SYSTÉMY A SUBSYSTÉMY EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ © Prof. ing

Slides:

Advertisements

Podobné prezentace

Ing. Hana Procházková (Úřad práce Pardubice)

Advertisements

Tvorba OP pro programovací období Kontext a vazby OP •EU jako ek. nejrozvinutější společenství na světě – charakterzované sociálním smírem.

Politika zaměstnanosti v Pardubickém kraji

Financování komunitních projektů Tento příspěvek vznikl při řešení grantu podpořeného Vzdělávací nadací Jana Husa Ing. Jana Krbová.

Vzdělávání pro konkurenceschopnost Obecně Řídícím orgánem je MŠMT Řídícím orgánem je MŠMT Založen na principu partnerství Založen na principu partnerství.

LUKÁŠ MELNIČÁK FINANCE A MARKETING VE VYSOKÉM ŠKOLSTVÍ.

USMĚRŇOVÁNÍ KONCEPCE A OBSAHU EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA TECHNICKÝCH UČEBNÍCH A STUDIJNÍCH OBORECH ©prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.

USMĚRŇOVÁNÍ KONCEPCE A OBSAHU EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VE STŘEDNÍM OBCHODNÍM ŠKOLSTVÍ ©prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.

Představení bakalářských oborů – Uchazeči NÁRODOHOSPODÁŘSKÁ FAKULTA.

Den otevřených dveří na Národohospodářské fakultě pro obor Národní hospodářství 5. ledna 2013.

Vzdělání a prosperita Nejlepší investice do budoucnosti je vzdělání.

Sektorové dohody Ano či Ne? Jednání Svazu dopravy

JPD 3 Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha.

Program konkurenceschopnost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Monitorování dalšího vzdělávání – Základ pro koncepční rozhodování Mgr. Hana Žáčková Národní vzdělávací fond, o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Autory materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, jsou Ing. Dana Gebauerová a Ing. Romana Venclíková. Střední škola hotelnictví a služeb a Vyšší.

Rozdělení sektorů Neziskový sektor Může existovat na základě funkčního ziskového sektoru Ziskový sektor Plně zde působí tržní prostředí cíl = zisk.

Národní tým expertů ECVET Národní tým expertů ECVET Šíření a podpora evropského nástroje pro zvýšení kvality mobilit ECVET a jeho zavádění.

Projekt 3.3 „Partnerství pro budoucnost“. Úvodní informace o projektu Projekt byl úspěšně předložen Karlovarským krajem v rámci výzvy SROP, priority 3.

Rozvoj kapacit dalšího profesního vzdělávání v Královéhradeckém kraji grantové schéma kraje pro období 2004 – 2006 Olga Zumrová.

Vzdělávací projekty pro města a obce Ing. Jarmila Modrá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR 7. prosince 2006.

3. zasedání předsednictva Rady vysokých škol Praha, 16. března 2006 Česká konference rektorů Prof. Ing. Petr Sáha, CSc.

Využívání pomoci z Evropského sociálního fondu Barbora Hošková, MŠMT Pardubice, 2.dubna 2004 Využívání pomoci z Evropského sociálního fondu Barbora Hošková,

Věcná koordinace v ekonomickém vzdělávání ©prof. Ing. Ondřej Asztalos,CSc.

VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍ FUNKCE EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ © Prof. ing

Vysoké školy a Národní politika výzkumu a vývoje a její realizace Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Příprava na výkon povolání

VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA

VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA

Organizační struktura

Občanský a družstevní sektor. překrývání sociální ekonomiky státu s občanským sektorem /nejsou totožné/ České organizace občanského sektoru občanská sdružení.

UNIVERZALIZACE A SPECIALIZACE EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ©prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.

Informace jsou základním předpokladem úspěšného podnikání.

ODBORNĚ VZDĚLÁVACÍ FUNKCE EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ © Prof. ing

PŘÍSTUP K VLASTNÍMU HODNOCENÍ ZE STRANY ZŘIZOVATELE ŠKOLY konference projektu „Cesta ke kvalitě“ 4. listopadu 2009 Hotel v Klášterní.

NEZISKOVÉ ORGANIZACE VYMEZENÍ, VÝZNAM. 2 Občanská společnost občan Soukromý sektor stát VEŘ. PROSTOR Dána institucemi a organizacemi různého charakteru.

1 Plánování rozvoje sociálních služeb v ČR a další perspektivy jeho vývoje Zlín

ANALÝZA UČIVA V EKONOMICKÉM VZDĚLÁVÁNÍ © Prof. ing. Ondřej Asztalos, CSc.

Příprava učitelů ekonomických předmětů pro střední školy a VOŠ Prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.

Financování regionálního školství

Vzdělávací politika.

Terciární vzdělávání. Struktura Vysokoškolské (5A, 6) Vyšší odborné (5B) – 1992/93, 1995/96 Třístupňová struktura vysokoškolského vzdělávání: bakalářský.

Sociální politika Téma: Vzdělávací politika FSS MU Brno, 2006.

Vzdělání z hlediska teorie statků

Přednáška Evropská Studia 2006 JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D.

Řízení výchovných a vzdělávacích institucí PaedDr. J. Šťáva, CSc. katedra pedagogiky tel učitelství odborného výcviku a praxe.

