zimní semestr 2013 Ing. Arnošt Klesla, Ph.D. N_STFS 9. Financování trestné činnosti, jejích hospodářských důsledků a opatření proti legalizaci výnosů 27.11.2013 zimní semestr 2013 Ing. Arnošt Klesla, Ph.D.

Změna programu přednášek N STFS Téma 10. Teorie mezinárodní ekonomické spolupráce a mezinárodních institucí a organizací se přesouvá do předmětu N MF A, přednáška tématu č. 11 se přesouvá na 4.12. 11.12. 2013 od 14,00 hod přednese ing. Komárková z ČNB mimořádnou přednášku na téma svrchovaného rizika a stability finančního systému – účast povinná

Charakteristika boje proti praní peněz Praní špinavých peněz je ve světě přijatý termín pro legalizaci výnosů z trestné činnosti. výnosem z trestné činnosti nemusí být jen peníze, ale třeba i cenné papíry, směnky nebo jakýkoli jiný majetek. pojem praní špinavých peněz ve světě je běžně používaný, vznikl pojmenováním jednoho ze způsobů, jak nelegálně získaný výnos legalizovat. Tento výraz má údajně původ v USA, kde byly ve třicátých letech peníze získané ze zločinu legalizovány přimícháváním k tržbám z veřejných prádelen, vlastněných zločineckými strukturami.

Charakteristika boje proti praní peněz Pod praním špinavých peněz lze chápat jakoukoli činnost směřující k zastření zločineckých zisků a v dokonalejším případě k navození zdání jejich legálnosti. Praní peněz je poslední fází zahlazení stop nezákonného jednání, které současně umožní použít takto získané prostředky v legální ekonomice.

Charakteristika boje proti praní peněz Na mezinárodní úrovni byl boj proti praní peněz nejprve soustředěn na výnosy z prodeje drog, ale postupem času se rozšířil na veškeré výnosy z trestné činnosti. Zamezit možnosti zjistit původ výnosů mají transakce různého druhu, jako např. kombinace hotovostních a bezhotovostních operací, investování, nákupu a následného prodeje cenných věcí včetně nemovitostí a cenných papírů apod. Při hledání způsobů jak čelit tomuto druhu kriminality, se vycházelo z podstaty procesu praní peněz. Byly vytipovány subjekty, jejichž prostřednictvím by tyto transakce mohly být uskutečňovány. Jedná se např. o banky, družstevní záložny, investiční společnosti, obchodníky s cennými papíry, pojišťovny, leasingové společnosti, kasina, realitní kanceláře a další.

Charakteristika boje proti praní peněz Nárůst objemu praní peněz a s tím spojeného organizovaného zločinu vedl představitele skupiny G7 ke zřízení výboru zabývajícího se opatřeními na potírání praní špinavých peněz. Pod názvem „Financial Action Task Force on Money Laundering“ (FATF) byl ustaven na summitu G7 v Paříži v roce 1989 jako mezivládní orgán. Jeho úkolem je zejména tvorba a podpora zásad boje proti praní špinavých peněz na základě sledování trendů a metod potírání praní peněz na národní i mezinárodní úrovni. v roce 1990 přijal zprávu nazývanou „40 doporučení FATF v boji proti praní peněz“. Tato doporučení se stala mezinárodně přijímaným standardem a jejich principy jsou základem legislativy proti legalizaci výnosů z trestné činnosti ve světě, tedy i v EU a v ČR.

Charakteristika boje proti praní peněz Na základě doporučení FATF byla subjektům náchylným ke zneužití pro praní peněz a financování terorismu uložena povinnost hlásit transakce vyvolávající podezření z takovéto činnosti. K tomuto účelu byly v jednotlivých zemích zřízeny zvláštní útvary, které hlášení přijímají a prošetřují. Obecně jsou nazývány „finančními zpravodajskými jednotkami“ a jejich pravomoci se liší především podle jejich začlenění ve státní správě.

