Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Ekonomie INFLACE
INFLACE CO JE TO INFLACE INFLACE = znehodnocování míry peněz Klesá hodnota peněz, rostou ceny a v jejich důsledku i platy INFLACE CO JE TO INFLACE DEZINFLACE = snižování míry inflace co nejblíže k nule, ale ne do záporných hodnot, aby nedošlo k nebezpečné deflaci DEFLACE = zhodnocování peněz Roste hodnota peněz, ceny klesají. Obvykle předchází hospodářské krize nebo je jejich důsledkem
Příčiny na straně poptávky Růst množství peněz (beze změn na straně nabídky) Pozitivní očekávání o vývoji ekonomiky na straně spotřebitelů Populační růst (meziroční změna v řádech desetin procent) Ochota investorů (meziroční změna až o desítky procent)
Příčiny na straně nabídky Růst produktivity práce (např. nová technika a technologie) Růst cen materiálních zdrojů Populační vliv (poměr pracujících ku nepracujícím – dětem, důchodcům, invalidům, nezaměstnaným aj.) Přírodní katastrofy
Přímé důsledky inflace Zboží může být nedostatkové Růst moci bank a státu (vytvoří mnohonásobek virtuální hotovosti skutečně obdržené od centrální banky ) Nutnost zvyšování důchodů, platů a úrokových sazeb, aby se pokrylo znehodnocení peněz inflací Snížení moci spotřebitelů – musí určitý čas platit zvýšené ceny, zatímco jejich příjem se dosud nezvýšil Nebezpečí inflační spirály Na obrázku vpravo je příklad jedné z nejrychlejších spirál v dějinách – Německo v roce 1923 (dřevo se na topení vyplatilo méně než bankovky)
Mírná inflace Pod 10% (inflace nad 4% se považuje ve vyspělých zemích za vysokou) Doprovází standartní, vyspělou a zdravou ekonomiku Důvěra v peníze, lidé ukládají úspory Jinak nazývána „plíživá“ – pokud není pod neustálým dohledem, může přerůst v nebezpečnou inflační spirálu Zürich
Pádivá inflace Mezi 10% a 100% Doprovází pevnější ekonomiku v přechodu mezi ekonomickými systémy Důsledek nezdravého vývoje ekonomiky Peníze ztrácejí pomalu, ale v průběhu času znatelně hodnotu, subjekty trhu méně důvěřují měně a úsporám Příklad ze současnosti: Rumunsko (nedávná měnová reforma zavedla novou měnu i bankovky: Z původních 10 000 lei se stalo 1 nové leu.) Na obrázku vpravo: 500.000 starých lei, po měnové reformě 50 nových lei
Hyperinflace Nad 100% Doprovází křehkou ekonomiku v přechodu mezi ekonomickými systémy Neuvážený a špatný postup při plánování ekonomiky, neuvážený tisk bankovek Peníze ztrácejí velmi rychle hodnotu, subjekty trhu nedůvěřují měně a úsporám Obchoduje se s tvrdými měnami (US$ nebo EURO) nebo naturální směnou Napravo – děti si hrají s bezcennými bankovkami
Hyperinflace v historii Římská říše: Příliš velké regulace cen zemědělských produktů způsobily odchod obyvatel do měst. Nedostatek jídla i řemeslných výrobků zvrátil hospodářství a oslabil armádu natolik, že Římská říše podlehla barbarským kmenům. Španělsko po kolonizaci jižní Ameriky: Špatné nakládání se surovinami a málo fungující trh potopily do té doby velmi bohaté Španělsko. Německo 1922-1923: V důsledku nedostatku peněz nechala vláda vytisknout velké množství bankovek na své výdaje, které ale nebyly kryty reálnými hodnotami a způsobily zvýšení cen. Na to vláda reagovala dalším tiskem, který opět zvedl ceny. Roztočila se do té doby největší inflační spirála. Zimbabwe nyní: Nedostatek potravy v důsledku vyhnání bílých farmářů donutil vládu k podobnému kroku, jako kdysi vládu německou. V srpnu 2008 se podařilo vyhnat inflaci až na 231 milionů procent ročně (7,3% za sekundu), což je zhruba pětadvacetkrát víc, než bylo v Německu v roce 1923. Vpravo je zimbabwský dělník s běžnou denní výplatou.
Cenová hladina (t) – cenová hladina (t – 1) Výpočet inflace Míra inflace = Cenová hladina (t) – cenová hladina (t – 1) Cenová hladina (t – 1) · 100 [%] Cenové hladiny se měří indexem spotřebi-telských cen (CPI, podle cen spotřebitelského koše), indexem cen výrobců (PPI, ceny prací, firem aj.) a deflátorem HDP (poměr cen ku HDP v průběhu roku) „t“ je určité období (rok, určuje tedy roční inflaci, měsíc, tedy měsíční inflace atd.) Měří se v procentech
Zdroje Zpracoval idnes.cz wikipedia.cz J.Švarcová a kol. – Stručný přehled ekonomie Václav Zaiml, 2009 Zpracoval
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.