Dopad nového stavebního zákona do praxe KÚ Mgr. Lenka Vrzalová Květen 2007

Oblasti změn zápisy budov do katastru dělení a scelování pozemků změny druhů pozemků předkupní právo k pozemkům určeným pro veřejně prospěšné stavby

Překupní právo podle § 101 stavebního zákona K pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu nebo pro veřejně prospěšné opatření vzniká předkupní právo pro obec, kraj, nebo stát podle příslušnosti k vlastnictví v souladu se zvláštními právními předpisy. Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí.

Změny druhů pozemků Pravidlo změny druhu pozemku přesahující výměru 300 m2 územní rozhodnutí změny druhu pozemku o výměře do 300 m2 územní souhlas

Změny druhů pozemků Výjimky úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody manipulační plochy vždy územní rozhodnutí Problém již provedené změny druhu pozemků bez patřičných dokladů stavební zákon toto obecně neřeší v případech, kdy změna druhu byla spojena s terénními úpravami, by bylo možno využít postup podle § 129 a násl. stavebního zákona (nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení)

Dělení a scelování pozemků Územní rozhodnutí Vyjádření ve smyslu § 154 správního řádu v případech, kdy se územní rozhodnutí nevydává, pokud podmínky pro dělení nebo scelení pozemků jsou dány regulačním plánem, jiným rozhodnutím stavebního úřadu nebo rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu nebo není důvodné stanovit podmínky pro dělení nebo scelování pozemků.

Dělení a scelování pozemků Územní rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků platí 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší. § 96 odst. 7 Územní souhlas s dělením nebo scelováním pozemků pozbývá platnosti, nebylo-li v uvedené lhůtě dělení nebo scelování provedeno v katastru nemovitostí - mrtvé ustanovení.

Dělení a scelování pozemků V praxi se lze setkat i s územními souhlasy s dělením nebo scelováním pozemků vyjádřeními vydanými s odkazem na § 151 správního řádu (vydání dokladu), který říká pokud správní orgán zcela vyhoví žádosti o přiznání práva, jehož existence se osvědčuje zákonem stanoveným dokladem, lze místo písemného vyhotovení rozhodnutí vydat pouze tento doklad.

Zápisy nových budov do KN Budova – definice Neevidují se PŘÍSLUŠENSTVÍ na téže parcele jako budova hlavní DROBNÉ STAVBY – nově definice v katastrálním zákoně – převzata ze „starého“ stavebního zákona

Zápisy nových budov do KN Doklady pro zápis budovy doklad o účelu užívání stavby podklad pro zápis vlastnického práva ke stavbě geometrický plán pro vyznačení stavby doklad o přidělení čísla popisného nebo čísla evidenčního, pokud se budově přiděluje

Doklady o vymezeném způsobu využití stavby Doklady podle předchozích předpisů Doklady nově vyplývající z nového stavebního zákona - podrobně viz pokyny ČÚZK č. 34.

Zápis vlastnictví budovy Jako vlastník nově evidované stavby se podle § 5 odst. 6 katastrálního zákona zapisuje vlastník pozemku, na kterém je stavba postavena, nebo stavebník, který na pozemku stavbu provedl pokud se listinou neprokáže, že vlastníkem je někdo jiný.

Zápis vlastnictví budovy Pokud se jako vlastník budovy zapisuje vlastník pozemku, na kterém je stavba postavena, nebo stavebník, který na pozemku stavbu provedl děje se tak na základě ohlášení vlastníka, s podpisem ověřeným některým ze způsobů uvedených v § 37 odst. 6 katastrální vyhlášky.

Zápis vlastnictví budovy Jako vlastník nově evidované stavby se zapisuje vlastník pozemku, je-li vlastník pozemku totožný se stavebníkem, pokud z dokladů o vymezeném způsobu využití stavby nevyplývá, kdo je stavebníkem, popřípadě přímo vlastníkem stavby, není-li vlastník pozemku totožný se stavebníkem, a vlastník pozemku předloží listinu, ze které vyplývá, že vlastníkem budovy je vlastník pozemku.

Zápis vlastnictví budovy Jako vlastník nově evidované stavby se zapisuje stavebník je-li v katastru evidováno právo odpovídající věcnému břemeni, které opravňuje stavebníka postavit na tomto pozemku stavbu, nebo je u KÚ již zahájeno řízení o povolení vkladu takového práva ve prospěch stavebníka, nebo předloží-li listinu, která potvrzuje nebo osvědčuje úpravu jeho práv k pozemku pod stavbou s vlastníkem pozemku; listinu není nutné vyžadovat v případě, je-li ohlášení doloženo písemným uznáním vlastnického práva k budově pro stavebníka vlastníkem pozemku s úředně ověřeným podpisem.

Zákon č. 184/2006 Sb. o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)

Zahájení vyvlastňovacího řízení O zahájení vyvlastňovacího řízení uvědomí vyvlastňovací úřad písemně účastníky řízení, příslušný katastrální úřad. Právní úkony, kterými vyvlastňovaný po doručení uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení převádí nebo zatěžuje nemovitost, které se vyvlastnění týká, jsou neplatné.

