PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Zpracovala:Veronika Bitalová, 8.B.
Advertisements

ZEBRA CHAPMANOVA.
(Odocoileus virginianus)
Vydra říční ve střední Evropě
VOLAVKA POPELAVÁ JITKA SVIČARSKÁ A.3.
Medvědi.
KYTOVCI Žijí výhradně ve vodě.
Zvířata divočiny Terezka Mazurová.
SLONI Michaela Pastoreková.
Tučňák brýlový Tučňáci
Whale shark (žralok obrovský).
PRVOUKA A VŠEOBECNÉ ZNALOSTI
Hvězdice Štěpán Tichý.
Moje první prezentace Panda velká ŽIRAFA AFRICKÁ ŽIRAFA AFRICKÁ
Primáti Martin Man Jan Dresler.
Věta je celek složený ze slov. Ta jsou v ní uspořádána podle určitých pravidel. Úkol: Zkus slova uspořádat tak, aby vznikla smysluplná věta. a)Plejtváci.
Užovka obojková ZPRACOVALA: VERONIKA TRNKOVÁ.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČREU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektuCZ.1.07/1.4.00/
Tučňáci Katka Krejsová.
ZŠ a MŠ Olšovec, příspěvková organizace Vzdělávací materiál, šablona – Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti.
Sibiřský srstnatý drak  jeden z nejpočetnějších kříženců Charakteristika:  drak větší velikosti  vyvinula se u nich bílá, půl metru dlouhá srst  na.
Manta obrovská Kateřina Fidlerová 2014.
Tundry a polární oblasti Živočichové (1)
Řád: PLOUTVONOŽCI.
ANTARKTIDA.
ŠELMY.
Název školy Základní škola Domažlice, Komenského 17 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu „EU Peníze školám ZŠ Domažlice“ Číslo a název.
Kytovci (Cetacea).
Želvy.
Šířkové pásy studený pás.
Živočichové rybníka KROUŽKOVCI.
Ledňáček říční.
Žirafa.
Lukeš 9.B. Lama Známá jako,,Velbloud Jižní Ameriky,, V posledních 40 letech se Lama šíří do celého světa jako chovny dobytek Výskyt:Peru,Vysoké Andy,Bollivie.
Tundry a polární oblasti.
Ploutvonožci.
Psovité šelmy.
NAŠI OBOJŽIVELNÍCI Obr.1.
Živočichové kolem rybníku
„PLOUTVONOŽCI“(PINNIPEDIA)
Název projektu: Živá příroda ve škole
Vypracoval: Jan Žaroský Obor: Technické lyceum Třída: 1L Předmět: Biologie Školní rok: 2015/16 Vyučující: Mgr. Ludvík Kašpar Datum vypracování:
Projekt spolufinancován ze státního rozpočtu ČR a Evropským sociálním fondem Název projektu: Živá příroda ve škole Číslo projektu : CZ.1.07/1.1.20/
PRAŽSKÁ ZOO stavba pražské zoo Kůň převalského žirafa Lachtani
DUM / VYDMUCHOV / POLIAČÍKOVÁ / ČLOVĚK A PŘÍRODA/ 001
Živočichové u vody 3. ročník.
Delfíni.
Pásovec devítipásý Vypracoval: Adam Čada
PLOUTVONOŽCI CHOBOTNATCI
Veverka obecná Sciurus vulgaris.
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Pardubice – Spořilov
Polární pustiny a jejich živočichové Polární pustiny zaledněné území či mrazová poušť trvale kryty ledem a sněhem.
Název školy ZŠ a MŠ Březno Název: Autor: Mgr. Petr Pištěk
AUTOR: Lenka Hrnčířová
Název školy ZŠ a MŠ Březno Název: Autor: Mgr. Petr Pištěk
KYTOVCI.
Základní škola a Mateřská škola Bílá Třemešná, okres Trutnov
Moře a jeho významné ryby j.cinek. Žralok bílý či velký bílý žralok, dříve často nazývaný žralok lidožravý, je žralok z čeledi lamnovitý ch vyskytující.
Hana Svobodová, Iveta Böhmová, 8D.  Říše: živočichové  Kmen: strunatci  Třída: savci  Řád: šelmy  Podřád: psotvární  Čeleď: medvědovití.
Chobotnatci a damani Martina Koubová 3.C.
Ploutvonožci a sirény Lucie Machovská 3.C.
Mořští ptáci.
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
Autor: Mgr. Aranka Kopišová Datum: Název: VY_32_INOVACE_15_PŘÍRODOPIS
Název školy: Základní škola a mateřská škola, Hlušice
Přírodopis – 8.ročník Savci – vodní šelmy VY_32_INOVACE_
Zoologická zahrada U kasy najdete občerstvení (k za koupení je např. párek v rohlíku) Cena zoo: dítě (do 15ti let) 120kč dospělí 180kč vyrobili:
ZOO JaMka Pracovali na tom: Martin Svoboda Jan Katz
Užovka obojková David Zíka Tomáš Boudník. Užovka obojková (Natrix natrix) je nejrozšířenější evropský nejedovatý had z čeledi užovkovitých. Žije především.
Transkript prezentace:

