Provádění důkazů v Evropské unii Nařízení Rady č. 1206/2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech

Historickoprávní souvislosti Soudy členského státu se mohou v některých případech dostat do situace, kdy potřebují provést důkaz na území jiného státu – je proto nutné vytvořit jednotná pravidla pro tyto postupy. Určitá regulace již existovala v Haagských konvencích, (Haagská úmluva o civilním soudním řízení z roku 1954, Haagská úmluva o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských a obchodních) Evropská rada v Tampere a aktivity Německa vedly k zahájení legislativních prací na novém nařízení, s cílem zlepšení mechanismu provádění důkazů založeného Haagskou úmluvou.

Nařízení o dokazování V roce 2001 bylo vytvořeno nové nařízení - č. 1206/2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech – je aplikovatelné obecně od 1.1.2004. Nařízení přináší přímou úpravu o dokazování – skutečný „Evropský civilní proces“ V přílohách – praktické formuláře – jednoduchá a účinná cesta provádění důkazů.

Oblast působnosti Musí být splněny tři podmínky: Musí se jednat o důkaz v soudním řízení – pouze soud může požádat o provedení důkazu na základě tohoto nařízení ( žádný jiný orgán nebo oprávněná osoba nemohou o provedení důkazu žádat) Musí jít o dokazování v souvislosti s občanskoprávní nebo obchodněprávní záležitostí – extenzivní výklad. Musí být dán kvalifikovaný mezinárodní prvek – jeden členský stát požádá o provedení důkazu v jiném členském státu.

Nařízení o dokazování – obecné informace Nařízení upravuje postavení následujících subjektů: Dožadující soud - soud, u kterého bylo řízení zahájeno nebo se jeho zahájení zamýšlí, který požaduje provedení důkazu Dožádaný soud – příslušný soud jiného členského státu, který má provést důkaz- Každý členský stát má povinnost sestavit seznam příslušných dožádaných soudů – v němž bude vyznačena i místní a věcná příslušnost. V ČR jsou dožádanými soudy – okresní soudy a krajské soudy – příslušné soudy jsou definovány manuálem – např. u výslechu svědka je příslušný soud dle jeho bydliště.

Nařízení o dokazování – obecné informace 3. Ústřední orgán - Každý členský stát určí ústřední orgán pověřený a) předáváním informací soudům; b) hledáním řešení veškerých obtíží, které mohou vzniknout v souvislosti se žádostí; c) ve výjimečných případech předáváním žádosti příslušnému soudu na žádost dožadujícího soudu. V ČR – ministerstvo spravedlnosti.

Nařízení o dokazování – obecné informace Jazyk užívaný při provádění důkazů – je nezbytné rozlišovat jazyk formulářů a jazyk ostatních dokumentů: Jazyk formulářů – (jazyk mezinárodní právní pomoci) – úřední jazyk příslušného členského státu nebo jazyk, který členský stát označil za přijatelný – v ČR – čeština+slovenština a angličtina. Jazyk ostatních dokumentů – dokumenty, které musí být předloženy k provedení důkazu – musí být doplněny o překlad do jazyka formuláře.

Nařízení o dokazování – způsob provádění důkazu Nařízení přináší dvě možnosti pro členský stát, jako provést důkaz v jiném členském státu: Provádění důkazy s využitím mezinárodní právní pomoci („přímé předávání mezi soudy“) Přímé provedení důkazu dožadujícím soudem

Provádění důkazů s využitím mezinárodní právní pomoci Princip spočívá v tom, že jeden soud požádá druhý soud v jiném členském státu, aby provedl důkaz, který potřebuje v soudním řízení (zahájeném nebo jehož záhájení je plánováno). Dožadující soud zašle formulář A dle nařízení dožádanému soudu. Žádost (dožádání) musí být předáno co nejrychlejšími možnými prostředky, které jsou členskými státy označeny za přijatelné (v ČR pošta, email a fax).

Provádění důkazů s využitím mezinárodní právní pomoci Je nutné si uvědomit: Každý členský stát má vlastní národní právní regulaci dokazování, Národní právní úprava stanovuje individuální způsoby dokazování (např. místopřísežné prohlášení apod.) Je nutné zachovat vždy práva osoby, která má být vyslechnuta s ohledem na příslušné právo – proto ----->

Provádění důkazů s využitím mezinárodní právní pomoci Formulář A musí obsahovat následující detaily: a) dožadující a popřípadě dožádaný soud; b) jména a adresy stran a popřípadě jejich zástupců; c) povahu a předmět případu a krátké shrnutí skutečností; d) popis dokazování, jež má být provedeno; e) pokud je žádáno o výslech osoby, - jména a adresy jedné nebo více osob, které mají být vyslechnuty, - otázky, jež mají být položeny vyslýchané osobě nebo osobám, nebo skutečnosti, ohledně kterých mají být vyslechnuty, - popřípadě odkaz na právo odepřít výpověď podle právních předpisů členského státu dožadujícího soudu, - případná žádost, aby byl výslech proveden pod přísahou nebo místopřísežným prohlášením nahrazujícím přísahu, a případná zvláštní forma, která má být použita, - popřípadě veškeré další údaje, které dožadující soud považuje za nezbytné; f) pokud se žádá o jinou formu dokazování, listiny nebo jiné předměty, které mají být ohledány; g) popřípadě žádost podle čl. 10 odst. 3 a 4 a článků 11 a 12 a informace nezbytné pro jejich použití.

Provádění důkazů s využitím mezinárodní právní pomoci Dožádaný soud zašle dožadujícímu soudu potvrzení o obdržení žádosti. Pokud žádost nelze vyřídit, protože neobsahuje všechny nezbytné údaje, uvědomí o tom dožádaný soud na formuláři C uvedeném v příloze bez prodlení a nejpozději do 30 dnů od přijetí žádosti dožadující soud a požádá o doplnění chybějících údajů, které musí určit co nejpřesněji. Totéž platí v případě, že je požadována záloha nebo záruka.

