ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193, 403 31 Tel.:472731819, 472731253 Tel.řed./fax:472731480, e-mail:skola@zsmojzir.cz VÝUKOVÝ MATERIÁL ZPRACOVANÝ V RÁMCI PROJEKTU MODERNÍ ŠKOLA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.400/21.3095

Číslo klíčové aktivity: III/2 Název klíčové aktivity: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Veronika Kolompárová B3 VY_32_INOVACE_10 Vytvořeno: 12. září 2012 Ročník: 7., 8. a 9. Vzdělávací oblast: multikulturní výchova - volitelný předmět Svět Romů Anotace: Cílem vyučovací hodiny je přiblížit žákům nástin historie Romů v Evropě od středověku do roku 1930. Výuka je zaměřena především na počátky dějin Romů v českých zemích a na Slovensku. Žáci se seznámí s vlivem historických událostí na život Romů v jednotlivých historických etapách, s životem Romů v období 1. republiky. Součástí VM je závěrečná aktivita zabývající se hrami s číslovkami v romštině, u které je uvedeno řešení.

Romové v Byzanci a středověké Evoropě Ve středověku Romové vnímáni jako cizorodý společenský element, psalo se o nich jako o Cikánech, Egypťanech. O tom, že se Romové vyskytovali v Byzantské říši, vypráví událost popisovaná v legendě „Svatého Jiřího Athoského“, ve které najdeme Romy pod názvem Adsincami. (okolo roku 1500) V Byzanci se Romové poprvé setkávají s křesťanstvím.

Počátky dějin Romů v českých zemích a na Slovensku První zmínky o Romech na Slovensku máme zachovány v písemných památkách z roku 1383 a 1423. Pro území Čech nemáme přesná data romského osidlování. O přítomnosti Romů na našem území vypovídají verše z Dalimilovy kroniky z 13. století. V průběhu 14. a 15. století (pozdní středověk) se Romové stali po střední Evropě velmi známými. Příležitostně pracují jako kováři, nadháněči zvěře, hudebníci apod. V této době se objevují zprávy o různých způsobech příživnictví či krádežích.

Romové v českých zemích a Uhrách v 18. a 19. století Součástí osvícenských reforem (Kdo je jejich autorem? Nebo má autorů více?) je radikální změna přístupu státu k neusedlému obyvatelstvu, což vedlo k nutnosti zavést přesnou evidenci obyvatelstva, vznikají i nové prameny k dějinám Romů. Jsou potvrzeny hypotézy o indoevropském původu romštiny. Jsou součástí multietnické společnosti habsburské monarchie mezi obyvateli nežádoucí, pouze někteří Romové se řadí mezi privilegované, zostřují se perzekuce cikánů.

2/2 18. století – 19. století V tomto období nastává nový přístup k neusedlému obyvatelstvu, objevují se snahy po trvalém usídlení a asimilaci Romů – hovoří o tom dekret Josefa II. z roku 1782. Cílem dekretu bylo vytvořit ekonomický potenciál romského obyvatelstva a spojit je s majoritou. Cikáni byli dočasně přejmenováni na: Novousedlé, Novomaďary či Novosedláky. Asimilace se projevovala v důsledné evidenci, diskriminačními zařízeními, jako bylo odebírání dětí, omezování sňatků, potlačování romštiny apod. Zákazy za vlády Marie Terezie a Josefa II.: Romové nesměli používat cikánský jazyk, nesměli se mezi sebou brát, nesměli používat své oděvy, vlastnit koně a vozy.

Vliv historických událostí na dějiny Romů V průběhu celého 20. století dochází k postupnému etnoemancipačnímu procesu. Historickým mezníkem je 1. mezinárodní romský kongres, který se konal 8. 4. 1971 u Londýna. Na 2. kongresu byla založena Mezinárodní romská unie – přijata do OSN. Datum 8. dubna je dnes oficiálním Mezinárodním dnem Romů.

Romové v českých zemích v letech 1918 - 1930 Romské obyvatelstvo žijící v první republice (Kdy vznikla Československá republika?) 28. října 1918 lze rozlišovat na několik subetnických skupin: Slovenských Romů – slovenska Roma, servika Roma Maďarských Romů – ungrika Roma Olašských Romů – vlachika Roma Českých a moravských Romů Německých Romů - Sinti

V době první republiky žila většina romského obyvatelstva usedle. Nejčastěji se uplatňovali jako kováři, košíkáři, výrobci košíků apod.. Olašští Romové žili stále kočovně, živili se prodejem koní. Čeští Romové žili polokočovně. Romové nevlastnili žádné velké pozemky, spokojili se s malým pozemkem k bydlení. V ½ 20. století se jim vyplácela odměna v naturáliích.

Hry s číslovkami v romštině Číslovky v romštině mají etymologii společnou s indickými jazyky (např. hindštinou). Číslovky 7, 8, 9 tvoří výjimku – jsou převzaty z … ? řečtiny Číslovky vyšší než 10 se tvoří stejně jako v indických jazycích (základní číslovka + desítka – 12=10+2, nebo vyjádřením násobku – 60=6*10)

Seřaď romské číslovky jedna šov dva deš tři eňa čtyři duj pět jekh šest efta sedm pandž osm trin devět štar deset ochto Řešení: jekh, duj, trin, štar, pandž, šov, efta, ochto, eňa, deš

Zdroje informací Závodská M.: Romové v Byzanci a středověké Evropě, Romove v českych zemích a na Slovensku v letech 1918–1989, In: Druhá směna (Jak využívat dějiny a literaturu Romů ve výuce na 2. stupni ZŠ), Romea, 1. vydání, 2012, ISBN: 978-80-904106-1-9