovědní a humanitní výzkum politicky stanovená částka na základě výsledků v mimořádně uznávaných periodikách, v periodikách velkého společenského dopadu s nejširším dopadem v cílových skupinách

Návrh - rozdělení institucionálních prostředků na VaV 3. Podpora orientovaného výzkumu podle stanoveného vzorce na slide 33 zvláštní důraz je kladen na všechny typy užitných aplikovaných výstupů (software, mapy, užitné a průmyslové vzory, patenty) hodnocení dopadu výsledků orientovaného výzkumu na základě „tvrdých“ dat (číselných indikátorů) a vyhodnocení celospolečenských dopadů

Návrh - rozdělení institucionálních prostředků na VaV Využití dosažených patentů a dalších chráněných výsledků VaV pro hodnocení: výsledky registrované a užité v ČR – započítávají se počty těchto výsledků a jejich uplatnění na trhu v ČR v průběhu pěti let od registrace (zejména patenty) výsledky registrované a užité v zahraničí – započítávají se počty těchto výsledků (např. podané PCT a EPO, patenty v zahraničí, ohodnocení podle velikosti potenciálního trhu) a jejich uplatnění na trhu prémie pro mimořádné subjekty – řeší se individuálně jako speciální příplatek pro mimořádně úspěšné subjekty (např. ÚOCHB AV ČR)

Metodika hodnocení pro potřeby institucionální podpory pro VO na léta 2013– 2015 Metodika zahrnuje tři pilíře: 1.pilíř: oborové hodnocení publikačních výsledků – hodnoceny jsou publikační výsledky článek v odborném periodiku (J), odborná kniha (B), kapitola v odborné knize (C), článek ve sborníku (D) 2.pilíř: hodnocení kvality vybraných výsledků výsledků – expertní posouzení nejlepších výsledků organizací, schopnost získat ERC projekty 3.pilíř: hodnocení patentů a nepublikačních výsledků aplikovaného výzkumu – 15 % prostředků na pilíř I. a III. je alokováno na patenty, plemena a odrůdy, jiné výsledky hodnoceny nejsou, započítávají se prostředky získané smluvním výzkumem Při vynechání pilíře 2 se výsledky roku 2012 budou započítávat pro potřeby institucionální podpory v poměru 82,5:17,5 % (výsledky se tvořily v době, kdy nebyla známa metodika jejich hodnocení!!!)

Bádání není regulované, Nevýkonné organizace přežívají a rostou Excelentní nemají dost peněz na rozvoj, interní nivelizaci ve velkých organizacích – AV, velké university Svoboda bádání Každý dělá co chce, nejsou respektovány hospodářské zájmy ČR ani priority orientovaného výzkumu schválené vládou Nejsou respektovány strategické dokumenty, Národní politika VaVaI, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, Národní inovační strategie a další Závěry

Méně výkonné organizace zůstávají v systému Zakládají se stále nové „ excelentní“ výzkumné instituce Více jak 40 infrastruktur včetně 6 velkých v hodnotě přes 50 miliard Kč. Stále se zvyšují požadavky na institucionální financování Ale i na účelové financování, které z více jak 80 procent nemá výstup v ekonomicky relevantních aplikacích Přes 90 % všech výzkumných výsledků jsou články a publikace bez významnějšího vlivu na růst české ekonomiky. Závěry

V systému pracuje dnes vědců a výzkumníků, z toho ve veřejném sektoru ( AV a VŠ) Přesto pro nové infrastruktury schází stovky až tisíce zkušených pracovníků a je třeba je získat ze zahraničí Existuje obrovský propad v rozpočtu od roku 2016 pro financování velkých infrastruktur V systému hodnocení vědeckého výkonu pro institucionální podporu není jediný ekonomický indikátor Nejsou měřeny a hodnoceny přidaná hodnota a dopad výstupů vložených finančních prostředků do systému Závěry

Český veřejný vědecký systém nepodporuje dostatečně spolupráci s aplikační sférou. Z publikací se pracovní místa ani daňové výnosy nerealizují. Za posledních 7 let se do systému nalilo 240 miliard Kč ze státního rozpočtu bez zdrojů z EU 150 mld. účelových a 90 institucionálních. Pouze 25 mld. Kč =10 % z celku šlo na podporu průmyslového výzkumu a inovací (z účelových prostředků). 215 mld. Kč bylo věnováno na oltář světového poznání Řada výsledků pořízených z peněz českých daňových poplatníků je aplikačně kapitalizována v kapitálově silném zahraničí Závěry

Systém se chová tak, jak je nastaven. Aktéři z veřejného výzkumu logicky preferují nejjednodušší cestu jak snadno a dlouhodobě dělat svou profesi. Pokud těmto aktérům k tomu stačí vydávat publikace a sepisovat sofistikované granty a vzájemně si to hodnotit (všichni se v oborech navzájem znají) a nasbírají dostatek bodů pro dlouhodobou institucionální financování, tak to tak budou dělat a i instituce je v tom budou podporovat. Závěry

Je nutno nově použít ekonomické indikátory výkonnosti (sledovat množství a příjmy z prodaných licencí, patentů či jiného typu příjmu z prodaného výzkumu a přidělovat za to vyšší počet bodů, aby se změnilo myšlení některých vědců a snažili se své výsledky komercializovat a vyhledávat komerční spolupráci Závěry