ÚZEMNÍ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A IMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK DO OVZDUŠÍ PRO SPRÁVNÍ ÚZEMÍ ZLÍN – ZLÍNSKÝ KRAJ ČHMÚ, pobočka Brno 6.10.2005

Hlavní a specifický cíl programu Hlavní cíl programu Specifický cíl programu Udržení kvality ovzduší na území města Zlína kde nebyly překročeny imisní limity Udržení zdravotního stavu obyvatelstva Zlepšení kvality ovzduší v problémových lokalitách města Snížení koncentrací PM 10, NOx a Ni

Řešitelský tým ČHMÚ

Rozmístění stanic čistoty ovzduší ve městě Zlíně OHS Zlín Ekovia Praha AIM ČHMÚ

Měřící programy stanic ve městě Zlíně Metody měření na stanici AIM Zlín:

Zlín – Ukotvení zdrojů REZZO1, REZZO2 a REZZO3

Zdroje REZZO 1 – SO2

Zdroje REZZO 2 - NOx

Zdroje REZZO 3 - VOC

EMISNÍ situace Na EMISNÍ situaci města Zlína se podílí následující zdroje: REZZO 1 – Zvláště velké a velké zdroje REZZO 2 – Střední zdroje REZZO 3 – Malé zdroje (podnikatelské a individuální) REZZO 4 – Mobilní zdroje Dálkový přenos

Základní znečišťující látky (%) Další znečišťující látky (%) EMISNÍ situace Základní znečišťující látky (%)   PM PM10 SO2 NOx CO VOC REZZO 1 16,3 17,5 82,7 16 11,2 28,9 REZZO 2 0,7 0,4 0,8 0,5 0,2 3,1 REZZO 3 1,5 1,1 0,3 1,3 Individuální 36,9 27,9 15,5 4 21,6 12,4 REZZO 4 44,6 53 78,9 66,6 54,3 Další znečišťující látky (%)   Benzen B(a)P Pb Cd As Ni Hg REZZO 1 27,32 0,13 0,15 1,85 1,18 1,64 0,69 REZZO 2 3,05 0,02 0,00 0,01 REZZO 3 2,43 23,58 3,75 3,73 3,76 3,74 3,78 Individuální 61,55 94,94 94,36 95,06 94,58 95,53 REZZO 4 5,65 76,28 1,16 0,05

Emisní situace tuhých látek obecně elektrárny a průmyslové procesy 15 – 30 % provoz silničních vozidel 10 – 25 % spalování uhlí v domácnostech a průmyslových spalovnách 40 – 55 % Emise tuhých látek ve Zlínském Kraji REZZO 1 12,6 % REZZO 2 6,6 % REZZO 3 55,7 % REZZO 4 24,9 % Emise tuhých látek ve městě Zlíně REZZO 1 17,5 % REZZO 2 0,4 % REZZO 3 29,1 % REZZO 4 53,0 %

Vývoj EMISÍ základních škodlivin v letech 1993-2003

Největší emitenti – TZL Největším emitentem doprava se 181 t/rok tvoří 44,6 % celkového znečištění. Druhým největším znečišťovatelem jsou individuální topeniště s 36,9 %. Zdroje REZZO 1 přispívají 66,3 tunami ročně, což je 16,3 %.

Největší emitenti – SO2 Dominantním producentem je REZZO 1, (775,1 t SO2/rok) a tvoří tak plných 82,7 % celkové produkce ve městě. Druhým podstatným přispěvatelem jsou individuální topeniště, která produkují 15,5 %.

Největší emitenti – NOx Nejvíce produkovány  dopravou, která příspěvkem 1460 t/rok tvoří 78,9% podílu veškeré produkce. Druhým největším znečišťovatelem jsou zdroje REZZO 1, které emitují 295,6 t/rok a mají podíl 16,0% .

