Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Ve stavu legislativní nouze schválila Poslanecká sněmovna během jediného dne (2. listopadu 2010) a Senát 12. 11. 2010 zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti MPSV. Návrhem se mění řada zákonů, které zásadním způsobem dopadnou na zaměstnance. Jedná se zejména o škrty v sociálních dávkách, změny v odměňování ve veřejných službách a správě a změny v daních. Uvedené změny jsou již promítnuty do návrhu státního rozpočtu na rok 2011. (Čeká se na podpis prezidenta).

Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních služeb Zaměstnanosti Zákoníku práce Daní z příjmů a stavebního spoření

Změny v nemocenských dávkách Nemocenské činí 60 % vyměřovacího základu po celou dobu trvání pracovní neschopnosti Rozdíl u zaměstnance s průměrnou mzdou tak činí 1 350 Kč (tj. -9 %) za druhý měsíc a 2 670 Kč měsíčně (tj. -17 %) od třetího měsíce nemoci Na práce neschopných stát ročně ušetří 2,3 mld. Kč. Dočasné snížení nemocenského, které mělo platit pouze pro rok 2010, se zavádí jako trvalé opatření. Od ledna tak nemocní zaměstnanci již nebudou při dlouhodobé pracovní neschopnosti pobírat vyšší nemocenské (do konce roku 2009 zvýšení činilo 66 % a od třetího měsíce 72 % vyměřovacího základu). U zaměstnance s průměrnou mzdou to znamená snížení nemocenského o 1 530 Kč (o 9 %) za druhý měsíc a 2 670 Kč měsíčně (o 17 %) od třetího měsíce nemoci.

Změny v nemocenských dávkách Náhradu mzdy nebo platu zaměstnavatel poskytuje po dobu 21 kalendářních dní nemoci (v roce 2010 po dobu 14 kalendářních dní) Skončila refundace ½ poskytnuté náhrady zaměstnavatelům od státu Obava ze ztráty zaměstnaní zvýší tlak na přecházení nemocí Zaměstnavatelé budou poskytovat náhradu mzdy po dobu 21 kalendářních dnů (namísto stávajících 14 kalendářních dnů). Toto opatření má platit po dobu tří let, tj. do roku 2013, poté se má doba poskytování náhrady mzdy v době nemoci vrátit na 14 dní. Zaměstnavatelům se ruší refundace poloviny vyplacené náhrady mzdy v době nemoci, vláda tím ušetří cca 3,7 mld. Kč. V souvislosti s těmito kroky je namístě obava, že zaměstnanci budou ještě více než doposud vystavováni tlaku zaměstnavatelů, aby nemoc přecházeli, řešili svoje zdravotní problémy prostřednictvím čerpání dovolené či jiného volna atd. tak, aby nezvyšovaly náklady zaměstnavatele.

Změny v sociálním pojištění Sazba pojistného na nemocenské pojištění pro zaměstnavatele zůstává ve výši 2,3 % (stejná jako roce 2010) Vyšší výběr pojistného ve výši cca 9,2 mld. (rok 2011) Náhrada malým zaměstnavatelům (do 26 zaměstnanců) možnost připojištění (odvod ve výši 3,3 %) následná refundace ½ vyplacené náhrady mzdy Zaměstnavatelé nadále budou odvádět pojistné na nemocenské pojištění ve výši 2,3 % z vyměřovacího základu, tzn. nesníží se jim sazba od 1.1.2011 na 1,4 %, s čímž dosud platné předpisy počítaly. Tímto opatřením budou příjmy nemocenského pojištění o 9,2 mld. Kč ročně vyšší. Zaměstnavatelé do 26 zaměstnanců mají možnost se v rámci veřejného systému nemocenského pojištění „připojistit“. V takovém případě budou odvádět do systému pojistné ve výši 3,3 % a tím budou mít nárok na refundaci poloviny vyplacené náhrady mzdy. Z pohledu státního rozpočtu se očekává, že toto dodatečně vybrané pojistné by mělo náklady na refundaci náhrady mzdy u malých zaměstnavatelů plně pokrýt.

