Státní energetické koncepce

Zákon č. 406/2000 Sb. Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem s výhledem na 30 let vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí, sloužícím i pro vypracování územních energetických koncepcí. Návrh státní energetické koncepce zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") a předkládá jej ke schválení vládě. Naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje MPO nejméně jedenkrát za 5 let a o výsledcích vyhodnocení informuje vládu. V případě potřeby ministerstvo zpracovává návrhy na změnu státní energetické koncepce a předkládá je ke schválení vládě.

Zákon č. 406/2000 Sb. Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje, statutárního města a hlavního města Prahy. Vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. Územní energetickou koncepci pořizuje pro svůj územní obvod krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy a magistráty statutárních měst (dále jen "pořizovatel") v přenesené působnosti. Územní energetická koncepce je součástí územně plánovací dokumentace.

Předseda vlády PhDr. Vladimír Š p i d l a , v. r. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 12. ledna 2000 č. 50 k Energetické politice Vazba na záznam z jednání vlády: V l á d a I. s c h v a l u j e Energetickou politiku obsaženou v části III předloženého materiálu a upravenou podle připomínek vlády (dále jen “Energetická politika”), včetně dlouhodobých cílů zajišťujících bezpečné a spolehlivé zásobování energií; II. u k l á d á 1. ministru průmyslu a obchodu vyhodnocovat plnění cílů Energetické politiky ve dvouletých intervalech a předkládat vládě informaci o tomto vyhodnocení vždy k 31. prosinci příslušného kalendářního roku, 2. ministru průmyslu a obchodu a místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí a ministru zdravotnictví zpracovat a vládě do 30. června 2000 předložit analýzu předpokládaných vlivů realizace cílů energetické politiky na zaměstnanost a životní náklady domácností s návrhem odpovídajících opatření. Provedou: 1. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí a ministr zdravotnictví, ministr průmyslu a obchodu Předseda vlády Ing. Miloš Z e m a n , v. r. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 10. března 2004 č. 211 ke Státní energetické koncepci Vazba na záznam z jednání vlády: V l á d a I. s c h v a l u j e Státní energetickou koncepci obsaženou v části III a IV materiálu č. j. 174/04 (dále jen “Koncepce”) s úpravami podle připomínek vlády; II. u k l á d á ministru průmyslu a obchodu v rámci zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, provádět vyhodnocování naplňování cílů a sociálních dopadů realizace cílů Koncepce nejméně jedenkrát za tři roky a o výsledcích informovat vládu, poprvé k 31. prosinci 2005; v případě potřeby navrhovat změnu Koncepce a předkládat ji ke schválení vládě; III. z r u š u j e usnesení vlády z 12. ledna 2000 č. 50, k Energetické politice. Provede: ministr průmyslu a obchodu Předseda vlády PhDr. Vladimír Š p i d l a , v. r.

Strategické cíle energetiky ČR Bezpečnost dodávek energie = zajištění nezbytných dodávek energie pro spotřebitele i při skokové změně vnějších podmínek (výpadky dodávek primárních zdrojů, cenové výkyvy na trzích, poruchy a útoky) v kontextu EU Konkurenceschopnost (energetiky a sociální přijatelnost) = konečné ceny energie (elektřina, plyn, ropné produkty) pro průmyslové spotřebitele i pro domácnosti srovnatelné v porovnání se zeměmi regionu Udržitelnost (udržitelný rozvoj) = struktura energetiky, která je dlouhodobě udržitelná z pohledu životního prostředí, finančně-ekonomického, lidských zdrojů a sociálních dopadů a primárních zdrojů

Koncepce energetiky do roku 2040 Bezpečnost dodávek energie i při náhlé změně vnějších podmínek nadprůměrná bezpečnost dodávek pro běžný chod ekonomiky záruka dodávek všech druhů energie i pro „nouzový režim“ ekonomiky Pohotové zásoby primárních energetických zdrojů Diverzifikace výroby elektřiny Diverzifikace importu Dovozní závislost Bezpečnost provozu infrastruktury

Koncepce energetiky do roku 2040 Konkurenceschopnost energetiky a sociální přijatelnost konečné ceny energie pro průmysl i obyvatele srovnatelné se zeměmi regionu a konkurenty pro energetické podniky schopnost dlouhodobě vytvářet přidanou hodnotu integrace do mezinárodních sítí náklady na zajištění energie cena elektřiny na nn a vn a plynu Cena tepla Přínos energetiky pro HDP Dovozní náročnost energie

Koncepce energetiky do roku 2040 Udržitelnost struktura energetiky dlouhodobě udržitelná z pohledu životního prostředí (nezhoršování kvality) stability energetických subjektů a jejich schopnosti zajistit potřebné investice do obnovy a rozvoje lidských zdrojů a sociálních dopadů (zaměstnanost) dostupnosti primárních zdrojů Energetická náročnost HPH Vliv na životní prostředí (emise polétavého prachu, emise SO2, emise Nox, emise CO2,emise polycyklických aromatických uhlovodíků Podíl energeticky užívané zemědělské půdy Podíl fosilních paliv ve spotřebě primární energie Elektroenergetická náročnost HPH Podíl OZE v konečné spotřebě

Koncepce energetiky do roku 2040 Strategické priority A) Vyvážený mix zdrojů (široké portfolio, efektivní využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů, zachování přebytkové výkonové bilance ES, dostatek rezerv) B) Zvyšování energetické účinnosti a dosažení úspor energie v hospodářství i v domácnostech. C) Rozvoj síťové energetické infrastruktury ČR, posílení mezinárodní spolupráce a integrace trhů s elektřinou a s plynem v regionu. D) Podpora výzkumu, vývoje a inovací zajišťující konkurenceschopnost české energetiky a podpora školství, regenerace a zlepšení kvality technické inteligence v oblasti energetiky. E) Zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR a posílení schopnosti zajistit nezbytné dodávky energií při kumulaci poruch, vícenásobných útocích proti kritické infrastruktuře a v případech déle trvajících krizí v zásobování palivy.