Zahájení vyvlastňovacího řízení O zahájení vyvlastňovacího řízení KÚ zapíše poznámku. V rámci řízení o povolení vkladu KÚ zkoumá KDY (a zda vůbec) bylo oznámení vyvlastňovacího úřadu ve smyslu § 19 odst. 1 a 3 vyvlastňovacího zákona doručeno tomu, kdo nakládá s nemovitostí - bylo-li doručeno před podáním návrhu na vklad – KÚ návrh na vklad zamítne.

Rozhodnutí o vyvlastnění Vyvlastňovací úřad rozhodne (mimo jiné) o „vlastním“ vyvlastnění, tj. o zrušení práva věcného břemene nebo omezení vlastnického práva k nemovitosti zřízením věcného břemene ve prospěch vyvlastnitele, odnětí vlastnického práva vyvlastňovaného k nemovitosti a jeho přechodu na vyvlastnitele.

Rozhodnutí o vyvlastnění Vyvlastňovací úřad dále rozhodne (mimo jiné) o přechodu náhradní nemovitosti z vlastnictví vyvlastnitele do vlastnictví vyvlastňovaného (pokud vyvlastnitel a vyvlastňovaný uzavřeli dohodu o tom, že místo náhrady v penězích se vyvlastňovanému poskytne jiná nemovitost), o tom, která práva spojená s nemovitostí nebo její částí vyvlastněním NEZANIKNOU (§ 24 odst. 2 písm. b) zákona o vyvlastnění).

Rozhodnutí o vyvlastnění S ohledem na negativní vymezení zanikajících práv nelze rozhodnutí o vyvlastnění považovat za listinu způsobilou k jejich výmazu.

Výmaz práv zaniklých vyvlastněním Výmaz práv zaniklých vyvlastněním KÚ provede na základě potvrzení vyvlastňovacího úřadu o tom, která věcná práva vyvlastněním zanikla – požadavek na jeho vyhotovení lze opřít o § 10 odst. 1 písm e) a § 12 odst. 1 katastrálního zákona a základní zásady správního řádu.

Zánik práv vyvlastněním Vyvlastněním zanikají podle § 6 zástavní a podzástavní právo váznoucí na pozemku nebo stavbě, zajišťovací převod práva týkající se pozemku nebo stavby, nájem pozemku, stavby a jejich částí, není-li dále v zákoně stanoveno jinak, věcné břemeno váznoucí na pozemku nebo stavbě, není-li dále v zákoně stanoveno jinak. Jinak je stanoveno v § 8, podle nějž nezaniká nájem a věcná břemena, u nichž veřejný zájem vyžaduje, aby i po vyvlastnění pozemek nebo stavbu nadále zatěžovaly.

Zánik práv vyvlastněním Podle § 19 se při vyvlastnění neuplatní smluvní ani zákonná předkupní práva k vyvlastňovanému pozemku nebo stavbě. § 6 však nehovoří o tom, že by zanikala. Oprávněný z předkupního práva není účastníkem vyvlastňovacího řízení. Zákon o vyvlastnění nestanoví náhrady za zánik předkupního práva s věcnými účinky.

Zrušení vyvlastnění Práva, která byla vyvlastňovanému odňata nebo omezena, vyvlastňovaný znovu nabývá dnem právní moci rozhodnutí o zrušení vyvlastnění. Byl-li vyvlastňovanému poskytnut náhradní pozemek nebo stavba, přechází dnem právní moci rozhodnutí o zrušení vyvlastnění zpět do vlastnictví vyvlastnitele.

Zrušení vyvlastnění Účinky spojené s vyvlastněním, které nastaly podle § 6, § 7 odst. 2 a § 9 zůstávají zachovány, tj. nic se nemění na zániku zástavních a podzástavních práv, zajišťovacího převodu práva, věcných břemen.

Zrušení vyvlastnění Výše uvedené obnovení práv je pouze důsledkem vydání rozhodnutí o zrušení vyvlastnění, vyvlastňovací úřad o něm nerozhoduje – proto rozhodnutí o zrušení vyvlastnění nelze považovat za záznamovou listinu. Záznam obnovených práv se tedy provede na základě souhlasného prohlášení vyvlastnitele a vyvlastňovaného, přičemž rozhodnutí o zrušení vyvlastnění nemusí být jeho přílohou.

Zrušení vyvlastnění Nelze vycházet z předpokladu, že vlastnické právo se vždy obnoví tomu, kdo byl zapsán jako poslední vlastník před vyvlastnitelem - účinky zániku zajišťovacího převodu totiž zůstávají zachovány – vlastnické právo se tudíž obnovuje „předposlednímu“ vlastníkovi zapsanému před vyvlastnitelem.

Projednání vyvlastnění v občanském soudním řízení O tom, že byla podána žaloba proti rozhodnutí o vyvlastnění KÚ zapíše poznámku Zároveň KÚ vyznačí upozornění na odklad právní moci a odklad vykonatelnosti rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu ve smyslu § 12 odst. 1 písm. f) katastrální vyhlášky. Vyvlastňování budou projednávat jiné soudy než doposud !

Děkuji za pozornost.