Změny v sociálním pojištění Nemocenské pojištění OSVČ nová pravidla pro vyměřovací základ OSVČ Pozitivní krok - odstranění zneužívání systému účelovým placením pojistného Maximální vyměřovací základ pro pojistné hranice pro odvod na sociální pojištění zůstává ve výši 72 násobku průměrné mzdy Pozitivní efekt - očekává se navýšení příjmů do systému o cca 3,1 mld. Od ledna 2011 jsou nově nastavena pravidla pro stanovení vyměřovacího základu pro pojištění OSVČ. Vyměřovací základ pro nemocenské pojištění nemůže být vyšší než vyměřovací základ na důchodové pojištění. Nadále je nemocenské pojištění pro OSVČ dobrovolné, odstraní se však stávající bezdůvodné zvýhodnění těchto osob, kdy si mohly účelově platit (popř. doplatit zpětně) nemocenské pojistné v takové výši, aby v případě sociální události (např. plánovaná operace, mateřství atd.) dosáhly na nejvyšší výměry dávek. Tuto změnu ČMKOS dlouhodobě požadovala. jsou zachovány hranice pro odvod pojistného na sociální pojištění ve výši 72 násobku průměrné mzdy, tj. nevrací se na úroveň 48 násobku, s čímž počítají dosud platné předpisy. Tím se očekává navýšení příjmů státního rozpočtu o 3,1 mld. Kč.

Změny v dávkách státní sociální podpory Zrušení sociálního příplatku dočasně zachován sociální příplatek, je-li dítě nebo rodič zdravotně postižený (do konce roku 2012) Přes částečnou kompenzaci v rámci dávek v hmotné nouzi (vyžadováno testování majetku) očekáváme nárůst chudoby Úspora státu na nejpotřebnějších rodinách s dětmi cca 2,5 mld. Kč Sociální příplatek dnes pobírají rodiny s dětmi s nejnižšími příjmy, ty tak přijdou o značnou část svých příjmů. Zhruba jedna třetina rodin, které dnes pobírají tuto dávku, mají příjem pod úrovní životního minima. V tomto případě mohou požádat o dávky hmotné nouze, což by jim mohlo (ale pouze částečně) ztrátu této dávky kompenzovat. Ovšem v takovém případě se již posuzuje celková sociální situace rodiny, včetně majetku. Obáváme se proto, že dojde k výraznému nárůstu chudoby v ČR Jedná-li se o dítě nebo rodiče zdravotně postiženého náleží mu až do konce roku 2012 sociální příplatek ve stávající výši (tj. včetně zvýhodnění výše příplatku z důvodu zdravotního stavu).

Dávky státní sociální podpory Rodičovský příspěvek změna podmínek při čerpání RP do 4 let věku dítěte celkově se za celou dobu rodiči vyplatí o 46 tis. Kč méně Úspora na rodičích s nejmenšími dětmi cca 1 mld. Kč Porodné Pouze na první narozené dítě a při příjmu rodiny max. do 2,4 násobku životního minima, tzn. mzda rodiče nesmí být vyšší než 9 500 Kč měsíčně Úspora na úkor podpory rodin s malými dětmi cca 1,3 mld. Kč Mění se podmínky pro čerpání rodičovského příspěvku do 4 let věku dítěte, tj. při nejdelší době čerpání této dávky. Dnes je rodičům při čtyřletém čerpání v souhrnu vyplacen větší objem prostředků (celkem 262 tis.) než v případě výplaty dávky do 2 let věku dítěte (kdy celkově dostanou 216 tis. Kč). Pokud si rodič zvolí čerpání rodičovského příspěvku do 4 let věku dítěte, sníží se nově jeho výše od 9 měsíců dítěte na 3 800 Kč měsíčně (dnes je tento nižší příspěvek vyplácen až od 22. měsíce věku dítěte). Je tak zkrácena doba, po kterou má rodič nárok na rodičovský příspěvek v základní výši, tj. 7 600 Kč měsíčně. Stát tímto opatřením na rodičích s nejmenšími dětmi ušetří 1 mld. Kč. Porodné náleží pouze na první narozené dítě, pokud příjem rodiny nepřesáhne 2,4 násobek životního minima rodiny. Většina rodin tak o porodné přijde, neboť tato hranice příjmu znamená, že čisté příjmy rodiny (s jedním dítětem) nesmí být vyšší než 16 990 Kč měsíčně. Pokud by před narozením dítěte pracovali oba rodiče, museli by pracovat za mzdu nižší než 9 500 Kč.

Změny v oblasti sociálních služeb Příspěvek na péči snížení příspěvku v I. stupni závislosti z 2 000 Kč na 800 Kč/měsíc ohrožená dostupnost sociálních služeb pro závislé osoby Úspora na zdravotně postižených a závislých osobách cca 1,5 mld. Kč Příspěvek na péči při I. stupni závislosti se snižuje z 2 000 Kč na 800 Kč měsíčně. Současně se zrušuje poskytování části příspěvku nepeněžní formou (tj. poukázkou), které mělo být podle dosud platných předpisů zavedeno od ledna 2011. Výrazné snížení příspěvku na péči v I. stupni závislosti může ohrozit dostupnost sociálních služeb pro závislé osoby. Stát očekává úsporu ve výši 1,5 mld. Kč.