Charakteristika boje proti praní peněz Existují dva základní typy finančních zpravodajských jednotek – administrativní (začleněný mimo resort orgánů činných v trestním řízení) a policejní. Administrativní jednotky mohou mít bezproblémový přístup k bankovním údajům, informacím z oblasti cenných papírů a někdy i k daňovým údajům. Jednotky zařazené do policejní struktury ve většině případů potřebují k přístupu k těmto informacím souhlas státního zástupce nebo soudce. Na rozdíl od administrativní jednotky mají k dispozici prostředky k tzv. operativnímu šetření. Jednotka administrativního typu (ve většině případů je samostatná nebo včleněna pod ministerstvo financí) má zase přesně stanoveno, v jakých případech získané informace může předat dále policejním orgánům. Ojediněle se vyskytují i jiné typy jednotek, např. justiční nebo smíšené.

Historie boje proti praní peněz v ČR V roce 1996 byl v ČR přijat zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. K datu jeho účinnosti (1. července 1996) byl v rámci Ministerstva financí vytvořen Finanční analytický útvar (FAÚ) na bázi administrativního modelu jednotky, jehož úkolem je přijímat a analyzovat hlášení povinných osob o podezřelých obchodech.

Legislativní rámec v ČR Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákon), s účinností od 1. září 2008 nahradil předchozí, mnohokrát novelizovaný zákon č. 61/1996 Sb. Implementoval směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu a směrnici Komise 2006/70/ES ze dne 1. srpna 2006, kterou se stanoví prováděcí opatření ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES, pokud se jedná o definici „politicky exponovaných osob“ a technická kritéria pro zjednodušené postupy hloubkové kontroly klienta a pro výjimku na základě finanční činnosti vykonávané příležitostně nebo ve velmi omezené míře.

Legislativní rámec v ČR Vyhláška č. 281/2008 Sb. (o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu) jako doplňující a upravující, právní předpis pro zákon o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Její hlavní náplní je určení pravidel přijatelnosti klienta a zadává také povinnost zpracování hodnotící zprávy finanční instituce ve vztahu k opatřením proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.

Legislativní rámec v ČR Vyhláška ČNB č. 280/2008 Sb. (o směnárenské činnosti, bezhotovostních obchodech s cizí měnou a o peněžních službách) vymezuje náležitosti registrace k směnárenské činnosti nebo k devizové licenci, a způsob informování klientů, podmínky nákupu a prodej cizí měny a to jak v případě hotovostním, tak i v bezhotovostním.

Historie boje proti praní peněz v ČR Vedle toho se na celém území EU včetně ČR přímo uplatňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 ze dne 26. října 2005 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 781/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků.

Historie boje proti praní peněz v ČR v České republice k této oblasti dále vztahuje Úmluva o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu (tzv. Štrasburská úmluva, 1990), která mimo jiné umožnila bezproblémovou výměnu informací o šetřených subjektech mezi partnerskými finančními jednotkami signatářských zemí; Mezinárodní úmluva o potlačování financování terorismu (1999), která smluvní státy zavazuje postihovat jako trestný čin všechny formy financování terorismu a přijmout opatření pro identifikaci, odhalování a zmrazení nebo zabavení jakýchkoliv finančních prostředků určených k financování terorismu.

Finanční analytický odbor MF ČR Odbor zajišťuje úkoly, které pro ministerstvo vyplývají ze zvláštních právních předpisů pro boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a ze zvláštních právních předpisů upravujících oblast uplatňování mezinárodních sankcí za účelem udržování a obnovy mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany lidských práv a boje proti, v návaznosti na opatření přijatá Radou bezpečnosti OSN a orgány EU

Finanční analytický odbor MF ČR Provádí sběr a analýzu údajů o podezřelých obchodech a provádí další úkony, které z analýzy vyplývají. Zajišťuje výkon koncepční činnosti v oblasti své působnosti, zpracovává komplexní návrhy na rozvoj a dotváření systému opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a pro oblast uplatňování mezinárodních sankcí v celostátním i mezinárodním kontextu. Zpracovává v oblasti své působnosti návrhy zákonů a prováděcích předpisů, včetně jejich harmonizace s právními předpisy ES/EU a přípravy pozic ČR k návrhům nových předpisů a dalších dokumentů EU. Podílí se na tvorbě právních předpisů ES/EU. Spolupracuje v oblasti své působnosti s mezinárodními organizacemi, s orgány se stejnou věcnou působností jiných států, s ústředními správními úřady a s právnickými osobami. Vydává v rozsahu své působnosti rozhodnutí ve správním řízení podle zvláštních právních předpisů a zastupuje ministerstvo v soudním řízení správním. Zajišťuje organizačně školení v oblasti své působnosti.

