Projekt „Podpora vzdělávání volených zástupců obcí I. typu“ reg. č. CZ Projekt „Podpora vzdělávání volených zástupců obcí I. typu“ reg. č. CZ.03.4.74/0.0/0.0/16_033/0002997 je spolufinancován z EU. Webinář na téma „Náhrada škody a bezdůvodné obohacení – vymáhání náhrady škody a bezdůvodného obohacení obci “ Webinář je realizován v rámci aktivity Metodicko-právní poradenství (vzdělávání), která je součástí projektu „Podpora volených zástupců obcí I. typu“.

JUDr. Jakub Blažek, advokát NÁHRADA ŠKODY A BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ vymáhání náhrady škody a bezdůvodného obohacení ze strany obce JUDr. Jakub Blažek, advokát

Právní předpisy zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ) zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce zákon č. 128/2000 Sb., zákon o obcích (OZř) zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU/ÚJMU

Újma Majetková újma = škoda (materiální) Nemajetková (imateriální) Újma objektivně ocenitelná, přesně vyčíslitelná v penězích Výše škody na věci se určuje podle obvyklé ceny v době poškození Majetková újma se odčiňuje vždy Nemajetková (imateriální) Např. poškození dobrého jména, zdraví (bolestné), život Odčinění např. omluva, peněžité zadostiučinění Odčinění nemajetkové újmy jen stanoví-li to výslovně zákon

Povinnost prevence Každý je povinen si počínat tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě Kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo nad ní má kontrolu, má povinnost zakročit na ochranu jiného Povinnost zakročit má také ten, kdo může újmu snadno odvrátit Kdo povinnost porušil, nebo kdo ví, že ji poruší, musí toto oznámit osobě, které hrozí újma, musí také tuto osobu upozornit na možné následky Je-li splněna oznamovací povinnost nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit

Nutná obrana a krajní nouze Kdo odvrací od sebe nebo od jiného bezprostředně hrozící nebo trvající protiprávní útok a způsobí přitom útočníkovi újmu, není povinen k její náhradě. To neplatí, je-li zjevné, že napadenému hrozí vzhledem k jeho poměrům újma jen nepatrná nebo obrana je zcela zjevně nepřiměřená, zejména vzhledem k závažnosti újmy útočníka způsobené odvracením útoku. Krajní nouze Kdo odvrací od sebe nebo od jiného přímo hrozící nebezpečí újmy, není povinen k náhradě újmy tím způsobené, nebylo-li za daných okolností možné odvrátit nebezpečí jinak nebo nezpůsobí-li následek zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než újma, která hrozila, ledaže by majetek i bez jednání v nouzi podlehl zkáze. To neplatí, vyvolal-li nebezpečí vlastní vinou sám jednající.

Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu 1. protiprávní úkon, protiprávní stav 2. újma, ať v majetkové či nemajetkové sféře poškozeného 3. příčinná souvislost (kauzální nexus) mezi 1 a 2 4. zpravidla i zavinění ve formě úmyslu či nedbalosti Splnění předpokladů 1–3 → OBJEKTIVNÍ ODPOVĚDNOST Splnění všech předpokladů → SUBJEKTIVNÍ ODPOVĚDNOST

Druhy odpovědnosti za škodu Porušení zákonné povinnosti Presumuje se subjektivní odpovědnost a zavinění ve formě nedbalosti Porušení smluvní povinnosti – objektivní odpovědnost Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli (vis maior) Odpovědnost za výběr zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám (zaměstnavatel tedy např. odpovídá za své zaměstnance, pokud jde o škodu způsobenou v souvislosti s plněním úkolů zaměstnavatele a nejednalo se o exces) Porušení dobrých mravů Jednak právem neupravené jednání, jednak výkon práva šikanózním způsobem Např. společnost byla donucena k uzavření nové nájemní smlouvy za nesplnitelných podmínek a následně jí byla pro neplacení nájmu dána výpověď (v důsledku tohoto jednání následně vstoupila do likvidace), prostory pak byly pronajímány jiné společnosti za původní cenu

Objektivní odpovědnost Zákon presumuje subjektivní odpovědnost X objektivní musí být stanovena zvlášť zákonem § 2895 OZ Např. škoda z provozní činnosti (§ 2924), škoda z provozu dopravních prostředků (§ 2927), a další Lze se jí zprostit jen z konkrétně uvedených liberačních důvodů vynaložení  veškeré péče, kterou lze rozumně požadovat, při dozoru nad zvířetem nezanedbání potřebné pečlivosti, anebo že by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti apod. Cílem je zajistit plnou a zároveň urychlenou ochranu jak majetkových tak nemajetkových práv Odpovědnost za vady a odpovědnost z prodlení jsou vždy objektivní

Subjektivní odpovědnost Podstatné je zavinění, tedy subjektivní vztah osoby, která škodu způsobila, k protiprávnímu jednání a ke škodě OZ presumuje z porušení zákonné povinnosti nedbalost X úmysl se musí prokazovat Předpokládá se, že rušitel je sto posoudit následky a svou vůlí ovládnout → je-li to splněno je způsobilý k zavinění Úmysl Přímý (věděl, že způsobí škodu, a chtěl ji způsobit) Nepřímý (věděl, že to může nastat, a byl s tím srozuměn) Nedbalost Vědomá (věděl, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí) Nevědomá (nevěděl, ale vědět měl a mohl)

