Hlavonožci (třída měkkýšů).

Prezentace na téma: "Hlavonožci (třída měkkýšů)."— Transkript prezentace:

1 Hlavonožci (třída měkkýšů)

2 Hlavonožci nejdokonalejší třída měkkýšů aktivní mořští dravci
dýchají žábrami měří od jednoho centimetru do mnoha metrů (i přes 17 m) tělo tvoří hlava, trup a různý počet chapadel s přísavkami (chobotnice mohou přijít o několik chapadel, která jim znovu dorostou) dříve měli všichni hlavonožci svou schránku, dnes u většiny chybí jsou odděleného pohlaví vývoj oplozených vajíček je přímý

3 Hlavonožci plavou pomocí vlnění ploutevního lemu
pohyb lezou dopředu pomocí chapadel vystřikováním vody z plášťové dutiny (tzv. reaktivní pohyb – pohyb pozpátku) v případě ohrožení vypouštějí inkoustový oblak zakalí vodu a zmizí mají schopnost změnit zbarvení své pokožky při číhání na kořist splynou s okolím v případě ohrožení

4 Živoucí fosílie - loděnky
první loděnky se objevily už v kambriu, asi před 500 miliony lety většina druhů již vyhynula přeživší druhy se vyskytují v Pacifiku a v určitých částech Indického oceánu, převážně v tropech a hlavně kolem útesů loděnky mají kolem ústního otvoru až 90 krátkých ramen, což je u hlavonožců rekordní počet živí se zejména menšími rybkami a korýši největší známá schránka měří 253 mm

5 Chobotnice chobotnice jsou charakteristické osmi rameny
jejich útrobní vak je bez ploutvovitého lemu vylučuje inkoust a tím mate nepřítele dokáže měnit barvu i strukturu své kůže v testech se dokázala chobotnice zbarvit do šachovnice i puntíků dokáže napodobit hada, platýse a další i nebezpečné živočichy, aby mohla přeplavat přes nebezpečné území

6 Sépie 8 kratších má 10 chapadel 2 delší kolem těla má ploutevní lem
schránka je uvnitř těla přeměněná na tzv. sépiovou kost destička z uhličitanu vápenatého (slouží k obrušování zobáků papoušků, zdroj vápníku) dosahuje délky až 30 cm Sépie obecná se nachází ve Středozemním moři a ve východním Atlantiku od Maroka po Norsko.

7 Krakatice drobné druhy mají velikost jen několik cm
velké druhy žijící ve velkých hloubkách dosahují délky až 18 metrů krakatice obrovská (dříve kalmar obrovský) představuje jeden z největších druhů hlavonožců společně s kalmarem Hamiltonovým) má největší oko v živočišné říši (průměr přes 30cm) detail chapadla s přísavkami uhynulá krakatice vyplavená na břeh

8 Kalmar Hamiltonův je jeden z největších známých hlavonožců
předpokládá se, že dosahuje největší hmotnosti ze všech hlavonožců, je však kratší než krakatice obrovská v únoru 2007 se podařilo novozélandským rybářům vytáhnout z moře největšího kalmara, jaký byl kdy uloven hmotnost této samice byla 450 kg, délka asi 10 metrů detail chapadla

9 Olihně olihně jsou hlavonožci příbuzní krakaticím a kalmarům
mají 10 chapadel s přísavkami (2 delší, 8 kratších) nebývají větší než 60 cm, ale v bohatých mořích jich může žít velké množství většinou žijí jen jeden rok a po kopulaci umírají v období rozmnožování se shromažďují ve velkých počtech a stávají se tak vítanou kořistí ryb, mořských ptáků, savců i člověka velmi chutné maso