Posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči od 1 Posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči od 1. ledna 2012 podzim 2011

Návrh novely zákona č. 108/2006 Sb., s účinností od 1. 1. 2012 Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání základních životních potřeb osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu. Nárok na příspěvek má osoba, která z důvodu dnzs potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti, pokud ji tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče nebo poskytovatel sociálních služeb. O nároku na příspěvek na péči rozhoduje krajská pobočka ÚP, která provádí rovněž sociální šetření.

Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav Dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem (dále jen "dnzs") se rozumí pro účely tohoto zákona zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než jeden rok a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb.

Nové principy posuzování SZ Do novely zákona o sociálních službách byl zapracován nový ucelenější a přehlednější systém posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči podle schopnosti zvládat základní životní potřeby. Do deseti základních životních potřeb byly agregovány dosavadní úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti tak, aby byly posuzovány skutečnosti, které jsou rozhodující pro nezávislý život jedince a které poskytují ucelený přehled o jeho nepříznivé zdravotně sociální situaci. Deset základních životních aktivit představuje jak skutečnosti hodnocené v testu základních všedních činností - ADL (Activities of Daily Living), ale také zároveň deset stěžejních aktivit dle MKF (Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví).

Nové principy posuzování SZ Nový způsob posuzování stupně závislosti umožní také víceúčelové využití posudku – pro účely příspěvku na péči, nároku na dávku mobility anebo průkazu osoby se zdravotním postižením. Tím se odstraní případný dyskomfort řady klientů systému sociálního zabezpečení, vyplývající z dosavadní potřeby řady řízení, opakovaného zjišťování a posuzování zdravotního stavu.

Osoba do 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dnzs není schopna zvládat tři základní životní potřeby, stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dnzs není schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb, stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dnzs není schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb, stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dnzs není schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.

Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dnzs není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby, stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dnzs není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb, stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dnzs není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb, stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dnzs není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.

Při posuzování SZ se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost.

Principy hodnocení Schopnost zvládat základní životní potřebu uvedenou v odstavci 1 písm. h) – péče o zdraví se hodnotí ve vztahu ke konkrétnímu zdravotnímu postižení a režimu stanovenému ošetřujícím lékařem. Schopnost zvládat základní životní potřebu uvedenou v odstavci 1 písm. j) – péče o domácnost se nehodnotí u osob do 18 let věku.

Principy hodnocení Funkční dopad Při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí funkční dopad dnzs na schopnost zvládat základní životní potřeby; přitom se nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Principy hodnocení Příčinná souvislost Pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu dnzs a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu.

Principy hodnocení Facilitátory Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení v domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku.

Principy hodnocení u osoby do 18 let věku Porovnání Při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby a při hodnocení potřeby mimořádné péče se porovnává rozsah, intenzita a náročnost péče, kterou je třeba věnovat posuzované osobě se zdravotním postižením, s péčí, kterou je třeba věnovat zdravé fyzické osobě téhož věku.

Principy hodnocení u osoby do 18 let věku Při stanovení stupně závislosti u osoby do 18 let věku se nepřihlíží k potřebě péče, která vyplývá z věku osoby a tomu odpovídajícímu stupni biopsychosociálního vývoje. Mimořádnou péčí se rozumí péče, která svým rozsahem, intenzitou nebo náročností podstatně přesahuje péči poskytovanou osobě téhož věku.

Řízení o příspěvku na péči Krajská pobočka Úřadu práce zašle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení žádost o posouzení stupně závislosti osoby; součástí této žádosti je písemný záznam o sociálním šetření a kopie žádosti osoby o příspěvek. Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku na dobu, po kterou okresní správa sociálního zabezpečení posuzuje stupeň závislosti osoby.

Posuzování stupně závislosti Při posuzování stupně závislosti osoby vychází lékař okresní správy sociálního zabezpečení ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře.

Posudek Okresní správa sociálního zabezpečení zašle příslušné krajské pobočce Úřadu práce stejnopis posudku s uvedením základních životních potřeb, které osoba není schopna zvládat, a dále s uvedením, zda jde o osobu s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo hluchoslepou, jestliže tato osoba nezvládá základní životní potřeby v oblasti orientace. Toto posouzení je součástí rozhodnutí o přiznání či zamítnutí příspěvku, které obdrží žadatel.

Lhůty pro vydání posudku Lhůta pro vydání posudku činí 45 dní, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší. Tato lhůta může být prodloužena ze závažných důvodů o dalších 30 dnů.  

Návrh prováděcí vyhlášky Podle zmocnění v § 119 odst. 2 zákona o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou bližší vymezení schopnosti zvládat základní životní potřeby a způsob jejich hodnocení.

Návrh prováděcí vyhlášky V návrhu nového změní přílohy se každá základní životní potřeba vymezuje cca 5 - 6 stěžejními skutečnostmi, které jsou průřezové z hlediska věku posuzovaných osob a rovněž společné pro všechny osoby bez ohledu na druh jejich zdravotního postižení.

Návrh prováděcí vyhlášky Pracovní verze návrhu vyhlášky byla během letních měsíců podrobena modelovému testování na uzavřených případech lékaři posudkové služby ČSSZ a MPSV. Modelové testování potvrdilo rovnovážnost přístupů mezi stávající i navrhovanou úpravou s mírným benefitem pro děti s interními nemocemi a v případě osob nad 18 let věku s mírným benefitem pro osoby s duševními nemocemi.

Návrh prováděcí vyhlášky V souvislosti s přípravou navrhovaného prováděcího právního předpisu byly provedeny konzultace s následujícími subjekty, kterých se daná tématika dotýká:  Česká správa sociálního zabezpečení Národní rada osob se zdravotním postižením ČR (dále jen „NRZP“)  Vědecká rada NRZP ČR  Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (dále jen „ČLS JEP“)  Sdružení praktických lékařů ČR  Společnost sociálních pracovníků ČR  Společnost rehabilitační a fyzikální medicíny ČLS JEP  Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol  Rehabilitační klinika FN Hradec Králové  Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK Praha a VFN v Praze  

Návrh prováděcí vyhlášky Veřejný ochránce práv  Psychiatrická společnost ČLS JEP  Česká gerontologická a geriatrická společnost ČLS JEP  Odborná společnost praktických dětských lékařů ČLS JEP  Společnost sociální pediatrie ČLS JEP Oslovené konzultované subjekty dostaly k dispozici písemný návrh zásad prováděcího právního předpisu i doplňující návrhy NRZP a jejich zástupci se účastnili diskuzí nad obsahem výsledného návrhu řešení. V současné době je návrh vyhlášky ve vnějším připomínkovém řízení spolu s dalšími prováděcími předpisy.  

Návrh prováděcí vyhlášky O problematiku nového způsobu posuzování zdravotního stavu a stupně závislosti se zajímají i orgány Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Uskutečnilo se neveřejné zasedání Výboru pro sociální politiku, dále zasedání téhož výboru a kulatý stůl, který pořádali členové výboru.  

Děkuji za pozornost