Změny v oblasti zaměstnanosti Zrušeno nekolidující zaměstnání, tj. možnost přivýdělku do 4 000 Kč měs. při pobírání podpory v nezaměstnanosti přístup „buď podpora nebo přivýdělek“ Úspora na nezaměstnaných cca 820 mil. Kč Podpora v nezaměstnanosti vs. odstupné podpora se poskytne až po uplynutí doby, která odpovídá výši odstupného ohrožení finančního zajištění (v případě nevyplaceného odstupného + nulová podpora = osoba je bez prostředků) Zrušuje se možnost přivýdělku osob uchazečů o zaměstnání pobírajících podporu v nezaměstnanosti. V současné době si mohou osoby pobírající podporu v nezaměstnanosti přilepšit přivýdělkem až do výše poloviny minimální mzdy (dnes 4 000 Kč), aniž by byl dotčen jejich nárok na výplatu podpory. Dle nové právní úpravy se budou muset rozhodnout mezi dvěma přístupy, a to buď budou pobírat podporu (bez možnosti jakéhokoliv přivýdělku), nebo se budou plně spoléhat na svoje vlastní příjmy (bez pobírání podpory). Stát tím chce ušetřit 820 mil. Kč. Při vzniku nároku na odstupné zaměstnanec nedostane podporu v nezaměstnanosti po dobu, která bude odpovídat výši odstupného. Problém však může nastat v situaci, kdy zaměstnanci bude sice ze zákona vyplývat nárok na vyplacení odstupného, ovšem fakticky (např. při insolvenci zaměstnavatele) mu žádné vyplaceno nebude. Vláda tak postaví zaměstnance do situace, kdy bude zcela bez prostředků.

Změny v oblasti zaměstnanosti Snížení výše podpory v nezaměstnanosti při ukončení pracovního poměru na vlastní žádost zaměstnance bez vážného důvodu (dohoda, výpověď) podpora pouze ve výši 45 % průměrného čistého výdělku, a to hned od prvního měsíce Nezaměstnaný s předchozím příjmem 20 000 Kč (čistého měsíčně) přijde v roce 2011 při 5 měsíční podpoře o 10 000 Kč Zpřísnění agenturního zaměstnávání povinné pojištění posílení zajištění finančních nároků zaměstnanců Změna procentuální výše výměry podpory v nezaměstnanosti u zaměstnanců, kteří ukončí svůj zaměstnanecký vztah bez vážného důvodu (nevyplacení mezd, zdravotní stav) na vlastní žádost (výpověď, dohoda). Současná výměra (65 % průměrného měsíčního čistého výdělku první 2 měsíce podpůrčí doby, 50 % další dva měsíce a 45 % po zbytek podpůrčí doby) tak klesne na minimální úroveň hned od prvního měsíce pobírání podpory v nezaměstnanosti. Novou podmínkou pro výkon zprostředkovatelské činnosti se stane povinnost sjednání pojištění (a to ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku všech dočasně přidělených zaměstnanců) pro případ úpadku agentury.

Změny v oblasti zaměstnanosti Nový „překlenovací příspěvek“ pro podporu podnikání OSVČ příspěvek poskytuje úřad práce po dobu max. 5 měsíců ve výši ¼ průměrné mzdy (celkem až 29 000 Kč) složí ke krytí provozních nákladů (nájemné, doprava apod.) Příspěvek má motivovat zaměstnance, aby začali podnikat Zatím co institut nekolidujícího zaměstnaní se ruší, což zhoršuje postavení zaměstnanců. Nově se zavádí překlenovací příspěvek, který je určen k podpoře samostatně výdělečné činnosti. Nezaměstnaný, který ukončí registraci na úřadu práce a stane se OSVČ, může úřad práce požádat o poskytnutí překlenovacího příspěvku, a to ve výši ¼ průměrné mzdy měsíčně, tj. cca 5 800 Kč. Příspěvek má motivovat zaměstnance, aby začali podnikat. Částka měla přispět na provozní náklady (nájemné, náklady na dopravu a opravu objektu), a lze ji čerpat po dobu až 5 měsíců.

