Diagnostika Uvedení do kontextu

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Diagnostika školní zralosti
Advertisements

Základní škola, Slavkov u Brna, Malinovského 280
Mosty mezi pedagogickou a psychologickou diagnostikou
Diagnostika SPU.
ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ Hodnocení
Diagnostika vnitřních podmínek výuky
AUTOEVALUACE neboli VLASTNÍ HODNOCENÍ MŠ Martina Kupcová.
Dosavadní možnost studia učitelství Mgr. - odborné (s možností učitelské způsobilosti) – FF - učitelství (PdF, FTK, PřF)
POLYTECHNICKÁ VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ V MŠ
PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra psychologie
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 1. a 2. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ.
KLÍČOVÉ KOMPETENCE Lucie Hučínová Výzkumný ústav pedagogický v Praze
KLIMA NAŠÍ ŠKOLY Pravidelné diagnostikování prostředí, ve kterém se vzdělávají naši žáci.
Specifika zpracování vzdělávacích obsahů vyučovacích předmětů: Čtení – globální a analyticko–syntetická metoda – vzhledem k vícečetnému postižení bylo.
Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje RČ: CZ.1.07/1.3.06/
 obsah vyučování nebo vzdělávání  Tento obsah potom můžeme rozdělit do tří základních skupin:  vědomosti,  dovednosti,  hodnotová orientace žáka.
ZÁKLADY SPECIÁLNĚPEDAGOGICKÉ DIAGNOSTIKY
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA:
Pedagogika jako věda Její předmět, cíle, metody, postavení v rámci společenských věd, jednotlivé disciplíny, základní pojmy.
Logopedická třída MOTÝLCI
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková
Projektová výuka. Úspěch projektu je závislý na dobrém naplánování a dobrém řízení v poměru 8:2.
Poradenství pro zdravotně postižené Pojetí a přínos kurzu Anna Kučerová.
Pedagogická diagnostika
PaedDr. Jana Škrabánková, Ph.D.
RVP ZV a tvorba ŠVP Jak dojít k cíli : zpracovat efektivní
Klenková, Gajzlerová, Girglová, Sychrová 2011, MU Projekt FRVŠ
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 1. a 2. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ.
Diagnostika a reedukace
Diagnostika a reedukace. Garantem diagnostiky jsou  Pedagogicko-psychologické poradny  Speciálně pedagogická centra.
Diagnostické metody ve speciální pedagogice - Diagnostika SPU v dospělosti Kristýna Balátová.
Projektová výuka na školách HEURÉKA CZ, spol. s r.o vzdělávací společnost pro podporu a rozvoj efektivity a adaptability lidských zdrojů a mezilidských.
Pedagogická komunikace
PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA VI.
Postavení pedagogiky mezi vědami
Pedagogická diagnostika
TEORIE A METODIKA VÝCHOVY Mgr. Kateřina Lojdová
Koncepce třídy  Činnost třídního učitele.  Třídní učitel by měl mít podporu v pracovníkovi pověřeném prevencí, ve školním psychologovi, ve výchovném.
PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA 1
Prezentace metodických materiálů a pomůcek
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Mgr. Jana Novotná Název materiálu: VY_32_INOVACE_10_PEDAGOGIKA_PSYCHOLOGIE_19.
OVĚŘENÍ EFEKTIVITY FIE U ROMSKÝCH DĚTÍ PhDr. Anna Páchová, Ph.D. Katedra psychologie Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
ODKLAD POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY
S OCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Mgr. Vladimír Velešík. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy ANOTACE 1.Kód DUMu: VY_32_INOVACE_1.SV.18.
Co je to učení?. Učení je jeden ze základních vývojových procesů, jehož výsledkem je relativně trvalá změna vyvolaná zkušeností. (Denglerová, 2009)
PEDAGOGICKÁ PSYCHOLOGIE Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Kumstát. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace.
Předškolní vzdělávání.  Rámcový vzdělávací program vymezuje hlavní požadavky, podmínky a pravidla.  Školní vzdělávací program vytváří každá mateřská.
Trocha teorie nikoho nezabije …. VLASTNOSTI OSOBNOSTI OSOBNOST - souhrn vlastností, procesů a stavů, návyků, postojů, které tvoří celistvou strukturu.
Didaktika odborných předmětů jako vědní disciplína
Metodické materiály a pomůcky
Praha, 1. – ročník mezinárodní konference k profesnímu rozvoji pedagogických pracovníků Profesní rozvoj pedagogů.
Požadavky RVP PV Úloha diagnostiky při sledování
Požadavky RVP PV Úloha diagnostiky při sledování
Pedagogická diagnostika
ANOTACE Seznámit žáky s vývojovými fázemi člověka. Vysvětlit změny ve vývojových fázích předškolního dítěte, se změnami při přechodu dítěte do školy. Výukový.
1. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
11. Evaluace/hodnocení Hodnocení škol, školských zařízení a vzdělávací soustavy vymezuje § 12 zákona 561/2005 Sb. o předškolním , základním, středním,
Pedie Co mají společné?.
ŠKOLNÍ PEDAGOGIKA ZÁKLADY PEDAGOGIKY DPS002 PS 2017
Sociální psychologie.
Sociální čtení.
Diagnostika dítěte předškolního věku II.
Pedagogická diagnostika Možnosti a typy diagnostiky
Speciální andragogika 3 - Diagnostika SPU v dospělosti
Centra kolegiální podpory
MOŽNOSTI PEDAGOGICKÉ DIAGNOSTIKY
KLIMA NAŠÍ ŠKOLY 2018/19 Pravidelné diagnostikování prostředí, ve kterém se vzdělávají naši žáci.
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál
Transkript prezentace:

Diagnostika Uvedení do kontextu Mgr. Jiřina Bednářová metodik projektu

Provádíte diagnostiku?