Náhrada škody Primárně se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu (naturální restituce), v praxi ale málokdy Pokud to ovšem není dobře možné nebo žádá-li tak poškozený, hradí se škoda v penězích (kompenzace) Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním, které musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy U majetkové újmy se hradí skutečná škoda a ušlý zisk

Snížení náhrady škody Soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu přiměřeně snížit (§ 2953) Nelze snížit, pokud byla škoda způsobena úmyslně Spoluodpovědnost poškozeného (§ 2918) Je-li část škody přičitatelná poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se přiměřeně sníží (např. případ sexuologa Weisse) Toto neplatí, pokud se poškozený na škodě podílí pouze zanedbatelným způsobem, škoda se pak nedělí Škoda způsobená více osobami Více osob společně zavázaných nahradí škodu společně a nerozdílně Soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných účast na škodě přesně určit

BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ

Bezdůvodné obohacení Obohacení na úkor jiného bez spravedlivého důvodu zpravidla plněním bez právního důvodu – absolutně neplatná smlouva plněním z právního důvodu, který odpadl – odstoupení od smlouvy protiprávním užitím cizí hodnoty – obývání bytu bez nájemní smlouvy nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám – plnění za jiného Primárně se vydává, oč se obohacený bezdůvodně obohatil, není-li to možné, pak adekvátní finanční náhrada Není-li dobře možné – ochuzený má právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny V případě, že bezdůvodné obohacení nebylo nabyto v dobré víře, vrací ten, kdo se obohatil, věc i s plody a užitky Kdo předmět bezdůvodného obohacení vydává, má právo na náhradu nutných nákladů, které na věc vynaložil, a může od věci oddělit vše, čím ji na svůj náklad zhodnotil, je-li to možné bez zhoršení podstaty věci

Bezdůvodné obohacení – kazuistika vyplacení nezákonné odměny členovi zastupitelstva (srov. Rozsudek NS 28 Cdo 2126/2011) […] jakákoliv odměna může být členu zastupitelstva přiznána pouze v případě, že s tím počítá zákon o obcích. Pokud určitý druh odměny zákon nezná, je nepřípustné, aby takovou odměnu zastupitelstvo obce přiznalo, neboť k tomu nemá pravomoc. V opačném případě by docházelo k nekontrolovanému rozdělování veřejných prostředků, jež není možné akceptovat. Podle usnesení ze čtvrtého zasedání zastupitelstva města D. schválilo zastupitelstvo „odměnu zastupiteli panu M. Č. ve výši trojnásobku měsíční odměny, jako kompenzaci za nemožnost vyplacení odstupného“ v situaci, kdy tento se vzdal funkce člena rady města […] Z […] výkladu [ustanovení OZř] je zřejmé, že zákon o obcích nepamatuje na výplatu jakékoliv odměny v případě, že se člen zastupitelstva (lhostejno, zda uvolněný či neuvolněný), který nevykonával funkci starosty či místostarosty, vzdal funkce člena rady města. Jestliže pak o udělení takové odměny bylo zastupitelstvem rozhodnuto a ta byla následně vyplacena, stalo se tak v rozporu s příslušnými ustanoveními zákona o obcích a na straně žalovaného tím došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 451 obč. zák. […]

VYMÁHÁNÍ ŠKODY A BEZDŮVODNÉHO OBOHACENÍ OBCÍ

Povinnost obce vymáhat náhradu škody Povinnost vymáhat škodu podle § 38 OZř, která na jejich majetku vznikne, a to případně i soudní cestou Včasnost uplatnění nároku – jen takový postup, při němž osoba, která je za škodu zodpovědná, nebude moci vůči územně samosprávnímu celku uplatnit námitku promlčení; vymáhání nároku na náhradu škody však není správné odkládat až do doby těsně před promlčením nároku – v mezidobí se totiž odpovědná osoba může zbavit majetku, ze kterého by mohla být škoda uhrazena Postihy pro případ opomenutí této povinnosti – občanskoprávní odpovědnost, trestněprávní odpovědnost (§220 a §221 TZ Porušení povinnosti při správě cizího majetku), politická odpovědnost

Výjimky z povinnosti vymáhat škodu či BO Pouze v odůvodněných případech, uvedené důvody musí být relevantní a přezkoumatelné Za takové odůvodněné případy by patrně bylo možno považovat i situaci, kdy jsou pohledávky obce zjevně nedobytné (posuzovat obezřetně, např. promlčené pohledávky), nebo případy, kdy by náklady spojené s vymáháním náhrady škody zjevně překročily očekávaný výsledek, resp. byly ve zjevném nepoměru ke vzniklé škodě (např. vymáhání pokut za osobami ze zahraničí) Rozhodnutí by se vždy mělo opírat o právní stanovisko, že pohledávka neexistuje, nebo že nebude v případě sporu právo obci přiznáno, nebo že odpovědnost za škodu není v konkrétním případě dána

