PLACENTÁLOVÉ KYTOVCI

KYTOVCI Zahrnují přibližně 80 druhů v 10 čeledích. Řád se dále dělí na dva podřády: kosticovci a ozubení. Nejedná se o ryby, což patří k častým omylům, ale původně pocházejí ze suchozemských čtyřnohých nevelkých savců. V současnosti jsou jejich pravděpodobnými nejbližšími suchozemskými příbuznými sudokopytníci. První vodnímu živlu přizpůsobení kytovci se začali objevovat před 50 miliony lety. Evolucí získali proudnicový tvar těla, postupně jim zakrněly zadní končetiny a osvojili si echolokaci. Kytovci jsou savci plně adaptovaní na vodní život. Jejich tělo je vřetenovité, přední končetiny jsou přeměněny v ploutve. Maličké zadní končetiny jsou zakrnělé, nejsou propojeny s páteří a jsou skryty uvnitř těla. Ocas má vodorovné drápky. Kytovci jsou téměř bezsrstí a jsou obaleni silnou podkožní vrstvou tuku.

ZNAKY KYTOVCŮ O kytovcích koluje mnoho mylných představ. Jednou z nejběžnějších je tvrzení, že kytovci jsou ryby. Nejsou, jsou to savci. Před miliony let žili na zemi, byli pokryti srstí, měli ušní boltce a chodili po čtyřech. Jako příslušníci třídy savců i kytovci mají tyto základní znaky: jsou teplokrevní. dýchají vzduch pomocí plic. rodí živá mláďata (ve vodě) a kojí je vlastním mlékem. mají srst, i když zpravidla jde pouze o pár fousů. Dalším znakem odlišujícím kytovce od ryb je tvar ocasu. Ocas ryby je vertikální a pohybuje se ze strany na stranu, zatímco ocas kytovce je horizontální a pohybuje se nahoru a dolů.

PŘEHLED KYTOVCŮ

PLAVÁNÍ A POTÁPĚNÍ Někteří plejtváci dokážou plavat až rychlostí 65 km/h, kosatky až 55 km/h, delfíni až 50 km/h a velryby jen 10km/h, delfíni jsou schopni v přírodě vyskočit až do výše 5 m. Velryby se potápějí do hloubek 10 až 50 metrů na dobu 10 až 30 minut, plejtváci se potápějí i do 400 metrů na dobu 30 až 60 minut a vorvaň sestupuje do hloubky až 2 000 metrů na dobu až 60 až 80 minut (k dosažení této hloubky potřebuje 20 až 25 minut). Kytovci mají v průměru s ostatními savci až o 25 % více hemoglobinu, který váže kyslík, tudíž vydrží delší dobu bez nadechnutí.

SMYSLY KYTOVCŮ Jelikož jsou kytovci savci, potřebují ke svému životu dýchat vzduch. Kvůli tomu jsou nuceni vyplavat na povrch, vydechnout oxid uhličitý a nadechnout se čerstvého vzduchu. Přirozeně nemohou dýchat pod vodou, takže když se potopí, svalový stah uzavře dýchací otvory (nozdry), které zůstanou uzavřené, než se znovu vynoří na hladinu. Kytovci mají nozdry na vrcholu hlavy, což jim dává možnost rychleji vydechnout a nadechnout vzduch. Vlhkost obsažená ve vzduchu zahřátém v plicích při výdechu pod tlakem při střetu s venkovním chladným ovzduším kondenzuje v kapky vody a je vidět fontánka. Zkušený velrybář nebo pozorovatel je schopen podle tohoto výfuku určit na dálku druh kytovce. Podobně jako oči i uši kytovců jsou malé. Život v moři způsobil ztrátu ušního boltce, který slouží k usměrňování zvukového vlnění a k zesilování signálu. Zvuk ve vodě se však šíří rychleji než ve vzduchu a vnější ucho tak už nebylo potřeba a bylo zredukováno na malinkou dírku v kůži, těsně za okem. Vnitřní ucho se ovšem vyvinulo natolik, že kytovci umí nejen slyšet zvuky desítky kilometrů vzdálené, ale dokonce dokážou poznat z jakého směru zvuk vychází. Kytovci používají zvuk podobně jako netopýři, vysílají zvuk, který se odrazí od objektu a vrátí se k nim. Tato schopnost se nazývá hydrolokace neboli sonar. Díky této vlastnosti jsou kytovci schopni vyhledat, pronásledovat a chytit rychle plovoucí oběť v totální tmě a rozlišit potenciální oběť od jiných předmětů. Kytovci jsou schopni se v zajetí naučit rozlišovat například míčky různých barev, velikostí a tvarů. Zvuky kytovci používají i ke komunikaci. Ať už jednoduché sténání, hvízdaní, mlaskání nebo složité 'zpívání' keporkaka, které je velmi populární a často ho můžeme slyšet v dokumentech.

