Projekt Pilot ZUŠ Podpora činnosti základního uměleckého školství při zavádění nového kurikula do praxe registrační číslo : CZ.1.07/4.1.00/06.0010

Co bylo obsahem projektu? ZUŠ jsou nedílnou součástí vzdělávacího systému ČR a jako u jiných typů škol bylo i zde nutné vytvořit strukturu nových kurikulárních dokumentů odpovídajících požadavkům evropské dimenze ve vzdělávání.

Co bylo cílem projektu? Vytvořit zásadní kurikulární dokument umožňující požadovanou proměnu škol a modernizaci výuky - Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání (RVP ZUV) Vytvořit Manuál pro tvorbu ŠVP a metodické příspěvky podporující tvorbu ŠVP Provést monitoring tvorby ŠVP na pilotních školách Proškolit a připravit lektory „světlonoše“ pro následnou podporu tvorby ŠVP v jednotlivých krajích ČR

Jaké bylo zadání na podobu reformy? Umožnit maximální liberalizaci vzdělávacího procesu, podpořit autonomii, specializaci a profilaci jednotlivých škol Definovat a standardizovat vzdělávací obsah uměleckých oborů Posílit vědomí učitelů k zaměření na klíčové kompetence Provázat kurikulární dokumenty v navazujícím vzdělávání v uměleckých školách

Identifikace předností ZUV (SWOT) komplexnost a systematičnost vzdělávání odborné zajištění výuky a kvalita výsledků dostupnost uměleckého vzdělávání naplnění principu celoživotního vzdělávání individuální přístup k žákovi kulturní život v regionu, kultivace rodičů tradice uměleckého vzdělávání

Identifikace nedostatků ZUV neexistence učebních dokumentů pro některé předměty nereálně nastavené učební plány a rigidní osnovy nevariabilní a příliš teoreticky pojatá výuka hudební teorie nedostatečná flexibilita ve vnímání nových uměleckých disciplin zkreslené hodnocení významu a smyslu uměleckých soutěží

Jaké jsou dosavadní výsledky? Vytvořen Rámcový vzdělávací program pro ZUV Vytvořen Manuál pro tvorbu ŠVP Distribuováno Metodické DVD všem učitelům v ČR Proškoleni „světlonoši“ v jednotlivých krajích Zpracovány odborné a studijní materiály Z terénu nepřišli žádné zásadní negativní reakce!

Radujme se….v říjnu končíme! Jaký je další postup? Radujme se….v říjnu končíme! Realizační tým spolupracuje na úpravách návrhů změn školní dokumentace, Vyhlášky o ZUV a stávajících učebních plánů a osnov zpracovává aktualizaci Manuálu pro tvorbu ŠVP připravuje tisk a distribuci pracovního zápisníku pro všechny ZUŠ ČR připravuje Operativní konzultační středisko ŠVP a Operativní informační středisko ZUŠ Připravuje proškolování ČŠI Předává informace odborné veřejnosti prostřednictvím intranetu (newsletteru) Na září připravuje mediální kampaň pro laickou veřejnost

Problematické části v kapitolách ŠVP Jak správně napsat výchovné a vzdělávací strategie? Jak formulovat školní (ročníkové) výstupy? Jak má vypadat správná podoba učebního plánu? Jak nastavit kapitolu hodnocení? Na co si dávat pozor (zkušenosti z monitoringu)? 15 min.

Příklady zpracování problematických kapitol ŠVP

Jak správně napsat výchovné a vzdělávací strategie? musejí být zjistitelné a ověřitelné (konkrétní) musejí být pozorovatelné a hodnotitelné (kontrolovatelné) musejí být reálně aplikovatelné (splnitelné) musejí být společně sdílené (odsouhlasené)

Na co si dát pozor? Není nutné uvádět u VVS klíčové kompetence z RVP ZUV Otázkou „..a jak to děláme ?" si můžeme ověřit správnost formulací. Formulace VVS by měly být pokud možno jednoduché, srozumitelné a pro učitele zapamatovatelné /nejsou vhodná dlouhá souvětí/. Formulovány mohou být pouze na úrovni školy nebo oboru. Není nutné vypisovat názvy kompetencí a strategie „rozčleňovat“ k jednotlivým KK – zbytečně materiál nabývá na objemu a ztrácí se přehlednost. Mnohdy jsou psány jako společné pro více oborů, ale již nerespektují jejich odlišnosti (např. hudební obor „nemůže provádět výstavy“)

Jak formulovat školní výstupy? Zlaté pravidlo: „Když založíte předmět, musí mít svůj název a specifický obsah. Když má předmět svůj obsah, musíte mu přidělit potřebnou hodinovou dotaci. Když má předmět obsah i hodinovou dotaci, musíte ji přiřadit do odpovídajících ročníků“

Úrovně školních výstupů „Stárkova taxonomie“ 4 .Vyhodnotí posoudí, zdůvodní, samostatně vyřeší, obhájí … 3. Aplikuje zahraje, načrtne, zatančí, namaluje, navrhne, použije, vyřeší, uvede … 2. Rozumí vysvětlí, objasní, zdůvodní, vyjádří vlastními slovy ….. 1. Zná vyjmenuje, popíše, uvede, zopakuje, přiřadí, uspořádá, vybere …

