(aspekt) Petra Novotná, 24. listopadu 2009, VMS Slovesný vid (aspekt) Petra Novotná, 24. listopadu 2009, VMS

Definice české sloveso existuje ve dvou (až třech) podobách, které mají stejný lexikální význam liší se vztahem k završenosti (ukončenosti) děje.

Podle toho dělíme slovesa na: Slovesa dokonavá (perfektivní) děj buď byl ukončen, bude završen (napsal jsem dopis, napíšu dopis) Slovesa nedokonavá (imperfektivní) nevyjadřují se k faktu ukončení děje (psal jsem dopis, píšu dopis, budu psát dopis)

Slovesa násobná (iterativa) Slovesa jednorázová, momentální děj opakovaný (padávat, tvrdívat, čítávat) Slovesa jednorázová, momentální průběh děje je velmi krátký, začátek a konec se odehrávají v témže okamžiku bodnout, seknout, křiknout Slovesa obouvidová podle kontextu buď dokonavá nedokonavá absolvovat, izolovat, organizovat

Schéma podle F. Kopečného Tři řady tvarů v oblasti vidu: základní, prostě nedokonavé tvary bezpříznakové co do dokonavosti, co do násobenosti píše, dělá, platí, hází… dokonavé tvary k nim napíše, udělá, zaplatí, hodí… nedokonavé tvary příznakově násobené zároveň příznakově neaktuální psává, dělává, platívá, házívá…, chodívá, nosívá

Specifické rysy českého vidového systému Existence dotvořené třídy imperfektiv typu dělávat běžné v polštině (bywać, miewać, skakiwać…), ruštině (byvať, govarivať, čityvať…) neobvyklé pro slovanský jih bulharština - jadvam, tarpjavam, davvam - morfologicky odpovídají našemu jídávám, trpívám, dávávám - kondicionály s významem jedl bych…

Svérázný význam dokonavého prézentu napíše, udělá, zkrátí, uvaří… vykouří až 40 cigaret denně, ten toho namluví! sytý hladovému neuvěří, s poctivostí nejdál dojdeš

význam budoucí význam atemporální charakterizační gnómický

severoslovanské jazyky - důrazněji význam budoucí, atemporální jen omezeně jihoslovanské jazyky - zdůrazněn význam atemporální, dokonavý prézens má význam aoristový: prošetam se = „(obyčejně) se projdu, procházívám se“

Specifický rozsah neaktuálních perfektiv K neaktuálním perfektivům řadí Kopečný: Intenzivní (poněkud afektivní) typ nadělat se, nadřít se, napsat se… i ke slovům reflexivním: nasmát se, nadívat se, naprocházet se… Slovesa označující schopnosti typ unese, uveze, utáhne… (jisté množství) ujde, ujede, uběhne, uplave… (jistou vzdálenost) ostatní případy: ujde to, on to dovede, dokáže, vydrží…

Specifický rozsah sloves obouvidových Sloveso obouvidové se chová stejně jako: sloveso nedokonavé připouští opisné futurum (budu obětovat) spojení fázová (začínám obětovat) sloveso dokonavé jeho prézens může mít samostatný (ne jen kontextový) význam budoucí (věnovat, přenocovat)

příznak dokonavosti platí jen pro češtinu a jiné severní jazyky čeština a polština mají malý počet obouvidových sloves (dáno vidovou rozlišeností) polština (darować, potrafić, datować) větší počet jich je v ruštině (darovať, nočevať, raniť)

K protikladu sloves determinovaných a nedeterminovaných determinovanost směrová určenost slovesa pohybu: jdu domů, běžím do školy, nesu dříví do kůlny, veze vozík z lesa… nedeterminovanost směrově neurčená slovesa chodím (chodím po lese = sem a tam, v různých směrech), běhám, nosím, vozím…

bulharština - determinovaná slovesa nahrazena nedeterminovanými neexistuje vede, veze, žene… proti slovenskému ako sa ti vodilo máme u nás jen vedlo proti polskému o co chodzi české oč jde proti ruskému sluchi chodjat české jdou pověsti