Změny v zákoníku práce Písemná forma dohody o provedení práce předcházení zneužití dohody (obcházení klasického pracovního poměru) Odměňování ve veřejných službách Kromě 10 % procentního snížení objemu prostředků na platy nově zákoník práce zmocnil vládu k volnému stanovení platových tarifů a sjednávání smluvních platů Za současného stavu stačí, aby dohoda o provedení práce byla účastníky uzavřena i v ústní podobě. Nová právní úprava ukládá zaměstnavateli povinnost uzavřít dohodu o provedení práce v písemné formě. Zabrání se tím zneužívání dohody o provedení práce ve vztahu ke klasickému pracovnímu poměru (zaměstnavatelé tak nebudou nadále moci při inspekční kontrole zastírat faktický pracovní vztah). Kromě 10 % procentního snížení objemu prostředků na platy vláda může (bez dalších podmínek) stanovit okruh zaměstnanců, kterým lze určit platový tarif s rozpětím. Nově může zaměstnavatel sjednávat i smluvní plat. Současně dojde ke zrušení povinnosti dodržovat v nařízení vlády minimální rozdíl mezi první a 16. platovou třídou a mezi prvním a 12. platovým stupněm.

Návazně nařízení vlády o platech umožňuje zachování stávajícího způsobu odměňování, tj. zaměstnanec je zařazen do platové třídy a platového stupně (podle praxe) a se zaměstnanci od 13. platové třídy lze sjednat smluvní plat nebo plošné uplatnění tarifů s rozpětím, tj. zaměstnanec je zařazen do platové třídy a výše tarifu se určí v rámci stanoveného rozpětí. Se zaměstnanci od 13. platové třídy lze sjednat smluvní plat

Změny v fondu kulturních a sociálních potřeb Od ledna 2011 je tvorba FKSP v organizacích působících ve veřejných službách a správě snížena na polovinu Úspora na zaměstnancích cca 2 mld. Kč

Změny v oblasti daně z příjmů Snížení slevy na poplatníka snížení slevy o 100 Kč měsíčně, tj. o 1 200 Kč ročně (z 24 840 Kč na 23 640 Kč) Mírné zvýšení daně z příjmů a snížení kupní síly Zdanění výsluhového příspěvku příspěvek je určen příslušníkům ozbrojených složek (doposud osvobozen od daně) - od ledna se zdaňuje 15 % srážkovou daní Zatím jen pro rok 2011 dojde ke snížení slevy na poplatníka u daně z příjmu fyzických osob (včetně zaměstnanců) o 100 Kč měsíčně (1 200 Kč ročně). V rámci restriktivních změn se zavádí také zdanění výsluhového příspěvků příslušníků ozbrojených složek, a to konečnou srážkovou daní 15 %.

Změny ve stavebním spoření Snížení státního příspěvku státní příspěvek je o 33 % nižší, max. výše činí 2 000 Kč (v roce 2010 byl 3 000 Kč) Za posledních 7 let pokles státního příspěvku o 56 % Zdanění státního příspěvku za rok 2010 stát. příspěvek za rok 2010 se zdaní sazbou 50 % Zdanění úroků ze stavebního spoření 15 % zdanění úroků z vkladů i ze státního příspěvku (doposud bez daně) Dochází ke snížení výše státního příspěvku ze současných až 3 000 Kč na max. 2 000 Kč ročně (10 % z max. částky 20 000 Kč), a to i u smluv uzavřených před nabytím účinnosti těchto změn. Za posledních 7 let (od roku 2003) se tak jedná o snížení státního příspěvku o 56 % (z původních 4 500 Kč na 2 000 Kč), což rozhodně nelze chápat jako podporu státu na motivaci občanů pořizovat si vlastní bydlení. Státní příspěvek na stavební spoření, na který vznikl nárok v roce 2010 a který bude vyplacen v roce 2011, bude zdaněn, a to 50 % sazbou daně. Ve výsledku tak spořitelé obdrží státní příspěvek max. ve výši 2 250 Kč (u smluv uzavřených do konce roku 2003), resp. 1 500 Kč (smlouvy od roku 2004). Od roku 2011 budou zdaňovány úroky ze stavebního spoření (tj. uroku z vkladu klienta + úroky plynoucí ze státního příspěvku).