Na co si dát pozor? Jde o výstup na konci roku Ujasnit si požadovanou úroveň („Stárkova“ taxonomie) Nastavujeme standard (ne minimum,co zvládnou všichni, ani naopak) Lze použít i témata z recepce a reflexe Formulujeme aktivní slovesa ve vidu dokonavém Kontrola otázka: Lze to u žáka pozorovat nebo hodnotit? Kontrolní otázka: Popisuje výstup skutečně dovednost a vědomost, kterou chceme, aby žák získal? Výstupy musí obsahovat nějakou „kvalitu“ Psát je s vědomím, že jde o vodítko pro učitele (aby mu to pomohlo při práci, když si je přečte) Rozlišit podstatné od nepodstatného

Jak nastavit podobu učebního plánu? Studijní zaměření Hra na klarinet Učební plán 1 2 3 4 5 6 7 I. II. III. IV. Hra na klarinet 1 Sborový zpěv 2 3 Komorní hra 2 Hudební nauka 1 Hudební nauka 1

Nastavení podoby učebního plánu Studijní zaměření Hra na klarinet Učební plán 1 2 3 4 5 6 7 I. II. III. IV. Hra na klarinet 1 volitelné předměty Kom. 2 Sbor z. 3 Hudební nauka 1

Nastavení podoby učebního plánu Studijní zaměření Hra na klarinet Učební plán 1 2 3 4 5 6 7 I. II. III. IV. Hra na klarinet 1 volitelné předměty Kom.h 2 Orch. 3 Hudební nauka 1 Nepovinný předmět Sbor 2 3 Poznámky k učebnímu plánu:

Na co si dát pozor! Do UP nezapisovat nuly Nelze použít interval (např. 1-2) bez poznámky K předmětům je přidělena souborná dotace (např. 3 hodiny) a nejsou vytvořeny výstupy ke každému z předmětů (především ve VO) Nelze započítat nepovinné předměty do celkové hodinové dotace určené RVP ZUV Volitelné předměty musejí být v alternaci – tzn. např. jeden ze dvou. Při součtu celkové hodinové dotace s kterýmkoliv z nich musí být dodrženo minimum z RVP ZUV

Jak nastavit kapitolu hodnocení?

Hodnocení žáků zásady a způsob hodnocení žáků oblasti vlastního hodnocení školy Proč hodnotíme žáky? Podle čeho hodnotíme? Jak hodnotíme?

Kapitolu je třeba rozdělit minimálně na dvě oblasti: Zásady Způsob

Funkce hodnocení: Motivační – chceme hodnocením „vybičovat“ žáky k lepším výkonům, posílit jim sebevědomí. Zde hraje nejdůležitější roli cit a empatie. Informativní – chceme, aby byl žák seznámen se skutečným stavem svých znalostí a dovedností, chceme o tom dát vědět rodičům, chceme podat zprávu o vzdělávání na naší škole zřizovateli atd. Zde hraje hlavní roli rozum a forma. Diagnostickou a prognostickou – díky hodnocení víme, kde jsme dobří, kde máme naopak rezervy a co s tím můžeme a budeme dělat. Zde hraje hlavní roli analýza.

Základní dva přístupy k hodnocení: Podle standardu (tzv.„sumativní“ hodnocení) - slouží někomu jinému. Jde o celkový přehled o dosahovaných výkonech (Vyhovuje / Nevyhovuje, Splnil/Nesplnil, atd. Jde o to, že se jedná o předem nastavené „sumy“ vědomostí, dovedností, které jsou jasně a měřitelně definovány (např. žák vyjmenuje stupnice do 4. křížků – má jedničku, žák, který vyjmenuje pouze dvě má dvojku atd.). Toto hodnocení patří k nejspravedlivějším neb maximálně zabraňuje protekci (vědomé i nevědomé) a eliminuje osobní vazby. Podle osobního maxima (tzv. „formativní“ hodnocení) - slouží žákovi jako zpětná vazba. Hodnotí se ve fázi, kdy lze ještě výkon zlepšit. Přihlíží se k osobním dispozicím žáka bez ohledu na „sumu“ zadané látky, kterou má obsáhnout. Žák má jedničku, protože dosáhl díky svému úsilí a zájmu o studium (navzdory svému genetickému vybavení) maximum. Z pohledu a ve srovnání s ostatními žáky ovšem nelze mluvit o zcela spravedlivém hodnocení.  

Podle čeho tedy hodnotit? Podle absolutní vztahové normy? (výkony žáků jsou posuzovány vzhledem k pevně dané normě) Podle relativní vztahové normy? (učitel posuzuje žáky mezi sebou)  Podle individuální vztahové normy? (zjišťujeme jaký pokrok udělal sám žák) např. splnění školních výstupů v daném ročníku

Možnosti způsobů hodnocení: Systematické pozorování (např. při žákovských koncertech, třídních přehrávkách atd.) Postupové zkoušky (včetně např. písemných testů ze znalostí teorie) Známkování (doplněné o slovní vyjádření) Sebehodnocení (názor žáka na vlastní práci zařadit jako součást našeho posuzování) ……………………………. …………………………