NEJČASTĚJŠÍ VĚTY VE ZPRÁVÁCH ZE

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné.
Advertisements

Standardy kvality sociálních služeb
Dobrovolnické centrum Ostrava. DC ADRA Ostrava Nejsme poskytovatel soc. služeb 3 akreditace MV ČR na vysílání dobrovolníků do soc. a zdrav.zařízení –
Fáze dojednávání v poradenském rozhovoru, formulace cílů a tvorba plánu intervence Radka Janebová.
Vzdělávání zaměstnanců Střediska sociálních služeb městské části Praha 9 je finančně podpořeno z Evropského sociálního fondu v rámci realizace projektu.
MONITOROVACÍ ZPRÁVA Tyto globální granty jsou spolufinancovány ESF a státním rozpočtem ČR.
Základní informace o projektu Individuální projekt „Podpora sociálních služeb v Plzeňském kraji“
Žádost o grant Co je v žádosti napsáno, musíte se dodržet Žádost se porovnává s údaji v monitorovací zprávě Ze žádosti vychází kontrolní orgány Příručka.
Vzdělávání zaměstnanců Střediska sociálních služeb městské části Praha 9 je finančně podpořeno z Evropského sociálního fondu v rámci realizace projektu.
Nadace Terezy Maxové Programu Iniciativy Společenství Equal
Inspekce kvality sociálních služeb
Individuální projekt „Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji“ (číslo projektu: CZ.1.04/3.1.00/ ), dále jen „Projekt“
Vznik  jeden z výstupů projektu „Vytvoření střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Prostějově“  realizace byla zahájena  v pěti.
Ing. Šárka Horáková, statutární město Karviná
1 Dobrovolnictví v sociálních službách Mgr. Jindřiška Návarová.
Vytvoření a podpora Lokálního partnerství pro sociálně vyloučenou lokalitu Přichystalova 70 Sdružení Podané ruce, o.s.
Rozvojový plán statutárního města České Budějovice v oblasti sociálních služeb na období Ing. Martina Kučerová.
Představení projektu CZ.1.04/3.1.03/ Individuální vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb v oblasti zavádění standardů kvality, strategického.
PERSONÁLNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM PhDr. Vlasta Leštinská Mgr. Pavel Kocián
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Setkání s poskytovateli sociálních služeb –
SOCIÁLNĚ TERAPEUTICKÉ DÍLNY MPSV
ZD - změny, registrace Individuální projekt „Podpora sociálních služeb v Plzeňském kraji“
Individuální projekt „Podpora sociálních služeb v Jihočeském kraji“ Aktuální stav realizace projektu Ing. Jana Moravcová
Klíčová otázka č. 4 Jak uskutečňovat komplexní sociální, zdravotní a další služby lidem bez domova? Představení „balíčku služeb“ – co vše je třeba (tj.
Čujkovova 31 Ostrava – Jih tel: tel:
Sociální služby 2. ročník Studijní obor: Sociální činnost
Vzor titulní strany: Sociální služby 2. ročník Studijní obor: Sociální činnost Každý nový snímek musí mít logo a název projektu včetně čísla!!! Rozložení.
Informace o plánování sítě sociálních služeb v Jihočeském kraji.
PODPOROVANÉ AKTIVITY PROJEKTŮ Programu švýcarsko-české spolupráce
Metodický a supervizní seminář k praxi III. 4. září 2012.
STANDARDY KVALITY V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH „SKSS“. Proces definice SKSS Fáze – 2002 – hledání nastavení sociálních služeb v postkomunistickém období,
1 Postup při provádění inspekce v místě poskytování sociálních služeb Odbor sociální péče a zdravotnictví Magistrát hlavního města Prahy.
Transformace sociálních služeb: zkušenosti a výsledky Ing. Daniela Lusková Role obcí v transformaci sociálních služeb 25. – , Praha.
Zkušenosti z inspekce přímé péče na základě práce s biografií Domov pro seniory Velké Meziříčí, příspěvková organizace Mgr. Eliška Gregorová.
Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Klíčové aktivity realizované v Pardubickém kraji Pardubice, dne
Název školy: Střední škola sociální PERSPEKTIVA a Vyšší odborná škola, s.r.o. Adresa: Mírová 218/6 Dubí III - Pozorka Název projektu KLÍČE K POZNÁVÁNÍ.
Problematika Úřadu práce v kontextu poskytovatelů sociálních služeb 18. února 2014 Mgr. Jana Marie Landová.
Střednědobé plány krajů, sítě sociálních služeb a přechod financování sociálních služeb Mgr. Ivana Stráská.
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Ústeckém kraji na období konference Sociální služby v Ústeckém kraji Krajský úřad Ústeckého kraje.
Školský zákon ve vztahu k zákonným zástupcům (pro ředitele málotřídní školy) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném.
Domovy pro seniory. se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou.
ANALÝZA VZDĚLÁVÁNÍ LIDÍ S POSTIŽENÍM V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI ANALÝZA VZDĚLÁVÁNÍ LIDÍ S POSTIŽENÍM V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI.
Z ÁKON O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH 108/2006 S B.. Název školy: Střední škola sociální PERSPEKTIVA a Vyšší odborná škola, s.r.o. Adresa: Mírová 218/6 Dubí III.
Sociální práce v roce 2012 Bc. Ivana Vedralová. Od Úřad práce ČR převezme:  Činnosti, které přímo souvisejí s řízením, rozhodováním a výplatou.
1 Dotační řízení na realizaci aktivit v oblasti primární prevence rizikového chování RVPPK Praha Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Projekt Sociální služby v Ústeckém kraji
PODPORA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTECKÉM KRAJI 2 - POSOSUK 2
Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb
Analýza potřebnosti rozvoje sociálních služeb v Brně pro další osoby ohrožené sociálním vyloučením Dílčí odborná studie pro tvorbu 5. Komunitního plánu.
Kvalita v sociálních službách jako proces
Síť sociálních služeb Ústeckého kraje
Minimální standard sociální práce orgánu pomoci v hmotné nouzi
Pečovatelská služba.
P r o č to všechno děláme? Chceme:
Praxe KS VOŠ JABOK + ETF UK
Individuální projekt „Podpora sociálních služeb v Jihočeském kraji“
Transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb
Investiční záměr Zlínského kraje Veřejné projednání obec Loučka
Koncepce rozvoje sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením poskytovaných příspěvkovými organizacemi Zlínského kraje na období Luhačovice.
Úloha kraje v síťování sociálních služeb
Helena Chodounská Ukazatele potřebnosti sociálních služeb
Problematické aspekty patient summary optikou právníka
PODPORA SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ NA KRAJSKÉM ÚŘADĚ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE II Metodické setkání na téma „Standardy kvality sociálně-právní ochrany na.
Zjišťování kvality poskytovaných sociálních služeb
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů
Odbor sociálních věcí KUPK leden 2019
Podpora vybraných druhů sociálních služeb ve Středočeském kraji II
Pravidla pro tvorbu sítě sociálních služeb v JMK pro rok 2020
Vyúčtování dotací za rok 2013 Rozdělení dotací v roce 2014
Transkript prezentace:

NEJČASTĚJŠÍ VĚTY VE ZPRÁVÁCH ZE CVIČNÝCH INSPEKCÍ Konference Standardy kvality sociálních služeb v praxi, 26. 2. 2013 Ing. Štěpánka Syrovátková Centrum pro komunitní práci západní Čechy

Celkem proběhlo 22 cvičných inspekcí Rozdělení dle typů služeb Azylový dům pro matky s dětmi – 2 Centrum denních služeb – 1 Domov pro osoby se zdravotním postižením – 4 Domov pro seniory – 5 Denní stacionář – 2 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež – 3 Odborné sociální poradenství – 2 Pečovatelská služba – 2 Ranná péče – 1 Rozdělení dle zvolených standardů Standard č. 1 - 6 Standard č. 2 – 3 Standard č. 3 – 9 Standard č. 4 - 4

STANDARD č. 1 Poslání je formulováno obecně – nevymezuje druh, smysl a nabídku služby. Cíle služby nejsou zpracovány měřitelně, nelze určit, zda směřují k naplňování poslání zařízení. Negativní vymezení cílové skupiny nekoresponduje s § 91 ZSS. Zařízení nemá zpracovány postupy pro výkon základních činností. Předložená anonymizovaná dokumentace klientů obsahuje stigmatizující hodnocení uživatelů. Poskytovatel připustil asymetrické oslovování mezi klienty a personálem (personál tyká, klient vyká), poskytovatel nemá zaznamenán způsob oslovování (tykání, vykání) v osobní dokumentaci jednotlivých klientů.

STANDARD č. 2 Pravidla pro prevenci porušení základních lidských práv a svobod (dále jen ZLPS) nejsou dostatečně zpracována, resp. postup podle předložených pravidel by nezaručil ochranu ZLPS. Pravidla nejsou psána formou návodných postupů pro pracovníky zařízení. Pravidla neobsahují postupy pro situace, kdy by došlo k porušení ZLPS či situace střetu zájmů (např. sankcionování pracovníků, satisfakce klientů). Dle popsaných pravidel (a dle sdělení pracovnic) dochází v zařízení k faktickému porušování základních lidských práv a svobod uživatelů služby. Z rozhovoru s pracovnicemi vyplynulo, že problematika střetu zájmů není v zařízení reflektována. Pravidla pro nakládání s dary neobsahují žádný návod pro to, jak při přijímání (odmítání) darů postupovat.