Morfologické prostředky Perfektivizace Prefixací perfektiva lexikální: zradil, slezl, popsal, natáhl, zalil… nová slova, vytváří se k nim nedokonavé tvary perfektiva prostá: zklamal, shnil, pochválil, natáhl, zaplatil… dokonavé tvary k základním nedokonavým slovesům

Sufixem -nout zřetelná perfektivizační funkce risknout něco, šiknout se, sprchnout se… perfektivizace sloves riskovat, šikovat se, sprchovat se nejedná se o opačný proces imperfektivizační pomocí sufixu –ovat základním tvarem většiny sloves je forma imperfektivní

Imperfektivizace Neproduktivní typy: imperfektiva na -at/-et korelace -it/-et (-it/-at, -et/-at, -et/-et) -budit/-bouzet skočit – skákat -vědět/-vídat zavonět - zavánět… korelace -it/-ovat -dělit/-dělovat -hlásit/-hlašovat, -kroutit/-krucovat… ostatní: korelaci -je/-vá máme u složenin -krýt, -šít, -žít, -hrát… -jíst/-jídat, -peče/-péká, -brat/-bírat, -čne/-číná

Produktivní typy na -uje a -vá (-ává, -ovává) perfektiva na -í mají nedok. tvary na -uje: zradí - zrazuje zkrátí - zkracuje prodlouží - prodlužuje… perfektiva na -uje mají nedok. tvary na -ovává: vybojuje - vybojovává obdaruje - obdarovává skoncuje - skoncovává…

perfektiva na -ne mají nedok. tvary na -ává nebo -uje bodne - bodává dupne - dupává zapřáhne - zapřahuje vydechne - vydechuje perfektiva na -at mají nedok. tvary na -ávat pokud jejich prézens končí na -á dodělat - dodělávat, vychutnat - vychutnávat… Končí-li prézens na -e je k němu imperfektivum na -uje ukazovat - ukazuje, dotazovat se - dotazuje se nebo na -ává vyčesat - vyčesává, naklepat - naklepává…

Deprefixace zejména z kauzativ nebo sloves nabývání stavu jsou-li odvozena z kmenů adjektivních jasnit se (z vy-/roz- se) mladit nížit…

Tvoření sloves příznakově neaktuálních tvoří se z nedokonavých tvarů formantem -vá dělávat, hrávat, chodívat… je možno afektivně násobit dělávával, dělávávával... bez příznaku -vá bývá běžněji jen čítat, jídat, slýchat, sedat

Tvoření distributiv Nevýrazné jsou typy napéct, navařit, nasekat… čeho GEN, předpona na- = nahromadění většího množství výsledků nějaké činnosti pohubit, poničit, poplatit… všechno až to pochodím distributivní v protikladu k jednodobým vytrhat, vyházet, vynosit proti vytrhnout, vyhodit, vynést ale zřetelnější podoby povytrhovat, povyhazovat, povynášet

Výrazné předponové typy „končící“ typ intenzivní typ doroznáším, dovydávám, dozapisuji… intenzivní typ naroznášet se dopisů, toho jsem se narozvážel, navytrhoval… s jinou předponou: zulámat, zotvírat, zobracet… nejběžnější poumývat, poutírat, pootvírat…

Nepárovost Perfektiva tantum nejčastější příčinou je význam slovesa nebo jeho afektivní nebo metaforický ráz Perfektiva tantum semknout se, vypotácet se, nadchnout se, spasit… neaktuální perfektiva: unést 100 kg, dovést něco… nakopat brambor, nanosit vody…

Imperfektiva tantum slovesa modální slovesa s dlouhou předponou musí, má, může, smí, chce… slovesa s dlouhou předponou následovat, závidět, příslušet… slovesa stavová klečet, panovat, spát… slovesa metaforická hledět si čeho, donášet na koho, nadbíhat komu… nedeterminovaná slovesa pohybu běhat, toulat se, chodit…

Použitá literatura Čechová, M. a kol. Čeština - řeč a jazyk. Praha: ISV, 2000. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. Grepl, M., et al. Příruční mluvnice češtiny. Praha: Lidové noviny, 2000. Havránek, B., Jedlička, A. Česká mluvnice. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. Kopečný, F. Slovesný vid v češtině. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1962. Petr, J. Mluvnice češtiny. 2, Tvarosloví. Praha: Academia, 1986.