Zkušenosti z institucionální akreditace Vladimíra Dvořáková

Naplnění obecného zájmu – rozvoj kvality Mechanismy komunikace při institucionální akreditaci Fakticky neexistující mechanismy komunikace mezi předsedou a místopředsedy pro jednotlivé oblasti (pouze formy písemných podkladů) Fakticky neexistující mechanismy komunikace mezi místopředsedy navzájem (postižení určitých obecnějších problémů ve fungování instituce) Fakticky neexistující mechanismy komunikace předsedy, případně místopředsedů (v případě nejasností) s Radou – rozhoduje bez možnosti položit doplňující otázky Fakticky neexistující mechanismy komunikace Rady s žadateli o institucionální akreditaci – neúčastní se projednávání na zasedání Rady

Naplnění obecného zájmu – rozvoj kvality Dopady z hlediska rozvoje kvality vysokých škol Školy mají minimální zpětnou vazbu (splněno /s výhradou/ nesplněno), Chybějí závěrečná doporučení závěr je koncipován čistě administrativně z hlediska získání či nezískání akreditací nelze formulovat doporučení propojující dílčí problémy, varování před určitými trendy v rozporu s mezinárodními trendy (vnitřní i vnější podněty pro rozvoj) Statický přístup – neodráží a nediskutují se strategie, koncepce rozvoje v návaznosti na již uskutečňované činnosti

Naplnění obecného zájmu – rozvoj kvality Dopady na postavení Rady a jejího vlivu na rozvoj kvality Institucionální akreditace by měla být prostorem pro sjednocování pohledů členů Rady, komunikace s hodnotiteli i s žadateli, hlubší vhled do problematiky vysokých škol (NAÚ má pravomoc i upozorňovat na problémy MŠMT) Dojem spíše administrativního schvalování Bez formulování doporučení – do budoucna bude obtížné hodnotit, kam a jakým směrem se škola vydala a proč Dle ESG má agentura provádět "tematickou analýzu" - provádět analýzy na úrovni vysokoškolského systému a publikovat tato zjištění o stávající praxi, trendech a problémech, přičemž zjištění mohou přispět k reflexi a úpravě vysokoškolských politik a procesů na národní úrovni - institucionální akreditace by měla být ideální příležitost dobrat se do hloubky těchto problémů a trendů jako podkladů pro systémovou analýzu

Hodnotící komise - podkladové materiály Povaha, rozsah a struktura vzdělávací činnosti uskutečňované vysokou školou v dané oblasti vzdělávání odpovídá popisu této oblasti vzdělávání uvedenému v nařízení vlády o oblastech vzdělávání ve vysokém školství, vydaném podle § 44a odst. 3 zákona o vysokých školách. Cíle, obsah a organizace studia v rámci dané oblasti vzdělávání jsou v souladu s posláním a strategickým záměrem vysoké školy a ostatními strategickými dokumenty vysoké školy. Nelze posoudit - nejsou k dispozici konkrétní studijní plány (většinou uváděny jen názvy oborů)

Hodnotící komise - podkladové materiály Tvůrčí činnost související s danou oblastí vzdělávání odpovídá charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci….. Zapojení vysoké školy do činnosti zahraničních a zvláště mezinárodních odborných organizací a do mezinárodních výzkumných projektů odpovídají charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci. Vysoká škola předkládá zhodnocení nejvýznamnějších aktivit vysoké školy v tvůrčí činnosti za posledních pět let v oblasti vzdělávání, pro kterou vysoká škola žádá o institucionální akreditaci. Problém hodnocení – někdy neúplné, nekonkrétní údaje (osoby řešitelů, uváděny publikace pracovníků na minimální úvazek či působící mimo oblast)???

Hodnotící komise - podkladové materiály Celková struktura personálního zajištění výuky… a) úroveň kvality dané oblasti vzdělávání jako celku a jejího rozvoje, b) garantování studijních programů v této oblasti a c) zabezpečení výuky těchto studijních programů. Nelze objektivně posoudit Chybějí studijní plány s vyučujícími profilujících předmětů (zjištění, kdo skutečně učí) Garanti – (v tuto chvíli jsou plánované změny garantů)

Hodnotící komise - podkladové materiály Mezinárodní působení vysoké školy mající vztah k dané oblasti vzdělávání, zejména zahraniční mobility studentů a akademických pracovníků, integrace možnosti zahraničních mobilit do studia ve studijních programech, a předpoklady pro uskutečňování těchto činností odpovídají charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci. Podklady většinou odpovídající Dalo se diskutovat i na místě

Hodnotící komise - podkladové materiály Spolupráce s praxí týkající se vzdělávací činnosti odpovídá charakteru uskutečňované vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání, pro niž vysoká škola žádá institucionální akreditaci. Nelze posoudit kvalitu – chybějící podklady o organizaci praxí, supervizi, zodpovědné osobě, průběhu, zpětné vazby Prostory, knihovny atd. to lze ověřovat na místě – není problém

Co chybí a nehodnotí se Nikde se nehodnotí kvalita vzdělávací činnosti. Hodnotící komise se nevyjadřuje k: Kvalifikačním pracem (nejsou k dispozici) Kreditový systém, studijní zátěž, přímá a nepřímá výuka (nejsou studijní plány) Propojenost kvalifikačních prací s výzkumy (magisterské, doktorské studium) či zapojení studentů do výzkumu

Sestavování komisí a nedostatek hodnotitelů Současné období – velmi náročné na množství hodnocení, nedostatek hodnotitelů a neochota zapojit se do hodnocení Výběr hodnotitelů – zbytečně omezen kritérii („administrativní“ zkušeností, nikoli odbornou kvalitou) Institucionální akreditace - pro oblast stačí čtyřčlenná komise „Běžná akreditace“ – nutnost sedmičlenné komise (často mimo obor) Podklady a formuláře na stanoviska – uživatelsky nepřátelské (excel, pdf. – obtížně se kopíruje a přenáší, což je nutné při přípravě hodnocení a pro program návštěvy na místě) Nutnost žádat další informace

Zkušenosti z institucionální akreditace Děkuji Vám za pozornost