STANDARD č. 3 Pravidla pro jednání se zájemcem jsou obecná, nepopisují návodně, jak celý proces jednání se zájemci vypadá, o čem konkrétně poskytovatel zájemce informuje, jakým způsobem se na proceduře podílejí třetí subjekty. Metodika neobsahuje návodný postup, jak zjišťovat skutečnost, zda se zájemce nachází v nepříznivé sociální situaci (resp. zda spadá do vymezeného okruhu osob). Metodiky (a formulář pro sociální šetření) upravující jednání se zájemci o službu jsou málo konkrétní, nelze podle nich jednoznačně postupovat. Z postupu v písemném dokumentu k jednání se zájemcem vyplývá, že poskytovatel může akceptovat jednání se zájemcem, kterému není zájemce osobně přítomný. V žádosti o službu a některých jejích přílohách požaduje poskytovatel po zájemci jeho osobní údaje v neoprávněném rozsahu (např. rodné číslo, kopie o výši důchodu) – toto jednání lze posuzovat jako neoprávněné nakládání s osobními údaji zájemců.

STANDARD č. 3 Poskytovatel má v pravidlech negativně vymezenu cílovou skupinu způsobem, který může vést k odmítnutí zájemců o službu z jiných důvodů, než povoluje § 91 ZSS. Poskytovatel používá při stanovení pořadí zájemců v evidenci žádostí kritéria, která nesouvisejí s řešením nepříznivé sociální situace zájemce, ale s ekonomickými zájmy poskytovatele (případně zřizovatele). Tato situace je situací střetu zájmů. Poskytovatel nemá v metodice uvedeno, že vede evidenci zájemců odmítnutých z důvodu naplněné kapacity. V pravidlech o odmítnutí zájemce o služby není uvedena zákonná povinnost vystavení potvrzení o odmítnutí (a důvodu odmítnutí), pokud o to zájemce požádá.

STANDARD č. 4 Předložené materiály pro oblast standard 4 jsou zpracovány obecně, nemají charakter návodných postupů pro uzavírání smlouvy o poskytování sociální služby. Smlouva není individualizovaná – v kapitole „rozsah poskytování sociální služby“ uvádí pouze výčet základních činností dle ZSS, aniž by byl sjednán výběr činností či upřesněno, že výběr bude obsahem individuálního plánování při poskytování služby. Poskytovatel stanovil ve smlouvě (resp. její příloze) jako fakultativní ty činnosti, které jsou základními činnostmi služby Pravidla poskytovatele neošetřují dostatečně způsob ukončení smlouvy (nejsou konkretizované výpovědní důvody pro situaci velmi závažného porušení pravidel, není stanovena výpovědní lhůta a okamžik, odkdy začíná běžet). Výpovědní důvody (uvedené ve smlouvě i v pravidlech) jsou neurčité.

STANDARD č. 5 Pravidla pro SQ5 jsou obecná, nejsou pracovním návodem pro realizaci individuálního plánování v praxi. Individuální plánování není mezi pracovníky chápáno jako komplexní proces plánování celého rozsahu poskytované služby. Individuální plánování je zaměřené pouze na plnění tzv. osobních cílů uživatelů. Předložená dokumentace klientů neobsahuje plány spolupráce (tedy jednotlivých kroků, termínů a toho, kdo a co udělá). Pracovníci si předávají postupy ústně (či pracují dle svého individuálního uvážení), což nezaručuje jednotný (s klientem vyjednaný) postup personálu. Předložená dokumentace uživatelů neobsahuje konkrétní plán činností k naplnění stanovených cílů. V dokumentaci lze nalézt spíše zprávu o tom, jak činnosti probíhaly (tedy zpětné hodnocení).

STANDARD č. 5 V některých případech jsou kroky k dosažení cílů formulovány jako popis toho, co bylo ze strany uživatele ne/uděláno. (nejedná se o plánování, ale monitorování spolupráce) Hodnocení průběhu spolupráce je realizováno optikou pracovníka, jedná se o hodnocení pokroku klienta (či klienta samotného), nikoli o hodnocení celé spolupráce. Hodnocení v některých případech obsahuje hodnocení klienta. Dle sdělení části personálu je důležité mít informace o tom, jak pracovat s klienty, tzv. „uložené v hlavě“. Zaznamenávání do „papírů“ není nutné a ani by se to nestihlo. Rizika ohrožující klienty (a způsob jejich případné eliminace) nosí personál „v hlavě“, nezaznamenává je do osobní dokumentace klientů.

Štěpánka Syrovátková DĚKUJI ZA POZORNOST www.cpkp.cz