Hlavní principy systému boje proti praní peněz v České republice Finanční analytický útvar působí v základních oblastech : přijímá od povinných osob a šetří oznámení o podezřelých obchodech kontroluje, zda povinné osoby plní stanovené povinnosti zajišťuje spolupráci se zahraničními institucemi vytváří legislativu pro boj proti praní peněz

Hlavní principy systému boje proti praní peněz v České republice Aby mohl FAÚ efektivně plnit své úkoly, stanoví AML zákon vybraným subjektům, tzv. „povinným osobám“ řadu povinností: hlášení o podezřelých obchodech povinnost identifikace a kontroly klientů, poskytnutí informací požadovaných FAÚ povinnost odložit splnění příkazu klienta o 24 hodin, hrozí-li při oznámení podezřelého obchodu nebezpečí, že nebude možné výnos zajistit.

Hlavní principy systému boje proti praní peněz v České republice Důležitou povinností FAÚ je i zpracování tzv. systému vnitřních zásad, což je interní předpis zajišťující s ohledem na specifika každé povinné osoby plnění povinností vyplývajících pro ni z AML zákona. výčet možných znaků podezřelého obchodu v podmínkách konkrétní povinné osoby (banky), způsob zajištění podávání oznámení o podezřelých obchodech identifikace klienta, uchovávání informací, postup při odložení splnění příkazu klienta, stanovení kontaktní osoby, zajištění mlčenlivosti, provádění povinného školení zaměstnanců povinné osoby atd

Hlavní principy systému boje proti praní peněz v České republice Základním úkolem FAÚ je obdržená oznámení prošetřit a v případě podezření ze spáchání trestného činu podat trestní oznámení. pro tyto účely byla mezi Policií České republiky a FAÚ podepsána smlouva, která stanovila principy spolupráce FAÚ s policejními útvary a určila Útvar odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování jako jediného příjemce trestních oznámení FAÚ.

Hlavní principy systému boje proti praní peněz v České republice K šetření oznámení je FAÚ vybaven řadou pravomocí: od povinných osob může požadovat veškeré informace ke klientům i prováděným obchodům Má neomezený přístup např. k bankovním informacím a datům finančních úřadů. Může vyžadovat informace nejen od ostatních orgánů státní správy. Má pravomoc zajistit prostředky či majetek až na 6 dní, pokud hrozí nebezpečí znemožnění zajištění výnosu

Hlavní principy systému boje proti praní peněz v České republice FAÚ a povinné osoby jsou vázány mlčenlivostí o všech krocích, které v souvislosti s oznamováním a šetřením podezřelého obchodu provedou, a to i vůči subjektu, kterého se obchod týká. Možnosti prolomení mlčenlivosti jsou v AML zákoně jmenovitě uvedeny. FAÚ ale i další regulační orgány mají povinnost kontrolovat plnění AML zákona povinnými osobami. Při porušení je možné uložit pokutu až 50 mil. Kč. Povinné osobě může být i odňato oprávnění k činnosti. FAÚ je úzce zapojen do celosvětového systému boje proti praní špinavých peněz.

Zákon 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství, zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropských společenství a upravuje a) některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, b) některá práva a povinnosti fyzických a právnických osob při uplatňování opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to za účelem zabránění zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a k financování terorismu a vytvoření podmínek pro odhalování takového jednání.