Kdo za obec škodu vymáhá Zbytková pravomoc rady obce, případně starosty, tuto pravomoc si ovšem může vyhradit zastupitelstvo - § 102/3 OZř Výjimku tvoří rozhodování o vzdání se práva a prominutí dluhu vyššího 20 000,- Kč, tato pravomoc je svěřena do působnosti zastupitelstva obce - § 85 písm. f) OZř

Kdo může způsobit škodu obci Kdokoli, např. poničení obecního majetku Volený zástupce Zaměstnanec Smluvní partner (advokát, daňový poradce, stavební společnost)

Odpovědnost volených zástupců Povinností člena voleného orgánu je vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře tedy s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí spočívá i v tom, aby zastupitel rozpoznal svou neznalost konkrétní problematiky a případně si vyžádal radu odborníka (ani rada oborníka ale nezbavuje zastupitele jeho odpovědnosti, zejména za výběr odborníka, zastupitel by se se závěrem měl podrobně seznámit) usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 848/2010 ze dne 19. 1. 2011: „Jestliže laické osoby se spolehnou na informace advokáta, jako osoby práva znalé, aniž by měly nějaké věrohodné signály, z nichž by mohly dovodit nesprávnost takových informací, nelze u nich zpravidla dovodit úmyslné zavinění ve vztahu k vzniku tvrzené škody na podkladě jejich jednání v právním smyslu.“ (pozn. Právní odborníci si myslí, že nelze dovodit ani nedbalostní zavinění) Volený zástupce odpovídá obci za škodu v plné výši, Má povinnost nahradit škodu obci, pokud tak neučiní, ručí věřiteli obce za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel nebude moci na obci svého dluhu domoci

Odpovědnost volených zástupců Nejvyšší soud 25 Cdo 1319/2004 „Starosta ve své funkci nepožívá nějaké imunity, která by ho zbavovala odpovědnosti za škodu jím způsobenou, nýbrž jako každá jiná fyzická osoba nese odpovědnost za své jednání či opomenutí, v jehož důsledku vznikla jinému majetková újma. Ani politická odpovědnost osoby vykonávající veřejnou funkci nezakládá důvod ke zproštění její odpovědnosti za způsobenou škodu".

Pracovněprávní odpovědnost Na úředníky ÚSC se subsidiárně užije úprava zákoníku práce Povinnost nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním Subjektivní odpovědnost Limit 4,5 násobek jeho průměrného měsíčního výdělku V případě úmyslu se limit neuplatní a hradí se náhrada ušlého zisku zaměstnavatele Výjimky Schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat Uzavření dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování Ztráta svěřených věcí Uzavření dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí 

Regresní vymáhání škody po úředníkovi za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci Úprava v zákoně č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem Obec může po svých zaměstnancích požadovat i tzv. regresní náhradu škody za chybné rozhodnutí úředníka, které způsobilo škodu, která byla po obci vymáhána Škodu způsobenou v přenesené působnosti nahrazuje poškozenému stát, následně ji může vymáhat po obci a ta následně po svých zaměstnancích Škodu způsobenou obcí v samostatné působnosti vymáhá po svých zaměstnancích rovnou obec Náhrada je limitována 4,5násobkem průměrného výdělku zaměstnance

Odpovědnost externího odborníka Odborník nahradí škodu, způsobil-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu nebo úmyslně (§ 2950) Soud nemůže náhradu škody odborníkovi snížit, ani z důvodů hodných zvláštního zřetele (§ 2953 odst. 2)! Řada profesí je ze zákona pojištěna z odpovědnosti za škodu (advokáti, daňoví poradci, atd.)

Postup při vymáhání škody Občanskoprávní řízení Žaloba Trestní řízení V rámci tzv. adhezního řízení lze vymáhat jak škodu, tak bezdůvodné obohacení Soud buď o náhradě rozhodne v plném rozsahu nebo jen z části nebo zcela odkáže na civilní řízení Vymáhání škody v občanskoprávním řízení zakládá překážku litispendence X uplatnění nároku v trestním řízení takovou překážku nezakládá

Promlčecí lhůty Řídí se ustanoveními OZ Subjektivní promlčecí lhůta od chvíle, kdy se poškozený o škodě dozvěděl 3 roky Objektivní promlčecí lhůta od chvíle, kdy byla škoda způsobena 10 let V případě bezdůvodné obohacení nabytého úmyslně 15 let V případě práva na život a důstojnost, jméno, zdraví, vážnost, čest, soukromí nebo obdobného osobního práva se promlčují jen práva na odčinění újmy způsobené na těchto právech (§ 612 OZ)

Pojištění Lze pojistit obec proti škodě způsobenou jejími volenými zástupci, zaměstnanci či úředníky ALE výluky např. u smluvních pokut, úmyslného trestného činu apod.

DĚKUJI ZA POZORNOST

Advokátní kancelář JUDr. Jakuba Blažka www.blazekpartners.cz blazek@blazekpartners.cz + 420 721 886 021 Na Březince 1232/16, Praha 5, 150 00