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI Jsou příbuzní šelem. Jsou to šelmy přizpůsobené životu ve vodě. Nejblíže mají k medvědům. Na pevnině se páří, rodí a kojí. Pětiprsté končetiny mají tvar veslovací ploutve.

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI Zadní končetiny fungují jako ploutev ocasní. Mohutná vrstva podkožního tuku je chrání proti chladu i proti tlaku. Pro potápění jsou vybaveni uzavíratelnými ušními a nosními otvory. Živí se hlavně rybami.

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI a) Tuleň obecný Další názvy: tuleň atlantský, tuleň ostrovní Obývá pobřežní část a ostrovy v severních oblastech Atlantského a Tichého oceánu. V evropských vodách se vyskytuje od Belgie po Island, kde se drží v mělkých vodách při pobřeží s písčitým dnem.

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI Mohou se vyskytovat i ve sladké vodě, dokonce se nachází i několik set kilometrů od ústí řeky. Pevný vztah tuleně obecného ke svému revíru napomáhá k tvorbě odlišných ras. Vytváří stáda i o 50 jedincích.

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI Loví hlavně ryby, které dokáže vybrat i z rybářských sítí. Další složkou jeho jídelníčku jsou sépie, krabi a korýši. Denně spotřebuje až 6 kilogramů ryb. Hmotnost: až 150 kg, přičemž samice jsou menší než samci.

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI Tuleň obecný má většinou tmavě nebo světle šedohnědou barvu těla s malými kroužky a skvrnami, avšak zbarvení se může lišit. Vousy má tuhé bílé a odstávají od kulaté hlavy. Obvykle pobývá pod vodou okolo 5 minut, v případě nebezpečí vydrží pod hladinou i mnohem déle.

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI Ve vodě se orientuje pomocí zraku i sluchu. Tuleň obecný je rychlý a hbitý plavec. Ve vodě tráví většinu času. Na písčitý břeh vylézá kvůli odpočinku. Kosatka dravá a žraloci se řadí mezi jeho přirozené nepřátelé.

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI Z kůží mláďat se mohou dělat tulení kožíšky. Vzhledem k tomu, že loví komerčně významné ryby, se může dostat do konfliktu s rybáři. Samci svádí boje o samice, nevytváří si však harémy. Tuleň obecný se páří koncem léta ve vodě.

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI Po 11 měsících březosti vrhá samice jedno až dvě mláďata na souši. Při narození dosahuje mládě 65 – 100 cm a 8 – 15 kg. Po osmi měsících od narození se pohybují tuleni obecní samostatně. Samec dosahuje pohlavní zralosti ve 4 – 5 letech života.

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI Samice se dožívají až 35 let a samci 25 let, nejvyšší možný dosažený věk se liší podle poddruhů. U nás ho chovají zoo Jihlava a Ústí nad Labem. K rozmnožování v zajetí dochází jen zřídka. Díky rychlému strávení potravy se musí krmit 2 – 3 krát denně

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI b) Mrož lední Převážně se živí živočichy žijícími při mořském dně (červi, mlži, plži), ale nepohrdne ani rybou. Za potravou se potápí až do sta metrů po dobu i 25 minut. Zde vyhledá potravu pomocí vousů na čenichu a díky proudu vystřikovaného z tlamy ji vyhrabe.