Proč? K čemu vám osobně slouží?

Diagnostika Prostředek k poznání dítěte, úrovně jednotlivých schopností a dovedností. Poznáním slabých i silných stránek jedince; potřebné míry obtížnosti podnětů.

Kdy provádíme diagnostiku?

Diagnostika z hlediska vzdělávacího procesu Zahájení činnosti Průběžné vyhodnocování účinnosti používaných postupů, zprostředkování Vyhodnocení: dílčí závěrečné

Tomášek - věk 4,5 Tomášek se nerozvíjí jako jeho vrstevníci. Do kolektivu dětí není dobře začleněn. Nezapojuje se do téměř žádných her vrstevníků. Někdy stojí stranou, po většinou však hru dětí narušuje. Bere spolužákům hračky, se kterými si posléze nehraje. Spíše usiluje o narušení hry. Mnohdy je k dětem agresivní, strká do dětí, nemá daleko k udeření jiného dítěte, nezřídka některé z dětí kousne. Nesnaží se mluvit s dětmi ani s pedagogy. Má chudou slovní zásobu, špatně mluví. Je nesamostatný v sebeobsluze. Nedokáže se obléct, když jdeme na vycházku, samostatně se nepřevlékne ani do pyžama při odpoledním spaní. Stolování je velmi problematické, v jídle je nesamostatný, nedodržuje pravidla společenského chování, u stolu vyvolává konflikty. Dodržování hygieny je problematické.

Podklady pro intervenci Závěr: Celková nezralost pro zahájení školní docházky. Z doporučení: … rozvíjet zrakové vnímání… Závěr: Celková nezralost pro zahájení školní docházky, porucha aktivity a pozornosti, oslabené zrakové, prostorové a sluchové vnímání, oslabené matematické schopnosti, grafomotorika. Z doporučení: … Ve zrakovém vnímání se zaměřit na rozvoj zrakové diferenciace, analýzy, syntézy. V oblast zrakové diferenciace doporučujeme: upevnit odlišení jiného obrázku v řadě postupně se zaměřit na odlišení obrázku v řadě lišícího se detailem posléze odlišení shodných a neshodných dvojic obrázků lišících se detailem. upevnit odlišení obrázku v řadě lišícího se horizontální polohou odlišení dvojic obrázků lišících se horizontální polohou. zaměřit se na odlišení obrázku v řadě lišícího se vertikální polohou posléze odlišení dvojic lišících se vertikální polohou…. V oblasti zrakové analýzy, syntézy…

Diagnostika není cílem, je prostředkem k poznání dítěte, úrovně vývoje jednotlivých schopností, dovedností a vědomostí. Diagnostika je východiskem a součástí stimulace, intervence.

Jak poznám/poznávám potřeby a možnosti jednotlivých dětí? Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (znění k 1. září 2017): Vzdělávání je důsledně vázáno k individuálně různým potřebám a možnostem jednotlivých dětí, včetně vzdělávacích potřeb speciálních. Každému dítěti je poskytnuta pomoc a podpora v míře, kterou individuálně potřebuje, a v kvalitě, která mu vyhovuje. Proto je nutné, aby vzdělávací působení učitele vycházelo z pedagogické diagnostiky – z pozorování a uvědomění si individuálních potřeb a zájmů dítěte, ze znalosti aktuálního stavu jeho vývoje, konkrétní životní a sociální situace, pravidelného sledování jeho vývoje a vzdělávacích pokroků. Jak poznám/poznávám potřeby a možnosti jednotlivých dětí? Jak poskytuji míru podpory, kterou dítě potřebuje?

Co rozumíme pojmem pozorování? Jak poznám aktuální stav vývoje dítěte? Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (znění k 1. září 2017): Vzdělávání je důsledně vázáno k individuálně různým potřebám a možnostem jednotlivých dětí, včetně vzdělávacích potřeb speciálních. Každému dítěti je poskytnuta pomoc a podpora v míře, kterou individuálně potřebuje, a v kvalitě, která mu vyhovuje. Proto je nutné, aby vzdělávací působení učitele vycházelo z pedagogické diagnostiky – z pozorování a uvědomění si individuálních potřeb a zájmů dítěte, ze znalosti aktuálního stavu jeho vývoje, konkrétní životní a sociální situace, pravidelného sledování jeho vývoje a vzdělávacích pokroků. Co rozumíme pojmem pozorování? Jak poznám aktuální stav vývoje dítěte? Jak vyhodnocuji vzdělávací pokroky?