REPRODUKCE Období páření je u kytovců provázeno milostnými hrami, vyskakují z vody, třou se těly o sebe, hladí se ploutvemi. Březost trvá v průměrně 10 až 12 měsíců, výjimečně až 16 měsíců. Samice rodí zpravidla jen jedno mládě, které vychází z jejího těla ocasem napřed. Matka jej hned nato postrkuje hlavou nad hladinu, aby se mládě poprvé nadechlo, to už samozřejmě umí plavat. Mláďata největších samic (asi 30 m) dosahují při narození délky až 8 metrů.

ROZDĚLENÍ KYTOVCŮ OZUBENÍ KOSTICOVCI Jsou aktivní lovci, živí se rybami, chobotnicemi a někdy mořskými savci. Patří sem delfíni, kosatky, narvalové, sviňuchy, vorvani Mají v horní čelisti místo zubů dvě řady desek, tzv. kostice, kterými filtrují kořist z vody. Patří sem velryby, plejtváci a keporkak

OZUBENÍ KYTOVCI DELFÍN obecný: 2m, 230kg KOSATKA dravá: 9m, 10t

OZUBENÍ KYTOVCI NARVAL jednorohý: 6m, 1,5t BĚLUHA severní: 5m, 1t

OZUBENÍ KYTOVCI SVIŇUCHA kalifornská: 1,5m, 50kg VORVAŇ tuponosý: 25m, 150t

KOSTICOVCI VELRYBY (grónská: 20m, 50t. jižní: 15m, 100t)

KOSTICOVCI KEPORKAK: 15m, 25t PLEJTVÁK obrovský: 30m, 180t

ZAJÍMAVOSTI Mládě velryby jižní vypije až 200 litrů mléka každý den. Plejtvák myšok se může dožít až 90 let. Plejtvákovec šedý migruje z Aljašky do Mexika překonávaje každoročně 20 000 kilometrů. Novozélandští Maorové dodnes uctívají delfíny, ale i velryby jako magická a posvátná zvířata. Za pouhých 80 let 20. století ulovili velrybáři více než 2 miliony velryb. Nízká rozmnožovací schopnost velryb (samice za celý život porodí v průměru jen 7 až 8 mláďat) a snížená genetická rozmanitost populací mnoha druhů velryb by mohly znamenat, že některé druhy jsou odsouzeny k vymření. Mozek velryby (vorvaně) váží až 9,2 kg, slona 6 kg, delfína 1,7 kg, člověka 1,4 kg. Ambra, látka velice ceněná ve voňavkářském průmyslu, se tvoří v těle samců vorvaňů pravděpodobně jako patologický produkt nějaké nemoci. Nachází se cca ve 4 procentech ulovených zvířat v kusech velkých od několika dekagramů po desítky kilogramů. Jsou známy případy, kdy kytovci, nejčastěji delfíni, zachránili topící se lidi. Vysvětluje se to tím, že topící se živočich vydává podvědomě specifický úzkostný signál volání o pomoc. Vytlačování topícího se nad hladinu je reflex který je zafixován všem kytovcům. Po narození vytlačují mláďata na hladinu, aby se nadechla, vytlačením nad hladinu stimulují jeho dýchání, dostanou jeho dýchací otvor z vody. Je ovšem pozoruhodné, že delfíni (nevědomky?) poskytují pomoc i cizímu druhu.