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI Takto vyhrabanou potravu nasaje jako vysavačem, oddělí měkkou část od skořápek či lastur a zaslouženě si pochutnává. Hmotnost : Samice váží 800 kg, samec 1 500 kg, avšak může dosáhnout i hmotnosti 2 500 kg.

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI Rozlišujeme dva poddruhy (rasy) : mrož lední atlantský a mrož lední pacifický. Mrož lední je druhým největším ploutvonožcem hned po rypouši sloním. Přední ploutve mají 65 cm na délku a 37 cm na šířku, zadní jsou jen o trochu menší.

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI Kůže je u mláďat stejnoměrně pokryta jemnou srstí, které s věkem ubývá. U starších jedinců můžeme vidět šedou až skořicově hnědou pokožku, avšak s delší dobou pobytu na slunci se mění v růžovou až rudou. Funkci tepelné izolace plní u mrože velmi silná vrstva tuku.

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI Čenich má tupý s hustými vousy. Z pusy mu čouhají dlouhé charakteristické horní špičáky, které nemají kořen. Ve věku 4 až 5 měsíců mu začnou vyčnívat z tlamy a postupně mu rostou, přičemž mohou dorůst až do délky 50 cm, u samic až 75 cm délky.

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI Tyto kly slouží jak k trhání potravy, tak i k boji mezi samci. Mrož lední žije ve skupinách či stádech, v kterých si staří samci drží harém samic. Rozmnožování : K páření dochází v období dubna až června. Březost trvá 12 měsíců. Při narození dosahuje malý mrož délky až 1,2 metru a hmotnosti 75 kg.

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI O mládě je ve stádu dobře postaráno. Samice si své mládě velmi dobře brání a v případě, že mládě osiří, adoptuje ho jiná samice. U samců dochází k boji o samice, při kterém vystavují své kly soupeřům na odiv a případně s nimi i bojují.

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI VÝSKYT

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI Vítěz získá lepší pozici na shromaždišti, což znamená i lepší přístup k samicím. Při těchto bojích někdy dochází i k bodným ranám, avšak většinou nejsou smrtelné, a tak mají starší samci množství jizev. Většina samců se začíná pářit zhruba ve věku deseti let.

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI c) Lachtan hřívnatý Vyskytuje se na pobřeží a pobřežních ostrovech Jižní Ameriky od Peru až k jižní Brazílii. Obývá vody s písčitým či plochým skalnatým pobřežím. Jeho populace je odhadována na 265 000.

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI Potrava : Živí se rybami, korýši, hlavonožci a tučňáky. Jakmile uloví tučňáka, odebírá se s ním do hlubších vod, kde smýkáním zbaví tělo kůže. Hmotnost : Samec váží kolem 300 kg, samice zhruba 150 kg.

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI Popis : Lachtan hřivnatý má velmi velkou hlavu. Srst má charakteristickou hnědou barvu. Své jméno dostal podle prodloužené srsti na krku, která připomíná hřívu. Patří mezi výborné plavce a ve vodě vydrží i několik hodin.

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI Byl vybíjen kvůli své kůži a obavám rybářů, kteří ho považovali za svého konkurenta. Dnes jejich stav stabilizován. Mezi jeho přirozené nepřátele patří žraloci a kosatky.

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI Rozmnožování : Samci dosahují pohlavní dospělosti v 5 – 6 letech, samice ve 4 – 6 letech. V době rozmnožování si samec v kolonii vytváří určité místo, které brání před ostatními samci, a láká partnerku. Ti nejsilnější mohou mít až 80 samic, většinou však harém nečítá více jak 20 zvířat.

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI V tomto období nepřijímají žádnou potravu, a tak využívají své zásoby podkožního tuku. Rodí jedno mládě. Průměrný samec váží při narození 13,7 kg a měří 82 cm, samice 12,3 kg a 79 cm. Novorozené mládě je černé a v průběhu několika měsíců se zbarví do hnědé až hnědočervené.

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI

PLACENTÁLOVÉ - PLOUTVONOŽCI Ve věku 3 – 4 týdnů začne malý lachtan hřivnatý plavat a ani ne ve dvou měsících je skvělým plavcem. Dožívá se až 25 let. Chov : Patří mezi méně často chované druhy lachtanů. Rozmnožuje se i v zajetí. U nás ho chová např. Zoo Liberec a Zoo Zlín.