Pozorování Pozorování - cílevědomé, soustavné a plánovité vnímání jevů a procesů, které směřuje k odhalení podstatných souvislostí a vztahů sledované skutečnosti. Vědecké pozorování se na rozdíl od „laického“ pozorování dá definovat jako technika sběru informací založená na zaměřeném, systematickém a organizovaném sledování aspektů, fenoménů, které jsou předmětem zkoumání. Pozorování by mělo splňovat několik podmínek: mělo by být přesně organizované, probíhat podle stanoveného plánu, pozorované jevy a procesy musí být přesně registrované. Závěr procesu pozorování tvoří analýza pozorovaných údajů.

Stanovení výchozího bodu podpory Volba přiměřených podnětů Chceme-li se podílet na uspokojování potřeb dítěte a aktivně zasahovat do jeho rozvoje, je nezbytné se v těchto potřebách a možnostech nejprve orientovat. Poznání dítěte Stanovení výchozího bodu podpory Volba přiměřených podnětů Všeobecná doporučení a zvyklostně nabízené činnosti (zejména u dětí, u nichž se některá z oblastí rozvíjí pozvolněji), se ukazují jako neúčinné, mnohdy i poškozující.

Diagnostika je nutnou součástí intervence (stimulace) vstup Poznání slabých i silných stránek jedince; potřebné míry obtížnosti podnětů průběh Průběžné vyhodnocování účinnosti používaných postupů, zprostředkování výstup Vyhodnocení – dílčí, závěrečné

Sledované oblasti tělesný (somatický) vývoj a zdravotní stav úroveň vyspělosti poznávacích (kognitivních) a motorických funkcí úroveň práceschopnosti (pracovní předpoklady, návyky) úroveň zralosti osobnosti (emocionálně-sociální)

Sledované oblasti tělesný (somatický) vývoj a zdravotní stav úroveň vyspělosti poznávacích (kognitivních) a motorických funkcí motoriky, grafomotoriky zrakového vnímání a paměti sluchového vnímání a paměti vnímání prostoru vnímání času základních matematických představ řeči (myšlení) úroveň práceschopnosti (pracovní předpoklady, návyky) úroveň zralosti osobnosti (emocionálně-sociální) komunikaci (verbální i neverbální) přiměřené reagování na nové situace adaptování se na nové prostředí porozumění vlastním pocitům a sebeovládání porozumění emocím a chování druhých lidí objektivní sebepojetí, sebehodnocení, sebedůvěru schopnost pracovat s ostatními, spolupracovat Dále je zapotřebí sledovat rozvoj sebeobsluhy (samostatnosti) a úroveň hry.

Učení  je komplexní jev, kterého se účastní ne jednotlivé oblasti odděleně, ale všechny zároveň, i když v rozličné intenzitě.

Rozvíjíme vlohy, schopnosti, dovednosti, vědomosti? Přehled výstupů RVP pro předškolní vzdělávání v souvislosti s tématy Center kolegiální podpory Klokanovy školky Rozvíjíme vlohy, schopnosti, dovednosti, vědomosti? vlohy schopnosti např. předpoklady pro čtení, psaní – fonologické uvědomování, zrakové vnímání, vnímání prostoru… dovednosti dovednosti - čtenářské dovednosti, psaní vědomosti

„Schopnost je „…individuální potenciál člověka pro provádění určité činnosti v budoucnu, je to možnost, podmíněná do jisté míry vrozenými předpoklady, která se může, ale nemusí rozvinout v závislosti na tom, do jakého sociálního prostředí je člověk začleněn, jak kvalitní výchovy a vzdělání se mu dostane…“ (Průcha, Walterová, Mareš, 1995, s. 198).   Dovednost je „…způsobilost člověka k provádění určité činnosti, je podmíněna do jisté míry vrozenými předpoklady, ale dosahuje se jí učením a výcvikem, např. dovednosti intelektové, dovednosti senzomotorické…“ (tamtéž, s. 55). Vědomost se považuje za „…převážně kognitivní, individuálně svébytnou soustavu představ a pojmů, teorií, a komplexních poznatkových struktur, které si žák osvojil díky školnímu vzdělávání, vlastnímu učení i jiným vlivům. Vědomost je výsledkem lidského vnímání, poznávání, myšlení a zapamatování, praktického experimentování i životních zkušeností, vědomost odráží jak společensko-historickou zkušenost generací, tak individuální zkušenost jedince…“ (Průcha, Walterová, Mareš, 1998, s. 279). Termín znalost je definován jako „…soubor zvnitřněných poznatků, obvykle uspořádaných podle vzrůstající náročnosti…“ (tamtéž, s. 320). Termín „vědomost“ můžeme považovat za komplexnější, termín „znalost“ se spíše týká konkrétní vymezené oblast.“ Urbánek, T., Denglerová, D., Širůček, J. Psychometrika. Praha: Portál 2011, str. 180, 181

Která témata, pojmy z uvedeného kontextu vidíte jako potřebné dále rozvíjet?