Záměr pro aktualizaci SEK I. zajištění pro následující období investičně stabilního prostředí komplexní výhled české energetiky do roku 2040 (respektuje dobu návratnosti investic do zdrojů, technologií a dalších souvisejících aspektů) forma jednoho výhledového scénáře s určitou formu volnosti v nastavených koridorech podílu výroby energie pro jednotlivé typy zdrojů

Záměr pro aktualizaci SEK II. základním pilířem výroby elektřiny je energie z jaderných technologií, doplněná ustupujícím podílem uhlí narůstající podíl obnovitelných zdrojů, přičemž důraz je kladen na jejich konkurenceschopnou povahu na trhu důležitou roli bude do budoucna i hrát zemní plyn velký důraz je kladen na úsporná opatření, kdy je záměrem například budovat nové zdroje pouze jako vysokoúčinné a kogenerační další prioritou ASEK je efektivní využívání odpadů, a to až do výše 80% využití spalitelné složky odpadu

Vývoj a struktura PEZ Úbytek HU o 1/3 Nárůst ZP Téměř 2x nárůst JE OZE a druhotné zdroje 3x nárůst Kolísající saldo se snižující se tendencí

Struktura instalovaného výkonu ES ČR 9

Vývoj a struktura spotřeby elektřiny 8

Vývoj a struktura OZE na PEZ 2x nárůst biomasy 4x nárůst bioplynu VtE nárůst z 1,2 PJ na 14,9 PJ FVE obdobně z 2,2 PJ na 26,4 PJ Tepelná čerpadla nárůst na 15,7 PJ Odpady nárůst na 10násobek

Vývoj a struktura hrubé konečné spotřeby Jen mírný nárůst Vyšší energetická efektivnost budov Pokles spotřeby tepla Nárůst tepelného komfortu Růst spotřeby v dopravě Pokračování průmyslové orientace

Vývoj a struktura hrubé výroby elektřiny Výroba narůstá Mění se skladba Pokles z uhlí Nárůst jádra Výkonová bilance zůstává mírně přebytková Využití potenciálu OZE

Vývoj a struktura dodávek tepla do SZT Pokles spotřeby z důvodu úsporných opatření na straně spotřeby Pokles využívání hnědého a černého uhlí Mírný pokles zemního plynu a jeho ustálení Významný růst biomasy a odpadů

Vývoj a struktura spotřeby energie v dopravě Trend snižování spotřeby vozidel Nástup alternativních pohonů Nárůst využití CNG a elektřiny Nárůst elektřiny kontinuální v souvislosti s elektromobilitou

Vývoj bezpečnosti dodávek Hlavní podíl dovozu můžeme očekávat v jádru, zemní plyn bude stagnovat a ropa poklesne (náhrada ropy alternativními palivy) Dovozní závislost roste – hlavním důvodem je nárůst cen dovážených paliv (objem dovozu stagnuje či klesá) Závislost na fosilních palivech klesá v korelaci s nárůstem podílu OZE na KSE

Ekonomické indikátory vývoje Energetická náročnost tvorby HDP výrazně klesá Oproti tomu Elektroenergetická náročnost klesá „pouze“ o čtvrtinu Důsledkem je především nárůst spotřeby obyvatel

Emise CO2 ve spalovacích procesech Emise CO2 klesají na 67% roku 2000 Dáno účinností směrnice o průmyslových emisích, snížením výroby elektrické energie z uhlí Rychlejší snížení je možné, ale pouze za cenu vyšších nákladů a dopadů na HDP

Nástroje v oblasti legislativní Návrh novelizace energetického zákona Návrh novelizace atomového zákona Návrh novelizace zákona o ochraně ovzduší Návrh novelizace zákona o podporovaných zdrojích Návrh novelizace zákona o hospodaření s energií Návrh novelizace stavebního zákona Návrh novelizace zákona o odpadech

Kontrola v energetických odvětvích Regulace energetických odvětví Nástroje v oblasti výkonu státní správy Kontrola v energetických odvětvích Regulace energetických odvětví Nástroje v oblasti zahraniční politiky V rámci EU Mimo EU

Nástroje v oblasti fiskální a daňové Nástroje finanční Nástroje v oblasti fiskální a daňové Využití povolenek z emisí CO2 využití části výnosů z povolenek na pokrytí zvýšení cen elektřiny vlivem nárůstu nákladů na podporu nových OZE část prostředků orientovat na programy energetické efektivnosti a úspor na posílení prostředků na výzkum, vývoj a inovace v energetice. Přímé programy podpor zvýšit několikanásobně objem prostředků na podpory úspor podpory přednostně směřovat do EPC projektů, na projekty typového charakteru s vysokou opakovatelností a možností úspor z rozsahu

Nástroje v oblasti fiskální a daňové Nástroje finanční Nástroje v oblasti fiskální a daňové Fondy EU podpořit zavedení infrastrukturního fondu EU – CEF a zajistit podmínky pro maximální možné čerpání tohoto fondu zajistit možnost infrastrukturních investic v rámci čerpání Fondu soudržnosti a nastavit operační programy tak, aby umožňovaly čerpání pro projekty v oblasti výstavby přenosových i distribučních sítí, implementace prvků inteligentních sítí zajistit v operačních programech prostor pro podporu investic v oblasti energetické efektivnosti a úspor a podpory projektů obnovy systémů soustav zásobování teplem zajistit financování výzkumu a vývoje v energetice

Děkuji za pozornost