Největší emitenti – CO Hlavním zdrojem doprava s 1147,9 t/rok, což je 66,6 % celkové produkce Druhým největším emitentem jsou individuální topeniště s 21,6 % Třetí podstatný zdroj je REZZO 1 se 192,4 t/rok

Největší emitenti – VOC Více než polovinu celkové produkce emituje doprava 353,3 t/rok Zhruba 29% přispívá REZZO 1, což je 178,7 t /rok Podstatnějším zdrojem jsou ještě individuální topeniště s 76,4 t/rok

Emise ostatních škodlivin dle městských částí města Zlína

Zdroje REZZO 3 dle městských částí Bilance škodlivých látek emitovaných zdroji REZZO 3 v jednotlivých městských částech Podíl jednotlivých škodlivin emitovaných zdroji REZZO 3

Individuální vytápění Bilance škodlivých látek emitovaných individuálním vytápěním v jednotlivých městských částech Podíl jednotlivých škodlivin emitovaných individuálním vytápěním

Liniové zdroje

Dálkový přenos

Vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší

Suspendování částic velikostní frakce PM 10 Celková imisní zátěž suspendovanými částicemi je tvořena třemi způsoby (zdroji, původci): primární emise z liniových, bodových a plošných zdrojů znečišťování ovzduší re-emise sedimentovaných částic tvorba sekundárních částic z plynných prekurzorů (krystalky síranů, dusičnanů a částečně i VOC) Nedostatečně uchopitelná je emise z větrné eroze, u které při stanovování převládají pouze exaktní metody.

Věstník OZKO Tabulka I – Překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí v rámci obcí ČR, (v % plochy územního celku v roce 2003) Tabulka IV – Překročení limitní hodnoty a cílového imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci krajů a okresů ČR, (v % plochy územního celku v roce 2003)

Schéma Statutárního města Zlína 120 km2 , 80 000 obyvatel Zhoršená kvalita ovzduší – 6,5% 7,8 km2 5.200 obyvatel Měsíčně smeteno pouze ze silnic 200 t tuhých látek Velikostní frakce částic: 0 – 200 m

Průměrné měsíční koncentrace PM 10 ve městě Zlíně

Průměrné 24 hodinové koncentrace PM 10

Vliv srážek na průměrné 24 hodinové koncentrace PM 10

Zlín – Rozptylová studie PM 10 Nejzatíženější oblast z hlediska znečištění PM 10 je centrum města Zlína

Zlín – Rozptylová studie PM 10 Detail centra

Oxid Dusičitý Hlavní zdroje emisí oxidu dusičitého do ovzduší jsou: spalování fosilních paliv spalování v motorových vozidlech Oxid dusičitý je emitován do ovzduší jako NO a atmosférickými oxidanty je velmi rychle oxidován na NO2, a to i za nízkých teplot.

Zlín – Rozptylová studie NO2

Zlín – Rozptylová studie NO2 Detail centra

Zlín – Rozptylová studie NO2 Tř. Tomáše Bati

Zlín – Rozptylová studie NOx

Zlín – Rozptylová studie NOx Detail centra

Zlín – Rozptylová studie NOx Tř. Tomáše Bati

Nikl Hlavní zdroje emisí niklu do ovzduší jsou: Spalování uhlí Spalování topného oleje Spalování komunálních odpadů Cigaretový kouř z 1 krabičky cigaret = příjem cca 10 g Ni Alergie, astma, karcinomy dýchacích cest

Vývoj IMISÍ SO2 Pouze stanice s překročením imisního limitu

Vývoj IMISÍ SO2

Vývoj IMISÍ NOx Pouze stanice s překročením imisního limitu

Vývoj IMISÍ NOx

Vývoj IMISÍ PM 10 Pouze stanice s překročením imisního limitu

Přijatá opatření, Zlínský kraj Omezování sekundární prašnosti v intravilánu obcí Technická opatření na neplynofikovaných malých a středních zdrojích včetně domácností Omezování sekundární prašnosti ve volné krajině Zatravňování odkrytých ploch Kropení komunikací Nákladově efektivní opatření vedoucí ke snížení emisí tuhých částic Pozemkové úpravy Výsadba protierozních pásů

Přijatá opatření, Zlínský kraj Snižování zátěže z dopravy zlepšením dopravní infrastruktury Snižování spotřeby energie u malých a středních zdrojů včetně domácností Výstavba obchvatů Úpravy komunikací zajišťující větší plynulost provozu Výstavba cyklostezek uvnitř větších obcí a měst Nákladově efektivní opatření v oblasti snižování spotřeby energie vedoucí ke snížení emisí tuhých částic

Děkuji za pozornost