Světová hospodářská krize

„zlatá 20. léta“- závratný růst ekonomiky, všeobecná prosperita, rozkvět vědy a kultury 24.10.1929- náhlé zhroucení obchodu s cennými papíry a akciemi na newyorské burze (důsledek se projevil následující den,v pátek 25.10. „černý pátek“) Začala nejdelší a nejhlubší ekonomická krize Zachvátila celý svět-průmysl, zemědělství, finance

New York- Wall Street 24. října 1929 Krize začala v USA Celosvětově hrubý národní produkt klesl 1929 – 1932 o 15%. Krize vrcholila v různých zemích různě, některé ekonomiky se nevzpamatovaly až do války.

Názory na příčinu a také na efektivnost jejího potlačování se dodnes vedou spory existují odlišné, mnohdy i protikladné teorie Podle nejčastěji uváděné teorie to byla krize z nadvýroby, pro kterou nebyl dostatečný odbyt (nabídka několikrát převyšovala poptávku) Nadměrná výroba zboží financovaná z úvěrů u bank stoupla převaha nabídky nad poptávkou zboží se neprodávalo poklesly ceny dluhy u bank nezaplaceny zhroutil se světový zahraniční obchod (klesl na 1/3)

Další příčinou krize byl optimismus. Burza byla v té době ve znamení tzv. býčího (stoupajícího) trhu ráno investor investoval své peníze a ten samý den večer již viděl s jistotou svůj zisk. Toto vedlo k tomu, že na burzu přicházelo čím dál více „amatérských“ investorů, kteří si na své investice půjčovali od bank, což vedlo k nadhodnocení firem a růstu akcií nad jejich reálnou hodnotu.

Vrchol krize - 1932- pokles průmyslové výroby celosvětově o 37% (USA o 46%) Růst nezaměstnanosti- přes 30 milionů Pokles kupní síly městského obyvatelstva menší poptávka po zemědělských výrobcích klesaly ceny zemědělských výrobků ( natolik, že se nevyplatilo sklízet úrodu a ve snaze udržet cenu zemědělských produktů se potraviny ničily, ačkoli mnoho lidí trápil hlad) pokles kupní síly venkovského obyvatelstva menší poptávka po průmyslových výrobcích snížení průmyslové výroby pokles kupní síly městského obyvatelstva menší poptávka po zemědělských výrobcích .....

Průmyslová výroba v USA 1928-1939 Příjem na hlavu v jednotlivých zemích

Ekonomickou krizi doprovázela krize sociální (ztráta obživy i životních perspektiv)= živná půda pro radikální demagogie, zdánlivě jednoduchá řešení- fašistické a nacistické diktatury „silné ruky“ Snahy o překonání krize: Protekcionismus = zásahy státu do ekonomiky, zjm. celní ochrana Deflace= všeobecná redukce platebních prostředků Státní subvence Devalvace (= snížení hodnoty) měn

Názory na posílení státních zásahů do vývoje hospodářství: 1) stoupenci zásahů vycházeli z názorů britského ekonoma J.M. Keynes kritik liberalismu – volného trhu keynesiánství založeno na státních zásazích do ekonomiky cíl: zastavit krizi a oživit výrobu; pod kontrolu státu se dostal bankovní systém a finance vůbec posílení státních zásahů do hospodářství (včetně pokusů o plánování v oblasti měny) protekcionismus (chránění proti dovozu cly) 2) stoupenci všemocné ruky volného trhu- liberálové (vliv rakouského ekonoma A.F.Hayeka) volný trh, svobodnou konkurenci, liberální kapitalismus a tržní hospodářství Spor trvá dodnes

New Deal (Nový úděl) = nové rozdání karet v pokeru Program kandidáta na úřad amerického prezidenta z r. 1932 Franklina D. Roosevelta (volby vyhrál, prezidentem 1933- 1945) využití státních zásahů do hospodářství za účelem zastavení krize a oživení ekonomiky: Vládní pomoc farmářům: výkup do státních zásob; farmáři dostávali odměny za to, že omezovali produkci (snižovat oseté plochy, stavy dobytka) přijat zákon o obnově průmyslu dohoda podnikatelů o cenách a výrobě financování veřejných prací z federálních zdrojů – budování silnic, letišť, přehrad starost o sociální postavení dělníků a zaměstnanců stanoveny minimální mzdy, aby byla kupní síla stát zaručoval postavení odborů (zástupců dělnictva) Podpora amerického vývozu Státní dohled nad bankovnictvím Krize ustoupila 1937 ( výroba dosáhla úrovně roku 1929)