Neziskové formy podniku -> Ekonomika a neziskový sektor Ekonomika a neziskový sektor

Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Ústí nad Labem Dvořákova 1609/18 Ústí nad Labem-centrum Ústí nad Labem

Místní akční skupina Lanškrounsko, z.s. Nám. J. M. Marků Lanškroun

KONCEPČNÍ ZÁMĚR REFORMY SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ POUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO MODELOVÁNÍ A SIMULACE KRIZOVÝCH SITUACÍ - T3 ING. JIŘÍ BARTA Operační program Vzdělávání.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Zuzana Pauserová. Dostupné z Metodického portálu ISSN Provozuje.

1 Plánování sociálních služeb z pohledu MPSV Brno

MIKROEKONOMIKA Ekonomika neziskových organizací. Společenský význam neziskových organizací Nezisková organizace (nonprofit, nověji not-for-profit) = organizace,

Neziskový sektor. Neziskový sektor Cílem neziskových organizací je uspokojení řady lidských potřeb: Ochrana lidských práv Ochrana přírodního prostředí.

Integrovaný regionální operační program

Financování a účetnictví základních škol

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc.

Informační zdroje české veřejné správy

Vyhlášení 3. výzvy předkladatelům grantových projektů k předkládání projektových žádostí o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost,

Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, Hodonín

Právo, Účetnictví, Webový design a grafika, Ekonomika a mezinárodní obchod, PÍSEMNÁ A ELEKTR. KOMUNIKACE, Reklamní a marketingová komunikace, Právo Evropské.

Obecná část rozpočtového práva III

Ing. Stanislava Správková

AUTOEVALUACE CESTA KE KVALITĚ

Vykazování dat v rámci poskytování sociálních služeb

Organizační struktura

Centrum pro regionální rozvoj České republiky Územní odbor IROP pro Kraj Vysočina prezentace v rámci semináře „Dotační příležitosti pro obce na rok.

NÁRODNÍ PROGRAM ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ V ČR

Transkript prezentace:

SYSTÉMY A SUBSYSTÉMY EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ © Prof. ing SYSTÉMY A SUBSYSTÉMY EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ © Prof. ing. Ondřej Asztalos, CSc.

Systémy a subsystémy ekonomického vzdělávání Pojmy „systém a subsystém ekonomického vzdělávání“ Struktura školského systému, kde může probíhat ekonomické vzdělávání Struktura mimoškolského vzdělávacího systému, kde může probíhat ekonomické vzdělávání Hlediska hodnocení různých systémů a subsystémů ekonomického vzdělávání

1) Pojmy systém a subsystém ekonomického vzdělávání Systém ekonomického vzdělávání = Souhrn institucí určitého typu, kde probíhá ekonomické vzdělávání (v rámci školství, mimo školství) Subsystém ekonomického vzdělávání = diverzifikovaný článek systému, kde se zajišťuje ekonomické vzdělávání (státní školy, soukromé školy)

2) Struktura školského systému, kde může probíhat ekonomické vzdělávání Subsystémy podle zřizovatelů či vlastníků (státní, veřejné, krajské, soukromé, církevní) Subsystémy podle stupňů vzdělávání 1) První vzdělávací úroveň – základní škola (v rámci neekonomických předmětů či prostřednictvím výuky ekonomického předmětu) 2) Druhá vzdělávací úroveň – neúplné střední vzdělání (bez maturity, obory učňovské přípravy v rámci ekonomického předmětu)

2) Struktura školského systému, kde může probíhat ekonomické vzdělávání 3) Třetí vzdělávací úroveň – úplné střední vzdělání (s maturitou v učňovském školství a na středních odborných školách v rámci soustavy ekonomických předmětů) 4) Čtvrtá vzdělávací úroveň – vyšší odborné vzdělání (s absolutoriem v rámci soustavy ekonomických předmětů) 5) Další vzdělávací úrovně – vysokoškolské vzdělávání (bakalářské, magisterské, doktorské v rámci soustavy ekonomických disciplín)

3) Struktura mimoškolského vzdělávacího systému, kde může probíhat ekonomické vzdělávání Podnikové (firemní) vzdělávání (typu inovačního, specializačního a rekvalifikačního: změny v účetnictví, materiálová účtárna, přeškolení právníka na ekonoma) Komerční vzdělávání podle vzdělávacích agentur (inovační, specializační a rekvalifikační charakter) na podkladě živnostenského podnikání (nové daňové zákony, mzdové účetnictví, přeškolení technika na ekonoma)

3) Struktura mimoškolského vzdělávacího systému, kde může probíhat ekonomické vzdělávání Vzdělávání organizované orgány státní exekutivy : ministerstva, regionální orgány,orgány místní samosprávy (rekvalifikace prostřednictvím úřadů práce – přeškolení dělníka válcovny na účetního) Ostatní neziskové organizace: nadace, sdružení, spolky z prostředků grantů a sponzorských darů (financování sociálních služeb, zdravotnických zařízení)

4) Hlediska hodnocení různých systémů a subsystémů ekonomického vzdělávání Masovost (počet vzdělávaných žáků) Kvalita výstupů (úroveň vzdělání) Využitelnost (dosah uplatnění absolventů: regionální, národní, mezinárodní) Obsahová a organizační pružnost (reakce na měnící se podmínky a potřeby) Ekonomická efektivnost (náklady na vzdělání)