Zákon 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu § 3 Základní pojmy (1) Legalizací výnosů z trestné činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí jednání sledující zakrytí nezákonného původu jakékoliv ekonomické výhody vyplývající z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, že jde o majetkový prospěch nabytý v souladu se zákonem; uvedené jednání spočívá například a) v přeměně nebo převodu majetku s vědomím, že pochází z trestné činnosti, za účelem jeho utajení nebo zastření jeho původu nebo za účelem napomáhání osobě, která se účastní páchání takové činnosti, aby unikla právním důsledkům svého jednání, b) v utajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění, pohybu majetku nebo nakládání s ním nebo změny práv vztahujících se k majetku s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti, c) v nabytí, držení, použití majetku nebo nakládání s ním s vědomím, že pochází z trestné činnosti, nebo d) ve zločinném spolčení osob nebo jiné formě součinnosti za účelem jednání uvedeného pod písmeny a), b) nebo c).

Zákon 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu § 5 Identifikační údaje Pro účely tohoto zákona se identifikačními údaji rozumí a) u fyzické osoby všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, dále místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství; jde-li o podnikající fyzickou osobu, též její obchodní firma, odlišující dodatek nebo další označení, místo podnikání a identifikační číslo osoby, b) u právnické osoby obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo, identifikační číslo osoby nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí; u osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, údaje podle písmene a).

Zákon 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu § 6 Podezřelý obchod (1) Podezřelým obchodem se pro účely tohoto zákona rozumí obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, anebo jiná skutečnost, která by mohla takovému podezření nasvědčovat, a to pokud například a) klient provádí výběry nebo převody na jiné účty bezprostředně po hotovostních vkladech, b) během jednoho dne nebo ve dnech bezprostředně následujících uskuteční klient nápadně více peněžních operací, než je pro jeho činnost obvyklé, c) počet účtů zřizovaných klientem je ve zjevném nepoměru k předmětu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům,

Zákon 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu § 6 Podezřelý obchod (1) Podezřelým obchodem se pro účely tohoto zákona rozumí obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, anebo jiná skutečnost, která by mohla takovému podezření nasvědčovat, a to pokud například a) klient provádí výběry nebo převody na jiné účty bezprostředně po hotovostních vkladech, b) během jednoho dne nebo ve dnech bezprostředně následujících uskuteční klient nápadně více peněžních operací, než je pro jeho činnost obvyklé, c) počet účtů zřizovaných klientem je ve zjevném nepoměru k předmětu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům, d) klient provádí převody majetku, které zjevně nemají ekonomický důvod, e) prostředky, s nimiž klient nakládá, zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům, f) účet je využíván v rozporu s účelem, pro který byl zřízen, g) klient vykonává činnosti, které mohou napomáhat zastření jeho totožnosti nebo zastření totožnosti skutečného majitele, h) klientem nebo skutečným majitelem je osoba ze státu, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo i) povinná osoba má pochybnosti o pravdivosti získaných identifikačních údajů o klientovi.

Zákon 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu § 7 Povinnost identifikace (1) Jestliže je povinná osoba účastníkem obchodu v hodnotě převyšující částku 1 000 EUR, před jeho uskutečněním vždy identifikuje klienta, pokud tento zákon dále nestanoví jinak. (2) Bez ohledu na limit stanovený v odstavci 1 identifikuje povinná osoba klienta rovněž vždy, pokud jde o a) podezřelý obchod, b) vznik obchodního vztahu, c) uzavření smlouvy o účtu, vkladu na vkladní knížce nebo vkladním listu nebo sjednání jiné formy vkladu, d) uzavření smlouvy o nájmu bezpečnostní schránky nebo smlouvy o úschově, e) uzavření smlouvy o životním pojištění, má-li klient právo jednostranně hradit další pojistné nad sjednaný rámec plateb jednorázového nebo běžně placeného pojistného, f) nákup nebo přijetí kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty, použitého zboží nebo zboží bez dokladu o jeho nabytí ke zprostředkování jejich prodeje anebo přijímání věcí do zástavy, nebo g) výplatu zůstatku zrušeného vkladu z vkladní knížky na doručitele.