POUŽITÉ ZDROJE IUCN - Mediterranean and Black Seas Cetaceans:. IUCN - Home: [online]. 2012-10-27 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://www.iucn.org/about/union/secretariat/offices/iucnmed/iucn_med_programme/species/species_assessments/marine_habitats/mediterranean_and_black_seas_cetaceans/ Cetaceans - Weavers of Galactic Light - Whale Dreamers the Movie:. Bird Tribes - Angelic Tools for Planetary Awakening: [online]. 2012-10-27 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://www.birdtribes.net/cetacean.htmhttp://www.birdtribes.net/cetacean.htm Velryby se v oceánech pohybují s přesností nejlepší navigační techniky - iDNES.cz:.IDNES.cz – zprávy, kterým můžete věřit: [online]. 2012-10-27 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/velryby-se-v-oceanech-pohybuji-s-presnosti-nejlepsi-navigacni-techniky-1nl-/zahranicni.aspx?c=A110426_120911_zahranicni_btw Something on the beach? – Its a Whale!! « Pakistan Weather Portal (PWP):. Pakistan Weather Portal (PWP): [online]. 2012-10-27 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z: http://pakistanweatherportal.com/2011/09/21/something-on-the-beach-its-a-whale/ Sonar kytovců - jak funguje | Animal's blog:. Animal's blog: [online]. 2012-10-28 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://mckyta-zvirata.blog.cz/0711/sonar-kytovcu-jak-funguje Unikát v akváriu: zpívající velryba porodila mládě | zpravy.ihned.cz - Svět:.HospodářskéNoviny.cz : Prestižní deník s důrazem na ekonomiku: [online]. 2012-10-28 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://vikend.ihned.cz/c3-25400680-50v000_d-unikat-v-akvariu-zpivajici-velryba-porodila-mlade Ozubení - Wikipedie:. Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online]. 2012-10-28 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: Ozubení - Wikipedie: Velryby v ohrožení:. Greenpeace Česká republika | Greenpeace Česká republika: [online]. 2012-10-28 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://archiv.greenpeace.cz/velryby/velryby.htm Delfín obecný | Jen o zvířatech:"):. Jen o zvířatech:"): [online]. 2012-10-28 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://breberuska2.blog.cz/0711/delfin-obecny Kosatka dravá Orcinus orca Killer whale - Mořští savci:. Žraloci, rejnoci, paryby: [online]. 2012-10-28 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://zivazeme.cz/atlas-savcu/kosatka-drava Narval Monodon monoceros Narwhal - Mořští savci:. Žraloci, rejnoci, paryby: [online]. 2012-10-28 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://zivazeme.cz/atlas-savcu/narval Baby Beluga in Chicago – Zooillogix:. ScienceBlogs - Where the world turns to talk about science.: [online]. 2012-10-28 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://scienceblogs.com/zooillogix/2007/08/24/baby-beluga-in-chicago/ Mexičané chrání sviňuchy. Platí rybářům, ať je neloví - Aktuálně.cz:. Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje: [online]. 2012-10-28 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=614410 Planetopia: Evoluce kytovců:. Planetopia: [online]. 2012-10-28 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://www.planetopia.cz/_evoluce/savci/evoluce-kytovcu.html Velryba grónská Balaena mysticetus Bowhead Whale - Mořští savci:. Žraloci, rejnoci, paryby:[online]. 2012-10-28 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://zivazeme.cz/atlas-savcu/velryba-gronska Whale Watching from Gloucester MA : North Atlantic Right Whales:. Whale Watch, Gloucester Whale Watch, Boston Whale Watch, Family Day Trip, Attractions, Whale Watching: [online]. 2012-10-28 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://www.7seas-whalewatch.com/north-atlantic-right-whales.html Keporkak Megaptera novaeangliae Humpback Whale - Mořští savci:. Žraloci, rejnoci, paryby:[online]. 2012-10-28 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://zivazeme.cz/atlas-savcu/keporkak Zvířecí obři | Inpejsci.bloger.cz:. Inpejsci.bloger.cz: [online]. 2012-10-28 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://inpejsci.bloger.cz/Fakta-a-rerody-zvirat/Zvireci-obri Wikipedie, Internetová encyklopedie [online]. Praha, 2002 [cit. 2011-07-15]. Dostupné z WWW: <http://www.wikipedia.cz JURČÁK, Jaroslav, et al. Přírodopis 8.Olomouc: Prodos, 1999. 128 s.