Provádění důkazů s využitím mezinárodní právní pomoci Provedení žádosti – dva základní principy: Žádost musí být vyřízena během 90 dnů od obdržení potvrzení žádosti, Žádost musí být vyřízena v souladu s národním právem dožádaného soudu – dožadující soud může požádat o provedení důkazu v souladu se zvláštní procedurou svého členského stát – to může být ale dožádaným soudem odmítnuto, pokud: to není v souladu s jeho právem nebo z důvodu závažných praktických obtíží.

Provádění důkazů s využitím mezinárodní právní pomoci Dožadující soud může požádat dožádaný soud, aby při provádění dokazování použil komunikační technologie, zejména možnosti videokonference a telefonní konference. Dožádaný soud vyhoví této žádosti, pokud to není neslučitelné s právem jeho členského státu nebo pokud tomu nebrání závažné praktické překážky.

Provádění důkazů s využitím mezinárodní právní pomoci Žádost může být odmítnuta: Pokud t nespadá do působnosti nařízení k vyřízení žádosti podle právních předpisů členského státu dožádaného soudu nejsou příslušné orgány moci soudní, nebo dožadující soud nevyhoví žádosti dožádaného soudu o doplnění žádosti podle článku 8 do 30 dnů ode dne, kdy o to dožádaný soud požádá, nebo d) záruka nebo záloha, o kterou je požádáno v souladu s není složena do 60 dnů ode dne, kdy o tuto záruku nebo zálohu dožádaný soud požádá. Žádosti o výslech osoby nebude vyhověno, pokud se dotyčná osoba odvolává na své právo odepřít výpověď nebo na zákaz výpovědi a) podle práva členského státu dožádaného soudu, nebo b) podle práva členského státu dožadujícího soudu, a takové právo je uvedeno v žádosti, nebo případně na žádost dožádaného soudu bylo potvrzeno dožadujícím soudem.

Provádění důkazů s využitím mezinárodní právní pomoci Článek 11 nařízení upravuje provedení důkazu za přítomnosti a účasti stran: Stanoví-li tak právo členského státu dožadujícího soudu, mají strany a popřípadě jejich zástupci právo být přítomni při dokazování prováděném dožádaným soudem. Dožadující soud sdělí dožádanému soudu , že strany a popřípadě jejich zástupci budou přítomni, popřípadě že je jejich účast požadována. Dožádaný soud je pak informuje o době a místě provedení důkazu a podmínkách, za kterých mohou být přítomni.

Provádění důkazů s využitím mezinárodní právní pomoci Článek 12 upravuje přítomnost a účast zástupců stran: Je-li to slučitelné s právem členského státu dožadujícího soudu, mají zástupci dožadujícího soudu právo být přítomni při dokazování prováděném dožadujícím soudem. "zástupcem" se rozumějí soudní úředníci určení dožadujícím soudem podle práva jeho členského státu. Dožádaný soud uvědomí dožadující soud o čase a místě dokazování a popřípadě o podmínkách, za kterých se mohou účastnit jeho zástupci.

Provádění důkazů s využitím mezinárodní právní pomoci Dožádaný soud při vyřizování žádosti může použít přiměřená donucovací opatření. Žádost musí být vyřízena do 90 dnů – pokud to není možné, uvědomí dožádaný soud dožadující o zpoždění a jeho důvodech. Po vyřízení žádosti zašle dožádaný soud dožadujícímu listiny, kterými dožadující soud žádal o vyřízení žádosti, popřípadě vrátí doklady, které obdržel od dožadujícího soudu.

Provádění důkazů s využitím mezinárodní právní pomoci Náklady: Za vyřízení žádosti nelze požadovat náhradu poplatků nebo nákladů, s výjimkou: a) odměny pro znalce a tlumočníky a b) náklady vzniklé použitím komunikačních technologií. Povinnost stran uhradit tyto poplatky nebo náklady se řídí právem členského státu dožadujícího soudu. Je-li zapotřebí znalecký posudek, může dožádaný soud před vyřízením žádosti požádat dožadující soud o přiměřenou záruku nebo zálohu na očekávané náklady.

Přímé provádění důkazů – přímé dokazování Pokud si soud přeje provést dokazování provedeno přímo v jiném členském státě, podá žádost ústřednímu orgánu nebo příslušnému orgánu daného státu. Nařízení stanovuje tyto podmínky: Přímé dokazování může být provedeno pouze na dobrovolné bázi bez využití donucovacích prostředků, Pokud přímé dokazování spočívá ve výslechu osoby, oznámí dožadující soud této osobě, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti. Dokazování provádí soudní úředník nebo jiná osoba, například znalec, která je určena v souladu s právem členského státu dožadujícího soudu.

Přímé provádění důkazů – přímé dokazování Do 30 dnů od obdržení žádosti ústřední orgán nebo příslušný orgán dožádaného členského státu uvědomí dožadující soud, zda se žádosti vyhoví či nikoli: Ústřední orgán nebo příslušný orgán mohou odmítnout přímé dokazování pouze tehdy, pokud a) žádost nespadá do působnosti tohoto nařízení b) žádost neobsahuje veškeré nezbytné údaje c) požadované přímé dokazování odporuje základním právním zásadám jeho členského státu.

Nařízení o dokazování Výhody ve srovnání s Haagskou úmluvou: Jsou stanoveny přesné lhůty. Je možné využít více jazyků. Jsou dovoleny moderní komunikační technologie. Je povoleno přímé dokazování.