Zákon 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu § 9 Kontrola klienta (1) Povinná osoba před uskutečněním jednotlivého obchodu v hodnotě 15 000 EUR nebo vyšší, obchodu, na který se vztahuje povinnost identifikace podle § 7 odst. 2 písm. a) až d), obchodu s politicky exponovanou osobou a dále v době trvání obchodního vztahu provádí také kontrolu klienta. Klient poskytne povinné osobě informace, které jsou k provedení kontroly nezbytné, včetně předložení příslušných dokladů. Povinná osoba může pro účely tohoto zákona pořizovat kopie nebo výpisy z předložených dokladů a zpracovávat takto získané informace k naplnění účelu tohoto zákona. (2) Kontrola klienta zahrnuje a) získání informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu, b) zjišťování skutečného majitele, pokud klientem je právnická osoba, c) získání informací potřebných pro provádění průběžného sledování obchodního vztahu včetně přezkoumávání obchodů prováděných v průběhu daného vztahu za účelem zjištění, zda uskutečňované obchody jsou v souladu s tím, co povinná osoba ví o klientovi a jeho podnikatelském a rizikovém profilu, d) přezkoumávání zdrojů peněžních prostředků.

Zákon 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu § 15 Neuskutečnění obchodu (1) Povinná osoba odmítne uskutečnění obchodu nebo uzavření obchodního vztahu v případě, že je dána identifikační povinnost podle § 7 odst. 1 nebo 2 a klient se odmítne podrobit identifikaci anebo odmítne doložit plnou moc podle § 8 odst. 3, neposkytne potřebnou součinnost při kontrole podle § 9, nebo z jiného důvodu nelze provést identifikaci anebo kontrolu klienta, anebo má-li osoba provádějící identifikaci nebo kontrolu pochybnosti o pravdivosti informací poskytnutých klientem nebo o pravosti předložených dokladů. (2) Povinná osoba neuskuteční obchod s politicky exponovanou osobou, pokud jí není znám původ majetku užitého v obchodu. (3) Zaměstnanec povinné osoby neuskuteční obchod s politicky exponovanou osobou bez souhlasu bezprostředního nadřízeného nebo statutárního orgánu této povinné osoby.

Politicky exponovanou osobou se rozumí: 1) fyzická osoba, která je ve významné veřejné funkci s celostátní působností, a to po dobu výkonu této funkce a dále po dobu jednoho roku po ukončení výkonu této funkce a která má bydliště mimo Českou republiku, nebo takovou funkci vykonává mimo Českou republiku, například:  hlava státu  předseda vlády  ministr  náměstek nebo asistent ministra  člen parlamentu  člen nejvyššího soudu, ústavního soudu nebo jiného vyššího soudního orgánu  člen účetního dvora  člen vrcholného orgánu centrální banky  vysoký důstojník v ozbrojených silách nebo sborech  člen správního, řídicího nebo kontrolního orgánu podniku ve vlastnictví státu  velvyslanec nebo chargé d'affaires  obdobné funkce v orgánech EU (například poslanec Evropského parlamentu) nebo jiných mezinárodních organizací,

Politicky exponovanou osobou se rozumí: 2) fyzická osoba, která je v blízkém vztahu k politicky exponované osobě, například:  ve vztahu manželském, partnerském anebo v jiném obdobném vztahu  ve vztahu rodičovském  ve vztahu syna nebo dcery nebo je k synovi nebo dceři osoby politicky exponované osoby ve vztahu manželském (zeťové, snachy), partnerském nebo v jiném obdobném vztahu  je společníkem nebo skutečným majitelem stejné právnické osoby, popřípadě svěřenectví nebo jiného obdobného právního uspořádání podle cizího právního řádu, jako politicky exponovaná osoba  je v jakémkoli jiném blízkém podnikatelském vztahu s politicky exponovanou osobou  je skutečným majitelem právnické osoby, popřípadě svěřenectví nebo jiného obdobného právního uspořádání podle cizího právního řádu, o kterém je známo, že bylo vytvořeno ve prospěch politicky exponované osoby

Doporučení FATF MEZINÁRODNÍ STANDARDY V BOJI PROTI PRANÍ PENĚZ, FINANCOVÁNÍ TERORISMU A ŠÍŘENÍ ZBRANÍ HROMADNÉHO NIČENÍ Doporučení FATF