Systém včasného varování pro odhalení symptomů krize stavebního projektu Ing. Michal Vondruška K126

Krize stavebního podniku Vzniká jako nerovnováha mezi podnikem a jeho okolím, nebo jako dysfunkce mezi vnitřními systémy podniku, které ohrožují dosahování podnikových cílů nebo další existenci podniku. Nerovnováha a dysfunkce jsou důsledkem projevů rizika.

Krize stavebního projektu   je nestabilní situace, ve které je narušena rovnováha základních charakteristik projektu a představuje vážné ohrožení prioritních cílů projektu. Krize může nastat nečekaně a s malou pravděpodobností. Je to mimořádná událost, při níž dochází ke ztrátě kontroly nad projektem.

Krizové řízení stavebního podniku a projektu - Minimalizaci zdrojů (příčin vzniku) krizových situací /korekce/; - Přípravě na činnost v krizových situacích /prevence/; - Bránění vzniku a eskalací krizových situací /kontrakce/; - Redukci zdrojů krizových situací a jejich negativního působení/redukce/; - Odstraňování následků působení negativních faktorů krizové situace /obnova/

Význam určení symptomů krize stavebního projektu Problém neopakovatelnosti stavebních projektů: Stavební podnik může na základě svých zkušeností a fungujícího systému projektového řízení poměrně dobře identifikovat a řídit rizika technického a procesního charakteru. Vzhledem ke specifikům stavebních projektů však nelze veškerá rizika predikovat a vyhnout se jejich působení. To co se na jedné stavbě projeví a reaguje pouze jako zvýšené riziko, může na jiné stavbě vyvolat krizi projektu. Proto je velmi těžké ve stavebních projektech určit symptomy vznikající krize. Je nutné sledovat trend změn. Z připraveného souboru příznaků a ukazatelů lze analyzovat a odhadnout budoucí vývoj.

Význam sledování trendu změn – RIZIKO

Význam sledování trendu změn – ZVÝŠENÍ RIZIKA

Podcenění trendu změn = KRIZE PROJEKTU

PROJEKT V KRIZI

Struktura systému identifikace symptomů krize Symptomy krize kvantifikovatelné nekvantifikovatelné postihnuté uvnitř projektu A B postihnuté vně projektu C D

Segment A Zahrnuje kvantifikovatelné údaje, které vznikají uvnitř projektu. Tyto údaje jsou zkoumány z hlediska minulosti a jsou velmi dobře dostupné. - ekonomické hodnocení projektu na základě manažerského (finančního) účetnictví - sledování a vyhodnocování časového harmonogramu - sledování kvality - bezpečnost práce - kumulace rizik Podkladem může být riziková analýza.

Segment B Jsou to měkké, slabší signály, které souvisí s interpersonálními problémy ve stavebním projektu (vztah: projektant – generální dodavatel, generální dodavatel – subdodavatelé, zástupce vlastníka - projektový manažer, projektový manažer – vlastní pracovníci apod.). I pro tyto typy signálů lze vytvořit checklisty a pověřit členy vrcholového vedení (výrobní ředitel, ředitel divize, střediskový stavbyvedoucí)  jejich sledováním.

Segmenty C a D Jsou zaměřeny na vnější vlivy, které ovlivňují projektové cíle. Na odhalení těchto faktorů mohou přijít nejen manažeři konkrétního projektu, ale i zájmové skupiny tzv. stakeholders. (banky, investoři, orgány státní správy -většinou životní prostředí, účastníci stavebního řízení a aktivisté)

Systém včasného varování pro odhalení symptomů krize ve stavebních projektech Systém včasného varování umožňuje managementu stavebního podniku a managementu stavebního projektu pomocí standardních procedur řízení monitorovat symptomy a indikátory krizových situací. Tento systém podává řídícím prvkům podniku a projektu informaci o tom, kdy už je stavební projekt v krizi a kdy je tedy nutné zahájit krizové řízení projektu. Systém včasného varování symptomů krize je jedním z nejdůležitějších faktorů proaktivního krizového řízení.