VY_32_INOVACE_13 Velkomoravská říše Autor: Mgr. Jiří Šimůnek Základní škola, Mateřská škola a Základní umělecká škola, Jablonec nad Jizerou VY_32_INOVACE_13 Velkomoravská říše Autor: Mgr. Jiří Šimůnek Anotace: žáci shlédnou prezentaci v počítači nebo na interaktivní tabuli. Seznámí se s učivem týkající se Velkomoravské říše. Dozvědí se o základních událostech, které proběhly v 9. a 10. století a jak ovlivnily české dějiny. Prezentaci doplňují mapky a fotografie se zajímavými archeologickými nálezy z tohoto období. Očekávaný výstup žáci znají základní informace k tomuto historickému období. Zdokonalují své znalosti s aplikací PowerPoint. Klíčová slova: Velkomoravská říše, Cyril, Metoděj, Rostislav, Svatopluk Druh učebního materiálu prezentace Druh aktivity: aktivita Cílová skupina: žáci Stupeň a typ vzdělávání: základní vzdělávání, 1. stupeň Typická věková skupina: 9 - 11 let Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Šimůnek.
Velkomoravská Říše Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Šimůnek.
Na začátku 9. století vznikl na našem území první státní útvar – Velká Morava. Rozkládala se na území části dnešní Moravy a západního Slovenska. Došlo ke sjednocení některých slovanských kmenů na obranu osídleného území proti cizím útočníkům. Vlády se ujala knížata z rodu Mojmírovců. Prvním knížetem Velkomoravské říše byl Mojmír I.
<1>
V této době již vznikala větší opevněná hradiště, kde žili skupiny bojovníků, řemeslníků Mezi známá hradiště patřila na Moravě např.: Staré Město, Mikulčice, Pohansko. Na Slovensku: Nitra, Děvín, Bratislava. Mezi rozšířená řemesla patřilo kovářství, hrnčířství, výroba zbraní, šperků. Rozvíjel se obchod se sousedními i vzdálenějšími zeměmi.
Velkých změn se říše dočkala za vlády knížete Rostislava Velkých změn se říše dočkala za vlády knížete Rostislava. Velká Morava se stala díky jeho činům nezávislá na Východofranské říši, kdy jako úspěšný bojovník vyhrál proti ní několik bitev. Jako pokřtěný katolík chtěl, aby jeho prostý pohanský lid přešel ke křesťanské víře. Proto vyslal poselství k byzantskému císaři. Žádal o poslání učenců, kteří by na Velké Moravě šířili křesťanství.
Věrozvěsti, bratři – Cyril (Konstantin) a Metoděj, vyslaní byzantským císařem – přišli na Velkou Moravu roku 863. Do náboženských obřadů zavedli staroslověnský jazyk, písemným zápisem se stala hlaholice. Prostý lid se ve velkém nechával křtít a tím přecházel k nové víře – křesťanské. Ve větších sídlech se začaly stavět pro tyto účely kostely – dřevěné, kamenné, kde bohoslužebné obřady prováděli kněží.
Ukázka hlaholice <2>
Bohoslužby ve slovanském jazyce musely být však schváleny nejvyšší hlavou církve. Proto oba bratři odešli za papežem do Říma, kde hájili zájmy velkomoravského knížete. Konstantin se zde uchýlil do kláštera a přijal jméno Cyril. Na Moravu se již nevrátil, zemřel v Říme. Metoděj se při svém návratu věnoval započaté práci (šíření křesťanství). Oba bratři za své zásluhy byli prohlášeni církví za svaté.
Kostel v Modré <3>
Křesťanský křížek nalezený v Mikulčicích <4>
I když odvážný a schopný bojovník přesto Rostislav skončil tak, jak by nikdo neočekával. Byl svým synovcem Svatoplukem zrazen a vydán do rukou Franků. Z jejich vězení se již nevrátil. Na trůn dosedl kníže Svatopluk, kterého Frankové měli za svého spojence. Svatopluk však neplnil, co od něho očekávali, byl Franky zajat a knížectví bylo obsazeno. Nakonec kníže za pomoci svých velmožů Franky přelstil, porazil a vyhnal je ze země.
Nastává největší rozkvět říše Nastává největší rozkvět říše. Šířením křesťanství se upevňuje Svatoplukova moc v říši i rozšiřujícím se panství. Kolem roku 880 byl na Svatoplukově dvoře pokřtěn český kníže Bořivoj se svojí manželkou Ludmilou. Ke konci vlády se stal Svatopluk také pánem nad Čechami a objevuje se nová hrozba pro říši od východu – kočovné maďarské kmeny.
Velká Morava za vlády Svatopluka <5>
Za vlády posledního velkomoravského knížete Mojmíra II Za vlády posledního velkomoravského knížete Mojmíra II. docházelo k postupnému rozpadu kvůli nepokojům uvnitř říše, tak i častému pustošení území maďarskými kmeny, až Velkomoravská říše nakonec zanikla. Zprávy o tehdejší kultuře, životu na Velké Moravě lze spatřovat v památkách, vykopávkách, které se našly v okolí Mikulčic, Pohanska, Uherského Hradiště.
Ukázky šperků z vykopávek <6>
Zdroje obrázků: <1> Poko. Wikimedia commons[online]. 2011[cit.2012-30-08]. File:Nitra moravia 833-cs.png. Dostupná pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nitra_moravia_833-cs.png> <2> Neoneo13. Wikimedia commons[online]. 2005[cit.2012-30-08]. File:Bascanska ploca.jpg. Dostupná pod licencí public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bascanska_ploca.jpg> <3> Mercy. Wikimedia commons[online]. 2008[cit.2012-30-08]. File:Archeoskanzen Modrá – kostel.jpg. Dostupná pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Archeoskanzen_Modrá_-_kostel.jpg> <4> Dragotiv. Wikimedia commons[online]. 2011[cit.2012-30-08]. File:Kříž z Mikulčic.png. Dostupná pod licencí public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kříž_z_Mikulčic.png> <5> Tankred. Wikimedia commons[online]. 2007[cit.2012-30-08]. File:Great moravia svatopluk.png. Dostupná pod licencí public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Great_moravia_svatopluk.png> <6> Peko. Wikimedia commons[online]. 2009[cit.201230-08]. File:Velka Morava sperky 4.jpg. Dostupná pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Velka_Morava_sperky_4.jpg>