V souladu s programovým prohlášením vlády lze dále očekávat Pokračování reforem V souladu s programovým prohlášením vlády lze dále očekávat

Pokračování reforem Změna zákoníku práce Reforma poskytování zdravotní péče Reforma důchodového systému Reforma daňového systému včetně zdanění zaměstnaneckých výhod Pokračování ve zpřísňování podmínek v oblasti podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek

ZÁKONÍK PRÁCE lze očekávat výpověď i „bez uvedení důvodu“ výpovědní doba se zkrátí na 1 měsíc, bude možné se z ní i „vykoupit“ odstupné podle počtu odpracovaných let u zaměstnavatele (tím se pro část zaměstnanců sníží) prodloužení zkušební doby na 4 měsíce (u vedoucích a klíčových zaměstnanců na 6 měsíců)

ZÁKONÍK PRÁCE lze očekávat pracovní poměr na dobu určitou bude možné sjednávat (i opakovaně) až na 5 let mzda včetně práce přesčas do 150 hod. ročně a řada dalších omezení - pro klíčové zaměstnance dohoda o provedení práce až do 300 hod. ročně omezení kolektivního vyjednávání a odborových práv 21

OBČANSKÝ ZÁKONÍK lze očekávat Nová právní úprava je potřebná. Zásadní obavy však vyvolává: nahrazení právní úpravy soudním rozhodováním nedořešený vztah mezi zákoníkem práce a občanským zákoníkem obavy z ohrožení autonomie odborových organizací 22

ZDRAVOTNÍ PÉČE lze očekávat Komplexní reformu zdravotnictví cílem, které je: omezení zdravotní péče hrazené ze systému zdravotního pojištění (§ 13 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění) rozdělení péče na standardní a nadstandardní s doplatkem občana za nadstandardní péči zvýšení regulačního poplatku za den v nemocnici (zatím na 100 Kč)

DŮCHODY lze očekávat Komplexní reformu důchodového systému a v rámci ní: až u 80 % důchodců se sníží od r. 2012 důchod ve prospěch „horních 10 %“ (reakce na Nález Ústavního soudu) zavedení povinného důchodového spoření pro občany do 40 let věku („na dluh“ dosahujícího až 1,5 % HDP ročně)

DŮCHODY lze očekávat další postupné prodlužování důchodového věku až na 67 let zhoršování podmínek pro výpočet důchodů (pojištěná doba nejméně 40 let apod.) zhoršení podmínek pro penzijní připojištění se státním příspěvkem

DANĚ lze očekávat Komplexní reformu daňového systémů, v rámci které je avizováno: zrušení superhrubé mzdy a zvýšení sazby daně z příjmu na 19 % zdanění zaměstnaneckých výhod (nepeněžního příspěvku na stravování, rekreaci atd.) zavedení jednotné sazby DPH ve výši 19 % (což povede ke zdražení potravin a služeb)

OBLAST ZAMĚSTNANOSTI lze očekávat růst nezaměstnanosti z důvodu snižování ochrany zaměstnanců (např. možnost výpověďi bez udání důvodu) další zpřísňování podmínek pro přiznání podpor v nezaměstnanosti pokračování ve zvýhodňování OSVČ vůči zaměstnancům

OBLAST ZAMĚSTNANOSTI lze očekávat tlak na nezaměstnané přijímat jakoukoliv práci, rozvolnění definice vhodného zaměstnání snížení podpory zaměstnavatelům na vytváření pracovních míst pro zdravotně postižené občany

OBLAST SOCIÁLNÍCH DÁVEK lze očekávat sloučení dávek pro zdravotně postižené do jedné (tím i jejich snížení) zpřísnění dávek hmotné nouze sjednocení výplaty všech dávek na úřady práce a tím omezení původního poslání ÚP (tj. zajištění nového pracovního místa)

OBLAST RODINNÉ POLITIKY Postupná likvidace sítě předškolních zařízení jako veřejné služby a místo toho: uvolnění podmínek pro vznik soukromých zařízení - na úkor kvality péče o děti, bez adekvátního dodržování hygienických požadavků uvolnění kvalifikačních předpokladů u péče o malé děti hlídání dětí „sousedskou výpomocí“ – bez záruky bezpečnosti a kvality péče

Dopady na občana a rodinu snížení životní úrovně (pokles příjmů, sociálních dávek a koupěschopnosti) zhoršování zdraví občanů (zdražování a omezování dostupnosti zdravotní péče, přecházení nemocí z obavy o ztrátu zaměstnání) snížení ochrany zdravotně postižených osob

Dopady na společnost likvidace sociální soudržnosti a solidarity nárůst chudoby a sociálního vyloučení nárůst xenofobie a kriminality narušení sociálního smíru možné sociální nepokoje

Dopady na odbory omezování práv zaměstnanců postupná likvidaci odborových práv zhoršení pozice odborů ve společnosti i při kolektivním vyjednávání